47. Kutnohorští předkládají vyslaným svým na sněmu v Praze příčiny, pro kteréž by město Kutná Hora od sbírek berních sněmem svolených osvobozeno býti mělo.
1595. — Koncept v arch. Kutnohorském. (Sněm 1595).
Příčiny k uvážení JMtem pro které město Hora Kutná v kontribucí s jinými městy potahována býti nemůže.
Že na Horách Kutnách živnosti a obchoduov takových jako v jiných městech královských nebo panských nemáme, tedy odkud a z čeho sbírati kontribucí není. Mají-li kteří a to dosti na skrovnosti rolí nebo jaké zahrady, to všechno za statek JMCské se pokládá a té služebnosti poddáno jest, že kdo chce z havířův vyžaduje sobě propůjčky duol sobě v prostřed rolí neb zahrady, by dosti za drahé peníze to bylo, v jednom i druhém místě zarazí, na čež žalostivo a lítostivo hleděti. Jiná města v takovém nebezpečenství statků svých nemají.
My horníci obzvláště na Horách Kutných v čas pokoje i v čas války veliké sbírky a náklady pro zdržení, rozšíření hor z sebe sbírati a činiti musíme, a hory ten klínot starožitný JMCské ku poctivosti království tohoto Českého ustavičně opatrovati musíme a to ne od jinud než z obchoduov a z živností a řemesel až do toho hokynářství, jakž ten řád se zachovává, že každého týhodne v koštích cupusy se sbírají a na pavování obecní se vynakládají. Mimo to ještě obzvláštní pavování držíme, a mnozí skrze to často sebe, manželky, dítky a statky propavují a do chudoby uvozují. Jiná města v čas nepokoje a války té těžkosti nepociťují. Loňského roku povodněmi náhlými JMCské i chudým nákladnikům a kverkuom veliké škody se staly, hlubiny se zatopily; na gveldikování jich a dobejvání a fejlování vod, nechcem-li horám k pádu dokonce dáti přijíti, veliké náklady činiti musíme. Tak dvojí ránu by nemožno snášeti nám bylo.
Hory když se s jakým nebezpečenstvím potkají, retuňk sbírkami z sebe činiti musíme, v čas potřeby forováním uhlí, kyzů a jiných věcí horám přisluhujeme a v tom na špici jakož i konci stojíme. Jiná města při tom mají pokoj.
Lid horní a dělníky obzvláštně chudší victualiemi, chleby, masy, pivy a jinými potřebami fedrovati, jim věřiti, za to čekati musíme a mnozí pro nekonečnost některých těch dělníkuov a odchody z hor tudy o statečky přicházejí a k chudobě, posluhujíce horám, sebe přivozují. Ta pokuta proti jiným městům dosti těžká.
Naposledy že JJMti slavné a svaté paměti císařové a králové čeští až i JMCská pán náš nejmilostivější ráčili jsou milostivě vždycky nákladníkův ne pro osoby jich ale pro hory ušetřovati a z daní aneb kontribucí, jaké kdy z potřeby země stavové mezi sebou nařídili, vysvobozovati a vynímati, jinak milosti obzvláštní činiti. Tu se k vejsadě královské může přistoupiti.
Bude-li se vám viděti ty i jiné příčiny obrati v krátkém spisu a podati to JMtem.