1595, 21. února. — MS. souč. v archivu města Prahy č. 1078.

VMti vysoce urození páni, páni, VMti urození páni páni, VMti urození a stateční páni z rytířstva, páni nám laskavě přízniví. Dne sobotního [18. února] z oznámení skrze JJMti pány z prostředku VMti mezi nás vyslané učiněného sme porozuměli, co ste pominulých dnův v svém uvažování a rozjímání strany artikulův od JMCské pána pana našeho nejmilostivějšího všem třem stavům k jednání sněmovnímu přednesených míti a na čem snésti se ráčili.

I pováživše my také v stavu našem jak předně JMCská artikulův k sněmu přednešených, tak i takového VMtí v jistých artikulích snesení nemuožeme u sebe nic jiného najíti, než že ste VMti slušné a království tomuto, tudíž i jiným zemím k němu příslušejícím, platné a potřebné věci v uvažování svém míti ráčili.

Poněvadž pak dotčené snesení VMtí v mnohých artikulích od VMti nám jest předneseno, to pokudž nám možné jest bylo mezi sebou společně sme rozjímali a co se při nás strany jednoho každého artikule snáší VMtem ve vší náležité uctivosti tolikéž snesení naše, kteréž sme pro ušetření tejnosti jednání sněmovního v spis uvedli, podáváme.

Co se prvního artikule strany náboženství, aby tento sněm, odtud začátek svuoj vzal, dotejče: my tolikéž to za věc potřebnou býti uznáváme, anobrž sobě také předešlá léta za předkův VMtí i také našich když nejednou potřeba proti nepříteli Turku jest nastávala, ku paměti sme přivedli i z nich našli, že vždycky začátkové těch a takových sněmuov s pobožným napomenutím všeho lidu spisováni jsou bejvali, jakožto v sněmu, kterýž držán byl za slavné a svaté paměti na onen čas krále Ferdinanda 1. 1541. též 43, 44 a 45, do kterýchžto sněmův nejní pochybnost žádná, že ste v ně nahlédnouti, davše je sobě přednésti a příkladem [předkův] VMtí něčeho toho k vyrozumění k sobě připustiti ráčili.

Podle druhého artikule aby se JMCské pánu panu našemu nejmilostivějšímu děkování ponížené učinilo, že JMCská takovou otcovskou péči o království toto i jiné země k němu příslušející míti ráčí, tolikéž aby ponížená žádost strany položení a rozepsání sněmu obecního podle dobré příležitosti na JMCskou vzložena byla, v tom se s VMtmi snášíme.

Strany berně domovní, též defensí, kteráž by se tohoto roku 95 vedle předešlého sněmovního nařízení doplniti měla, ta aby se pro dobré království tohoto odvedla, tolikéž odporni nejsme, však při tom s tou vejminkou a dostatečným opatřením, kdyby vždy (čehož pán Bůh nás bohdá uchovati ráčí) k veřejné hotovosti přišlo, že z té berně i defensí sejíti má.

Co se berně za rok pominulý 94 terminu posledního sv. Mikulášského tkne, ač koliv sme téhož roku velikou summu na vypravení lidu válečného do Uher, což bez veliké obtížnosti všech měst království Českého býti nemohlo, vynaložili, ovšem bychom toho vděčni byli, aby k vynahražení takových nákladuov týž termin sv. Mikulášský při nás zůstaven býti mohl; však poněvadž pro zdržení zámkův hraničních a v nich lidu válečného JMCská téhož terminu sv. Mikulášského pilně potřebovati ráčí, také se s VMtmi v tom snášíme.

Jest také od VMtí nám v známost uvedeno, kdež JMCská pán pan náš nejmilostivější všem třem stavuom království tohoto při tomto sněmovním jednání k uvážení přednésti jest ráčil, aby všickni tři stavové, poněvadž Turek s svou ukrutnou mocí markrabství Moravskému, knížetství Slezskému a podle toho snad i nám (čehož pán Bůh rač ostříhati!) nenadálými vpády na nejvejš škoditi a pod své jho [—] přivésti usiluje, na takové cesty a prostředky pomyslili, kudy a jak by nastávající nebezpečenství odvráceno aneb zastaveno a nepříteli Turku s větší podstatou a lepším prospěchem než kdy prvé odoláno býti mohlo. I porozuměli sme tomu, že v té tak důležité, znamenité a nevyhnutedlné nás všech tří stavův společné i [jednoho každého] obzvláštně se dotýkající potřebě VMti ten prostředek k té pomoci obrati ste ráčili, aby poddaní v tomto království vždyckny dvaceti jich na jeden měsíc zbírali a odvozovali po 4 kop. míšen, a to za šest měsícův pořád zběhlých. Pražané pak a města jiná vedle nařízení desátého člověka, též po 4 kop. míš. na každý měsíc do těch šesti měsícův [aby] odbejvali a vypravovali: při kterémžto artikuli v tom se ve vší náležité uctivosti ohlašujeme, pokudž bychom rozuměli, že by JMCská podle [tak] vysoce důležité potřeby dotejkající se nás všechněch takové podání přijíti ráčil, chtěli bychom také k té pomoci, co bychom od stavu našeho městského učiniti měli, v tom VMtem se otevříti. Ale porozumíváme, že bychom v takové znamenité a veliké potřebě pro obhájení nás všechněch, manželek a dítek i statečkův našich JMCské tím a na tom nikoli bezpečně a dostatečně ujistiti a ubezpečiti nemohli, aby taková pomoc na podstatné vychování lidu válečného, kteréž se nepochybně všechněch společně v rovnosti dotejká a [nemalý] náklad za týž lid, chceme-li jakou platnost poznati, učiniti se musí, postačiti mohla.

Druhé u nás se vidí, že by nařízení o takové pomoci z samých poddaných a z měst žádné rovnosti v nákladích neneslo, nebo co byste VMti stavů panského a rytířského sami od osob svých učiniti chtíti ráčili, tomu se ještě rozuměti nemuože. My pak a poddaní lidé abychom sami království České opatrovati a takový znamenitý počet lidu válečného vychovati měli, sám rozum ukazuje, že možné není.

K tomu mezi VMtmi mnozí stavů panského a rytířského sou, kteříž žádných poddaných nemají, než buďto peníze na úrocích nebo popluží znamenitá bez poddaných anebo také dosti skrovný počet poddaných mají. Pak ti, kterak by se v rovnosti té pomoci dotýkati měli, tomu se též vyrozuměti nemuože.

A poněvadž JMCská pán, pan náš nejmilostivější při tomto sněmovním přednesení při všech třech stavích království tohoto toho milostivě vyhledávati ráčí, abychom se všichni společně zření majíce k rovnosti o pomoc jistou a podstatnou k odolání takovému nepříteli Turku snesli a táž pomoc na opatření tohoto království, k tomu i zemí k němu přináležejících jíti má a musí, tehdy se tu tak dobře osob a statkův VMti jako i nás dotýče. Kdež ačkolivěk všecka města již na vrch téměř potlačena, o živnosti připravena a skrze to k velikým chudobám přivedena sou, však v této tak znamenité a potřebné příčině (an nepřítel již za dveřmi jest) vidí se nám, i také za nejbezpečnější věc býti se poznává, abychom v tom předkuov svých, kteříž jsou v příčinách k této podobných, jakž sněmové v prvním artikuli citovaní i také potomně léta 52, 54 stalí ukazují, všickni pokladnici v rovnosti tu otvírali a podle šacuňkuov pomoci takové proti nepříteli Tnrku dávati se nezpěčovali, následovali. Nebo kdo tehdáž mnoho měl, dal také mnoho a kdo méně, dal méně. Kdo pak nic, ten také nic. Což také svaté a slavné paměti císař Ferdinand schvalovati a za spravedlivé vždycky poznávati i vděčně to přijímati jest ráčil.

K tomu přistupuje i toto, kdyby taková pomoc na vychování lidu válečného proti nepříteli Turku ze samých poddaných, an mnozí chlebem nasyceni býti a v městech hlavy téměř pozdvihnouti nemohou, jíti a od nich slzavě, plačtivě a žalostivě vybírána býti měla, že by oni nemohouce s to býti, v takových těžkostech pánu Bohu žalovati i pána Boha prvé pro hříchy naše na nás rozhněvaného úpěním svým žalostivým k tomu popuditi [musili], že by větším rozhněváním proti nám Turka sílíc vzbuzovati ráčil.

Nad to vejše při takových zbírkách na jistý počet osob vzložených mnohým by se veliká křivda díti musela, proto že v městech království českého mnoho jest měšťanuov, kteříž svých domuov nemají, ale v nájemních pokojích zůstávají a handle své vedou, ti by v takových dávkách a pomocech té svobody užiti chtěli; poněvadž by domův neměli, že by také žádné berně a pomoci dávati povinni nebyli. Opět jiní majíce domy své i jiné živnosti městské povinnostmi, kteréž při rozličných ouřadech při JMCské na hradě Pražském i jinde mají, se zastírají a tudy takových břemen a pomoci se dotejkati spečují: z čehož by ovšem nic jiného pojíti nemohlo, než že by se takovým spuosobem velmi špatná a nejistá pomoc k takové nevyhnutedlné potřebě shledati mohla. I aby toho všeho uvarováno býti mohlo k VMtem nepochybné důvěrnosti sme i ve vší uctivosti VMti prosíme, že na ty prostředky, kteréž by k platnosti podstatné všelikou rovnost v sobě zdržovaly i ke všem třem stavům a k jednomu každýmu z obyvateluov království tohoto Českého, netoliko k ňákému dílu se vztahovaly, pomysliti, je vybírati i vyvoliti a ustanoviti ráčíte.

My jakožto věrní poddaní JMCské od stavu našeho městského vědouce, co se nyní skrze nepřítele Turka děje a jak se to zdravě od mnohých k srdcím připouští nebo nepřipouští, co spravedlivého bude a na nás přijde podle VMtí k náležité rovnosti ve všem se propůjčiti a pomoc tu, kteráž by na nás stav městský náležela, od sebe odvozovati rádi chceme a hotovi sme.

V šestém artikuli od VMtí nám oznámeném ráčíte pochybnost míti, že by na ten lid, který se proti Turku vypraviti má, ta zbírka, kteráž by se po 4 kop. míš. z poddaných a z měst scházeti měla, vystačiti nemohla; z čehož se porozumívá, že by v příčině takového podání našeho JMCská dokonce ubezpečen býti moci neráčil, anobrž i my že bychom k opatřeni a obhájení našemu na to spolehnouti nemohli. A tak kdyby teprva defensi místo poddaných prvé svolená po puoi kopě k té nejisté zbírce, pokudž by se jí nedostávalo, přiražena býti měla, jakž sme tomu z oznámení VMtí vyrozuměli, jest se obávati, že by ta tak pojednou přihotovena býti nemohla, skrze což, kdyby v tom na nás nětco připadlo, že by to obmeškání nás všecky teprva v dokonalé nebezpečenství uvésti musilo.

Co se pomoci na stavení pevnosti Komárna dotýče, ráčíte se v tom snášeti, aby do 6000 kop miš. pomoc z tohoto království učiněna byla a ta summa aby z té zbírky po 4 kop míš. odvedena byla. I kdyby to tím prostředkem jíti a dostačiti mohlo, ovšem bychom i my toho vděčni byli, ale jestli že pochybnost máme, že táž zbírka na lid do Uher vypravený s těžkém dostačiti moci bude, kterak tehdy pána našeho tím ubezpečiti muožeme? — Než jakž napřed dotknuto, to nám se vidí, kdybychom se všickni, jakž božská spravedlnost ukazuje, v rovnosti šacuňku dotkli, že by ty všecky věci podstatně a platně tou zbírkou spokojeny býti mohly.

Z strany nařízení officírův vojenských a colmistra, též také strany najvyšších hejtmanuov na zámcích a místech hraničných v tomto království českém, což se ve dvou artikulích obsahuje, v tom také k VMtem přistupujeme. Však co se colmistra dotýče, aby z každého stavu jeden nařízen byl.

Strany mustruňku toho sme vždycky při sněmích žádostiví byli, aby se častí mustruňkové každoročně pro cvičení lidu obecního držívali. A poněvadž pak nyní k tomu přicházeti má, toho také všickni vděčni souce, s VMtmi v tom se srovnáváme.

Aby také na zvěčení té pomoci [od] služebné čeládky mužského pohlaví po 1 gr. č. z kopy gr. č., z čehož slouží, vybíráno bylo, též co od nápravníkův, svobodníkův, dědiníkův a manův, kněží i podruhův, jakž ten artikul v sobě obsahuje, dáváno býti má, v tom se také s VMtmi snášíme, poněvadž se též jich všech, jakož i nás dotejče.

Strany řemeslníkův na tom se ráčíte snášeti, aby nařízení jisté, kteréž jest předešlým sněmem ke korigování před sebe vzato, na světlo vydáno bylo, tak aby jeden každý věděl, jak své práce a řemesla odbejvati. I ačkolivěk to všemu světu zjevné jest, že všecky věci sou tak velmi mimo předešlá léta nadřazeny, podle kterýchžto obchodníci a řemeslnici velmi pracně sobě chleba dobejvají, k tomu když se co dráže kupuje, nemuože než za dražší peníze zase býti odbýváno, anobrž také vuobec známé, že jedna každá věc časy přiležitými sama se sadí, však souce tomu rádi, aby ten řád v lepší podstatu, nežli prvé uvésti se mohl, k tomu přistupujeme, aby týž artikul do konce skorigován a na místě postaven byl, s tou při tom protestaci a žádostí, aby ten nám stavu třetímu městskému prvé, nežli by k utvrzeni a tisknutí přijíti měl, ukázán byl, tak abychom o těch nařízeních VMtí také své dobré zdání učiniti mohli.

Co se artikule o rozkošných a nádherných oděvích, kteréž se za znamenité peníze k daremní pejše kupují, tkne, tu netoliko zlatohlavové, stříbrohlavové, šmelc i jiné krumplířské věci, ale i jiné, kteréž mnoho peněz na záhubu mnohejch vynášejí, ano i skvostní hodové, panketové aby zapověděni býti mohli: k tomu vidí se za věc užitečnou, aby podle řádu jiných zemí jisté a dostatečné vyměření ve všech stavích a dle povahy lidí se stalo, jaký by oděv na koho náležel i jaké outraty na bezpotřebné hody jíti měly; ano i to, když poctiví lidé sňatky nebo krtiny pro dokázání vděčnosti pánuom a přátelům činí, poněvadž mnozí nejsouce pozváni v ta místa vcházejíce, neuctivost všelijakou činí a mnohé šarvátky provozují, v té příčino, aby se stala zápověď taková, aby žádný všetečně bez opovědi toho, kdož by náklad na takové hody činil, nevcházel pod strestáním od téhož práva, kdež by se při kterém městě co toho přitrefilo. A podle toho, jakž by se vejšeji VMtem trestání vyměřiti uznávalo.

Jest nám také mezi jinými artikuli VMtí tento artikul předložen, ač by potřeba veliká byla, aby všichni tři stavové sobě stěžovali, že sou se mnozí v této veřejné hotovosti službou JMCské vymlouvali a tak žádné pomoci nečinili, ani sami se nevypravili, však to z jistých příčin, aby pominulo; než za to, aby JMCské žádáno bylo, jest-li že by budoucně (čehož pán Bůh uchovati rač!) taková veřejná hotovost se státi musila a ti, kteří by nových erbův užívali, žádné pomoci nečinili, ani sami se nevypravili, aby takové erby své ztratili. I pokudž by se těch osob erbovních dotýkalo, an by stavu rytířského, ani městského neužívaly, slušně měly by k takovému tažení potaženy býti.

Jest-li že by se pak na osoby městské, kteréž stavu třetího užívají a s městem trpící jsouce, podle toho všecky pomoci, skrovných živnůstek užívajíce, odvozují a dávají a ty by buď po předcích svých poctivá obdarování od JMtí císařův a králův Českých měly, nebo také jiné ješto pro služby své od JMCské novým obdarováním a zvláštními milostmi obdařeny sou, však nic méně jakž oznámeno podle měšťanství všecky pomoci odvozují, ničimž se od města nedělíce, ten takový artikul vztahovati chtěl a se vztahoval, v čemž veliké nedorozumění máme: pročež toho předně, než-li by se ten artikul zavřel, při VMtech vyhledáváme, aby nám od VMtí vysvětlen byl, nebo kdyby se k tomu schylovati chtělo a na měšťany erbovní všelijaké pomoci podnikající to vstaženo bylo, dala by se nám k tomu veliká příčina o touž věc, kterouž sme předešle také naJMCskou pána nás všech nejmilostivějšího vznesli, s VMtmi obšírnější promluvení míti a tak, když nám to od VMtí vysvětleno bude, další naše o týž artikul snesení VMtem v známost uvésti nepomineme.

Co se řádu vojenského dotýče, jak se koliv o to s JMCskou snésti a naříditi ráčíte, od VMtí se děliti nebudeme.

Co se moci dané prvnějším sněmem JMCské i JMtem nejvyšším pánům úředníkům a soudcům zemským dotýče, aby v času potřeby [veřejný hotovosti] to sami naříditi moci ráčili: za to, aby JMCská poníženě žádán býti ráčil, aby z toho artikule sjíti mohlo, jest-li že by budoucně jaká potřeba nastala, aby o takovou veřejnou hotovost sněmem nařízeno bylo, v tom artikuli s VMtmi se snášíme.

Strany toho artikule, kdež oznamovati ráčíte, co se mandátův JMCské po krajích léta jminulého vydaných dotejče, aby žádný forman po vesnicích a tvrzech neládoval i co se jiných artikuluov při tom tkne, tu abychom JMCskou poníženě žádali za vysvětlení: tento artikul kdyby nyní při tomto sněmovním jednání k uvažování před se vzat býti měl, vidí se, že by se pro veliké stran odpory a potřeb svých, co by k tomu náleželo ukazování nemálo času stráviti musilo. Ale poněvadž jistou naději bohdá máme, že v brzkém čase pán Bůh pomoc svou proti nepříteli Turku nám dáti ráčí a časové příležitějšl že JMCské pánu, panu našemu nejmilostivějšímu k tomu sloužiti budou, protož žádáme, aby ten artikul do téhož sněmu obecního k rozjímání odložen byl a JMCská k této duoležité potřebě těmi věcmi, kteréž k tomuto sněmu nepřináležeji, zaneprázdňován býti neráčil.

Naposledy i tomu sme porozuměli, že všelijak o to pečovati ráčíte, aby příčiny a podpalové, z nichžto hříchové nemalí proti pánu Bohu pocházejí, jakožto tance, hudby, pískání, posvícení držení i jiné rozpustilosti ovšem zapovědíny byly: toho nemůžeme, než schvalovati. A jak ten artikul nejlépe vyjádřen býti moci bude, v tom ve všem též také k VMtem přistupujeme.

S tím se VMtem k dalšímu uvážení poroučíme.

Současný opis takového dobrého zdání a odpovědi stavu třetího nalézající se v archivu města Kutné Hory má ještě na konci připsáno: A tuto odpověď vyšší stavové předně tak v spisu podanou přijali, ji přečtli; potom ji zase vrátili oznamujíce, že toho prvé nebejvalo, aby v spisu takové odpovědi měly podávány býti. A když nechtěli dopustiti ani toho, aby čtena byla od pana kancléře Staroměstského, jest po artikulech odpolu oznamováno oustné toto snesení.