NA BRANDEJSE. 1595, 22. ledna. — Orig. v arch. arcibiskupském v Praze. Recepta a. a. 1595.

Vysoce důstojný kníže a urozený pane pane mně laskavě příznivý etc. Jakož jest mi VknMt těchto pominulých dnův psaní odeslati ráčila, že by VknMti zpráva dána byla, kterakby ode mne ne velmi dávno dva kněží, jeden do městečka Šelakovic a druhý do vsi Chotětova dosazeni a ti oba kněží nepořádní bejti jměli, a poněvadž VknMti všecky kollatury na panstvích JMti od JMCské svěřeny a poručeny jsou, z jaké příčiny se to stalo, že ti dva kněží bez vědomí Vkn.Mti na ty fary dosazeni jsou, při mně se toho dotazovati ráčíte, jakž to též psaní Vkn.Mti v sobě siřeji obsahuje a zavírá.

I ačkoliv v instrukcí mně od JMCské vydané toho doloženo jest, abych na to obzvláštní pilný pozor měl, aby dobrými faráři a správci duchovními lidé poddaní JMCské opatřeni byli, a v tom komorou českou abych se spravoval, což sem dokud stolice arcibiskupská prázná byla, činil; ale jakž mi potom z komory oznámeno bylo, že jest JMCská VknMti jako i předešlému panu arcibiskupu dosazování a vyzdvihování kněží, jak pod jednou, tak pod obojí spůsobou, jakž kde od starodávna bejvalo a ještě jest, poručiti ráčila, od té doby nie takového se dotejkati sem nechtěl a ne-dotejkal a kdo jest VknMt v tom spravoval, nemusel se na to dobře vyptati a tak jest neměl VknMt tak omylně, že bych já ty knězi dosadil, spravovati. Nebo jakého kněze Šelakovšti aneb Chotětovští mají, kdo jsou a odkud aneb kdo jest jim je dosadil, žádné vědomosti sem neměl, poněvadž mi o tom, když sou se předešlí farářové z poručení VknMti z týchž míst stěhovati jměli, od žádného
v známost uvedeno nebylo. Nadál jsem se, že i tito od VknMti bez oznámení mně o tom v tamísta dosazeni jsou, z té příčiny sem se také dále na to neptal, v čemž že mně VknMt omluvná míti ráčí, za to služebně prosím. Však aby na psaní VknMti jistá odpověď dána byla, jak Šelakovský tak Chotětovský sem před sebe obeslal a na nich se toho doptával: i dali mi zprávu Šelakovšti, že nemohouce žádného faráře od času svatého Havla léta 94. již jminulého dostati (jakož se pak v tompamatuji, že sem se k VknMti za ně oustně zde na Brandejse přimlouval) zatím tohoto kněze Jiříka Budínského tu přijali, jsouce té vůle při VknMti toho ještě dále hledati, aby VknMt jim od časusvatého Jiří buď tohoto kněze Jiřího, poněvadž se knězem pořádným býti praví, aneb někoho jiného hodného dosaditi ráčila. Chotěšovští pak v tom se s nimi srovnávají a rovněž touž odpověď jako i Šelakovští dávají. Při tom mne obojí k VknMti za přímluvu snažně žádali, aby VknMt je farářidobrými a hodnými pod obojí spůsobou, jakž jest v těch místech od starodávna bejvalo a posavadjest, milostivě obmysliti a opatřiti ráčila. Což k žádosti jejich činím a k VknMti se služebně přimlouvám, že je v své milostivé paměti jíniti ráčíte, čehož sem VknMti k odpovědi služebně tajiti neměl. S tím se VknMti k laskavé paměti poručena činím. Datum na Brandejse v neděli, jenž slove devítník léta 95.

VknMti k službám hotový