7. Mandát Rudolfa.II, aby sanytr a prach střelný ven z království Českého vyvozován nebyl.
NA HRADĚ PRAŽSKÉM 1595, 9. ledna. — Arch. m. Prahy 6. 1080.
My Rudolf Druhý etc Milost naši císařskou a všecko dobré vzkazujem. Věrní milí. Jakož o tom dobrou vědomost a v paměti máte, že jsme předešle v sobotu po sv. Diviši [10. října] jminulého 92. léta skrze obzvláštní mandáty naše přístně zapovědíti ráčili, aby žádný prachu ani sanytru z dotčeného království našeho ven přes pomezí do cizích zemí nevozil a neodbejval: ale máme toho jisté zprávy, což se i vskutku tak nachází, že jsou takovou zápověď naši nejvíce sanejtrníci a ti, kteříž v tom handle své vedou, protrhli, prach a sanytr skrze všelijaké praktiky kradmo nočním časem ven z země vozili a odbejvali a ještě voziti a odbejvati nepřestávají. I poněvadž takové válečních potřeb ven z země vožení nám zemím i poddaným našim k znamenité škodě a ujmě jest, netoliko proto, že se těch věcí takovým způsobem tím méně a dráže dostávati muože, ale že se to také na větším díle našemu a všeho křesťanstva dědičnému nepříteli Turku ku pomoci a posile jeho dodává: z těch příčin vám všem i jednomu každému poroučeti ráčíme přístně přikazujíc, aby žádný pod; dnešek dále a více takových válečných potřeb ven z země nevozil, nenosil a neodbýval, nýbrž má-li kdo co toho před rukami, aneb budoucně nadělá a dostane, s tím se při komoře naší české ohlásil, má mu to podle slušnosti zaplaceno býti. Pakli by kdo v tom postižen byl, že prach a sanytr ven z země veze a odbejvá, tomu má netoliko to všecko zboží pobráno, ale i on sám také jiným ku příkladu a vejstraze na hrdle trestán býti; jakž pak všem pojezdným, též celným, mejtným a jiným výběrčím na pomezích dotčeného království našeho českého poroučeti ráčíme, abyste na to svůj pilný a bedlivý pozor měli a uznáte-li kterého buď formana, karníka neb putnaře podezřelého býti, toho ihned obstavili, náklad jeho zodvírali a přehledali a najde-li se to, že jest se proti tomuto mandátu a zápovědi naší dopustil, toho s koňmi, s vozem i se vším jiným k ruce naší vzali, formana vězením opatřili a to na svrchu psanou komoru naši českou vznesli a oznámili. I také o tomto mandátu našem aby obecní lid a zvláště formané a handléři lepší vědomost měli a nevědomím se nevymlouvali, na trzích a kázáních i v jiných místech, kdež se toho potřeba uzná, vyhlásiti a provolati dali a tak jednoho každého před škodami vystřáhali, vědouc, že na tom jistou a konečnou vuoli naši císařskou naplníte. Dán na hradě našem Pražském v pondělí po svatých Třech králích léta 1595 a království našich etc.