Já N. z N. vyznávám tímto listem přede všemi, jakož jest se svolení na sněmu obecním, kterýž dřžán byl na hradě Pražském v pondělí po sv. Martinu léta etc. 86 a zavřín v středu den moudrosti boží téhož léta, stalo, aby jeden každý z obyvatelův království tohoto jistou pomoc k zaplacení dluhův JMCské z vína, z obilí, z ryb, z vlny, z mléčného a některých krámských věcí, též i z peněz na úrocích dal: i podle takového sněmovního snešení já napřed psaný N. prodal jsem a prodati dal od času hromnic až do sv. Jiří léta etc. 87 N. věder vína, N. strychů obilí, N. džber a kop kaprů, N. kamenů vlny, N. sejra a másla, z čehož mi se vedle téhož sněmovního snešení N. kop, N. grošů té sbírky dáti dostane. A poněvadž také mimo dluhy své N. tisíc aneb set kop na úroce má[m], z kterýchž mi se N. kop grošů též sbírky dáti přijde; od lidi pak poddaných svých, nařídiv to tím vším způsobem, jakž sněmovní snešení ukazuje, z obilí a z vína přijal jsem N., což vše spolu nejvyšším berníkům na hrad Pražský posýlám. A že jsem se v tom ve všem spravedlivě; tak jakž to sněmovní snešení ukazuje, zachoval, ze všeho toho, což jsem prodal aneb prodati dal, tu berní zouplna sebral, také i od poddaných svých, což toho od nich s dobrou bedlivosti sebráno jest, nic za sebou nezanechal, to vše přijímám k svému svědomí. A na jistotu toho svou vlastní pečeť dal jsem vědomě přitisknouti k tomuto listu, jenž jest psán a dán léta etc.

Však toto se při tom vymiňuje: jestliže by kdo v tom polouletí nic obilí, aneb vína aneb toho něčeho, nač ta sbírka svolena jest, neprodal, aneb peněz žádných na úroce neměl, to každý má do listu přiznávacího zejména doložiti a toho se odsvědčiti.

My purkmistr a rada města N. známo činíme tímto listem přede všemi, jakož jest se svolení na sněmu obecním, kterýž držán byl na hradě Pražském v pondělí po sv. Martinu léta etc. osmdesátého šestého a zavřín středu den moudrosti boží téhož léta, stalo, aby jeden každý z obyvatelův tohoto království jistou pomoc k zaplacení dluhův JMCské z vína, z obilí, z ryb, z vlny, z mléčného a některých krámských věcí, též z peněz na úrocích dal: i podle takového sněmovního snešení my nadepsaní purkmistr a rada města N., majíce k vybírání té sbírky dvě osoby hodné nařízené, kteréž od spolu sousedův našich tak a tím vším způsobem, jak sněmovní snešení ukazuje, tu sbírku vybraly, od nich jsme registra i peníze, což od koho vybíraly, zouplna přijali; kteréž se sešlo z vína domácího N., z vína hostinského N., z sladkého pití N., z obilí N., z ryb N., z vlny N., z sejra a másla N., z krámských věcí N., a z peněz, kteréž my a sousedé naši na úrocích máme N., jichž se N. tisíc, set nachází. A že jsou se tíž sousedé naši v tom spravedlivě chovali, ničehehož, pokudž jim nejvejš možné bylo, žádnému nepřehlédli ani ničehehož za sebou nenechali, přijali to před námi na tu přísahu, kterouž jsou k té práci učinili. Od poddaných pak našich také, což se jim dáti dostalo, aby se to tím vším způsobem, jakž sněmovní snešení ukazuje, vybíralo, to jsme též dostatečně nařídili, čehož se sumy N. sešlo. A to oboje teď příležitě nejvyšším pánuom berníkům na hrad Pražský odsýláme. A že jsme se od osob svých také v tom vedle téhož sněmovního snešení spravedlivě zachovali, to přijímáme k svému svědomí. A pro lepší jistotu toho etc.

Jestliže by se pak kdo při skládání té vší nahoře dotčené sbírky tak, jakž sněmovní snešení ukazuje, nechoval a od kohož kolivěk v tom shledán a v ta místa, kdež náleží, oznámen byl, a tudy v pokutu, jakž tento sněm vyměřuje, upadl, tedy ihned čtvrtý díl takové pokuty tomu každému, kdož by o tom oznámil, náležeti a dán býti má.

Tato pak všecka svolená sbírka, kteráž nejvyšším berníkům k zemi se odvozovati má, nikam jinam a o žádné místo jiné obrácena a vydávána od týchž berníkův býti nemá, nežli předkem na vyplacení a vyvazení důchodův na panstvích JMCské v království tomto zastavených a potom na úroky a splacení sum hlavních, i také pro vyvazení rukojmí JMCské za dluhy obyvateluom v království tomto povinné. V čemž stavové nejvyšším ouředníkům zemským tímto sněmem moc dávají, aby, pokudž by toho potřebu uznali, zprávu od JMCské rad komory v království Českém vzali a berníkům každého času, kdež by předkem JMCské, potom i věřitelům a rukojmím JMti nejplatněji a nejužitečněji býti uznávali, takovou sbírku a peníze odvozovati a proti dostatečným kvitancím vydávati měli, naříditi mohli. A mimo to berníci nižádnému z též sbírky nic vydávati nemají bez jistého povolení soudu zemského. A ačkoliv z svoleného posudního na úroky věřitelům JMCské obyvateluom království tohoto tři groše české k odvozování předešlým svolením jsou vyměřeny, však pro lepší řád takové posudní již všecko, kteréž se od sv. Valentina léta nastávajícího osmdesátého sedmého sbírati začne, má též nejvyšším berníkům odvozováno býti, z kteréhož oni jednu polovici k vychování dvoru JMCské dávati a druhou polovici vedle jiné svrchu psané sbírky na placení úrokův a sum obyvatelům království Českého povinných obraceti a z toho všeho stavům pořádné počty činiti mají. Však při vyjití roku a činění téhož počtu JMCská též osoby a komisaře své ráčí moci k tomu zříditi, kteříž při přijímání týchž počtuov podle osob z soudu zemského volených též přítomni býti budou moci.

Také jsou se stavové s JMCskou na tom snesli, jestliže by v těch pěti letech při vybírání té sbírky jací nedostatkové se nacházeli, kteříž by nápravy potřebovali, aby JMCská pro nápravu toho ráčil zase stavům sněm obecný dáti rozepsati.

Jestliže by se pak komu buďto ohněm, krupobitím, povodněmi jaká škoda stala, tehdy ten každý, komuž by se tak škoda stala, ihned dvou aneb tří osob, sousedův svých, z stavu panského aneb rytířského, aneb jiných přísežných osob, se dožádati má, aby, přijedouc aneb přijdouc, takovou škodu spatřili, jak a na čem se stala. A ty osoby to pod pečeťmi svými nejvyšším berníkům v známost uvésti mají, a ten, komuž se taková škoda stala, týž list s přiznávacím listem podle sbírky své nejvyšším berníkům odeslati má, tak aby se berníci věděli čím spraviti a jak mnoho na sbírce komu vyrážeti; a oni také v tuto sbírku potahováni býti nemají.

Však poněvadž JMCská tyto dluhy netoliko pro obhájení tohoto království, ale také i jiných zemí a poddaných svých, a na dobrém díle pro zachování reputací a důstojenství svého císařského, kteréž předkové JMti na sobě měli a JMt též míti ráčí, vjíti jest ráčil: za to stavové JMti s ponížeností prosí, aby JMt o takovouž pomoc také při jiných zemích a poddaných svých, zvláště pak při svaté říši skutečně jednati ráčil; nebo stavové té dokonalé naděje jsou, že JMt též od nich skutečnou pomoc k dokonalému těch dluhův splacení objednati a způsobiti ráčí, kteráž tolikéž nemalou platnost JMCské bude moci přinésti.

A poněvadž se to také nachází, že mnozí statkové ven z země ležící od království Českého předešle zastaveni jsou: jakby se ti vyplatiti a coby s nimi dále k této potřebě placení dluhův JMCské a k žádné jiné činěno býti mělo, to jsou stavové JMCské, jakožto králi Českému, a nejvyšším ouředníkům a soudcům zemským, též radám JMCské a osobám níže psaným z obce, zejména Vácslavovi Švihovskému z Ryžmberka a Švihova a na Horažďovicích, Janovi Bezdružickému z Kolovrat a na Záběhlicich a Bystrém, Oldřichovi Felixovi z Lobkovic a na Kosti a Janovi z Šternberka a na Ouští, z pánův, Šebestianovi z Vřesovic na Tauchovicích, Štefanovi Španovskému z Lysova a na Loutkově, Janovi staršímu Malovcovi z Malovic na Kamenici a Chejnově a Janovi Rutovi z Dírného a na Dírném, z vladyk, v moc dali, aby to všecko dále, jakž za nejlepší a nejužitečnější uznají, na místě a konci postaviti mohli.

Kdež jest také JMCská v předložení sněmovním stavuov k nařízení hotovosti pro bezpečnost a opatření netoliko osoby JMCské, nýbrž i stavův a obyvatelův království tohoto milostivě žádati a napomenouti ráčil, k kterémužto nařízení od JMCské tolikéž osoby z markrabství Moravského jsou voleny byly, však pro krátkost času a pro nastávající hody vánoční k sněmu nynějšímu sem na hrad Pražský jsou dostačiti nemohly: i aby to předce, což nejdřívěji možné, k vyřízení svému přijíti a na místě postaveno býti mohlo, stavové JMCské a nejvyšším ouředníkům a soudcům zemským tímto sněmem moc dávají, aby JMCská, jakž nejdřív možné bude, k takovému též hotovosti nařízení netoliko s ouředníky a soudci zemskými, ale i s jinými osobami z království tohoto, které by JMCsk, s nejvyššími ouředníky a soudci zemskými k tomu voliti ráčil, kteřížto na obeslání JMCské dáti se najiti povinni budou, též také osoby volené z markrabství Moravského i z knížetství Slezských a Horních i Dolních Lužic k jistému času obeslati a strany též hotovosti zemské jisté a stálé nařízení učiniti, a jaké by tak JMCská s nejvyššími ouředniky a soudci zemskými i všemi svrchu psanými volenými a k tomu obeslanými osobami království tomuto a zemím k témuž království připojeným nejplatnější a nejbezpečnější nařízení též hotovosti, také odkud by náklad na to jíti měl, obmysliti a ustanoviti ráčil, to tak při tom zůstati a své místo míti má.

A jakož jest JMCská za příčinami v předložení sněmovním doloženými a výše opáčenými stavův milostivě žádati ráčil, aby od třidcíti tisíc tolarův peněz zemských od JMCské půjčkou vyzdvižených při času předešlého morového povětří, když JMCská z hradu Pražského se hnouti ráčil, upustili: i na takovou milostivou JMCské žádost, a šetříce stavové toho, kdyby JMCská, téhož času neráčil se z hradu Pražského odebrati, v jakém nebezpečenství zdraví svého JMt by postaven býti ráčil, stavové od zaplacení týchž třidcíti tisíc tolarů z ponížené a poddané lásky a náchylnosti, kterouž k JMCské mají, upouštějí a JMCské je darují.

Dále pak co jest JMCská stavům strany plavby po Labi předložiti ráčil, tomu jsou porozuměli. A předkem z toho JMti, že o touž plavbu, na kteréž stavům a tomuto králoství nemálo záleží, takovou milostivou paměť a péči míti ráčí, poníženě děkuji, a aby to již na místě a konci postaveno býti mohlo, volili jsou z sebe z stavů panského Jiřího mladšího z Lobkovic a na Duchcově, JMCské radu a presidenta nad apelacími v království Českém, Viléma z Waldštejna a na Heřmanicích, Hendycha z Wartmberka a na Kamenici, z stavu rytířského Radslava Vchynského ze Vchynic a na Petrovicích a Teplici, JMCské radu, Floriana Grispeka z Grispachu na Kaceřově a Rožmitále a Kryštofa Šlejnice z Šlejnic na Tolnštejně a Rumburce, z stavu městského Kryštofa Betengle z Najenperku z Starého města Pražského, Lukáše Tunského z Nového města Pražského, Pavla Vinklera z Huttenova z Menšího města Pražského a Baltazara Pičmana z Litoměřic; ti aby, kdyžkoli od JMCské obesláni budou, se sem sjeli, tu věc s osobami od JMti též k tomu nařízenými uvážili, a což při tom za nejlepší uznáno bude, to aby nejvyšším ouřednikům a soudcům zemským v známost uvedli. A stavové týmž nejvyšším ouřednikům a soudcům zemským moc dávají, aby dále tu věc s JMCskou, tak aby již k skutečnému vyřízení přišla, na místě a konci postaviti mohli. Jestliže by pak která nahoře psaná osoba v tom času a dříve, nežli o dokonce na místo postaveno bude, z světa sešla, aneb nemocna byla, tedy soud zemský bude moci jinou osobu k tomu naříditi, kteráž by vedle jiných toho k místu a konci přivésti pomáhati mohla.

Což jest také JMCská strany vyzdvižení hor a vysvětlení některých artikulův horních stavům předložiti ráčil, to stavové sou v své bedlivé uvážení vzali a na tom se snesli: aby komisaři předešlým sněmem k týmž horám nařízení, když k tomu od JMCské obesláni budou, v ty artikule nahlédli, je uvážili a uznají-li, že by ke škodě stavům a tomu snešení, kteréž se léta sedmdesátého pátého s JMtí císařem Maximilianem, slavné paměti, stalo, nebyly, tehdy to také nejvyšším ouředníkům a soudcuom zemským a radám JMCské v známost uvésti a oni to dále, přijmouce k sobě též osoby volené, s JMCskou na místě a konci postaviti mají, tak aby ti artikulové, uzná-li se potřeba, vysvětlení a i znovu vůbec tištěni byli. Však kdož by jaké dědičné frystuňky na hory měli, těm to ke škodě býti nemá, než při týchž frystuňcich a spravedlnostech svých se zuostavují.

A poněvadž, se pak také to v skutku shledalo, že skrze neumělost a snad i neupřímnost ouřednků při týchž horách v království Českém zle se hospodařilo, ješto předešle králové Čeští veliké důchody i vychování své náležité odtud mívati jsou ráčili; protož jsou se stavové s JMCskou na tom snesli, aby podle učiněného při Hoře Kutné začátku i jiné hory v tomto království sjety a visitovány byly; nicméně i to, což tu při Hoře Kutné začato jest, aby k skutečnému vyřízení přišlo, a ti všickni ouředníci, kteříž by se tak nepilnými a nedbanlivými našli, aby před nejvyšší ouředníky, soudce zemské a rady JMCské obesláni, a shledá-li se při nich jaká neupřímnost, i skutečně strestáni byli.

A jakož jest od stavů při minulém sněmu k tomu dovoleno, aby JMCská hrad Mostský Ladislavovi z Lobkovic, JMCské radě a presidentu komory české, dědičně prodati a ve dsky zemské vložiti moci ráčil, však na ten způsob, aby zase jiný statek k zemi od JMCské připojen byl: i poněvadž jest JMt v tom se před stavy ohlásiti ráčil, že pro fedruňk Hor Kuten statek Malešovský a Sionský s jich příslušenstvím na to místo k zemi připojovati ráčí, stavové s tím dobře spokojeni jsou a to od JMti přijímají, takže již týž statek na budoucí časy královský a zemský jest a zuostati má.

Jakož jest JMCská na stavy milostivě vznésti ráčil, kterak statček Nezabudice v panství Křivoklatském ležící od Jaroslava z Vřesovic koupiti, k témuž panství jej připojiti a zase pro zaplacení jeho některé lidi v Velké Černotci a v Zizicich od téhož panství daleko ležící prodati chtíti ráčí, milostivě žádajíc, aby stavové k témuž prodaji povolení své dali: i poněvadž to beze vši škody, nýbrž s dobrým a užitečným JMCské a toho panství Křivoklatského bude, stavové k tomu své povolení dávají.

A jakož se také zřetedlně spatřuje, že obyvatelé tohoto království k nemalé škodě ano i s ublížením jmění a statkův svých na šaty chodící i jiné skvostnosti a daremné věci příliš veliký náklad činí, skrze což veliké sumy peněz z tohoto království se vynášejí: i aby v tom nějaký dobrý a náležitý řád učiněn býti mohl, na tom jsou se stavové s JMCskou snesli, aby JMCská k osobám níže jmenovaným některé z rad svých naříditi a je k jistému času, aby se sjeli, obeslati ráčil; kteřížto, jak by se jeden každý z stavův v témž řádu chovati měl, v spis uvésti a JMCské a nejvyšším ouředníkům a soudcům zemským ukázati a přednésti mají. A co by tu tak sepsáno a od JMCské nařízeno bylo, to při budoucím sněmu JMCská stavuom vyhlásiti dáti ráčí, podle čehož jeden každý tak se chovati povinnen bude. A k tomu od stavův osoby tyto voleny jsou: z stavu panského Jiří Bořita z Martinic a na Smečně, nejvyšší sudí království Českého, Joachym Novohradský z Kolovrat na Košatkách a Buštěhradě, purkrabě Karlštejnský, Adam starší z Šternberka na Sedlci, JMCské rada a hejtman Nového města Pražského, Jan Jiří z Švamberka na Ronšperce a Boru, Oldřich Felix z Lobkovic a na Kosti, z stavu rytířského Albrecht Kapoun z Svojkova a na Hlušicích, purkrabě kraje Hradeckého, Bernart Hodějovský z Hodějova na Lčovicích a Milívském klášteře, Hertvik Zejdlic z Šenfeldu a na Zvoliněvsi, JMCské rada a vrchní hejtman všech panství JMCské v království Českém, Radslav Vchynský ze Vchynic na Petrovicích a Teplici, Jetřich z Vřesovic a na Bašti, Jan Libenický z Vrchovišť a na Libenicich, z stavu městského Mistr Matěj z Aventinu, Mistr Daniel Adam z Veleslavína z Starého města Pražského, Matouš Žlutický, Brykcí Zvonař z Cinperku z Nového města Pražského, Jan Jirka a Jan Kocín z Kocínetu z Menšího města Pražského.

A jakož jest předešlým sněmem to nařízeno, aby při vedení a zapisování svědkův vždycky dva z ouředníkův Pražských menších desk zemských přítomni byli, však to se nachází, že pro odjezdy k nemocným a v jiných potřebách zemských dvě osoby z ouředníků menších ne vždycky přítomny býti mohou, tak že pro nepřítomnost a nedostatek jich častokráte svědkové drahně dní na to očekávati musejí a přijati bejti nemohou: a protož jsou se s JMCskou, jakožto králem Českým, všickni tři stavové na tom snesli, kdyžbykoli z výš oznámených příčin možné nebylo, aby dvě osoby z ouředníkův menších při zapisování svědkuov přítomny býti mohly, tehdy jeden z nich aby přítomen byl a takové svědomí aby se mohlo v přítomnosti té jedné osoby z ouředníkův přijímati a zapisovati tím vším způsobem, jakž o tom sněmem předešlým vyměřeno jest.

A jakož jest předešlého sněmu léta osmdesátého pátého nejvyšším ouředníkům a soudcům zemským od stavův království tohoto to v moc dáno, aby z peněz zemských na rozličné důležité potřeby zemské sumu peněz vynaložiti a obrátiti mohli, i poněvadž to se jest nevykonalo, kdež pak ouředníci Pražští menších desk zemských, též starosta komorníčí s komorníky i také písaři při dskách zemských, i jiné věci opatření a napravení svého potřebují: a protož na tam jsou se stavové snesli, že podle předešlého v moc dáni nejvyšším ouředníkům a soudcům zemským to všecko, což by tak opatření potřebovalo, předsevzato a vyřízeno býti má, a to konečně mezi tímto časem a soudem zemským letničným nejprvé příštím.

A kdež jest JMCská, jakožto král Český, na stavy království tohoto milostivě vznésti ráčil, že JMt kurfiršt Saský při JMCské, aby erbanunkové mezi korunou Českou a domem Saským obnoveni byli, nicméně také knížata Saská z Vejmaru a z Koburku, strejcové JMti kurfiršta, při JMCské, jakožto králi Českém, a stavích toho poníženě a přátelsky skrze posly a vyslané své jsou hledali, aby strany Fojtlandu podle kurfiršta Saského také v léno společní připuštěni býti mohli: a protož stavové tímto sněmem nejvyšším ouřednikům a soudcům zemským a radám JMCské, též i osobám z obce, totižto Vácslavovi Švihovskému z Ryzmberka a z Švihova a na Horažďovicích, Janovi Bezdružickému z Kolovrat na Záběhlicích a Bystrém, Oldřichovi Felixovi z Lobkovic a na Kosti, Janovi z Šternberka a na Ouští, z pánův, Šebestianovi z Vřesovic a na Tauchovicích, Štefanovi Španovskému z Lysova a na Loutkově, Janovi z Malovic a na Kamenici, Janovi Rutovi z Dírného a na Dírném, z vladyk, tímto sněmem moc dávají, aby k uvažování týchž žádostí JMCská nejvyšší ouředníky a soudce zemské, též rady JMti soudu komorního a již jmenované osoby volené z obce k sobě obeslati ráčil, a jakž by JMCská to tak s těmi všemi osobami k dobrému tohoto království s týmiž knížaty to na místě postaviti ráčil, při tom aby to tak zůstávalo.

A jakož jest Vilém z Rožmberka, vladař domu Rožmberského a nejvyšší purkrabí Pražský, na JMCskou, jakožto krále Českého, a stavy žádost vzložil, aby k tomu své povolení dáti ráčili a dali, aby dědiny ty manské, kterýchž jest tak s týmž povolením na minulém sněmu učiněném od Jiřího staršího z Lobkovic na Libochovicích a Mělníce, JMCské komorníka a nejvyššího hofmistra království Českého, od panství Mělnického za dvůr Dehnicích, tehdáž k úřadu nejvyššího purkrabství Pražského náležitý, dostal, purkmistru a konšelům i vší obci města Velvar pod jisté platy, kteréž by k ouřadu nejvyššího purkrabství ročně platiti měli, k městu na budoucí časy dáti a připojiti mohl: i na takovou nadepsaného nejvyššího purkrabí Pražského žádost JMCská, jakožto král Český, a stavové své povolení tímto sněmem dáti jsou ráčili.

A jako jsou obyvatelé města Rakovníka na všecky tři stavy skrze suplikací poníženě a žádostivě vznesli, aby JMCská je k třetímu stavu měst tohoto království připojiti a jim toho majestátem svým milostivě potvrditi ráčil: i na takovou žádost jich stavové se za ně Rakovnické k JMCské přimlouvají, aby JMCská jim takovou milost učiniti a jim takové připojení k stavu městskému majestátem svým císařským milostivě utvrditi ráčil.

Avšak toto všech tří stavů nové a prvé nikda nebývalé dobrovolné snešení, kteréž jsou stavové na takovou milostivou a snažnou žádost JMCské, jakožto krále Českého, měvše v svém bedlivém a pilném uvážení všecky již oznámené příčiny, z své dobré a svobodné vůle a z žádných povinností, nýbrž z poddané lásky k JMCské, jakožto králi a pánu svému, učinili, není a býti nemá l žádné ujmě, škodě a k nějakému protržení privilejím, právům, svobodám a starobylým zvyklostem a pořádkům tohoto království nyní i na časy budoucí a věčné. A JMCská, jakožto král Český, na to obzvláštní revers stavům milostivě dáti ráčí, a to konečně mezi tímto časem a nastávajícím novým letem. A týž revers při témž času ke dskám zemským položen a od úředníkův Pražských menších desk zemských přijat a při nejprvé příštím soudu zemském nejvyšším ouředníkům a soudcům zemským, od nich stavům v moc uveden býti má.