342. Konzistoř podobojí prosí císaře Rudolfa II., aby osadní sv. Michala archanděla v Starém městě Pražském kněze Marka, kterýž se konsistoři nespravuje, vybyli, řádného od konsistoře přijali, podobně ze vsi Skalska kněze nepořádného odstranili a osadní sv. Mikuláše do vsi Kojetic také řádného přijali.

[1585]. - Orig. v arcib. archivu Pražském.

Nejjasnější a velikomocný císaři, Římský, Uherský, Český králi etc., pane, pane náš nejmilostivější! Nemůžeme toho déle snášeti, co se děje od vosadních svatého Michala archanděla v Starém městě Pražském, kterak na potupu a zlehčení rozkazu VMCské, proti dobrému řádu konsistoře naší zdržují u sebe kněze Marka, kterýž konsistoří naší spravovati se nechce a pro veliké třesení všeho těla svého v posluhování večeře Páně tělem božím po zemi trousí a krev Páně rozlívá. Nad čímž nevelikou lítost majíce a lekajíce se pomsty od Boha, těm vosadním podali sme jiného kněze hodnějšího, ano i dekretem VMCské jest jim rozkázáno, aby toho kněze Marka při svatém Havle ven z fary vybyli, a jiného vod konsistoře podaného sobě aby přijali: ale takovej dekret VMCské ti vosadní sobě za hřbet založili a v posměch jisté poručení VMCské vobrátili, potupivše taky i konsistoř naši, stolici VMCské, tím velikej neřád chtějí uvésti, aby sobě kněze po své vuoli bludné do měst Pražských mohli bráti; jakož i nás žádali za kněze kacířské, ale když sme jim vodepřeli, toho kterého sme jim podali a podáváme přijíti nechtějí.

Druhé, tejmž dekretem VMCská ráčila jim poručiti, aby nekněze framfurského ze vsi Skalska vybyli a jiného od nás aby přijali: ani toho učiniti nechtějí; pověděli, že jim žádnej nerozkáže. V takové odpornosti, nevědouce co činiti, vznesli sme to na ouřad pana purkmistra pánuov Starého města Pražského skrze jednu i druhou suplikací, žádaje aby k tomu přidržáni byli ti vosadní Michalští, též vosadní svatého Mikuláše ze vsi Kojetic aby kněze toho, kterejž se nespravuje konsistoří naší, vybyli, a jiného spravujícího se konsistoří naší aby přijali: ale nic sme vobdržeti nemohli, neb mlčením toho pominuli, zapomenuvše se nad tím, co jim od VMCské přikázáno bylo, aby nad konsistoří naší ruku vochrannou drželi. Protož my nevědouce se k komu utéci a vobávajíce se, aby příčinami k tomu danejmi těch vosadních něco zlého nového prvé nebejvalého nevzrostlo v těchto městech Pražských, a nám aby to připsáno, že sme toho na VMCskou nevznesli, nebylo: VMCskou žádáme pro Boha, že nad námi, nad konsistoří naší, i nad rozkazy VMCské ruku vochrannou držeti a povolajíce těch vosadních jim přísně přikázati ráčíte, aby kněze které jim podáme, poněvadž čas svatého Havla minul, od nás je přijali, aby již aspoň více konsistoř naše, stolice VMCské, zlehčována a v posměch dávána nebyla. My za VMCskou nepřestaneme se pánu Buohu modliti.

 

VMCské věrní kaplane, administrátor a farářové konsistoře arcibiskupství Pražského pod obojí přijímajících.






Přihlásit/registrovat se do ISP