Úřadní zápis desk. v kvat.: "Bílej sněmův obec. od 1583 do 1602" v král. česk. arch. zemsk.

Jakož jest nejjasnější a nejnepřemoženější kníže a pán, pan Rudolf Druhý z boží milosti volený Římský císař, Uherský a Český etc. král etc., pán náš nejmilostivější, jakožto král Český, sněm obecní na hradě Pražském léta tohoto etc. osmdesátého pátého v pondělí den svatého Šťastného [14. ledna] položiti a rozepsati ráčil, při kterémžto sněmu JMCská, jakožto král Český, stavům to milostivě předložiti ráčil: že ačkoliv JMCská dotčených stavuov rozepsáním a položením jim tohoto sněmu obecního milostivě rád ušetřiti a ušanovati by ráčil, však že JMCská z mnohých vysoce důležitých pilných potřeb a příčin JMCské, království tohoto českého a zemí k němu příslušejících i všeho křesťanstva se dotýkajících, toho jest nijakž pominouti moci neráčil, přivedše JMCská i to stavům milostivě ku paměti, jak jsou v předešlých takových podobných potřebách JMCské, jakožto věrní poddaní JMti, předkům JMti, slavných pamětí, též k JMCské činěním znamenitých častých pomocí se věrně, poddaně, upřímně a hotově v skutku ukazovali. A poněvadž potřeby a nedostatkové na hranicích v království Uherském, též také při dvoře JMCské téměř nic se neumenšují, nýbrž den ode dne přibejvají, na kteréžto JMCské důchodové z komory JMti postačiti nijakž nemohou, pro kteréžto potřeby i také nebezpečenství JMCská při stavích proti Turku předešlé pomoci domovní milostivě do tří let pořád zběhlých žádati ráčí, s tím doložením, aby taková pomoc bez výminky JMti svěřena a docela v moc dána byla; na tom JMCská stavy milostivě ubezpečujíc, že takové pomoci nikam jinam, než toliko na hranice a místa pomezní z této strany Dunaje království Českého a zemím k němu příslušejícím nejblíže příležící k ochraně a dobrému, podle uznalé potřeby týchž hranic, upřímně vynaloženy a obráceny býti nemají, jakž pak týž artikul a milostivé zakázání JMCské to v sobě šířeji obsahuje a zavírá.

I na tom jsme se všickni tři stavové království tohoto snesli, neohlédajíce se na žádné ztížnosti, nouze, chudoby a mnohé nedostatky své i poddaných svých, zvláště v kterýchž sou tohoto nynějšího roku postaveni, ale majíce utrpení a křesťanskou lítost nad těmi souženými od nejúhlavnějšího nepřítele Turka křesťany a prohlédajíce k milostivé žádosti JMCské, i také to nemálo na paměti majíce, aby markrabství Moravské, jakožto přední oud království Českého, i jiné země a oudové království tohoto v lepším a jistším opatření před vpády a zahubením od nepřítele zachováni a bezpečni býti mohli (však z své svobodné a dobré vůle), abychom berni z domů poddaných svých z sebe sebrali a JMCské svolili. A protož předkem JMCská skrze hejtmany, úředníky a purkrabě na panstvích svých naříditi míti ráčí, též jedna každá osoba, pán a rytířský člověk, i všecky osoby duchovní, tolikéž manové, dědiníci, dvořáci, nápravníci, cožkoliv v městech, v městečkách, vesnicích, aneb kde jinde na panstvích a statcích lidí osedlých svých mají, z jednoho každého domu aneb chalupy, bud veliké aneb malé, v kterýchž lidé bydlejí (krom samých kovářských, pastuších a ovčáckých chalupí, též lázní v městečkách a ve všech, na kterýchž by hospodáři osedlí nebyli, aneb kteříž by od pánův svých lhůtu úrokuov neplacení ještě za příčinou škod jich jim se stalých měli), aby jeden každý z těch nadepsaných osob za tři léta pořád sběhlá ročně po dvacíti groších českých z jednoho každého domu na dva terminy, totiž polovici toho na svatého Bartoloměje nejprve příštího a druhou polovici na den svatého Mikuláše potom ihned příštího, nejvyšším berníkům na hrad Pražský vyplnili a odvedli; při čemž se jeden každý z strany přiznání a dávání té berně zachovati má, jakž dole napsáno jest.

Z toho dávání té pomoci proti Turku poddaní náležející k úřadu nejvyššího purkrabství Pražského, ani manové a poddaní purkrabství Karlštejnského, ani žádný jiný, buď čížkoli, v království tomto vynímati se nemají, kromě těch lidí poddaných, kteříž hlásku při zámku Karlštejně vykonávají.

Berně a pomoc proti Turku do komory české odvozovati se má. O mustrheru a colmistru, i náležitém srovnání pomocí z jiných zemí s pomocí českou.

Ta pak berně a pomoc proti Turku svolená, jakž od berníkuov našich sebrána bude, do komory JMCské [Tištění artikulové mají ještě slovo "české".] zouplna dána a odvedena a od komory dále, kdež by JMCská o tom milostivě poručiti ráčil, vydána býti má. Začež stavové JMCské s pilností poníženě prosí, aby tato pomoc a berně na opatření hranic svolená, podle milostivého a jistého JMti zakázání, nejinam než na hranice z této strany Dunaje, tu kdež se jest tato pominulá léta placení od nás dalo a pokudžby nejdále z této strany postačiti mohla, obrácena byla; v čemž se JMCské, jakožto pánu svému nejmilostivějšímu, důvěřujeme.

Při čemž i to se JMCské v moci zuostavuje, pokudžby JMt v těch místech a hranicích mustrhera aneb colmistra potřebovati ráčil, aby osobu z národa českého podle milostivé vuole své k takové službě voliti a naříditi ráčil. Pakli-by vždy se při JMCské snášelo, že by colmistra aneb mustrhera na tento čas potřebí nebylo, tehda písař přísežný od berní při témž placení aby, přítomen souc, to vykonával, na svrchu psaných hranicích z této strany Dunaje proti markrabství Moravskému zpuosobem roku pominulého.

A poněvadž pak JMCská to skutečně poznávati ráčí, jak stavové tohoto království podle milostivé žádosti JMCské a obzvláště majíce paměť na to, aby oudové tohoto království, přísedíce blíže toho nebezpečenství, tím dostatečněji opatřeni a před škodami a záhubami ochráněni býti mohli, s nemalou obtížností svou a poddaných svých tyto pomoci skládají a z sebe sbírají, v čemž aby slušná rovnost od jiných zemí byla těchto let zachována, až posavad toho se vyhledati a najíti nemůže, o čemž i předešlých let ztížnosti na JMCskou skládány bývaly; i aby to břemeno nejvíce na tomto království zůstávati mělo a jiní bližší nebezpečenství, pro kteréž se na díle velikém tyto pomoci skládají, toho tak lehce odbývati chtěli, vidí se, že by toho sami žádati neměli. A protož pro ukázání v tom tomuto království vděčnosti, i také slušnější rovnosti, všickni tři stavové za to poníženě prosí, že JMCská na ty cesty milostivě pomysliti ráčí, aby od jiných zemí v té příčině, to což slušného a náležitého jest, tak ušetříno [bylo] a tak to břemeno opatření hranic proti nepříteli všeho křesťanstva spravedlivou rovností se neslo; nebo se obáváme, kdyby se toho nestalo, že by budoucně stavové činění k takové pomoci ne tak schopni a povolni se ukázali.

Pražané a jiná města JMCské a JíMti císařové, jakožto králové České, v království Českém, kteříž třetího stavu užívají, místo té podomovní berně k takové pomoci proti Turku JMCské dáti jsou se svolili na hotové sumě za jeden každý rok dvanácte tisíc pět set kop grošuov českých až do vyjití těch tří let pořád sběhlých, a to na dva terminy toho každého roku, totiž polovici toho na svatého Bartoloměje a druhou polovici na den svatého Mikuláše potom příštího, aneb dvě neděle po tom, nejvyšším berníkům zemským na hradě Pražském složiti konečně mají. Však k té berni sbírku domovní z jednoho dílu lidí poddaných svých sobě ku pomoci obrátiti moci budou.

Než což se dědiníkuov, nápravníkův a dvořákův dotejče, ti vedle šacuňkův svých předešlých z jednoho každého statku svého z každé kopy grošuov po puol pátu penízi českém sberouce na výš jmenovaný čas nejvyšším berníkům na hrad Pražský s listy přiznavacími odsýlati mají.

Z domuov pak panských a rytířských, i všelijakých jiných osob, buď duchovních aneb světských, kteréž buď v městech Pražských aneb jiných městech královských, aneb na předměstích, mají, ten každý pán aneb rytířský člověk, aneb osoba duchovní, po puol kopě grošuov českých na svrchu psané terminy dáti a vyplniti mají.

Města pak některá horní ta se vymiňují, poněvadž vědomé jest, že táž města pro chudobu svou téměř k spuštěni sou přišla, jakožto Jochmstál, Slavkov, Šinfeld, Lautrpach, Přísečnice, Suniperk, Bastianperk, Platná, Hengst, Abertam. A jestliže by se kde i to našlo, že při některých jiných horách dělníci a jiní, kteříž se tu při těch horách pro potřebu zdržují, domy k schráně své sobě vzdělali a měli, v kderýchžto domích žádných by obchodův nevedli, než toliko s manželkami a dítkami tu bytnost svou měli, ti též v tu daň a berni potahováni býti nemají.

Jestliže by se pak komu ohněm, krupami, povodněmi jaká škoda stala, tehdy ten, komuž by se tak škoda stala, ihned dvou aneb tří osob sousedův svých stavu panského aneb rytířského, aneb jiných přísežných osob, se dožádati má, aby přijedouc takovou škodu spatřili, jak a na čem se stala, a ty osoby to pod pečeťmi svými nejvyšším berníkům v známost uvésti mají. A ten, komuž se jest taková škoda stala, týž list s přiznavacím listem podle berně své nejvyšším berníkům na hrad Pražský odeslati má, tak aby se berníci věděli čím spraviti a jak mnoho komu na berni vyrážeti.

O Chebských.

Co se Chebských dotýče, stavové podle milostivé žádosti JMCské též osoby tímto sněmem sou volili: totižto z stavu panského Hendrycha Švamberka na Švamberce, z stavu rytířského Petra Kokořovce z Kokořova a na Žlutících, kteřížto podle komisařův, aneb komisaře, JMCské při nich o pomoc podobnou jednati mají. A o tom stavové nepochybují, poněvadž té krajině a tomu městu nemalé pohodlí živnostem jich z tohoto království se děje, a tak jakž jsou se předešlých let vždycky podle možností svých v pomocech činění srovnávali, že se ještě k JMCské, jako věrní poddaní, zachovají, složíc netoliko, což nyní od nich svoleno bude, ale i to, což jsou při minulých letech dáti měli a zaseděli; kterážto suma, jakážkoli při nich svolena bude, též v moci JMti zuostati má.

Panství pak Loketské, kteréž se jest až posavad nějakými privilegiemi zastíralo a podle snesení předešlého sněmu od JMCské obesláni býti měli na hrad Pražský k jistému dni, aby před JMCskou táž svá privilegia složili a tomu aby vyrozumíno, nač se vztahují, bejti mohlo: však poněvadž za jistejmi příčinami to se jest až posavad vykonati nemohlo, a JMCské nemálo na tom, aby to k místu a konci s nimi přivedeno bejti mohlo, záleží, stavové tímto sněmem soudu zemskému moc dávají, aby s JMCskou v to ve všecko nahlédnouti a to buďto jednáním aneb právním rozeznáním na místě postaviti mohli, a to mezi tímto časem a svatým Bartolomějem nejprve příštím, prvé nežli by dávání berně prvního terminu přišlo.

Hrabství pak a panství Kladské, podle minulého uvolení svého, berni, tak jakž sou léta tato pořád dávali, z lánu dvojnásobně dáti mají; tak jakž s nimi Kladskými a to snesení se stalo.

A jakož až posavad v některých krajích jest se sčítání lidí osedlých podle předešlého sněmovního snesení nevykonalo, protož aby se to ještě pořádně vykonati mohlo, JMCská ráčí stavům v dotčených krajích mezi tímto časem a letnicemi nejprve příštími skrze otevřené listy JMti sjezdy krajské k jistému času oznámiti, aby se stavové v jistém místě v týchž krajích sjeti a osoby k sjíždění a sčítání lidí poddaných naříditi a voliti mohli; a které osoby tak k tomu nařízené budou, ty to bez odpornosti vykonati povinny budou, a ty lidi poddané tak popsané a sečtené nejvyšším berníkům na hrad Pražský odeslati mají.

Já N. z N. vyznávám tímto listem obecně přede všemi, že sem podle snesení sněmovního na sněmu obecním, kterýž držán byl na hradě Pražském léta etc. osmdesátého pátého v pondělí den svatého Šťastného a zavřín téhož léta etc. osmdesátého pátého v středu po sv. Školastice, všecky lidi poddané své vyhledati a sčísti dal, kterých se nachází osob osedlých N.; a že více lidí poddaných osedlých v tomto kraji N., z kterýchž berně při tomto terminu N. po desíti groších českých dáti mám, ovšem vyhledati ani najíti sem nemohl, než těch dotčených N., to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu pečeť svou vlastní sem k tomuto listu mému přiznavacímu přitisknouti dal. Datum etc.

A poněvadž toho zvláštní potřeba jest, aby tyto svolené pomoci časně a beze všeho omylu a prodlévání vycházely: i na tom sou se všickni tři stavové snesli, aby na den nahoře jmenovanej jeden každý z obyvatelův království tohoto svou berni na hrad Pražský přinesl aneb odeslal, aneb ve dvou nedělích od téhož dne, jakž se nahoře jmenuje. A jestliže by pak po vyjití toho dne a dvou nedělí pořád zběhlých kdo svou berni obmeškal, ji nedal a nevyplnil docela a zouplna, aneb se nepřiznal: tehdy ihned nejvyšší berníci, neočekávajíce a neohlédajíce se na nic, k jednomu každému podle pokut dole psaných zachovati se mají; a zvláště našlo-li by se to, že by který z obyvatelův království tohoto od poddaných vybera berni, té časně na časy nahoře jmenované nedal aneb za sebou ji zadržel, aneb k své potřebě vydal, budou se moci berníci, což by za tu berni dvénásob stálo, v ten statek s jedním komorníkem Pražským od desk zemských uvázati a jej rok pořád, pokudžby v tom času berně i se všemi škodami a náklady na to vzešlými nedal a nevyplnil, držeti a z té sumy za ten rok úroku šest kop gr. ze sta kop grošů počítati. A chtěl-li by ten, číž to statek jest, v tom roce ten statek vyplatiti a tu berni i s úroky a škodami, což pro to vynaloženo bude, berníkům dáti, tehdy kdyby tak zouplna a docela i s ouroky a škodami na to vzešlými zaplatil, mají mu berníci toho statku, v nějž by se tak uvázali, vydržíc ten rok, zase postoupiti. Pakli by ten, číž by statek byl, té berně v tom roce nespravil a nedal, budou moci berníci takový statek, komuž se jim viděti bude, prodati; a jim se ta moc tímto sněmem dává, aby takový statek, kterýž by tak rok pořád vydrželi a pro nespravení a nedání té berně, tak jakž se svrchu píše, komuž by koliv z stavů království tohoto prodali, jemu jej ve dsky zemské aby vložiti mohli. A berníci nejvyšší mají přiznavacími listy jednoho každého z jednoho aneb více krajův pilně, jak jest to jeden každý od sebe odvedl, vyhledati a té osobě, kderáž s berní přijde, ten aneb ty listy předložiti a to opatrovati, aby se v tom žádného omylu aneb spletku nestalo; a což by za komorníka, kterýž by na uvázání jel, též dáváno býti mělo, pokudžby se berníci s komorníky o to snésti nemohli, to při uvážení a vyměření soudu zemského se zůstavuje, a za list obranný, kterýž od desk zemských vychází, nemá se víceji dávati než patnácte grošův českých.

A jakož jest minulého roku jistá pomoc JMCské na stavení hradu Pražského svolena, kterážto ne ode všech tak podle téhož svolení se jest až posavad odvozovala, snad za příčinou tou, že v sněme minulém jisté pokuty, pro nevyplnění též pomoci, doloženo jest nebylo: a protož stavové na tom sou se snesli, aby JMCská tím lépeji jist ráčil bejti touž svolenou pomocí, že JMti zouplna vycházeti má, kdož by koli takovou pomoc podle domovní berně své berníkům neodvozoval, aneb se z toho nepřiznal, že tím vším způsobem, a pod těmi všemi pokutami svrchu psanými, na jednom každém dobývána býti má, i s tím, což by tak kdo předešlého roku nebyl od sebe berníkům odvedl a za sebou zadržal.