[1585.] - Opis souč. v MS. 6. 1080 area. města Prahy.

Vysoce urozenému pánu, panu, nejvyššímu panu purkrabí Pražskému etc., urozeným pánuom, panuom, urozeným a statečným pánům z rytířstva, nejvyšším pánuom ouředníkům zemským a JMCské etc. radám, i jiným pánuom z obce království Českého, stavu panského a rytířského, při sněmu obecním shromážděným, JJMtem pánuom nám milostivě a laskavě příznivým: odpověď na některé artikule, od JJMtí nám podané, od nás Pražan všech tří měst Pražských a vyslaných z měst království Českého.

VMt vysoce urozený pane, nejvyšší pane purkrabě Pražský etc., VMt urození páni, páni, VMt urození a stateční páni z rytířstva etc., páni nám milostivě a laskavě přízniví. Jakož jste dnův pominulých ráčili se k tomu laskavě nakloniti a artikuluov těch, o nichž jste ráčili zmínku mezi jinými artikuli sněmovního jednání učiniti, nám propůjčiti, oznamujíce, že byste té vuole bejti ráčili JMCské požádati, poněvadž jsou od VMtí z jistého snesení JMCské k dalšímu milostivému uvážení podáni, aby JMCská ráčil na ně odpověď VMtem dáti, a tak když by obnovení a potom i do zřízení zemského vloženi byli, jeden každý věděl podle nich jak se chovati. Což my od VMtí vděčně přijavše i také v společnosti naší sobě je přečetše, jim jsme vyrozuměli a to našli, že mnozí ti artikulové obecní od VMtí snesení schylují se k dobrému vší obce tohoto království, kromě co se dotýče artikule o čeledi a lidí poddaných, tomu jsme porozuměli, že ten artikul sněmem vyhlášený o týchž lidech robotných, kteříž z peněz slouží a pracují, nyní vysvětlovati a rozšiřovati ráčíte. I nemůžeme toho tejna před VMtmi učiniti, že když jest mezi námi ten artikul od nás v drahným počtu, jakž s staršími obecními měst Pražských i také vyslanými z měst království Českého, (kteříž v tom se jednosvorně ohlásili a od obcí a starších svých, aby k tomu artikuli, co se té čeledi dotýče, nepřistupovali, obzvláštně poručeno mají) přečten a uvažován byl, to se u nás snášelo a vidělo: kdyby ten artikul do snesení sněmovního tohoto času a potom do zřízení zemského vjíti a vložen bejti měl, že by mnohem vejše na těžkost stavu městského, nežli kdy prvé, býti musil; jaké pak těžkosti předešle z strany toho artikule jsme měli a posavad máme, to jsme léta etc. LXXV., když jest týž artikul od VMtí, bez našeho k tomu přistoupení, sněmem vyhlášen byl, ohlašovali a za to žádali, aby na těžkosť a záhubu stavu našeho městského a sousedův našich vepsán nebyl. Jakož pak i po sněmu brzo k JCMti, slavné a svaté paměti, císaři Maximilianovi poníženě jsme se utekli, i také JMCské, nynějšího pána nás všech nejmilostivějšího, jakožto krále na onen čas Uherského a Českého, za přímluvu žádali a své těžkosti velké a znamenité v té příčině obsažené se vší poddaností přednesli a za milostivé opatření žádali a prosili. Na kteréžto ztížnosti JMCská ráčil nám milostivou odpověď dáti, že o to chce s VMtmi s pilností jednati, aby taková ztižnost na obce naše nebyla skládána. Jakož pak nebyla jest jiná naděje a není, než že jest se to tak vykonalo, poněvadž již na díle ta věc při pokoji jest zuostavena byla; že pak nyníčko opět zase táž ztížnosť na ublížení nás všech obnovovati by se chtěla, VMtem se vší uctivostí oznamujem, že my k tomu přistoupiti nemůžeme z nahoře psaných i níže položených příčin. Jedno, že takové snesení bez našeho k tomu dovolení a přistoupení odporné jest smlouvě sváto Václavské v zřízení zemském X. 16. i také M. 16., kterážto smlouva na staré zřízení zemské se vztahuje, jakožto léta 1517; item, zřízení zemské léta 1530 tisknuté pod literou G 12; item, též zřízení zemské vydané léta 1550 pod literou J 32: a ta v sobě zavírají, že má jeden k druhému o poddaného poslati, a ten, k komuž by posláno bylo, má mu ho vydati, pakli by nevydal, tehdy teprva má se o pokutu 15 fß g. etc. domlouvati, jakž týž artikul na mnohých sněmích ano také od JMCské, slavné a svaté paměti, císaře Maximiliana při sněmu léta etc. 67 vlastními ústy JMCské vysvětlen jest. Podle kteréžto smlouvy a těch starých zřízení zemských vidí se nám, že by nemělo bez našeho spolu s VMtmi snesení, stavu našeho třetího městského, pro zběhlost a zavinění poddaných, VMtmi toho něco měněno býti a jiná věc a větší pokuta mimo dotčenou smlouvu a zřízení zemské se ukládati, a hejtmane krajští aby nás a jednoho každého z obcí našich měli podle takového vyměření v týchž pokutách rozsuzovati a na nás exekucí dopomáhati, poněvadž jeden každý měštěnín při svobodách měšťanských jak privilegiemi, slavné a svaté paměti, císařuov Římských a králuov Českých, tak také i zřízeními zemskými osvobozen a opatřen byl, tak aby na svém právě o všecky věci, ano také i o hrdlo souzen byl. Protož se nám vidí, že na tom příliš dosti jest, aby ten, k komuž by pro poddaného, jenž by se za čeledína u kohokoli zjednal, posláno bylo, a on ho vydati se zbraňoval, pokutou podle těch zřízení zemských již dotčených povinen byl; nebo kdyby tento artikul z strany čeledi a nádeníkuov, na veliké nebezpečenství a záhubu stavu našeho vnově tak ztížně vysvětlený, průchod svůj jmíti měl, již by nic jiného nenastávalo než veliký pád a snížení všech obcí našich. Pod kterýmžto artikulem nikda bychom, ani potomci naši, bychom pak jakkoli nejvejše se v tom opatrovati a ušetřovati hleděli, bezpečni sebou bejti nemohli, poněvadž se na všecky obyvatele stavu třetího městského, a zvláště na sprostné řemeslníky a lidi, kteří poživení své mají z dědin, rolí, vinic a jiných gruntuov k těm podobných, vztahuje, při nichž to zřídka taková opatrnost a sebe šetření před škodou pro rozličné obmysly lidské, kteříž by se pod takovými listy fedrovními zavírati mohli, najíti se může. A kdyby mělo k tomu přijíti, čehož se nenadějeme, že by měšťané obcí našich nedorozuměním a sprostností svou takovými pokutami obtěžováni býti měli, jaké by vzdělání měst JMCské, pána nás všech nejmilostivějšího, býti mohlo, toho nechť každý zdravě u sebe pováží; nebo kdyby kdo třebas toliko jednou, z přepuštění božího, z těch dotčených lidí a měšťanův potřebných takovou pokutou těžkou a nesnesitedlnou obtížen byl, nemaje svého mnohej ani za padesáte kop míš., jest podobné, že by o všicek statček svůj přišel a o živnost sebe, manželku i dítky připravil, ano i v nebezpečenství veliké, kdyby s to býti nemohl, přiveden býti musil, nad čímž nemalá žalosť, úpění, naříkání i ku pánu Bohu volání žalostivé býti by muselo.

Při tom pak i toto ještě se VMtem předkládá: kdyby z strany té čeládky nádenní, kteráž na vinicích okolo měst Pražských i jiných mnohých v tomto království Českém z peněz nákladníkuom posluhuje, to tak jíti mělo, aby vinaři, kteří je najímají na místě hospodářuov na ta díla viničná, kteráž se hned při počátku postu a někdy i prvé otvírají a začínají a až do času sv. Martina trvají, měli listy jejich ohledávati, když by kteréhokoli času na díla jíti měli, jakž pak téměř každého dne některý tisíc z samých měst Pražských čeledi nádenní na taková díla vychází, a některý vinař dvadciti, jiný třidceti, také do šedesáti i vejše přes den jich najímá, což na větším díle trefuje se někdy přede dnem a někdy v samo svítání, kdež netoliko na listy, ale na osoby těžce se patřiti může; v kteréžto příčině kdyby vinaři mezi takovou čeládkou viničnou a nádenní, jakž někdy mnozí dosti nevážní bývají, ano také i sami hospodářové měli se dotazovati na jich svobodu a listy a s dělníky tu se vybírati, snad by se s tím od nich potkali, že by potom podruhé na nájem jíti netoliko nesměli, ale ani nemohli. A tak díla viničná, kteráž prodlení nemohou nésti, obmeškána býti by musela a vinice k nejvyššímu spuštění tudy by přicházely, nicméně i pergkrecht JMCské z týchž vinic vycházející sjíti a k dosti malé platnosti přijíti by mohl. Ano také by pak i listy kteří měli, tehdy nemaje žádných hospod svých jistých, anobrž i šatuov na sobě dosti málo, v jakým by opatření takové listy míti měli, to se k uvážení VMstem připouští. Chtělli by pak vinař. jakž pak žádný téměř čísti neumí, listy fedrovní čeládky ohledávati, jaké mají, neb nemají, musil by tu hned svého písaře míti a nejméně puol dne v takovém ohledávání a přečtení stráviti. A tak se to vidí býti věc nemožná a nákladníkuom hor viničných velmi nebezpečná i škodlivá, ano i mezi touž čeládkou pro jedni druhým takových listův fedrovních obmyslné odjímání škodné pranice by povstávaly, a mnozí, kdyby tak připouštěni k pracem hmotným za peníze nákladníkuov nebyli, co by jiného z toho pošlo, než že by se vydávali na krádeže, loupeže a jiná mnohá nešlechetenství, kudyž by lidem na silnicích i v městech veliké škody díti se mohly a oni by tak vymstívati se hleděli, že jim díla dopříno a dáno není, aby poživení měli. Protož VMtem ve vší náležité uctivosti oznamujeme, poněvadž jsme tomu artikuli nikda až i do tohoto času, když toliko jaká příčina k tomu se dala, nepovolovali a veliké ztížnosti obcí našich, též i pokřik od lidu obecného, kterýž těch věcí uvažovati neumí, pročež by nejvíce nám ouřadním osobám přičítány byly, již nejednou VMtem předkládali, jsme k VMtem té nepochybné naděje, že toho všeho při starých zřízeních zemských a smlouvě svato-Václavské, pro zachování mezi všemi třmi stavy království tohoto křesťanské lásky a obecné svornosti, zuostaveno a zanecháno bude; a my jsouce toho upřímně vděčni, rádi se toho VMtem všelijakými nám možnými službami ochotně odsluhovati každého času hotovi býti chceme.