Opis souč. v MS. č. 1080 arch. města Prahy.

JMt Římský císař a Uherský, Český etc. král etc., pán náš nejmilostivější, od stavuov království tohoto Českého, poddaných svých věrných milých, že jsou se k tomuto od JMCské položenému a rozepsanému sněmu obecnímu poslušně najíti dali, s obzvláštní vděčností milostivě přijímati ráčí. I ačkoliv by JMCská dotčených stavuov rozepsáním a položením jim tohoto sněmu obecního milostivě rádi byli ušetřiti a ušanovati ráčili, však JMCská z mnohých vysoce duoležitých pilných potřeb a příčin JMCské, království tohoto a zemí k němu příslušejících, i všeho křesťanstva se dotýkajících, toho jest nijakž pominouti moci neráčil. Neb JMCská pochybovati neráčí, že stavové sami o tom dobru vědomost mají, že potřeby a ztížnosti JMCské až posavad se neumenšují, nébrž čím dále vždy ztížněji a nebezpečněji nastávati a ukázati se chtějí, kterýmž bez stavuov, věrných poddaných JMCské, přičinění a pomoci spomoženo nijakž býti nemůže. A přivedouc sobě JMCská k milostivé paměti, jak jsou v předešlých takových podobných obtížnostech JMCské věrní poddaní království tohoto k předkuom JMCské, slavných pamětí, též k JMCské činěním znamenitých a častých pomocí se vždycky věrně, poddaně, upřímně a hotově v skutku ukazovali, protož JMCská k nim ještě té jisté a nepochybné duověrnosti býti ráčí, že se nicméně nyní, jako prvé, k JMCské, jakožto králi a pánu svému, poddaně ukáží a takové duoležité potřeby, poněvadž se jich vlastně dotýče, upřímně při sobě považovati budou a k srdcím svým připustí.

A jakož stavuov, věrných poddaných, tajno není, že mezi těmi všemi JMCské ztížnostmi a starostmi podle jiných nejpřednější tato jest, na čemž JMCské i všemu křesťanstvu a předkem království tomuto a zemím k němu příslušejícím vysoce a mnoho záleží, aby království toto s zeměmi k němu příslušejícími před mocí tyranskou ouhlavního a dědičného nepřítele všeho křesťanstva bezpečně opatřeno, hranice a místa pomezní v království Uherském proti tomuto království a zemím k němu příslušejícím dobře a podstatněji osazeny a s pomocí pána Boha všemohoucího obhájeny, ochráněny a zdržány bejti mohly. Jaká pak JMCské na dotčené hranice a válečný způsob v království Uherském, totiž na střelbu, profìanty a jiné k tomu náležející nevyhnutedlné potřeby, též na pštoluňky nejvyšších a jiné věci, toliko v času pokoje, znamenitá veliká suma jde, toho stavové, věrní poddaní, sami při sobě zdravě povážiti mohou, a jim to na předešlých sněmích obecních častokráte s doložením o zpuosobu a obyčeji téhož dědičného nepřítele a jeho ukrutném, litém tyranství dostatečně předloženo bylo, a jeden každý o tom z každodenního a častého ustavičného vyzvězení dobrou vědomost jmíti může. Nebo stavové to při sobě zdravě povážiti mohou, kdyby takové nejdůležitější potřebě časným, podstatným, stálým a trvanlivým opatřením na pomoc se přispěti nemělo, tehdy snadně z toho porozuměti, v jak znamenitém nebezpečenství, netoliko táž hranice Uherská, ale království toto s zeměmi k němu příslušejícími postaveny býti by musely.

Neb i toto se stavuom dobře a v pravdě oznámiti může, že takové pomoci, jak by snad někdo se domnívati mohl, netoliko království Uherskému a zemím Rakouským, ale předně nejvíce království Českému a zemím k němu připojeným k dobrému a ochraně přicházejí a vynaloženy bývají, povážíc toho, že dědičný nepřítel k těm zemím čím dále tím více se přibližuje, a ty také méně nežli jiná žádnými pevnostmi, kterýmiž by téhož nepřítele veliká moc poněkud málo zdržána anebo na díle odvrácena býti mohla, opatřeny nejsou, a tak se jest obávati, jestli že by nepřítel svou tyranskou moc (čehož pán Buoh milostivě ostříhati a zachovati rač) proti těmto zemím obrátiti a vedle tyranského zpuosobu svého toliko vpád učiniti měl, že by těmto zemím vedle zpuosobu a příležitosti jich pojednou veliká a nenabytá záhuba přijíti mohla.

A poněvadž předešlé pomoci proti nepříteli Turku od stavuov svolené již vyšly, kteréž, jakž výš dotčeno, nikam jinam nežli tomuto království a obyvateluom v něm, věrným poddaným JMCské, pro ochranu jednoho každého, též také manželek, dítek, statkuov a jmění svého vynaloženy nebejvají, a potřeby neubejvají, nébrž vždy víceji, nebezpečněji a vejšeji přibejvají a rostou: protož JMCská stavuov království Českého otcovsky a milostivě žádati ráčí, aby JMCské předešlou pomoc proti nepříteli Turku, kterážto ačkoliv k takovým znamenitým a velikým vydáním daleko nepostačuje, do tří let pořád zběhlých ročně na dva terminy, totiž první termín o středopostí, a druhý o svatém Bartoloměji k spravení a vyplnění, poddaně svolili, a JMCské takových pomocí svolených pro opatření hranic a míst pomezních bez vejminky v moc dali a docela důvěřili, a o to se tak snesli a to mezi sebou skutečně nařídili, aby JMCská tím jist býti ráčil, že takové pomoci JMCské na předepsané určité terminy ročně konečně a zouplna vycházeti, elány a spraveny budou. Nebo stavové se na to konečně ubezpečiti mohou, že takové pomoci, jakž nahoře více nežli jednou dotčeno, nikam jinam toliko na hranice a místa pomezní z této strany Dunaje království Českému a zemím k němu příslušejícím nejblíže příležející, k ochraně a dobrému, podle uznalé potřeby, týchž hranic upřímně vynaloženy a obráceny býti nemají.

Dále stavuom, věrným poddaným, vědomé jest, že posudní JMCské od stavů na jminulém sněmu obecním svolené při skončení roku osmdesátého čtvrtého nyní jminulého též vyšlo: a poněvadž JMCská ne vždycky k držení sněmuov obecních vlastní osobou svou postačiti a přítomen bejti neráčí, a časem rána boží morová i jiné nevyhnutedlné příčiny a překážky se trefují, že JMCská z tohoto království pro opatření jiných království a zemí JMti vyjeti musí, JMCská stavuov, věrných poddaných, milostivě žádati ráčí, aby JMCské takové posudní předešlým zpuosobem, totiž z jednoho každého sudu piva po šesti groších bílejch, počnúc od zavření tohoto sněmu za tři léta pořád zběhlá, z poddané lásky svolili a to tak mezi sebou nařídili, aby se jeden každý z várek, buď že by vařiti dal anebo nevařil, listem přiznavacím pořádně přiznával. Pakli by se kdo tak nezachoval a s exekucí k němu by přikročiti se musilo, aby škody a náklady na to vzešlé spraviti povinen byl.

Co se pak nesnesitedlného břemena z strany vysoce ztížných dluhuov JMCské a předešlých milostivých žádostí od JMCské na stavy z strany činění pomocí na splacení týchž dluhuov vzložených dotýče, ačkoliv by JMCská stavův, věrných poddaných, tím nerad obtěžovati ráčil, však JMCská toho z přinucených a vysoce duoležitých příčin a potřeb nijakž pominouti moci neráčil, jakž pak JMCská všecky ty příčiny, pro kteréž jest v takové dluhy a těžkosti vjíti ráčil, a co dále JMCské velice obtížné jest, stavuom, věrným poddaným, let jminulých, totiž léta sedmdesátého sedmého, sedmdesátého devátého a osmdesátého, též také na jminulém sněmu obecním dostatečně předložiti a v známost uvésti ráčil: i ačkoliv jsou stavové z poddané náchylnosti některé prostředky k tomu obrali a léta jminulého sedmdesátého devátého zbirku na obilí, vina a některé jiné věci uložili a to všecko, též také, což by z posudního přes zaplacení a spravení ourokuov z dluhuov v zemi přebíhalo, a na jminulém sněmu obecním také zbírku z hotových peněz na ourocích, aby to všecko k splacení týchž ztížných dluhuov obráceno bylo, dobrovolně nařídili, však to všecko (jakž stavuom, věrným poddaným, pořádnými vejtahy se to ukázati může) velmi málo vyneslo a na splacení takových velice ztížných dluhuov, kterých se do mnohokráte sto tisíc tolaruov zbiehá, dosti skrovná pomoc jest a posavad na hlavní sumě nic splaceno býti nemohlo; jakž pak to předešle stavuom častokráte předloženo bylo, nebo ty tři groše posudního, kdyby i pořádně vycházely a dány byly, v čemž se nemalá ujma a nedostatek bejti poznává, na splacení ourokuov z dluhuov v zemi nevystačují. Z té příčiny JMCská velikou sumu z jiných důchoduov svejch dvoru svému ujímati a na díle i jinde objednávati a přikládati musí, a nicméně se některým věřitelům v zemi, kteříž na záplatu svou na ten čas tuze nastupují a jim by se slušně záplata činiti měla, nercili pak věřiteluom ven z země, na čemž JMCské důstojenství a víra vysoce záleží, placeno býti nemůže; kteřížto dluhové jminulých let proto jsou zděláni a na JMCskú zdědilí, že svolené pomoci nevystačily ani časně dávány a složeny nebývaly. Jakž pak až posavad dosti veliké sumy na týchž pomocech zuostávají a takový nedostatek z peněz pod ztížnými ouroky objednaných nahrazen a doložen bejti musil, a duochodové JMCské při komoře české z strany přijmu a vydání na ten čas na tom postaveni jsou, že JMCské mimo všecky duochody své k mnohým nevyhnutedlným vydáním, kteráž na komoru česku ukázána jsou, totiž na splacení ourokuov a k jiným potřebám, znamenitá suma se nedostává, kteráž tolikéž odjinud pod ouroky s velikou obtížností a škodou JMCské objednávána bejti musí.

A poněvadž při takovým velikém nedostatku a těžkém břemenu dotčených ztížných dluhuov, kdež podtlm komorní statkové JMCské rozzastavováni a na nejvejš schuzeni jsou, JMCské nijakž možné není takového těžkého břemene, jakž jest se to až posavad s velikou a znamenitou škodou a těžkostí JMCské stalo, na sobě dále zdržovati a těmi předepsanými prostředky a zbírkami uloženými, kteréž jsou stavové z upřímné náchylnosti nařídili, JMCské a království tomuto málo spomoženo jest, a stavové, věrní poddaní, při sobě povážiti mohou, nebude-li to časně opatřeno, že by již potomně JMCská takového břemene nijakž snésti, ani zemím a poddaným JMCské, podle jiných pomocí proti nepříteli Turku, k splacení takových dluhuov postačiti možné nebylo: protož JMCská pominouti moci neráčil stavuom, věrným poddaným, to všecko opět ku paměti přivésti, jsouce k nim té milostivé duověrnosti, že povážíc toho, že JMCské bez jich přičiněni a pomoci takového břemene, jakž vejš oznámeno, na sobě zdržovati možné není, aby to všecko, čímž jsou JMCské podle božských a přirozených práv, též časného náležitého poslušenství, jakožto králi a pánu svému, v takových duoležitých potřebách povinni, k srdcím svejm připustili, a aby JMCská takové těžkosti již aspoň jednou prázden býti ráčil, na jiné podstatnější cesty a prostředky podle těch předešle uložených zbírek pomyslili a o tom skutečně nařídili, jaká by ještě větší pomoc, však bez obzvláštní obtížnosti lidí poddaných, svolena a dávána býti mohla, tak aby často psaní stížní dluhové splacováni, anebo od stavuov k zaplacení přejati byli, to netoliko JMCské, nébrž také stavuom a vůbec vší zemi, též také lidu válečnýmu na hranicích k prospěchu a dobrému se vztahovati bude. Nebo tudy JMCská, když takové těžkosti zbavena býti ráčí, z toho, což se nyní na spravení ourokuov vydává, lidu válečnému v jejich nuznejch potřebách tím snázeji k pomoci přispěti, jich půjčkami založiti a stavuov jinou měrou tím lépe ušetřiti a ušanovati, a podle toho s lepší příležitostí věrným služebníkuom svejm, obyvateluom tohoto království, podle zásluhy jednoho každého milosti z štědrosti své císařské a královské učiniti moci ráčí, kteříž nyní při takovém nedostatku a ztížných vydáních, ačkoliv by JMCská k tomu milostivě nakloněn býti ráčil, v mnohých příčinách toho škodovati musejí.

A jakož jsou stavové, věrní poddaní JMCské, na jminulém sněmu obecním z hotových sum, kdo jaké peníze na ourocích jmá, z jednoho každého tisíce šest tolaruov poddaně svolili a takové zbírky se velmi na mále jest sešlo: a protož JMCská stavuov milostivě žádati ráčí, aby taková sbírku a pomoc na výš psané terminy ještě do tří let pořád zběhlých svolili a vyplnili, a na tomto nynějším sněmu obecním to mezi sebou nařídili, aby se jeden každý, buď že by jaké peníze na ouroce měl, nebo neměl, pořádně listy přiznavacími, tak jako z strany posudního pořádně přiznával. A JMCská stavuov podle toho napomínati a milostivě žádati ráčí, poněvadž na dobrým řádu k skutečnému dobejvání a spravování toho, což tak svoleno bývá, tak mnoho jako na těch pomocech samých náleží, aby na to bedlivě pomyslili a k dobejvání a dosažení těch všech svolených pomocí jistu exekuci nařídili. Nebo ačkoliv na předešlých sněmích obecních stavuom častokráte předloženo bylo, jací jsou nedostatkové a spletky při dobejvání svolených pomocí, též také z strany přijímání počtuov berničných a posudního, nicméně reštantuov a počtuov od colmistra království Českého i jiných nevyřízených počtuov, o kteréž odpor jest, což dále k tomu náleží, se našli, a stavové o tom sněmy obecními a zvláště pak na jminulém sněmu obecním jisté užitečné a platné nařízení učinili; však tomu přes časté napomenuti JMCské a rad JMsti komory české zadosti se nestalo. Protož JMCská stavuov milostivě žádati ráčí, aby na to nastoupili a ty cesty a prostředky vyhledali, jak by to všecko, což sněmy obecními sneseno a vyměřeno jest, konečně vykonáno bejti a tomu zadosti státi se mohlo. A JMCská sobě také nařízení stavuov, kteréž se na jminulém sněmu obecním z strany vybírání posudního stalo, milostivě oblibovati a za dobré uznávati ráčí, však aby stavové, věrní poddaní, to tak nařídili a opatřili, aby každého času nejméně dvě osoby z nejvyšších berníkuov, jakž o vybírání berně předešle nařízeno jest, přítomny byly a jim také tím lepší služba dávána byla; tak kdyby při dobejvání a vybírání posudního jaký nedostatek a odpor bejti chtěl, aby to podle vyměření sněmovního náležitě opatřily a na místě a konci postavily.

A jakož jsou stavové království tohoto Českého, k milostivé žádosti JMCské, na jminulém sněmu obecním JMCské na stavení hradu Pražského jistu pomoc do tří let pořád zběhlých poddaně svolili, a toho potřeba ukazuje, aby v tom jistý řád učiněn byl, kterak by táž pomoc pořádně vybírána a na těch, kteříž takovou svolenou pomoc zadržují, skrze jistu exekuci dobejvána bejti mohla: protož JMCská stavuov milostivě žádati ráčí, aby o tom na tomto sněmu obecním jisté vyměření a dostatečné nařízení učinili, aby taková zbírka od jednoho každého bez zadržování dávána a spravena byla; nebo JMCská na jiném bejti neráčí, nežli jakž toliko nějaká hmotná suma shledána a složena bude, takovému stavení začátek učiniti.

Také stavuom, věrným poddaným, dobře vědomé jest, co a jak vysoce mnoho království tomuto, markrabství Moravskému a jiným k tomuto království příslušejícím zemím na zámku a pevnosti Ujvaru proti dědičnému nepříteli ležící záleží, aby taková pevnost pro retuňk a ochranu těchto zemí již dokonce vyzdvižena, dostavena a podle vší potřeby opatřena byla: z té příčiny JMCská stavuov, věrných poddaných, milostivě žádati ráčí, aby k dokonalému dostavení takového stavení a pevnosti, mimo berni domovní, kteráž bez toho na hranice a pomezí z této strany Dunaje nevystačuje, z upřímné náchylnosti svolili a jiným zemím k království tomuto připojeným, aby jich v tom následovaly, na sobě dobrý příklad ukázali; anebo kdyby táž pevnost již začatá neměla, jakž na to záleží, dostavena a opatřena býti, mnohem by lípě bylo, aby se nikda stavěti nebyla začala.

A kdež také z strany starejch reštantuov, kterých od mnoha let až do vyjití léta etc. sedmdesátého osmého veliký počet jest, na jminulém sněmu obecním jistý vyměření se stalo, jakým by zpuosobem dobejvány bejti měly, a poněvadž přes několikerá jistá poručení JMCské berníkuom učiněná a na napomenutí komory české nic toho vykonáno není: protož JMCská stavuov milostivě žádati ráčí, aby to skutečně nařídili a opatřili, což tak koliv od stavuov svoleno, sneseno a zavřeno jest, aby se tomu všemu beze všech takových odtahuov konečně zadosti dalo. Nicméně také to, což na berni domovní od léta etc. sedmdesátého devátého až do sv. Bartoloměje léta jminulého etc. 83 vystává, poněvadž taková berně na hranice Uherska svolena jest, a od téhož terminu sv. Bartoloměje nic toho do Uher odesláno není, bez prodlévání zvyupomínáno a s pořádným počtem tu, kdež náleží, odvedeno bylo, nebo JMCská nicméně vtom čase lidu válečnému pro zachování a zdržení týchž hranic záplatu učiniti a takové peníze pod ztížnými ouroky objednati dáti ráčil.

A jakož jsou stavové, věrní poddaní, na jminulém sněmu obecním některé obzvláštní osoby k vyřizováni počtův, kteréž na odporu jsou, též také z strany přijímání počtů z příjmu posudního JíMti Římské císařové náležitého, nařídili, kteréž se na dílek jistému dni sjely a těm věcem začátek učinily; ale poněvadž v to jsou lehdajakési překážky vkročily, takže některé z týchž osob se nesjely a druzí, jsouce přítomni, nimi nepřítomnými se omluvili a rozmyšlení měli těch věcí toliko sami bez jiných na sebe přijíti a říditi: a protož JMCská pominouti moci neráčil o tom stavům, věrným poddaným, milostivě připomenutí učiniti, a JMCská toho za potřebu býti uznávati ráčí, poněvadž v tom čase nejvyšší hofmistr království tohoto, kterýž předně k vyřizování těch počtuov, o kteréž odporové jsou vznikli, nařízen byl, prostředkem smrti z tohoto světa sešel, aby to jinače a platněji opatřeno bylo; a JMCské se vidí za nejpříhodnější cestu k tomu bejti, aby stavové z prostředku svého tři nebo čtyři počtům povědomé osoby nařídili, a JMCská by jim tolikéž jisté osoby přidati ráčil, kteréž by všecky předepsané počty přehlídly, a kdyby se to vykonalo, jiným osobám k tomu zřízeným v plném počtu, obešlíc je k jistému dni, jak jsou to všecko vyhledaly a našly, pořádnú zprávu a relací učinily, tak aby to tím spíše fedrováno a za jeden den více nežli sice ve čtyřech nedělích vyřízeno bejti mohlo. Protož JMCská stavuov, věrných poddaných, milostivě žádati ráčí, aby to, tak jakž nyní oznámeno, na tomto sněme obecním skutečně nařídili, s tím doložením, jestliže by který z týchž od stavuov nařízených osob takovému vyměření sněmovnímu zadosti neučinil, že to při něm hledáno bude.

Což se pak dobejvání berně léta jminulého etc. 84 dotýče, ačkoliv jminulým sněmem obecním vyměřeno jest, jak a v kterém čase táž berně spravena a dána bejti má, a kdyby v tom od berníkuov jaká nedbanlivost a nepilnost seznána byla, což by v té příčině činěno bejti mělo, dosti přístná exekucí nařízena: však poněvadž táž věc předně na tom záleží, aby počtové dotčené berně přijímáni byli a to proto, že jest v skutku shledáno, jací neřádové a spletky z toho, když se přijímáním počtuov prodlelo, jsou pocházeli, protož aby JMCská i stavové věděti mohli, co jest se té berně sešlo, co ještě vystává a kde co vydáno a obráceno jest, JMCská té milostivé vuole bejti ráčí, takových počtuov hned po vyjití času jminulým sněmem vyměřeného přijímati dáti, a JMCská stavuov milostivě žádati ráčí, aby z prostředku svého k tomu také osoby s jistou instrukcí nařídili, aby to všecko pořádně vykonáno bejti mohlo.

A jakož jsou se stavové, věrni poddaní, na předešlých sněmích, též také na jminulém sněmu obecním, na tom snesli, že hejtmane krajští ve všech krajích lidi poddané stavuov, což jich koliv v jednom každém kraji rozdílně jest a kolik poddaných osedlých jeden každý má, nicméně také v městech k: obci náležitých vyhledati a v poznamenání uvésti měli, tak aby se podle těch poznamenání počtové a příjmy spořádati mohli: i poněvadž jest se to toliko v některých krajích stalo a v jiných některých nic toho vykonáno není, protož JMCská stavuom o to milostivě připomenutí činiti ráčí, aby o tom skutečně nařídili, aby taková poznamenání již aspoň jednou do konce vykonána a která již pohotově jsou, ihned, a potomně také i ostatní do komory české podána byla, což k vyhledání příjmuov a pozuostávajících reštantuov netoliko při počtích již přijatých, ale i jiných ještě nepřijatých k platnosti a dobrému bude.

Také JMCská toho zprávu jmíti ráčí, že jest rozepře o meze a hranice mezi statkem JMCské Přísečnicí a JMtí kurfirštem Saským, dotejkajíce se nějakých mezníkuov, odtud vyvržených a odundaných, vznikla, o číž jsou se ouředníci JMti kurfiršta Saského často domlouvali, aby to skrze osoby s obou stran k tomu zřízené očitě spatřeno a na místě a konci postaveno bejti mohlo, a komisaři, kteříž teď nedávno k ohledání hor a lesuov Přísečnických nařízeni byli a to všecko shlídli a spatřili, o tom zprávu učinili, že jest se žádný z ouředníkuov kurfiršta Saského, v táž místa najíti nedal: i poněvadž toho obzvláštní potřeba jest, aby tou věcí prodleno nebylo, a pod tím ty osoby, kteréž o těch mezech vědomost mají, nezemřely, protož JMCská toho při stavích milostivě hledati ráčí, poněvadž se tu meze a hranic království tohoto dotýče, aby na takové hranice jisté osoby s plnou mocí nařídili.

A kdež také stavuom léta jminulého osmdesátého druhého v pondělí po památce panny Marie hromnic na sněmu obecním, kterýž tehdáž držán byl, někteří horní artikulové, kteříž při jminulém uvažování horních věcí za potřebné uznáni jsou, k vysvětlení a uvážení, jak by tíž artikulové, aby tím více kverkuov přibejvati mohlo a hory tím lépe fedrovány byly, podáni jsou, a stavové se na tom snesli, že ze všech tří stavuov osoby, horním věcem rozumné, k uvážení a na místě postavení těch artikuluov naříditi chtějí: i poněvadž jest se tomu až posavad zadosti nestalo a za tou příčinou to, což potřeba horní ukazovala, fedrováno, ani řád horní nařízen a ustanoven býti nemohl, protož JMCská stavuov milostivě žádati ráčí, aby o tom jisté nařízení učinili, aby vejš psaní artikulové při tomto nynějším sněmu obecním předsevzati, uváženi a na místě a konci postaveni byli.

A jakož také léta jminulého etc. sedmdesátého pátého sněmem obecním jisté snesení se stalo a v řádu horním tištěným a vuobec vydaným v třicátým sedmém artikuli, kdež stojí při rubrice o stavování lidu horního pro dluhy, jakž týž artikul to šířeji v sobě ukazuje a zavírá, toho doloženo jest, že žádný stavu panského, rytířského a z měst královských žádnému z obyvateluov měst horních potud dále nic zapůjčiti nemá, leč by prvé od hejtmana, nebo ouřadu téhož města o to připsání k sobě učiněné měl, v kterémž by vejslovně doloženo bylo, jak mnoho by jednomu nebo druhému půjčiti a uvěřiti mohl, a kdyby týž dlužník v času určitém věřiteli svému nezaplatil, aby jemu předně skrze ouřad téhož města a pakli by na tom přestati nechtěl, tehdy hejtmanem dopomoženo bylo, pakli by se tomu zadosti nestalo, tehdy potomně a prvé nic stavuňk tomu věřiteli dopuštěn bejti má, jakž týž artikul to šířeji v sobě ukazuje a zavírá: však JMCská spraven bejti ráčí, že od některého času osoby z stavuov samy o své ujmě, beze všeho připsání, lidu hornímu na jejich žádosti puojčky činí a když čas placení přijde a věřitelé o dopomáhání k dluhu se domlouvají a dopisují, a nemohouce pro chudobu a nemožnost téhož dlužníka ihned k záplatě své přijíti, tehdy jiné obyvatele měst horních, kdež mohou, nenáležitě obstavují, nešetříc ani toho, by pak obyvatele města Šenfelda za měštěnína z Slavkova a z Slavkova za obyvatele z Šenfelda obstavěti měli, a na napomínání ouřadu horního, aby se podle snesení sněmovního v té věci zachovali, nic dbáti nechtějí, pročež mnozí z lidí horních a kverkuov, aby se z stavuňku vymoci mohli, velikú škodu svou činiti musejí a od hor odstrašeni bejvají. A poněvadž to jeden z předních artikuluov a horám obzvláštně škodlivý, a kterýž předešle od JMCské a stavuov dostatečně uvážen a zavřín jest, protož JMCská stavuov, věrných poddaných, milostivě žádati ráčí, aby stavové nyní psaný artikul na tomto nynějším sněmu obecním zase obnovili a to tak nařídili a opatřili, aby se tomu od jednoho každého zadosti státi a taková ztížnost měst horních uvarována býti mohla.

A poněvadž jmenovaní stavové království Českého JMCské milostivý a upřímný úmysl, kterýž JMCská o země a poddané své, i o všecko křesťanstvo dobré, jmíti a nésti ráčí, poznávají, a předepsané JMCské milostivé žádosti mírné a snesitedlné jsou, a protož JMCská té nepochybné, jisté, milostivé naděje k nim stavuom, věrným poddaným, bejti ráčí, že mezi sebou ty všecky jim předložené potřeby k spěšnému vyřízení pro uvarování zbytečných outrat a obmeškání fedrovati budou, a žádný z stavuov bez jistého vědomí a povolení JMCské odsud neodjede, nébrž tomuto jednání sněmovnímu až ku zavírce téhož sněmu s obzvláštní pilností a bedlivostí přítomni budou, též také se vedle obzvláštní JMCské milostivé duověrnosti svolením jich tak upřímně, poddaně a povolně ukáží, aby sobě jiné k tomuto království příslušející země z toho dobrý příklad bráti mohly. A což tak stavové království Českého na tyto nahoře psané milostivé žádosti z upřímné lásky učiní, mohou tím jisti býti, že to JMCské v žádné zapomenutí přijíti nemá, nébrž vejš dotčeným stavuom všem společně i jednomu každému zvláště vší milostí svou císařskou skutečně spomínati a nahrazovati ráčí, a v potřebách jich obecních i obzvláštních podle vší náležitosti a možnosti opouštěti neráčí. A také nicméně JMCská stavy vedle starobylého chvalitebného pořádku, že jim takové dobrovolné svolení na jejich privilegiích, svobodách, starobylých zvyklostech a pořádcích beze škody a ujmy bejti má, dostatečným reversem opatřiti a jejich milostivým císařem, králem a pánem bejti a zuostati ráčí.