303. Rudolf II. poroučí proboštu kláštera Doksanského Vítovi, aby do Prahy přijel a s jinými duchovními i radami komory české na tom se usnesl, jak by Ladislavovi z Lobkovic 60.000 tolarů, na klášteřích pojištěných peněžitou pomocí každého kláštera zaplaceno býti mohlo.

NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1584, 17. října. - Orig. v arch. arcib. Pr.

Rudolf Druhý etc. Velebný, věrný náš milý! Měl jsi vedle jistého s tebou a jinými některejmi duchovními skrze rady komory naší české na tom zůstání, coby nám a jakú peněžitú pomoc jeden každý k vyvážení zápisu urozenému Ladislavovi z Lobkovic na Zbiroze, Hořejší Lindvě a Dobré, radě naši a presidentu dotčené komory české, věrnému milému, spolu s manželkou jeho, na týchž klášteřích na šedesáte tisíc tolaruov půjčených peněz učiněného, učiniti chtěl, týmž radám našim zase oustní odpověď dáti: ale toho si odjevši pominul a toliko jakýsi spis za sebou zanechal, což nám s podivením jest. A protož tobě poroučeti ráčíme, aby sem ihned, jak tě toto psaní naše císařské dojde, zase přijel a dočekajíc jiných duchovních tu věc s nadepsanými radami našimi bez prodléváni na místě postavil, tak aby tudy těch klášteruov další nebezpečenství vyvarováno býti mohlo. Na tom jistú vuoli naši císařskú naplníš. Dán na hradě našem Pražském v středu po svatým Havle léta osmdesátého čtvrtého.




Přihlásit/registrovat se do ISP