120. Usnesení sněmu obecního, jenž zahájen byl dne 5. února a zavřín 17. února 1582 na hradě Pražském.
MS. zápisů deskových v král. českém archivu zemském s nápisem "Červení sněmové od 1542 do 1582".
Tito artikulové na sněmu obecném, kterýž [V zápisu deskovém nebyla k sněmu tomuto dopsána hlava, doplňujeme ji z artikulů tištěných.] [držán byl na hradě Pražském při přítomnosti vysoce důstojného pana Stanislava biskupa Olomúckého a osvíceného pana Karla knížete Minsterberského a Olešnického léta Páně tisícího pětistého osmdesátého druhého v pondělí po hromnicích a zavřín téhož léta v sobotu po svatém Valentinu, ode všech tří stavův království českého svoleni a zavříni jsou].
Jakož jest nejjasnější a nejnepřemoženější kníže a pán, pan Rudolf Druhý, z boží milosti volený Římský císař, Uherský a Český král, pán náš nejmilostivější, sněm obecní na hradě Pražském léta tohoto osmdesátého druhého v pondělí po hromicích rozepsati a položiti ráčil, i ač JMCská ráčil jest té milostivé vuole býti týž sněm obecní vlastní osobou svou císařskou držeti, však pro rákos, kterýž JMt v království Uherském pro znamenité, pilné a důležité příčiny a potřeby, netoliko JMCské zemí, ale také všeho křesťanstva se dotýkající držeti ráčí, neráčil jest moci toho vykonati, a tak ráčil jest s jistou instrukcí posly své vysoce důstojného pana Stanislava, biskupa Olomúckého a osvíceného pana Karla kníže Minstrberské a Olešnické v Slezi etc. na týž sněm vyslati, kteřížto milostivou žádost JMCské všem třem stavům království tohoto skrze dotčenou instrukcí jsů přednesli a předložili, jakž táž instrukcí JMCské takové milostivé žádosti to vše v sobě obsahuje a zavírá: i ačkoli stavové království tohoto toho by žádostivi byli a rádi viděli, aby JMCská tomuto předložení a jednání sněmovnímu osobou svou císařskou přítomen býti ráčil, a zvláště aby podle JMCské s stavy na minulém sněmu o to snesení a jistého odkladu dskami zemskými stvrzeného (poněvadž stavův některé pilné a potřebné artikule jich obecní, o kteréž přede všemi jinými věcmi s JMCskou jednati a na místě postaviti jsou měli a na tom i při nejposléze minulém sněmu konečně zavříno jest) při nynějším jakožto nejprve přišlém sněmu přede všemi věcmi jinými na ty jich stavův artikule obecní nastoupeno, o ně jednáno, uvažováno i na místě postaveno bylo, jakož pak i od JMCské v přednesení a instrukcí nynější JMti, že by JMt rád týž sněm vlastní osobou svou císařskou držeti chtíti a všem takovým potřebám a ztížnostem obecním podle předešlého sněmu stavům zakázaní JMt spomoci ráčil, to jest připomenuto, s tou při tom milostivou JMCské k stavům nadějí, že v tom podle nahoře dotčených příčin a znamenitých potřeb takovou nepřítomnost JMti při sobě omluvná míti budou a příčinou tou strany toho sněmu nic sobě překážeti nedají; a tak všickni tři stavové šetříce takové milostivé JMCské žádosti, omluvy a příčin předložených, ačkoli na nemalé ztížnosti stavům to, že podle takového jistého obecními sněmy s JMCskou snesení i milostivého zakázání to tak předsevzato býti jest nemohlo, však z poddané lásky k takovému jednání jsou přistoupili a předkem o to se konečně snesli, aby již při nejprvnějším sněmu, kterýž po nynějším v království tomto nejdříve držán bude, vedle takového předešlého o tom snesení a zůstání artikulové obecní jacíž koli, buď kteříž předešle mezi stavy v připomenutí byli od léta sedmdesátého prvního až do těchto časův a ještě někteří potřební království tomuto připadli, přede všemi jinými věcmi hned počátkem k jednání předsevzati byli a na ně nastoupeno a uvažováno a s pomoci pána Boha již aspoň jednou o to o všecko sneseno a na jistém místě a konci postaveno bylo. A poněvadž to, oč se stavové na obecním sněmu s JMCskou, jakožto králem Českým, snesli, dskami zemskými stvrzeno a zapsáno jest, toho buď pominouti aneb nějakými odklady měniti stavům vidí se nebezpečné býti: i pro uvarování protržení takového škodného budoucího všickni tři stavové JMCské poníženě za to prosí, aby JMCská stavy jistým reversem milostivě opatřiti a mezi tímto časem a velikú nocí nejprve příští takový revers nejvyšším ouředníkům zemským a místodržícím JMCské v království Českém odeslati ráčil, tak a na takový způsob, že mimo jistá sněmy obecními s JMCskou snesení takovými a k těm podobnými protrženími takováž sněmovní snesení změněna budoucně nebudou, a toto nynější protržení strany předešlého sněmu jistého odkladu a zuostání, že není a býti nemá na ujmu svolením obecním, dobrým pořádkům, starobylým zvyklostem, privilejím a svobodám stavův království tohoto Českého. Jakož pak tato níže psaná svolení stavův na žádný jiný zpuosob svolena nejsou, než aby při bernících dole psané daně zuostávaly a nikam vydávány nebyly dotud, dokavadž by týž revers, jakž se svrchu píše, od JMCské v nadepsané místo odeslán a dodán nebyl.
Svolení berně domovní z lidí poddaných osedlých na pomoc proti Turku.
A kdež pak JMCská v předložení svém sněmovním, skrze svrchu psané pány komisaře stavuom království tohoto milostivě ku paměti přivoditi a strany nastávajícího velikého nebezpečenství od dědičného a krve křesťanské žíznivého nepřítele Turka, v jistých artikulích obšírně předkládati ráčí, čehož všeho opakovati a široce vypisovati se pomíjí; než kdež při tom JMCská stavuov milostivě žádati ráčí, poněvadž pomoci na předešlém minulém sněmu obecním od stavuov svolené na díle vyšly jsou a vycházejí a JMCské bez přičinění a pomoci skutečné jich stavův i jiných království a zemí, JMti věrných poddaných, možné by nikoli nebylo místa hraničná a pomezní v království Uherském proti tak veliké téhož nepřítele moci, aby jeho oukladným předsevzetím, čehož jest každého času se obávati a to ustavičně na paměti míti, držeti a obhajovati, protož JMCská stavuov království tohoto skrze nadepsané komisaře milostivě žádati ráčí, aby přivedouce sobě ku paměti ty všeckny příčiny a potřeby tak dobře své vlastní, jako JMCské a taková nebezpečenství při výš dotčených předešlých sněmích často předložená, to u sebe zdravě a bedlivě uvažovali, a na pomoc obránění a zdržení již jmenovaných hranic v království Uherském z této strany Dunaje proti markrabství Moravskému a knížetství Slezskému JMCské jistou sumu domovní berně podle předešlého zpuosobu, za jeden rok pořád zběhlý na dva terminy rozdílně k spravení a vyplnění, z poddané lásky svolili. I na tom jsme se všickni tři stavové království tohoto snesli, neohledajíce se na žádné ztížnosti, nouze a chudoby a mnohé nedostatky své a poddaných svých, majíce utrpení a křesťanskou lítost nad těmi souženými od nepřítele Turka křesťany a prohledajíce k milostivé žádosti JMCské, i také to nemálo na paměti majíc, aby markrabství Moravské, jakožto přední oud království Českého, i také jiné země a oudové království tohoto v lepším a jistším opatření před [v]pády a zahubením od nepřítele zachováni a bezpečni býti mohli, však z své dobré a svobodné vuole, abychom pomoc, tak jakž předešlého roku, berni z domů, z poddaných svých, z sebe sebrali a k zemi složili: a protož předkem JMCská skrze hejtmany, ouředníky a purkrabě na panství JMCské naříditi míti ráčí, též jedna každá osoba, pán a rytířský člověk i všecky osoby duchovní, tolikéž manové, dědiníci, dvořáci, nápravníci, cožkoli v městech, městečkách, vesnicích, aneb kde jinde na panstvích a statcích lidí osedlých svých mají, z jednoho každého domu aneb chalupy, buď veliké aneb malé, v kterýchž lidé bydlí, krom samých kovářských, pastuších a ovčáckých chalupí, též lázní v městečkách, ve všech, na kterýchž by hospodářové osedlí nebyli, aneb kteříž by od pánův svých lhůtu ourokův neplacení ještě za příčinami Škod jich jim se stalých měli, aby jeden každý z těch nadepsaných osob za jeden rok pořád zběhlý po dvadcíti groších českých dali a konečně vyplnili, však rozdílně, první díl na svatého Bartoloměje nejprv příštího, totiž z jednoho každého domu po desíti groších českých, a druhý díl při hranicích nejprve příštích po desíti groších českých aby konečně dali a nejvyšším berníkuom na hrad Pražský odvedli; při čemž jak se jeden každý strany přiznání a té berně dávání zachovati má, dole napsáno jest. V tom dávání té pomoci proti Turku poddaní k ouřadu purkrabskému ani manové k purkrabství Karlštejnskému, ani žádní jiní buď čížkoli v království tomto, vynímati se nemají.
Berně z panství Loketského, hrabství Kladského a krajiny Chebské.
Nicméně panství Loketské tolikéž povinni budou pomoci své berníkům a ne v jiná místa odvozovati, hrabství a panství Kladské podle uvolení svého berni, tak jakž jsou léta tato pořád dávali, z lánův dvojnásobně dáti mají, tak jakž o to s nimi Kladskými snesení se stalo.
Též co se krajiny Chebské dotyce, všickni tři stavové tímto sněmem nejvyšším ouředníkům a soudcům zemským moc dávají, aby při nejprve příštím soudu zemském mohli osobu aneb osoby z stavů voliti a do kraje Chebského vypraviti, aby s obyvately téhož kraje o pomoc proti Turku předešlého roku zadržalou, i také coby tohoto roku dáti měli, jednati a na místě postaviti mohly. A ty oboje daně a pomoci, jakž z Kladska tak z krajiny Chebské, na dva terminy, jakž dotčeno jest, ne jinam než nejvyšším berníkům zemským na hrad Pražský dány a spraveny býti mají.
Berně z Prahy a jiných měst královských.
Pražané pak a jiná města JMCské a Její Mti císařové v království Českém, kteříž třetího stavu užívají, místo té podomovní berně k takové pomoci proti Turku stavuom dáti jsou se svolili na hotové sumě za tento rok puol třináctá tisíce kop grošuov českých na dva terminy, totiž prvního terminu na den sv. Bartoloměje nejprv příštího šest tisíc puol třetího sta kop grošuov českých, a druhého terminu při hromnicích nejprv příštích též šest tisíc a puol třetího sta kop grošuov českých složiti a nejvyšším berníkuom, vezmouc sobě na pomoc první termín poddané lidi k obcem aneb k zadusím jejich náležité, vyplniti mají.
Berně z dědiníkův, dvořákuov.
Než což se dědiníkuov, nápravníkuov a dvořákuov dotyce, ti vedle šacuňkuov svých předešlých, z jednoho každého statku svého, z každé kopy grošuov českých po puol patu penízi českém zberouce na výš jmenované časy a terminy nejvyšším berníkuom na hrad Pražský s listy přiznavacími odsílati mají.
Berně z domův panských a rytířských v městech a z far.
Domy pak panské a rytířské a všelijakých jiných osob, buď duchovních aneb světských, kteréž bud v městech Pražských aneb v městech královských aneb na předměstích mají, ten každý pán aneb rytířský člověk aneb osoba duchovní jednu kopu grošuov českých dáti má na dva svrchu psaná terminy.
Tolikéž všickni farářové na panstvích a statcích JMCské, panských, rytířských, osob duchovních, městských, nicméně v městech Pražských a jiných městech království Českého, kteřížkoli a kdežkoli na farách jsou, a kdež by pak farářuov nebylo, tehdy kostelníci a osadníci té fary, aneb kdož by toho v užívání byli, a tak z jedné každé po třidcíti groších českých, polovici toho k prvnímu terminu a polovici k druhému terminu, když pán, rytířský člověk neb město od poddaných svých touž berni přijme, vedle berní svých s listy přiznavacími to posílati povinni jsou.
Výminka o městech horních.
Města pak některá horní ta se vymiňují, poněvadž vědomé jest, že táž města pro chudobu svou téměř k spuštění jsou přišla, jakožto Jochmstál, Slavkov, Šinfeld, Lautrpach, Přísečnice, Suniperk, Bastianperk, Platná, Hengst, Abertam; a jestliže by se kde ito našlo, že by při některých jiných horách dělníci i jiní, kteří při těch horách pro potřebu tu se zdržují, domy k schráně své sobě zdělali a měli, v kterýchžto domích žádných by obchoduov nevedli než toliko s manželkami a dítkami tu bytnost svou měli, ti též v tu daň a berni potahováni býti nemají.
Forma listu přiznavacího na berni.
Já N. vyznávám tímto listem obecně přede všemi, že jsem podle svolení sněmovního na sněmu obecném, kterýž držán byl na hradě Pražském léta osmdesátého druhého v pondělí po hromicích a zavřín téhož léta v sobotu po svatém Valentinu, všecky lidi poddané své vyhledati a sčísti dal, kterýchž se nachází osedlých N.; a že více lidí poddaných osedlých v tomto kraji N., z kterýchž berně při tomto terminu N. po desíti groších českých dáti mám, ovšem vyhledati ani najíti jsem nemohl, než těch dotčených N., to přijímám k svému svědomí. A pro lepši toho jistotu pečeť svou vlastní jsem k tomuto mému přiznavacímu listu přitisknouti dal. Datum etc.
Výminka o pohořalých a těch, jimž by se jakkoli škoda stala.
Jestliže by se pak komu ohněm, krupami, povodněmi jaká škoda stala, tehdy ten, komuž by se tak škoda stala, ihned dvou aneb tří osob, souseduov svých, stavu panského aneb rytířského se dožádati má, aby přijedouc takovou škodu spatřily, jak a na čem se jest stala ty osoby to pod pečetí svou nejvyšším berníkuom v známost uvésti mají a ten, komuž jest se taková škoda stala, týž list s přiznavacím listem svým podle berně své nejvyšším berníkuom na hrad Pražský odeslati má, tak aby se berníci věděli čím spraviti a jak mnoho na berni vyrážeti.
Berně aby se časně vyplňovaly.
A poněvadž toho potřeba zvláštní jest, aby tyto svolené pomoci časně a beze všeho omylu a prodlévání vycházely, na tom jsou se všichni tři stavové snesli, aby na dny nahoře jmenované jeden každý z obyvateluov tohoto království svou berni na hrad Pražský přinesl aneb odeslal, anebo ve dvou nedělích od téhož jednoho každého dne, jakž [se] nahoře jmenuje; a jestliže by pak po vyjití toho dne a dvou nedělí pořád zběhlých kdo svou berni obmeškal, ji nedal a nevyplnil docela a zouplna, tehdy ihned nejvyšší berníci, neočekávajíce a neohlédajíce se na nic, k jednomu každému podle pokut dole psaných se zachovati mají. A zvláště našlo-li by se to, že by který z obyvateluov království tohoto od poddaných vybera berni té časně na časy nahoře oznámené nedodal, aneb za sebou ji zadržel, aneb k své potřebě vydal, budou moci berníci, což by za tu berni dvénásob statku stálo, se v ten statek komorníkem jedním od desk zemských uvázati a jej rok pořád držeti, a z té sumy za ten rok ouroku šest kop ze sta kop počítati. A chtěl-li by ten, číž to statek jest, v tom roce ten statek vyplatiti a tu berni i ouroky s škodami, což pro to vynaloženo bude, berníkuom dáti, tehdy když by tak zouplna a docela i s ouroky a s škodami na to vzešlými zaplatil, mají mu berníci toho statku, v nějž by se tak uvázali, vydržíc ten rok, zase postoupiti; pakli-by ten, číž by statek byl, té berně v tom roce nespravil a nedal, budou moci tíž berníci takový statek, komuž se jim viděti bude, prodati, a jim se ta moc tímto sněmem dává, aby takový statek, kterýž by tak rok pořád vydrželi a pro nespravení a nedání té berně, tak jakž se svrchu píše, komuž by jej koliv z stavuov království tohoto prodali, jemu jej ve dsky zemské aby vložiti mohli. A berníci nejvyšší mají přiznavacími listy jednoho každého z jednoho aneb více krajuov pilně, jak jest to jeden každý od sebe odvedl, vyhledati a té osobě, kteráž s berní přijde, ten aneb ty listy předložiti a to opatrovati, aby se v tom žádného omylu a spletku nestalo.
Jakož jsou nejvyšší berníci k letu sedmdesátému devátému a k letu osmdesátému pominulému volení v známost uvedli, že mnoho osob z stavuov království tohoto berní svolených těch dvou let nedaly a od sebe týmž berníkuom neodvedly, a pokuty týmiž sněmy, kterak by takových berní dobývati měli, vysvětleny nejsou: i na tom jsou se všickni tři stavové snesli, aby ihned po vyhlášení tohoto sněmu v šesti nedělích pořád zběhlých, kdož by takových zadržalých berní nedal a nejvyšším berníkům na hrad Pražský neodvedl, tehdy ihned po vyjití těch šesti nedělí nejvyšší berníci s jedním komorníkem pražským budou se moci tomu každému v statek jeho všecken anebo na díle uvázati a vedle vyměření týmiž sněmy a nynějším sněmem pokut uložení se zachovati.
O vyhledání počtu obyvatelův v jednom každém kraji.
A poněvadž předešle z některých příčin osoby v krajích volené k vyhledání a poznamenání všech obyvateluov jednoho každého kraje toho jsou zouplna vyhledati a poznamenaných berníkům odeslati nemohly: a protož hejtmane krajští v jednom každém kraji na náklad zemský to bedlivě vyhledati a všecky osoby v krajích, jakéhokoliv stavu jsou, že statky pozemské mají, zejména poznamenané berníkuom na hrad Pražský odeslati mají a to konečně do svatého Vavřince nejprve příštího; a což by tak koli na posly a to vyhledání naložili a pořádně ukázali, to jim od berníkuov z pomocí zemských zase navráceno býti má, tak aby berníci věděli se podle listuov přiznavacích čím spraviti.
A kdež jest tento artikul roku pominulého na sněmu tehdáž byl nařízen, avšak od hejtmanuov krajských, jakž se zpráva od nejvyšších berníkuov činí, toho tak vykonáno není, a protož aby to ode všech hejtmanuov v jednom každém kraji, jakž se svrchu píše, se konečně vykonalo; nebo pokudžby se to tak nestalo, od nejvyšších berníkuov soudu zemskému oznámeno býti má a soud zemský, obešlíce z těch krajuov hejtmany, kteříž by to tak nevykonali, več jim to obrátiti ráčí, tím se spraviti budou moci.