114 Komisaři od císaře i stavův království českého k horním věcem nařízení předkládají sněmu českému krátkou zprávu, jak daleko v uvažování strany vyzdvižení hor přišli.

1582 16. února. - Opis souč. v rukop. arch. města Prahy, č. 1080.

Nejprve jest do starých Jochmstalských práv, kteráž léta čtyřidcátého osmého vydána jsou a posavad netoliko tu v Joachmstale, ale i při jiných k tomu podobných zlatých a stříbrných horách v království českém, krom Hory Kutny, v užívání byla, proti od nejvyššího pana, pana mincmejstra království Českého a vrchního perkmistra vnově sepsanému konceptu, pokudž čas postačovati mohl, nahlídnuto. A poněvadž jest se při tom našlo a vyhledalo, že ta Joachymstalská práva u větším počtu artikuluov perkmansky aneb po horničku a dobře sepsána i také, podle povahy nynějšího zpuosobu týchž hor v království českém, dostatečně vyjádřena jsou, při kterýchž také horníci, poněvadž sou jim navykli, [aby] zuostaveni byli, prosí a žádají, jest za potřebné uznáno, aby při týchž právích tak zanecháno bylo. Však se při tom za obzvláštní potřebu vidělo pro znamenitost té věci, aby taková práva ještě jednou skrze domácí a z cizích zemí rozumné horníky, kteréž by JMCská podle své příležitosti k tomu povolati a [naříditi ráčil, přehlídnuta a vážena byla, zdali by snad na některých místech stolní práva gwerkuom vlastní, puchýři a šmelcování a jiné věci k většímu hor vyzdvižení a užitku mohly nařízeny bejti.

Druhé, poněvadž hory bez dříví vyzdviženy, pavovány, zachovány ani k jakému užitku bejti nemohou, ráčí JMCská toho oumyslu býti, jakž jest se pak od JMCské již při komoře české to nařízení stalo, k vyzdvižení hor v tomto království Českém v JMCské vlastních dědičných lesích lesní úřad a hájemství naříditi, aby v tom potomně náležitej řád zachován býti mohl: protož uznalo se za potřebu taková věc na pány stavy vznésti, pokudž by chtěli, aby hory na jejich gruntech k vyzdvižení přicházely, aby oni na to tolikéž se vší pilností myslili, kterak by a skrze jaké prostředky na jejich gruntech tolikéž lesní řád a hájemství nařízeno a tak tudy tím prostředkem hory fedrovány býti mohly, neb bez toho se s těžkostí kdo z domácích a přespolních gverkův na jich gruntech v pavování hor dá.

Třetí, bylo také i to v bedlivém uvažování, poněvadž jest se od narovnání horního, kteréž se léta sedmdesátého pátého stalo, na pánuov stavuov gruntech málo nových hor a gwerkuov vyjevilo, nemohly-li by některé artikule v témž narovnání, jimiž až posavad gwer(kové) od hutí v pavování svedeni jsou, napraveni a vysvětleni a tudy domácí i přespolní gwerkové zase k větší a lepší chuti přivedeni býti. Jakož pak tito níže položení artikulové většího vysvětlení potřebují, tudíž, kdež se pod rubrikou o puchejřích a pavování hutí na gruntech pána gruntovního zmínka činí, kdež pán gruntovní gwerkům toho dopustiti má, aby sobě vlastní huti k šmelcování a puchverky v místech příležitých podle řádu a obyčeje horního bez překážky a hyndruňkuov staviti mohli, tehdy aby gwerkové té svobody užili a nebyli zavázáni proti vuoli své v pána gruntu puchvercích neb v hutech dělati.

V XXII. artikuli pod rubrikou, čím jsou horníci od ležících gruntuov povinni, uznává se za potřebu, aby při zavírce tato slova doložena byla: "Však aby gwerkové v té příčině od pána gruntovního proti náležitosti a slušnosti stěžováni nebyli."

V XXVII. artikuli pod rubrikou "kde se mají žaloby činiti", ačkoliv jest se o tento artikul naro vnání stalo, jak by v té příčině, kdyby se mezi pánem gruntovním a gwerkem odpor přitrefil, za chováno býti mělo, však by tudy za příčinou apelací kteráž se na soud zemský vztahuje, horníkuom, kteříž se jakýchž takýchž meškání a odkladuov, zvláště poněvadž by snad ne vždycky horám rozumějící v soudu seděti mohli, obávají, všeliké rozmyšlení učiněno bylo, že by tudy od hutí k pavování odvedení býti mohlo: protož by bylo velmi dobře, aby páni stavové tento artikul v své uvážení vzali, tak aby v tom sumovní krátký proces, jakž pak toho potřeba hor, prospěšnější fedruňk ukazuje, nařízen a horníci tudy k lepší chuti a náklonnosti v pavování přivedeni býti mohli.

V XXXV. artikuli pod rubrikou "vedení vody na gruntech stavův", k kterémuž nahoře dotčený XXVII. artikul také připojen jest, to v sobě obsahuje, že pán gruntův gwerkuom v horních věcech a ve všem tom, což k horám náleží, totiž v dávání dříví, lesní činži, dopouštěním cest, stezek, mostuov a vedení vody k zpuosobení puchejřuov a šmelcování neb jinak, nic nevyměňujíc, žádné překážky činiti nemá: protož aby se páni stavové v tom odevřeli, kterak a v jaké ceně takové horní potřeby gwerkům a horníkuom pouštěti chtějí, šetříc, že toho jich potřeba ukazuje, nežli se v pavování dají, gruntovní vědomost míti; neb přední horní tovaryšstva mají ten obyčej ne pro některý rok, aneb krátký čas, než na dlouho trvající věc s svými velikými náklady v pavování hor se vydávati. Actum XVI. Februarii anno etc. 82.