85. Rudolf II. Jaroslavovi Bořitovi z Martinic a Hertv. Zejdlicovi z Šenfeldu, aby některé lidi poddané v Podsedicích, od děkanství sv. Štěpána v Litoměřicích Janovi z Vřesovic postoupené, za kteréž povinný plat děkanu dávati a ve dvou letech jiné poddané postoupiti má, do desk zemských vepsati dali.

NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1581, 11. prosince. - Kvat. fial. rel. 1575-82, č. 46. f. P. 23, v král. česk. arch. zemském.

Rudolf Druhý etc. Urozený a statečný, věrní naši milí! Věděti vám milostivě dáváme, že jsme na poníženu žádost slovutného Jana z Vřesovic na Podsedicích, věrného našeho milého, a že jest na milostivu žádost naši Martina Vicena, líkaře, z člověčenství propustil, jemu vrchnost a dědictví na Šimonovi Voldovi a Řehořovi, jinak Říhovi, kteříž oba na jednom gruntu sedí, a též na Pavlovi Haustovi ve vsi Podsedicích, kteříž prvé k děkanství svatého Štěpána v Litoměřicích náleželi, dáti ráčili; však na ten spůsob, že on Jan z Vřesovic s dědici a budoucími svými povinen bude nynějšímu děkanu kostela svatého Štěpána v Litoměřicích i budoucím jeho ten plat, který jsou nadepsaní lidé k jmenovanému děkanství platili a dávali, platiti a dávati, a od datum listu tohoto ve dvou letech pořád zběhlých jiné dva člověky tak blízko od Litoměřic i s tolika platu a jiných povinností koupiti, a nynějšímu děkanu neb budoucím jeho do desk zemských vložiti. Jestliže by pak takového platu výš dotčenému děkanovi aneb budoucím jeho časně nedal a nespravil, aneb tak možných a hodných lidí ve dvou letech od datum této relací naší nekoupil a dskami zemskými nepostoupil, tehdy moc má i s potomky svými v takové dva člověky ve vsi Podsedicích komorníkem od desk zemských zase se uvázati, kterýž jemu neb jim bez odpornosti vydán býti má. S touto při tom další vejminkou, jestliže by on Jan z Vřesovic jiné hodné lidi v tom čase jemu děkanu Litoměřickému ukázal a postoupil, kteříž by tak mnoho platu peněžitého platili, a k tomu kdyby mu plat obilnej, což ho ti lidé nyní platí, na statku svém nezávadném dskami zemskými, že mu každého roku vydáván bude, zjistil, a on děkan, že by je snad za nehodné bejti pokládal, to při našem rozvážení státi má, hodní-li či nehodní ti lidé k témuž děkanství přivlastněni jsou; a našlo-li by se, že nehodní jsou, tehdy jiné spůsobiti a jim postoupiti byl by povinen, jakž jest se pak, že tomu obvyknouti chce, týž Jan z Vřesovic reversem svým zavázal a zapsal. Protož vám milostivě poroučeti ráčíme, abyste rektorové etc. aby dotčení dva člověci [sic] v Podsedicích etc. Dán na hradě našem Pražském v pondělí po památce početí blahoslavené panny Marie léta etc. osmdesátého prvního.




Přihlásit/registrovat se do ISP