VYDÁVÁ

V PRAZE.

NÁKLADEM VÝBORU ZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO. — TISKEM DRA EDV. GRÉGRA.

1887.

Pátý díl "Sněmův českých" zavírá v sobě léta 1577 až 1580, období jen čtyř rokův. Kdyby vnáší publikaci byla přesně položena jen jednání a jiná akta sněmovní, nevyplnila by arciť čtyři léta přes sto tiskových archů: uveřejnění však hojného množství dosud neznámých s jednáním sněmovním jako spojených pramenů, kteréž nemálo jsou důležité na poznání naší historie, omluví zajisté s dostatek rozsáhlost publikace. Jako na příklad jednání o konfesí českou ve IV. dílu objasněno bylo uveřejněním korespondencí Bratří českých: takž zase stísněné poměry finanční císařského dvoru, o kterýchž" v jednáních sněmovních v pátém dílu vždy na předním místě se pojednává, jsou osvětleny listinami, kteréž zprávy podávají o obraně hranic Uherských proti Turku, o řádu, instrukcí, řízení české a dvorské komory; o Chebských, Loketských a Kladských, aby svolené na sněmu berně rovně jako ostatní obyvatelé království českého platili, více o zástavách a prodajích statkův královských, o půjčkách králem činěných, o finanční správě odvedených a nezaplacených daní. A rovněž v příčině objasnění, snadnějšího porozumění uveřejněna akta, kteráž o jednání s přivtělenými ku království Českému zeměmi, o sjezdech ve Slezsku a Lužici, aby vyslanci na jenerální sněm český 1. 1579 do Prahy vypraveni byli, zprávy podávají. Že pak sjezdy krajské, nařízení císaře Rudolfa řemeslníkům strany drahot a jiné podobné kusy, o kterýchž v aktech sněmovních se projednává, do "Sněmův českých" položeny byly, netřeba žádné omluvy.

Nad jiné kusy důležitá jsou "Nová práva horní", kteráž 1. 1579 sněmem zvolené komisí k uvážení podána byla, a "Dobré zdání" Kutnohorských o takových "nových právech" kteráž s ostatní v téže příčině psanou korespondencí jsou vzácným příspěvkem pro historii hornictví v Čechách.

Relací do desk zemských v příčině přijatí těch kterých osob do stavu panského neb rytířského, anebo udělení práva krajanství v království Českém, kteráž do usnesení sněmovních pojata nebyla, ponejprv jsou uveřejněna v tomto dílu. Z listin takových poznáváme částečně zřízení stavu šlechtického. Kdož by však s institucemi stavu šlechtického důkladněji seznámiti se chtěl, nahlédniž do spisu archivářem zemským sepsaného: "Die Entwicklung der böhmischen Adels- und Inkolatsverhältnisse seit dem 16. Jahrhundert". Listiny o povýšení do stavu rytířského nebo panského a udílení krajanství do království Českého z dřívějších let uveřejněny budou dodatečně ve zvláštním svazku s jinými mnohými spisy, kterýchž archiv český při stálém badání byl nabyl.

Ani k uveřejněným aktům o pohřbu císaře Maximiliana nemusíme připojovati nějakou omluvu, neboť mrtvé tělo krále Maximiliana přivezeno bylo v průvodu mnohých z panského a rytířského stavu do Prahy za času sněmu, jenž zahájen byl truchlivou zprávou o úmrtí milovaného krále, a usnesením všech tří stavův království Českého vypraveno poselství pro klenoty zemské na Karlštejn k pohřbu jmenovaného císaře, kteréhož obyvatelé království pro jeho náboženskou snášenlivost a ušlechtilost zvláště ctili.

Při redakci účastni byli, jak již svého času oznámeno, archivář zemský Dr. A. Gindely a adjunkti při královském archivu zemském Dvorský František a Pažout Julius.