V PRAZE. 1580, 7. září. — Opis souč. v arch. kons. Pr.

Nejjasnější etc. Pane náš nejmilostivější! Které a jaké veliké věci náboženství a práva duchovního konsistoře naší se dotýkající na Vaší na onen čas královskú a nyní císařskú milost skrze ne-jednu suplikací jsme vznášeli, a na to až do této chvíle od VMCské žádné jisté a místné odpovědi jsme nevzali, toho při této naší suplikací VMCské připiš českým i latinským jazykem, pro snadší těch věcí připomenutí, podáváme. I poněvadž se tu znamenitě potřebných a platných věcí, dotýkajících se ne tak samých osob našich, jako předkem pána Boha, jeho cti a slávy, církve sv. křesťanské, pravého starobylého náboženství a potom jurisdikcí práva duchovního konsistoře naší vysoce dotýká: VMCské pro pána Boha a jeho milosrdenství poníženě prositi nepřestáváme, že VMCská skutečným a náležitým opatřením tak velikých věcí již dále odkládati neráčí. Nebo z neopatření těch věcí čím dále vždy horší zlé věci, které s sebou nic dobrého nepřinášejí, rozmáhati se nepřestávají; nám také proto není možné povolání našeho, jakž náleží, vykonávati. Nicméně i toho mlčením pominouti nemůžeme, kterak mnozí lidé, i vyššího stavu, na ouřad náš mnohá zlá předsevzetí a výstupky těch nepořádných kněží, svěcení frankfurtského neb německého, vznášejí, je před námi z těch i jiných věcí viniti chtějí; jakž tomu VMCská, z příležející ztížnosti lidí poddaných pána Karla Žampacha, porozuměti ráčí. Ale my šetříce toho, poněvadž nejsou kněží pořádní a od pořádných biskupův ordinováni, a v řádu a poslušenství konsistoře naší nestojí, a také že konsistoř nikdy jest takových kněží ještě nepřijímala: z těch příčin, vidělo se nám, abychom jich ku právu našemu o své ujmě bez vědomí VMCské nepotahovali. A protož od VMCské v tom milostivě spraveni býti prosíme, ač bychom měli takové kněží, kteří se na fary, k správě konsistoře naší od starodávna přináležející, nepořádně vetřeli a vtírají, na vznešení a žádost lidí ku právu našemu obsílati, je souditi a jinak se jich dotýkati; tak aby v svých zlých a hrozných výstupcích, kterých se dopouštějí, jakž jsme z nich jednoho i druhého VMCské předešle v známost uvedli, průchodu neměli. S tím se VMCské v milostivu ochranu poroučejíce, za laskavá a brzkú odpověď v poníženosti prosíme. Dán v Praze v středu po památce sv. Jiljí.