NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1580, 10. června. — Kvat. "Fial. rel. od 1575—82", č. 46. fol. M. 26 v král. česk. arch. zemsk.

Rudolf Druhý etc. Statečný, věrný náš milý! Vědětif dáváme, že jsme opatrným purkmistru a konšeluom i vší obci města našeho Winšelburku, v hrabství Gìacském ležícího, z jistých příčin tu milost učiniti ráčili: že zuostávajíc dotčené město Winšelburk a obyvatelé v něm s jich povinnostmi, ročními platy a jinými duochody, kterýmiž od starodávna k zámku Glacku zavázáni a povinni jsou, v rukouch a moci naší, nemá na budoucí a věčné časy od nás z rukou a moci naší, dědicuov našich a budoucích králuov Českých, odprodáno, zastavováno, aneb skrze jakúžkoli smlouvu, neb contract, odcizováno býti, a v cizí ruce, neb pod jinú vrchnost, kromě krále Českého, jakožto pána jich dědičného, přicházeti a se dostávati. Však oni proto, za příčinou tohoto povolení našeho a milosti, ourokuov, platuov a jiných povinností, jimiž nám podle register správních neb urburních a starobylých zvyklostí, k nadepsanému zámku Glackému, zavázáni jsou, osvobozeni býti nemají. Protož tobě milostivě poroučeti ráčíme, aby rektorem ke dskám zemským království našeho Českého byl a předepsaným Winšelburským takovú milost a povolení naše v též deky zemské pro věčnu paměť vložiti a vepsati rozkázal. Na tom jistu vuoli naši císařskú naplníš. Dán na hradě našem Pražském v pátek po svatém Medardu léta etc. osmdesátého.