V PRAZE. 1580, 18. května. — Opis souč. v archivu kons. Pr.

Nejjasnější a nejnepřemoženější římský císaři, uherský a český králi! etc. VMCské se vší ponížeností a žalostí oznamujeme, kterak pominulého času uvedeni jsou nějací dva domnělí kněží, bludní a velmi rouhaví kazatelé, na fary pod obojí přijímajících blízko Prahy: jeden, Kašpar jménem, který nedávno krčmářem byl, do vsi Zlatník, na grunty a kolaturu osadních sv. Jiljí v Starém městě Pražském, a druhý, jménem Bartoš neb Bartoň, řezáč slámy neb sekaniny, na faru a kolaturu do vsi Modřan, o kterú jest (jakž zprávu máme), odpor mezi panem opatem Zbraslavským a panem Janem Isrlím. Kteřížto dva nepořádní kazatelé, dostávše se na ty fary bez vědomí a dovolení konsistoře naší, jaké zlé, bludné, rouhavé a k velikému nepokoji vztahující se zlé věci před sebe berou a káží proti pánu Bohu a církvi jeho, proti řádu dobrému země této a náboženství starobylému, proti vrchnosti nejvyšší, a proti pořádnému kněžstvu pod jednou i pod obojí, toho VMCské, podle zprávy vůbec jdoucí, při této suplikaci na díle poznamenaného podáváme. Skrze kteréžto těch bludných a hanlivých kazatelů kázaní a předsevzetí veliká roztržitost a zhoršení v lidu povstává; nebo již i z měst Pražských mnozí pěšky i na vozích k nim se hrnou, z čehož se rozuměti může, nebudeli ta věc časně zastavena, aby z toho něco škodlivého nenadále nevzešlo. A ačkoliv jsme z nich jednoho, totiž Kašpara, z gruntů osadních Jilských do konsistoře naší obeslali, i také tu věc na pana purkmistra a radu Starého města Pražského po třikráte vznesli: však jest se před námi nepostavil, nýbrž na té faře až posavad zůstává. A protož VMCskou poníženě a poddaně pro čest a slávu boží prosíme, že VMCská takové zlé a škodlivé předsevzetí k časnému přetržení přivésti ráčí. S tím VMCské milostivé ochraně poručena se činíme. Dáno v Praze ve středu po slavném hodu vstoupení božího l. 1580.