V PRAZE. 1580, 18. ledna. - Opis v arch. města Hory Kutné.

Službu svů vzkazujem etc. Co by za sněmovní artikule od JMCské stavům podány byly, z při-ležejícího poznamenání vyrozuměti ráčíte. Co se pak jednání našeho dotýče, oznamujem VMtem z strany té sumy, že od některých pánův a přátel dobrý trošt o vydání jí máme; nevíme co dále bude, poněvadž stavové v tom jednání sněmovním na tré se rozdělili, tak musíme obzvláštně při každém to jednati a sollicitovati.

Dále pak co se dotejče těch práv horních, včerejšího dne u pana presidenta komory jsme volnou audiencí měli, jakž o tom ohlášení v sněmu tak také o těch právich: oznámil pán, co jest učinil, že jest na zprávu vedle povinnosti své, jsouce tím JMCské povinen, učinil; že pak ten, kdož pánu spravoval, za to se stydí nyníčko a zapírá toho, že neví tomu co říci, než podruhé bude jeho i jiným zprávám v takových příčinách jak věřiti. Z strany pak těch práv, tu nám pán oznámil, že se rád k tomu přiznati chce, aby s nimi odloženo bylo do jiného času, a soudí to býti spravedlivé; s tím mezi mnohou jinou řečí doložením, že jest on za jiné neměl, než že my všickni těch práv společně žádostiví jsme a z společného snesení našeho že jsou sepsána k dobrému našemu a těch hor. A když jsme v tak volné audiencí času dosti i také volnosti měli, tu jsme obšírně, pokudž jsme rozuměli a pamatovati mohli, jakž o těch právich tak i skladatelích jich, ano o některých jiných nespůsobích, kteříž se dějí na těch horách, obšírné promluvení měli. Čemuž se pán velmi divil, pravě, že o tom prvé nikda neslyšel, a u Hory také že toliko jak živ jedinečkou byl; toho pán žádaje, že předně JMCská, ani stavové ani komora toho žádostiví a na tom, aby se nám v čem nejmenším ublížiti mělo, nejsou, a protož abychom mu sepsali k ruce všecky ztížnosti, jakž o těch právich tak nesprávách při horách, na čemkoli nám neb těm horám schází, a to k víře, že toho žádný nemá viděti nežli on, JMCská a tři neb čtyři osoby z tejných rad JMti, a to že shledati máme, že nám to ke všemu dobrému sloužiti bude, mnoho se pán při tom zakazujíce i také těm horám dobrého vinšujíce. I vyžádali jsme sobě čas k tomu poznamenání do 4 dní, až bychom to VMtem v známost uvésti mohli, a poznamenání takového dotčeným horám i nám obyvatelům skrze pejchu a nádhernost tolikéž i jiné nespůsoby některých osob zkrácení.

A protož za to žádáme, že ihned, jakž toto psaní VMtí dojde, na čemby v těch ve všech věcech nejvíce záleželo, a co by těm horám i také obci skrze nesprávu scházelo, že to kratičce po artikulích v spis uvésti ráčíte, a uvedouce to v formu listu, jakobyšte pána za odklad těch práv žádati ráčili, a místo příčin odkladu takové ty artikule položili, a co pod tím se smejšlí, navrhli, pánu neb nám upečetěného, tím neprodlévajíce, neb sněm dlouho, jakž zpráva jest, držán nebude, odeslali a takové znamenité příčiny k tomu dané neobmeškávali. K tomu také i membránu jednu i druhou, poněvadž žádné nemáme, nám odeslati poručiti ráčili.

A poněvadž pak jest z strany toho ohlášení oznámil, poněvadž jsme hned na onen čas té jeho zprávě odepřeli a dosti v sněmu o to mluvili, na čemž JJMti jsou i přestali a naší omluvě místo dali, že se jemu, abychom tím více hejbati měli, nevidí; poněvadž on nic toho, jakoby v jistotě se státi mělo, nemluvil, než to vše své mluvení na zprávě založil i zavřel. Pak co máme dále s tím činiti, žádáme, že nás, neprodlévajíce, také v tom spraviti ráčíte. Neb my nic toho, pokudž odpovědi od VMtí jmíti nebudeme, před sebe nevezmem. Na ten čas jiného co psáti nevíme, než s tím VMti pánu Bohu poručena činíme. Datum v Praze v pondělí po sv. Šťastném léta 80.

Práva horní jsou nám včera u večer dodána. Vůz velký a k němu toliko dva koně máme, budeli tak cesta, jakž začíná, pouštěti, nevíme, jak domu dojedeme, a zvláště jestliže s sebou co povezeme.