215. Vratislav z Pernštejna vyslovuje Zdeňku Kavkovi z Říčan svou soustrast nad úmrtím jeho syna, žádá jej, aby brzy do Prahy k sněmu se dostavil, císař že by to rád viděl, a při nastávajícím jednání sněmovním pracovati pomohl i sněm ledva že začal.

NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1579, 7. března. - MS. souč. v knih. Roudn. VI. E. 7.

Službu svou vzkazuji etc. Že na psaní VMti zase vlastní ruku neodpisuji, prosím račte mně v tom přátelsky u sebe omluvná míti, mnohá má nynější pilná, VMti dobře vědomá, zaneprázdnění k tomu mně času nepřejí; bohdá při lepší příležitosti to nahrazeno ode mne bude.

Zármutku, který pro smrt syna svého nesete, jistě VMti nepřeji, ale zase o vás, jakožto o rozumném, nepochybuji, že takové navštívení božské jak k sobě přijíti a to dále Jeho svaté Milosti (jako tomu, který zase v brzce VMti potěšiti mocen jest) pomočiti věděti ráčíte. Nejinak jsem se domejšlel, než že sem zase do Prahy přijedete, jakžbych se jistě s vámi rád shledal a o mnohé pilné potřebné věci oustně rozmluovil, ano také při tomto sněmu obecním vedle jiných pánuo vyslaných VMti bych rád zde viděl. A poněvadž vím, že by JMCská nad příjezdem nynějším VMti k tomuto sněmu sem do Prahy obzvláštní oblíbení nésti ráčil, pokadž byste tak obzvláště pilného zaneprázdnění neměli, prosím, račte tak dobře učiniti a sem k tomuto sněmu do Prahy sjeti.

Na mé věci že pozor přátelský nésti ráčíte, v pravdě to vděčně přijímám, nebo sám za potřebné uznávám, aby některá místa a ouřadové jinšími osobami opatřeni byli, což aby v brzce k vykonání a nápravě přijíti mohlo se přičiním, nebo toho konečného oumysluo jsem, jakž se jen tato zdejší zaneprázdnění poutrou, hned v těch věcech reformací udělati; ouředníka Tovačovského po vyřízení některých jeho vlastních věcí byl bych zde rád viděl, ale poněvadž nyní pro pilné věci mé odjeti nemůže, a staršímu bratru svému, aby do Prahy přijel, psaní činí, chci jeho všelijak v věcech jejich fedrovati. Na ten čas VMti víceji psáti pomíjím a milosti boží nás všecky poručena činím. Dán na hradě Pražském v sobotu po přenesení sv. Václava léta P. 79.

Do téhož listu vlastní ruku JMti: Urozený etc. Pane švakře, odpusťte cizí ruku. Bůh ví jakou lítost spolu s vámi a paní manželkou vaší nad smrtí toho andělíčka nesu, ale prohlídajíc zase k těmto zlým časům, nevím, lítost-li mám nad tím míti čili toho záviděti. Nepochybuji, že VMt i paní manželka vaše, kteréžto žena má i já přátelské služby vzkazujeme, s vuolí pána Boha jak se ráčíte věděti srovnati a jeho zbytečným stejskáním a naříkáním nehněvati.

Zde při těchto jednáních bychom vás, pán z Rožmberka i já, velmi rádi viděli, jakož bezpochyby i potřebu z psaní páně jste vyrozuměli. Sněm náš ještě ledva se začal, Slezáci teprv přijeli; o veliké a znamenité věci činiti jest, a zmocnění vaše pánuov, jestliže ho přidáno nebude, již skoro vychází. Rozumnejch lidí a kteří by uměli předložiti a persuasí učiniti jest potřebí. Prosím, račte pro pána našeho i pro vlast svú zase přijeti a nám všem pomáhati pracovati.

S tím já váš volný švakr a přítel

 

Pernštajn.





Přihlásit/registrovat se do ISP