VE VÍDNI. 1577, 1. září. — Koncept v arch. česk. místod.
JMt římský císař a uherský, český král etc. , pán náš nejmilostivější, ráčil jest tomu všemu, co jsou všickni tři stavové království Českého skrze vyslané své, kteréž jsou k JMCské s listem věřícím a zavřením sněmovním, kteréž se na nyní minulém sněmu na hradě Pražském stalo, vypravili a JMCské podle instrukcí jim od stavuov dané poddaně přednésti dali, milostivě vyrozuměti, a takové jich vinšování a poddané oznámení JMCská, jakožto král český, od nich s zvláštní milostí přijímati ráčí.
A jakož se stavové předkem na tom, jakž to v zavření sněmovním obsaženo jest, snesli, aby JMCská s okolními kurfiršty a knížaty svaté říše erbanuňky a dědičné smlouvy, kteréž jsou od starodávna mezi královstvím českým a dotčenými potentaty, kurfiršty a knížaty byly, pro dobré a užitečné JMCské a toho království bez dalšího odtahování vedle starobylého zpuosobu k obnovení přivésti, tolikéž i léna od některých kurfirštuov a knížat i jiných manuov k království Českému náležejících přijíti ráčil: JMCská, uznávajíc sám toho duoležitů potřebu býti, na jiném býti neráči, než jakžby JMCská nejprve s pomocí pána Boha všemohoucího do království Českého šťastně přijeti a s stavy se shledati ráčil, to všecko i jiné připadité věci k vyřízení svému přivésti.
Co se království Polského dotýče, ačkoliv stavové království Českého v zavření sněmovním o tom, co jsou strany dotčeného království Polského v rozjímání svém měli, krátce oznamují: však JMCská z oustního oznámení a instrukcí vyslaných od stavuov k JMti vypravených tomu všemu milostivě jest vyrozuměti ráčil, a JMt sobě to, že jsou stavové uvažováním té věci, poněvadž zavření sněmovní tištěno býti a vuobec vyjiti má, takové opatrnosti užívali a toho v témž zavření sněmovním doložiti pominuli, milostivě oblibovati ráčí; neb za tou příčinou takové jich stavuov uvážení tím více v tejnosti býti a zuostati muože. A jakož stavuom to nemalé rozmýšlení činí, že od nynějšího krále polského strany obnovení a potvrzení kompaktát a smlouv, kteréž od starodávna mezi královstvím českým a korunou Polskou jsou, při JMCské až posavad nic hledáno není, ale ani jinak v žádném dobrém sousedství JMCské, jakožto nejvyššímu potentato křesťanskému, zakazování a zamluvení nečiní, to JMCské nicméně jako i stavům s nemalým podivením jest; a poněvadž JMCská předešle v městě Vratislavi s některými nejvyššími ouředníky zemskými, kteříž toho času při JMCské byli, na tom se snésti ráčil, že stavové na nyní minulém sněmu JMCskou za to žádati mají, aby JMCská králi Polskému napsati a na něm vyzvěděti ráčil, čehož se předkem JMCské i také stavuom království českého a zemím k němu příslušejícím do něho a království Polského nadíti jest, aby se JMCské v tom otevřel, což stavové nyní skrze vyslané své při JMCské poníženě hledají: JMCská se v brzkém času k stavuom království Českého psaním svým císařským, nejvyšším ouředníkům a místodržícím na hradě Pražském svědčícím, další milostivé vuole resolvirovati a jim připiš psaní, jakby to k králi polskému podle jejich snesení vyjíti mělo, k přehlídnutí odeslati ráčí, neb takové psaní za příčinou některých spisuov, dříve nežli ti uvažováni budou, nemohlo sepsáno býti. Při tom také co se rejtaruov, kteréž by JMCská nyní v pštoluňku míti měl, dotýče: o tom též JMt stavuom svuoj oumysl otevříti ráčí.
Protož JMCská
[Následující zde položené čtyry odstavce byly původně v konceptu přeškrtány.] takové psaní sepsati a toho; připiš nejvyšším ouředníkům zemským, JMti radám, místodržícím na hradě Pražském odeslati poručiti ráčil: a jestliby oni v tom žádného nedostatku a rozmýšlení neměli, tehdy JMCská toho oumyslu býti a o tom nařízení učiniti ráčí, aby takové psaní netoliko králi ale i radám koruny Polské v táž slova učiněno bylo.
Kdež také stavové skrze vyslané své, vedle instrukcí jim dané, na JMCskou vznesli, že by se o tom zhusta promlouvalo, kterakby král polský nemalý lid netoliko domácí ale i odjinud cizího národu sobě shromažďoval, ano také že i při pomezí polském veliký počet Turkuov a Tataruov by ležeti měli, kteréhožto tak mnoho lidu válečného aby za příčinou samých Kdančanuov aneb království Polského užiti oumyslu býti měl, se domýšleti není, ale spíše by se snad na ujmu, škodu a nějakou zhoubu jiných souseduov svých o něco pokusiti směl: a protož JMCská s některými kurfiršty a knížaty svaté říše strany království Polského obzvláštní srozumění míti ráčí, však až posavad JMCská nic toho, ani o praktikách, kteréžby se v království Uherském skrze dotčeného krále polského puosobiti měly, jistého nedošlo, ale nicméně JMCská v těch království Polskému blízko příležících zemích i jinde o tom, aby jisté špehy a kundšafty držány a JMti každého času v známost uvedeny byly, naříditi ráčil; a což tak JMCské z nadepsaných míst dojde a jakou odpověď JMCské on Batory na psaní JMCské dá, toho JMCská potomně stavuom tejna učiniti neráčí.
A poněvadž JMCská knížatuom a stavuom knížetství Slezských k 23. dni tohoto měsíce září strany uvažování a nařízení veřejné hotovosti do města Vratislavi sjezd položiti ráčil, o tom také JMCská nařízení učiniti oumyslu býti ráčí, aby ta věc tolikéž skrze dotčená knížata a stavy, nicméně v markrabství Moravském hejtmanem a jinými předními osobami [strany Batoryho] uvažována byla; a jaké JMCské v tom dobré zdání dáno bude, to JMCská nepomine stavuom také v známost uvésti.
A jakož také stavové toho zvláštní potřebu býti uznávají, aby JMCská, což nejspíše býti muože, některé nejvyšší rytmistry, kteřížby do tří nebo čtyř tisíc koní zbrojných shledali a na hotově měli, v pštoluňk přijíti ráčil: JMCská ráčí na to milostivou pamět míti a potomně stavuom milostivu vuoli svou v tom oznámiti.
Což se veřejné hotovosti dotyce, kteréž jsou stavové na tomto minulém sněmu mezi sebou nařídili: JMCská sobě takovou veřejnou hotovost milostivě oblibovati ráčí, však JMCská k stavuom té milostivé naděje býti ráčí, jestližeby ta veřejná hotovost buď všecka neb na díle, čehož pán Buoh uchovati rač, v témž království českém kteréhožkoli terminu vyzdvižena býti musela, aby nicméně stavové berni JMCské svolenu, poněvadž taková svolená berně k vysoce duoležité potřebě zpuosobu válečného na hranicích království Uherského, jakž stavuom to povědomo jest, vynaložena býti musí, beze všech vejražek JMti zouplna spravili a dali; a JMCská tolikéž v jiných k království českému náležejících zemích, podle příležitosti a zpuosobu jedné každé země, nařízení učiniti ráčí, aby se na hotově měli a dobré opatrnosti užívali; též v knížetstvích Slezských aby ti, kteříž jsou povinni služby s koňmi aneb rytrdinst z statkuov svých činiti, v jednom každém knížetství zmustrováni a v čas potřeby na hotově byli.
Tolikéž JMCská v milostivé paměti míti ráčí, co jsou stavové království českého strany mezí a hranic téhož království českého, o kteréž mezi dotčeným královstvím českým a okolními kurfiršty a knížaty od dávních časuov odpor jest, na JMCskou poddaně vznesli, a nyní o to připomínání činí: JMCská, znajíc prosbu stavuov za slušnú, toho jistého oumyslu býti a se k tomu milostivě přičiniti ráčí, aby ta věc podle předešlých žádostí stavuov, pokudž možné, při začátku měsíce máje nejprve příštího předsevzata a k vyřízení svému přivedena býti mohla; jakž pak JMCská radám a místodržícím svým na hradě Pražském nařízeným předešle již o tom, aby to všecko, jakž by táž komisí s dobrým a užitečným království českého mohla předsevzata, vyřízena a na místném konci postavena býti, uvážili a JMCské o tom dobré zdání své oznámili, poručení učiniti ráčil.
Kdež také stavové sobě v tom ztížnost pokládají, kterak pod touto minulých let i tohoto roku z milosti a požehnání božího hojnou ourodou a laciností obilé, i jiných všelijakých věcí, v městech Pražských i jiných, při všelijacích řemeslnících nesmírné drahoty se užívá, a nemohouce se stavové mezi sebou o to, jakžby to přetrženo býti mohlo, snésti, toho na JMCskou, aby JMt takové drahotě v cestu vkročiti poručiti ráčil, poníženě podávají: i poněvadž JMCská najíti neráčí, kdoby krom samých stavuov, kteříž tu v zemi bytem jsou, k tomu lepší radu věděti měl, protož nicméně JMCská nahoře jmenovaným radám a místodržicím svým na hradě Pražském nařízeným o to, aby tu věc se vším dostatkem uvážili a JMCské o tom dobré zdání své, jak by to přetrženo býti mohlo, oznámili, poroučeti, v čemž se JMCská potomně náležitě a spravedlivě zachovati ráčí.
A jakož také stavové vyšší na vznešení Pražan a z jiných měst království českého vyslaných, na místě stavu městského, v zavření sněmovním za to poníženě žádají, aby JMCská podle předešlého sněmovního zavření, kterýmž jisté osoby k skorigo-vání a v jedno práv městských království Českého uvedení nařízeny jsou, takové osoby obeslati a jim poručiti ráčil, aby se k jistému dni na hrad Pražský sjely, těch práv k přehlídnutí a skorigování zasedly a k srovnání je mezi všemi městy království Českého přivedly, a jestližeby pak v tom mezi týmiž městy jaký odpor nebo rozdíl býti chtěl, aby dotčené osoby to k spravedlivému rozeznání na nejvyšší ouředníky a soudce zemské království Českého při nejprv příštím soudu zemském vznesly: i poněvadž do téhož nejprv příštího soudu zemského krátký čas jest, a JMCská věděti neráčí, kdy a na který den by ty osoby obeslány býti měly a ta věc předsevzata bejti mohla, protož JMCská nahoře jmenovaným radám a místodržicím svým v království Českém o to poručení učiniti ráčil, aby tu věc uvážili a JMCské o tom, kdy a který den by se ty osoby k skorigování takových práv městských na hrad Pražský najíti dáti měly, dobré /dání své oznámili; potomně JMCská jmenované osoby bez prodlévání obeslati ráčí.
Což jsou stavové dále v ostatních v zavření sněmovním doložených artikulích strany svrškuov a nábytkuov, kteréž jsou po smrti Jana Bořity z Martinic, na onen čas purkrabí Karlštejnského, na zámku Karlštejnu a při dvořích k témuž zámku náležitých zuostaly, oč mezi Jiřím a Jaroslavem, bratřími Bořity z Martinic na Smečně, a Janem Vchynským ze Vchynic na Nalžovech, purkrabím Karlštejnským, odpor jest, tolikéž z strany střelby, zbroje a jiných k opatření téhož zámku Karlštejnu náležejících věcí, nicméně také strany dobejvání doluov starých řečených Hrušky a Višňoví s měrami jich na Horách Kutnách zavřeli a nařídili: JMCská sobě to oblibujíc, toho při tom milostivě zuostavovati ráčí.
Toho jest JMCská vyslaných od stavuov království Českého k JMti vypravených, aby to přiležitým časem stavuom v známost uvésti mohli, tejna milostivě učiniti neráčil. A JMCská jich milostivým císařem, králem a pánem býti a zuostati ráčí. Decretum per imperatoriam Majestátem in consilio bohemico Viennae Austriae prima Septembris anno 77.
105. Die Antwort, welche Kaiser Rudolf II. Den Abgeordneten der böhmischen Stände auf den Beschluss des Landtags vom 1577 gegeben hat.
WIEN, 1. September 1577. — Koncept im k. k. Statthaltereiarchiv zu Prag.
Die Rom. Kais, auch zu Hungern und Beheimb Kunigl. Mt., unser allergenädigster Herr, haben genädigist angehört und vernommen, was die drei Stände der Kron Beheimb durch ihre zu Ihr Mt. mit dem Credenzschreiben und jetzo gehaltenen Landtagsbeschluss, auch darneben gegebener Instruction abgefertigte Abgesandten unterthänigist angebracht, berichtet und gebeten haben, und nehmben ihre Glückwünschung zu derselben Regierung und etzliche andere unterthänigiste Anzeigung zu sonderlichem genädigisten Gefallen an.
Und nachdem sich die Stände furnehrnblich vermüg des Landtagsbeschluss dahin verglichen, dass Ihr Kais. Mt. mit den umbliegenden Chur- und Fürsten des Reichs die Erbeinungen und Erbverträg, so von Alters her zwischen der Kron Beheimb und bemelten Potentaten, Chur- und Fürsten jederzeit gewesen, aufs ehist als müglichen Ihr Mt. selbst und dem Kunigreich Beheimb zum besten dem alten Brauch nach genädigist verneuern, desgleichen auch die Lehen von etzlichen Chur- und Fürsten, auch andern Lehenleuten, so dieselb noch zur Zeit nicht empfangen, aufnehmben wollten: als erkennen Ihr Kais. Mt. solchs selbst vor ein hohe Nothdurft und seind keiner andern Meinung, dann alsbald Ihr Mt. wills Gott ins Kunigreich Beheimb glucklichen ankomben und bei den Ständen sein werden, bemelte Erbverträg und Erbeinungen dem Landtagsbeschluss nach mit den umbliegenden des heiligen Römischen Reichs Chur- und Fürsten zu verneuern und zudem die Lehen von denen, die es nit empfangen oder genomben haben, wie gedacht, allergenädigist aufzunehmben.
Betreffend aber des Kunigreich Polen, obwohl die Stand im Landtagsbeschluss derhalber kurze I Meldung thuen, so haben doch Ihr Kais. Mt. aus; der Abgesandten mündlichem Fürbringen die Ursach genuegsamblichen verstanden und lassen Ihr Kais. Mt. derselben sonders wohl gefallen, dass die Stände in diesen Sachen, weiln der Landtagsbeschluss publiciert und gedruckt wird, diese Vorsichtigkeit gebrauchen und es darinnen kurz übergangen, damit also die Tractation von diesem Wesen umb so viel mehr in Geheim verbleiben muge. Und weiln es den Ständen allerlei Nachdenken machet, dass der itzige Kunig zu Polen wegen Renovirung und Bestätigung der Compactaten und Verträge, so von Alters her zwischen beiden Kunigreichen Polen und Beheimb jederzeit gestanden, bei Ihr Mt. noch zur Zeit nichts angebracht, noch sich gegen Ihrer Kais. Mt. als dem höchsten Potentaten der Christenheit gueter Nachbarschaft halber erklärt, noch mit dem wenigisten nit angeboten hat, kumbt Ihr Mt. solchs sowohl als den Ständen nit mit wenig Verwunderung für. Sintemal aber Ihr Kais. Mt., als dieselb unlängst zu Breslau gewesen, mit den auch allda gewesnen obristen Landofficierern und Käthen sich dahin verglichen hat, dass die Stand des Kunigreichs Beheimb auf itzo gehaltenem Landtage Ihre Kais. Mt. unterthänigist bitten sollten, dieselb wollten dem Kunig in Polen ein Schreiben thuen und seine Erklärung von ihm zu begehren, wes sich Ihr Mt. zuvoderist, dann auch die Stände der Krön Beheimb und derselben incorporirte Länder gegen ihme und dem Kunigreich Polen zu versehen hätten, und nun dergleichen Petition jetzo von den Ständen durch ihre hierzu deputirte Abgesandten bei Ihrer Kais. Mt. gehorsamblichen besehenen: als haben Ihr Kais. Mt. eine Notel des Schreiben stellen, auch die Copi den obristen Landofficiren, Statthaltern und Käthen aufm Prager Schloss zu ersehen zueschicken lassen. Wann sie nun darin kein Bedenken haben würden, alsdann wollen Ihr Mt. die gnädigiste Verordnung thuen, damit das Schreiben nit allein an den Kunig, sondern auch dergleichen an die polnischen Senatoren gethan und verfertigt werde.
Und was der Stände weiters Anbringen, welchs sie durch ihre Abgesandten vermüg ihnen darauf gegebener Instruction bei Ihrer Kais. Mt. daneben thuen lassen, betrifft, nämblichen als sollt der Kunig aus Polen (inmassen die Reden davon häufig gien-gen) nit eine kleine Anzahl von einheimbischen und ausländischen frembden Nation Kriegsvolk, dazu auch an den polnischen Granitzen viel Tausend Tatern und Türken bei einander haben, welchs dann nit glaublich, dass er das Volk allein der Danzker und Polen wegen gebrauchen wurde, sondern vielmehr den umbliegenden Nachbaren darmit Schaden zufüegen wollen, haben zwar Ihre Kais. Mt. mit etzlichen Chur- und Fürsten des Reichs des polnischen Wesens halber ein sonders Vernehmen, aber es ist Ihr Mt. von diesem, noch von den Praktiken, die der Batori in Hungern stiften solle, noch nichts gewisses zuekomben; es wollen aber Ihr Kais. Mt. gleichwohl nit weniger gnädigiste Fürsehung anstellen und verordnen, damit Ihr Kais. Mt. zu jeder Zeit guete Kundschaften und Nachrichtungen zuekomben mügen. Und was also Ihre Mt. von denselben Orten erfahren, auch was der Batori Ihr Mt. auf derselben itzigs Schreiben zur Antwort geben wird, solches alles wollen Ihr Mt. nit unterlassen den Ständen alsdann bald zu insinuiren.
Und weil die Fürsten und Stände in Schlesien eine weitere Zusammenkunft geen Breslau auf den 23. dies Monats Septembris angestellt, damit sie sich der Defensionordnung halber vollends endlich vergleichen möchten, also seind Ihr Mt. bedacht, sie die Fürsten und Stand in Schlesien sowohl die fürnehmbsten Stand des Markgrafthumbs Mährem über diesen Punkt, den Bathori belangend, mit ihrem Bedenken auch zu vernehmen; und was ihr Meinung und Guetbedunken sein wird, das wollen Ihr Mt. gleichfalls den Ständen der Kron Beheimb, damit sie Wissenschaft darumben haben möchten, hernach auch nit verhalten.
Und nachdem die Stände für guet ansehen, dass Ihr Kais. Mt. etzliche Obristen und Rittmeister, welche in die drei oder vier Tausend gerüster Pferd beisammen hätten, aufs ehist als müglichen in die Bestallung nehmen, solchem wollen Ihr Kais. Mt. gnädigst nachdenken, sich darauf entschliessen und gegen den Ständen alsdann gnädigst erklären.
Betreffend aber die angeordnete Defension, so auf itzo gehaltenem gemeinem Landtag von den Ständen angestellt worden, die lassen ihr die Kais. Mt. gnädigst wohl gefallen, doch mit dieser Condition, wann etwan zur fürfallender Zeit bemelte Anordnung der Defension, es sei gar oder zum Theil, in Beheimb aufgemahnt werden müsste, dass gleichwohl nichts weniger die bewilligte Steuer Ihr Mt. ohne Einhaltung des Termins ganz und für voll gereicht würde, sintemal dieselbe Steuersbewilligung auf die hohe Nothdurft des ungerischen Granitzwesens, wie die Stand selbst wohl wissen, verwendet und angelegt werden muss. Und es wollen Ihr Kais. Mt. in den andern der Kron Beheimb incorporirten Ländern eines jeden Orts Gelegenheit und Eigenschaft nach gnädigiste Anordnung thuen, damit dieselb stets in gueter Bereitschaft sein sollen, sowohl auch die Ritterdienst in Schlesien, soviel dero sein, in einem jeden Fürstenthumb, damit mans in Zeit der Nothdurft zu brauchen habe, mustern und hierinnen guete Ordnung halten lassen.
Und nachdem die Stände des Kunigreichs Beheimb abermals Ihr Kais. Mt. unterthänigist erinnert und darneben gebeten haben, damit doch einmals den langwierigen Granitzstrittigkeiten, so zwischen der Kron Beheimb und etzlichen umbliegenden Fürsten von vielen Jahren her disputirlich worden, abgeholfen werden möchte, erkennen Ihr Kais. Mt. der Stand Petition ganz billich zu sein und sind des endlichen Willens, wollen es auch an ihrer Person nit erwinden lassen, damit die Sach der Stände Petition nach zu Anfang des nächstkunftigen Monats Mai gewisslich furgenomben und erörtert wurde, inmassen dann Ihr Kais. Mt. derhalber unlängst den obristen Landofficierern, Statthaltern und Räthen des Kunigreichs Beheimb geschrieben und darneben befohlen haben, diese gemeinen Sachen fleissig zu berathschlagen und Ihr Mt. ihr gehorsambist Guetbedunken zu geben, welchergestalt und wie dieselben Granitzcommission fruchtbarlichen möcht angestellt und die praeparatoria zeitlich fürgenomben werden.
Was dann der Stände Beschwerung betrifft, dass in den Prager und andern des Königreichs Beheimb Städten von den Handwerchsleuten in diesen wohlfeilen Jahren allerlei Theurung geübt und gebraucht werde, und sich aber die Stände, wie es zu wenden, nicht hätten vergleichen können, sondern dieses alles Ihrer Kais. Mt. zu derselben gnädigisten Decision heimbgestellt haben, kunnen Ihr Mt. nit befinden, wer billich von solchen Sachen besser als sie die Stände selbst, die im Land sein, Wissenschaft und Rath haben sollten, und befehlen derwegen Ihr Kais. Mt. obbemelten des Kunigreichs Beheimb Statthaltern und Räthen aufm Prager Schloss, dass sie diesen Artikel und der Stand Beschwerung mit sonderlichem Fleiss berathschlagen und Ihr Mt. ihr Guetbedunken forderlichen zueschicken sollen, alsdann wollen sich Ihr Mt. hierinnen auch der Billichheit nach gnädigist erzeigen.
Und weil die obern zwen Stand auf Fürbringen der Präger und anderer Stadt vollmächtigen Abgesandten anstatt des ganzen Burgerstands in dem Landtagsbeschluss Ihr Kais. Mt. unterthänigist bitten, dass dieselb dem vorigen Landtags-Beschluss nach die Personen, so zur Corrigirung und Vergleichung der Stadtrecht im Kunigreich Beheimb deputili worden seind, gnädigist citiren und ihnen auferlegen wollten, sich zu einer gewissen Zeit aufs Prager Schloss zu verfüegen, solche Stadtrecht zu übersehen, zu corrigiren und also dieselbige zur Vergleichung zu bringen, auch do etwan zwischen den Städten derenthalben wes strittigs entstehen wollt, dass bemelte Personen solche den obristen Landofficieren und Rechtsitzern des Kunigreichs Beheimb bei nächstkunftigen Landrechten zu derselben rechtmässigen Erkennen und Entscheiden übergeben sollten: sintemal es zum nächstkunftigen Landrechten nit wird, Ihr Kais. Mt. auch nit wissen kunnen, auf welchen Tag und Zeit solche Citation und Tractation mit Gelegenheit beschehen kunnt, derhalben schreiben Ihr Kais. Mt. gleichfalls oftgemelten obristen Landofficieren und Räthen des Kunigreichs Beheimb, diesen Artikel auch in Be- rathschlagung zu nehmben und Ihr Mt. darauf ihr Guetbedunken, wann und auf welchen Tag sich die deputirten Personen zu Corrigirung der Stadtrechten aufs Prager Schloss verfliegen und begeben sollten, forderlichen zuzuschreiben, so wollen Ihr Mt. alsdann die Erforderung an sie zum ehisten ausgehen lassen.
Und die ubrigen Artikel, was die Stand der Kron Beheimb wegen der Verlassenschaft, so nach weiland Jan Borzita von Martinitz, gewesnen Burggrafen aufm Karlstein, daselbst aufm Schloss und den zum Schloss Karlstein gehörigen Meierhöfen verblieben ist und darüeber itzo zwischen Georgen und Jaroslawen Gebrüedern von Martinitz auf Smecznie (sic) und Jan Wchynský von Wchynitz auf Nalziow, itzigen Burggrafen aufm Karlstein, Zwiespalt fürfällt, desgleichen wegen des Geschütz und Munition bemeltes Schloss Karlstein, nichts weniger auch wegen der Bergtheil aufm Kuttenberg, Hruschka und Wyssnowi genannt, angeordnet und beschlossen haben, das alles lassen ihr die Kais. Mt. gnädigist wohl gefallen und es bei demselben gleichfalls verbleiben.
Das wollten Ihr Kais. Mt. der Stände Abgesandten, es ihnen den Ständen zu seiner Zeit weiter zu referiren, gnädigst nicht verhalten und sind ihnen allen sambt und sonderlich mit derselben kaiserlichen und kuniglichen Gnaden wohl geneigt. Decretum per imperatoriam Majestátem in consilio bohemico Viennae Austriae prima Septernbris anno 77.