NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1577, 17. srpna. — MS. souč. č. 127 v arch. česk. místod.

Nejjasnější a nejnepřemoženější římský císaři, uherský, český etc. králi etc. pane, pane náš nejmilostivější! VMCské služby naše vždycky hotové s vinšováním VMCské šťastného a dobrého zdraví za mnohá léta vzkazujem. Nejmilostivější císaři! Jakož ste VMCská na poníženou žádost někderých nejvyšších úředníkův zemských nám z důležitých příčin království tohoto a zemí k němu příslušejících se dotejkajících sněm obecní na hrad Pražský v pondělí po svatém Vavřinci [12. srpna] léta tohoto sedmdesátého sedmého milostivě rozepsati a položiti ráčili: při kterémžto měvše my společné shledání vo některé potřeby sme se snesli, aby na VMCskou, jakožto pána našeho nejmilostivějšího, vzneseny byly, a z prostředku našeho sme tři osoby zvolili, kteréžby k VMCské o to vypraveny býti měly, totiž to urozeného pána, pana Jiřího Zajíce z Hazmburka, z pánův, a statečného rytíře pana Bernharta Hodějovského z Hodějova, z vladyk, VMCské rady, a slovutného Jaroslava z Mutinína, z Pražan. A což ty tak VMCské od nás oznamovati, jednati a zavírati budou, poníženě prosíme, že jim VMCská toho všeho věřiti ráčíte, jako bychom my tu všickni sami přítomni byli a s VMCskou osobně mluvili. S tím se VMCské s našimi povolnými službami poníženě poručené činíme. Dán na hradě Pražském, v sobotu po památce na nebe vzetí blahoslavené panny Marie léta etc. sedmdesátého sedmého.