NA TĚŠÍNĚ. 1577, 10. března. — Orig. v arch. česk. mistod.

Nejjasnější a nejnepřemoženější císaři a pane, pane můj nejmilostivější! oc. Psaní VCMti jest mi v středu minulu [6. března] zde dodáno, v kterémž mi nejmilostivěji oznamovati ráčíte, že obchod [sic] a vysoce hodně slavnú ceremonii pohřebu těla JCMti, svaté paměti, v středu po neděli laetare [20. března] na zámku Pražském předsevzíti, učiniti a vykonati té nejmilostivější vůle býti ráčíte, s tím nejmilostivějším poručením, abych se k týmuž času v Praze najíti dal. Nejmilostivější císaři! VCMti nejmilostivější psaní a poručeni uznávám býti jistu svú povinnu poddanost vždycky vykonávati, obzvláštně pak k nadepsané slavné ceremonii se dáti najíti, což bych jistě velmi rád učinil a k týmuž času v Praze se najíti dal, jsouc toho poníženu službu svú k vykonání povinen [sic]; i také, pokudž mi pán Bůh na tom světě živu býti dáti ráčí, s srdečnú vděčností JMCské, svaté paměti, obvzláštní nejmilostivější císařskú náchylnost, skutečných dobrodiní, kteráž sou mi učiněna, připomínati a VCMti, jakožto císaři a pánu svému nejmilostivějšímu, i s dítkami svými se povolně odsluhovati: než pro nečasné VCMti psaní mně dodání, a nejvýš pro sešlost věku mého a velké nebezpečenství zdraví svého, k tomu nikoli postačiti nebudu moci, neb mne pán Bůh tyto minulé časy podagrú i jinú nenadálú nemocí navštivovati ráčí, tak že na daleku cestu z knížetství svého se dáti nemohu, a obávajíc se většího nebezpečenství, vyjížděti nesmím, rozumějíc, že léta má již sebou to přinášejí. I za to VCMti poníženě prosím, že mne pro dotčenu jistu příčinu nejmilostivěji omluvná míti, a nejmilostivějším císařem a pánem mým také zůstati ráčíte. Já se toho VCMti, jakožto císaři a pánu svému nejmilostivějšímu dědičnému, službami svými věrnými povolnými vdycky rád poníženě odsluhovati budu, s kterýmiž se VCMti poručena činím. A pán Bůh ráč dáti VCMti dlúhý, šťastný věk s rozmnožením věčného požehnání. Datum na Těšíně, v neděli slově oculi léta 1577.

VCMti poníženě povolný služebník Václav kníže Těšinský[Více omluvná psaní císaři Rudolfovi ll. zaslali:

2. Ulrich Herr von Biberstain auf Forst. 1577, 4. Martii.

3. Bernard Herr von Wirben auf Freudenthal. 1577, 8. Martii.

4. Caspar von Kitlitz. 1577, 9. Martii.

5. Joachim vom Berg zu Herndorf. 1577, 10. Martii.

6. Friedrich Herzog zur Liegnitz. 1577,10. Martii.

7. Chrustot Seidlicz von Schmelwicz zu Galau. 1577, 11. Martii.

8. Franciscus Abt zum Sagan. 1577, 12. Martii.

9. Esaias von Minkwicz. 1577, 12, Martii.

10. Sigmund von Zedlicz. 1577, 13. Martii.

11. Georg Herzog zur Liegnitz. 1577, 13. Martii.

12. Haubtmann des Elbögnischen Kreises Adam Stolz von Simensdorf uf Habesburg1577, 14. Martii.

14. Albrecht Schenk Herr von Landsberg. 1577, 19. Martii.

13. Sigmund vom Burckhaus. 1577, 19. Martii.