27. Císař Rudolf II. žádá stav panský a rytířský krajův Kouřimského, Vltavského, Plzeňského, Bechyňského, aby mrtvé tělo císaře Maximiliana, kudy z kláštera Vilringu skrze království České vezeno bude, až do Prahy doprovodili.

NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1577, 7. ledna. — Konc. v arch. česk. místod.

Rudolf císař etc. N. v[ěrný] n[áš] m[ilý.] Vědětiť milostivě dáváme, že sine se s nejjasnějšími knížaty, arciknížaty rakouskými, bratřími našimi nejmilejšími, JJLmi na tom snésti ráčili, aby tělo, slavné a svaté paměti, císaře Maximiliana Druhého, pána a otce n. n. z kláštera Vilring u města Lince ležícího, kdež zatím odpočívá, sem do království Českého a měst Pražských přivezeno bylo. Kdež pak aby se to poctivě, jakž tělu císaře římského, uherského a českého krále náleží, vykonalo, ráčili sme nejjasnější knížata Matiáše a Maximiliana, bratry naše nejmilejší, pro tělo JMti odsud vypraviti, a tebe milostivě žádati ráčíme, aby se sám osobně s čeládkou svou jízdně, v pondělí po hromnicích [4. února] nejprve příští, v Benešově anebo v Jesenici, kdež od obydlí svého nejblížeji máš, najíti dal, a tělo JMti s JJLmi a nejvyššími ouředníky zemskými, kteréž sme podle JJLek pánů bratří našich nejmilejších k tomu naříditi ráčili, až do Starého města Pražského do kláštera sv. Jakuba doprovoditi pomohl, a v tom ve všem na cestě až sem JJLmi a dotčenými nejvyššími ouředníky zemskými se spravoval. Té milostivé naděje k tobě jsouce, poněvadž jest JMCská, slavné paměti, tomuto království a všem obyvateluom v něm vší milostí nakloněn býti a to také v skutku prokazovati ráčil, že to z srdečného upřímného úmyslu učiníš, v tom poslušně a poddaně se zachováš, a tu poslední službu JMCské tělu, někdy pánu tvému milostivému, podle jiných, jako věrný poddaný, vykonati pomůžeš. A my tobě to milostí naší císařskú spomínati a tvým milostivým císařem a pánem býti a zuostati ráčíme. Dán na hradě našem Pražském, v pondělí po svatých Třech králích léta 77.

Dolepsaným osobám, každé zvláště. (Osoby nejsou vyjmenovány).

Do kraje Plzeňského: v Krumlově, v Budějovicích neb v Soběslavi.

Do kraje Bechyňského: na Táboře a Milčíně, neb v Voticích.

Do Kouřimského a Vltavského: v Benešově neb v Jesenici.

Biskupu Olomúckému doložiti, aby některé opaty a osoby duchovní obeslal, s sebou sem vzal, kteří aby k takovému aktu, jakž náleží, hábity své s sebou vzali.




Přihlásit/registrovat se do ISP