NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1576, 22. října. — Konc. v arch. česk. místodrž.

Nejjasnější a velikomocný římský císaři, a uherský, český etc. králi! Psaní VMCské, co se nařízení defensí neb hotovosti, jakž před tímto nynějším odjezdem z hradu Pražského VMCské s námi v radě uváženo bylo, dotýče, jehož datum v Řezně třináctého dne tohoto měsíce Octobris jinak října, jest nám dnes, též datum tohoto psaní našeho, dodáno, jemuž sme, i co dále v sobě obsahovalo a zavírá,

poddaně vyrozuměli. A VMCské oznamujem, že se podle takového VMCské milostivého poručení poddaně a poslušně zachovati chceme, a jak toliko nám od JMti arciknížete Karla, pána a strejce VMCské nejmilejšího, výpisy pštoluňků, o kteréž do Vídně, aby z kanceláře válečné dvorské sem do Prahy, což nejspíš, odeslány.byly, psáno jest, přineseny a dodány budou, hned obešlíce k sobě pana Jaroslava z Kolovrat a Jana Markvarta, na to zasednúti, bedlivě a pilně spolu s nimi vážiti chceme a budeme; a jak to všecko [najdeme a v radě uváženo bude, nic s nimi nezavírajíc, k další VMCské milostivé resolucí ponížené zdání naše oznámiti nepomineme.

Dále, též co se pak také pana Hendrycha Kurcpacha, kterýž na obesláni k VMCské do Řezna jede, a tyto dni při VMCské se najíti dá a postaví, dotýče, poněvadž ta komisí válečná, sněmem minulým kteráž na něho vzložena byla, pro přijetí ouřadu od něho na sebe nejvyššího mincmistrství království Českého, sňata a na pana Jaroslava z Kolovrat převedena býti má, za potřebné uznáváme, abyste VMCská s ním, panem Kurcpachem, tam dále dojednati a na místě postaviti milostivě poručiti ráčili, aby, jakž by se zase do království Českého navrátil, povinnost k témuž ouřadu náležitou učiníc, ten a takový podle nejvyšší možnosti (jakž pak o něm jiná pochybnost není) pilně a bedlivě pro dobré a užitečné VMCské i tohoto království spravoval a opatroval.

Kdež také VMCská v témž psaní svém toho milostivě dokládati ráčíte, aby svolená pomoc minulého roku z obilé, ryb a jistých věcí, kteréž by se okolo jedenácti tisíc sjíti a před rukama býti mělo, aby ta zatím pro zdrženi a zaplacení lidu válečného na hranicích v království Uherském, proti zase odjinud nebo berně svolené oplacení, zapůjčena byla: nepochybujem, že VMCská o tom dobrou vědomost míti ráčíte, i nám též vědomo jest, že ta jmenovaná suma z jistých věcí, jakž výš dotčeno, svolená, kteráž před rukama jest, nebo té ještě se sjíti má, jak sněmem obecním léta 75 zavříno a svoleno jest, na splacení některých dluhův zemských, též na komisaře, rytmistry a jiné ouřady válečné, kteříž k vyzdvižení, v čas nastalé potřeby, pro opatření země jistého počtu koní nařízeni býti mají, jakž týž artikul to v sobě siřeji obsahuje, obracena býti má, a poněvadž takové vyzdvižení podle nynějšího VMCské milostivého připsání ihned se naříditi má, že odnikudž jinud nahoře psaným komisařuom a rytmistruom záplata by se státi nemohla, nežli, jakž dotčeno, z pomoci té k tomu svolené; mělali by pak ta suma jinam obrácena býti, tehdy by takové nařízení komisařů a rytmistrů nyní pro opatření tohoto království pro nedostatek peněz se státi nemohlo.

Také i toho VMCské od nás se tejna učiniti nevidělo, že nás zprávy docházejí, kterakby stavové markrabství Moravského chtěli mustruňky držeti, to žeby se brzo státi mělo, a hned po těch mustruřicích něco koní na pomezí vyslati a vypraviti by chtěli; snad obmýšlejíc to, aby ten první termin tak podle svolení, kdyby koli na pomezí vypravili, že ten termin minouti má, za nimi zuostati mohl. A protož se nám vidí a naše ponížené zdaní jest, ač jestliže byste toho pro opatřeni zemí a hranic markrabství Moravského obzvláštní potřeby uznávati neráčili, abyste VMCská ihned panu hejtmanu markrabství Moravského psaní učiniti a poručiti ráčili, aby takového vypravování lidu na hranice léčby toho zvláštní potřeba byla, nebylo. A s tím etc. Dán na hradě Pražském, v pondělí po sv. Voršile léta 76.