OD LÉTA 1526 AŽ PO NAŠI DOBU.

VYDÁVÁ

KRÁLOVSKÝ ČESKY ARCHIV ZEMSKÝ.

III.

1558-1573.

NÁKLADEM VÝBORU ZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO. - TISKEM DRA EDV. GRÉGRA.

1884.

Svazek třetí "Sněmů českých" liší se od prvních dvou změnou podstatnou a snad žádoucí, takovou totiž, že vydání, na kolik prací redakce se týče, jen v jedné řeči, české a zase německé, provedeno bylo. V prvních svazcích jsou nápisy hlavních oddílů českým i německým jazykem podány a nad jednotlivými listinami položeny krátké obsahy, napsané tou řečí, kterou listina původně sepsána byla; v nynějším však českém vydání jsou jen české titulní nápisy, jen české úvody a české regesty, v německém pak německé: slovem, pokud jeví se práce vydavatelů a neobmezuje se pouze na otištění listin, provedeno jest každé vydání pouze jedním jazykem. Způsobem tímto vyhovělo se přání odborníků české i německé národnosti, téhož pravidla bude také šetřeno při budoucích svazcích. V druhém dílu "Sněmů" stala se zmínka, že do třetího položen bude úvod, který o všelikerém jednání a usnešeních sněmovních zevrubnou podá zprávu. Pomocí nově přistupujícího člena redakce, adjunkta Pažouta, byl sdělán takový přehled obsahu svazků již vydaných i nyní vycházejícího, kterýž podati má obšírnější zprávy o všech důležitějších věcech, o nichž na sněmích jednáno, na př. o následnictví trůnu, o dědičném právu dynastie, o sporech náboženských, opatřeních na obranu země, o financích, minci a o mnohých jiných předmětech rokování sněmovního. Poněvadž ale rok 1573, kterýmž třetí díl "Sněmů" končí, není žádnou epochální dobou historie české a ústavní poměry přirozeným během beze všeho násilného přetržení dále se rozvinovaly: jest na jevě, že by taková zpráva zůstávala v každém ohledu prací jen kusou. Zevrubný přehled obsahu přidán bude až při té době, kdy starobylé státní zřízení království Českého za své vzalo a novými institucemi nahrazeno bylo. Teprvé do dílu, který končiti bude sněmem z roku 1620, položen bude konečný přehled všech usnešení sněmovních, teprve tehdy bude možno ukázati k tomu, kterak starobylé Čechy co do práva státního i soukromého se vyvinuly. Jakým způsobem, v jaké formě práce taková, kteráž bude jako dějinami doby 1526-1620, pokud v sněmích jsou obsaženy, se provede, nyní ještě určiti nelze, zatím bude se v sepisování věcných přehledů pokračovati.

Na kolik týče se zevnější úpravy, jíž při vydání třetího dílu "Sněmů" šetřeno bylo, podotýkáme, že listiny české otištěny jsou pravopisem novým, s zachováním všech zvláštností jazykových, při německých šetřeno sice také pokud možná nové ortografie, ponechány však leckteré zvláštnosti starého způsobu psaní. Takž otištěno několik vlastnoručních listů císaře Maximiliána II. se všemi zvláštnostmi pravopisnými, aby způsob psaní panovníka tohoto seznán byl. Co týče se regestů, budiž připomenuto, že tam, kde původní listina celá nebo částečně otištěna jest, není při regestu naznačeno, jakým jazykem listina byla sepsána, poněvadž listina sama za sebe mluví; kde však listiny jen u výtahu se podávají, jest původní řeč listiny výslovně udána; kdež tato výslovná poznámka schází, budiž řeč, v jaké výtah sepsán, považována také za původní jazyk listiny samé. V dílu tomto podán mnohem značnější počet listin nežli v prvních dílech jen krátkým obsahem a v některých listinách vynechány nedůležité a zbytečné věci: čímž zajisté užitečnost vydání tohoto jen se zvýšila. Místa v jednotlivých listinách vypuštěná naznačena jsou tečkami. Kde vydavatelé něco doplnili aneb nesprávný původní opis opravili, naznačeno jest hranatými závorkami.