MS. souč. v archivu českého místodržitelství.

J. M. král uherský, pán náš nejmilostivější, na místě J. M. C. od stavuov království Českého, že jsou se strany svolení milostivé žádosti J. M. C. berně domovní, posudního a třidcátého peníze na tomto sněmu tak spěšně snesli a na J. M. C. předložení povolně najíti dali, milostivě přijímati a o takové jich stavuov povolnosti J. M. C. oznámiti ráčí, té nepochybné naděje jsouce, že J. M. C. to od stavuov milostivě přijíti, jim vší milostí nahražovati, nicméně i J. M. C. nad takovou stavuov povolnou a poddanou ukázanou přívětivostí k J. M. Kr. milostivé oblíbení míti a vší milostí zpomínati ráčí. Však přes to J. M. Kr. neráčil moci toho pominouti, nežli stavuom tyto dole psané artikule pro lepší vysvětlení k paměti přivésti.

Předkem, co se těch restantův, kteří rozdílní a trojí jsou, jakž v předložení dotčeno, jako od 52: až do 69, léta 70 a 71, na svolených ročních pomocí těch 75000 kop gr. českých nedostává a posledního roku tohoto 72 dotýče: J. M. Kr. na místě J. M. C. žádati ráčí, aby stavové hned, nemeškajíc, některé z prostředku svého z nejvyšších pánuov ouředníkuov zemských i jiné osoby k J. M. C. radám komory české nařídili; kteří by prvé přijaté počty zase znovu přehlídli, a kteří by tu restanti vyhledáni byli a to se v jistotě pořádně našlo, ti aby k vyplnění přišli, dotčené zřízené osoby na ty prostředky pomyslily, jak by J. M. C. k takovým pozuostávajícím dluhuom co nejspíš přijíti moci ráčil.

Co se pak léta 70 a 71 na dotčených 75000 tisících kop gr. nedostává dotýče, poněvadž se i při tom též také zmatky našly a stavové se snad domnívají, že by při těch restantích J. M. C. nemnoho náleželo: mají ty zřízené osoby podle J. M. C. rád komory české vejtahy přehlídnúti, příjem proti svolení srovnati a což by se tak vyhledalo, že jest J. M. C. v těch dvou letech přijíti neráčil a to ještě J. M. se pozuostávalo, ráčí J. M. Kr. té naděje býti, že se stavové k tmu skutečně přičiní; aby takové zadržalé pomoci podle předložení J. M. spraveny a vyplněny byly.

Co pak z těch tří krajův Hba, Lokte a Kladska svolených pomocí zvyupomínáno anebo ještě se sejde, J. M. Kr. za to míti ráčí, co by těch k berni náleželo; že slušně odtud na dotčené sumě zase sjíti má. Též také mají ty zřízené osoby podle komory české pořádný oučet učiniti, co se ještě za rok 72 svolené berně pozuostává, tak aby se k těm, kteří jsou ji nespravili, podle svolení sněmovního bez odtahuov zachováno býti mohlo; takový zpuosob aby se pro zadržení třidcátého peníze také zachovával.

J. M. Kr. také zprávu toho míti ráčí, že mnohé osoby z stavuov dvou vyšších se k berni nepřiznaly a také někteří listuov přiznávajících šacuňku svého sami od osob svých nedali, nežli skrze ouředníky a služebníky své se přiznávali: protož J. M. Kr. na místě J. M. C. žádati ráčí, aby stavové při tomto nynějším sněmu podle předešlého sněmu to nařídili a opatřili, aby se toho více nedálo.

Co se posudního dotýče: J. M. Kr. té naděje, že J. M. C. s pomocí pána Boha všemohoucího časně, prvé nežli tato nyní svolená pomoc vyjde, s J. M. Kr. v tom království býti ráčí; a poněvadž jest o krátký čas činiti, J. M. Kr. pochybovati neráčí, nežli že takové posudní J. M. C. i Její M. C. svolené, jak i prvé jsou činili, bez výminky spraví a vyplní.

Co se veřejnosti, hotovosti i také tažení a což k tomu artikuli víceji náleží, dotýče: J. M. Kr. toho při odpovědi stavuov milostivě zuostavovati ráčí.

Strany pak toho artikule, co se mince dotýče: J. M. Kr. stavuov dobré zdání v té věci J. M. C. milostivé resolucí v známost uvésti, však při tom toho na rozmýšlení míti ráčí, že termín nebo čas k vybytí té zlé mince, jak se J. M. vidí, něco prodloužený položen jest, a stavové sami toho při sobě povážiti mohou, čím dále to tak státi a trvati bude, že tím více se takové zlé mince do země přinese a dobré ven vynese, a tak z toho větší škoda pocházeti bude. Protož J. M. Kr. to stavuom: k vuoli připouštěti ráčí, chtěli-li by stavové kratší termín k tomu jmenovati, tak aby J. M. C. strany vyhlášení toho skrze mandáty své ráčil se moci věděti tím lépe. čím spraviti, nicméně aby na ty cesty pomyslili, kterak by na pomezních místech a clech to, nařízení se státi mohlo i jinak to opatřeno bylo, aby takové lehké mince více do země nešeny nebyly.

Naposledy, co se Hor Kuten, kterážto věc a jednání při J. M. C. vyřízena jest a na každý den k skutečnému vykonání přijíti má, též některých obecních artikuluov, nicméně těch tří rozdílných žádostí, jmenovitě nejvyššího pana hofmistra taxy při soudu komorním, nejvyššího pana sudího čtvrtého dílu cla chomutovského a potom pana presidenta nad apelacími jedné vsi se dotýče: J. M. Kr. to všecko v milostivé paměti míti a při bohdá šťastném příjezdu J. M. C. to při J. M. skrze svou milostivou přímluvu fedrovati a té naděje býti, že se J. M. C. k tomu milostivě nakloniti ráčí.