1571, 21. - 23. května. Manual č. 1237 v arch. města Prahy.

Od pánův soudcův a starších obecních přísežných Starého i Nového měst Pražských odpověď na spis od J. M. C. podána strany berně domovní a pomoci činění i dávání, že na ten artikul strany posudního žádné odpovědi není dáno od J. M. C., i mají nad tím ztížnost. V spisu odpověď v ten rozum aby se J. M. C. dala, že předešlých sněmův utíkali jsme se k J. M. a prosili, poněvadž dva stavové na tom ustrnuli, jakoby sněmové na nich záleželi a stav třetí vypuštěn (proposicí na všecky) i snesli se na nás, třetí stav srovnali s poddanými svými a snesli, všichni by měli dávati. - Že se více a lépe opatřují od J. M. i s právem, aby činili větší pomoci a jiné příčiny, kdyby se sjeli k sněmu, aby na stav třetí svalovali a tím povinni býti měli. I opatrovati se v tom náleží stavu městskému, jakž na něj všecka privilegia zemská se vztahují a svědčí; i na záhubu a zavedení to jest svoleno i nemohou s to býti a žádati, aby v nemožnost nebyli potahováni za příčinou, že se vdlužili, chtějíce domovní berni vyplniti a jeden jich s to zastati není, i vypudí se z měst královských do panských a někteří se ohlásili, že by jinde živnosti hledati chtěli, nežli by měli v takové těžkosti býti.

Aby sám stav městský nečinil té pomoci, ale že opatruje J. M. dítky, manželky: i chtějí svoliti podle šacuňku, aby dva stavové také pomoc učinili a že dotýkání, kterak by málo se šacovali i ohledáni býti chtějí a napraviti a oni tolikéž, a když by tak se stalo i byla by rovnost a z rovnosti láska, i tak aby se dotýkali toho, kteří více se opatrují a tak již třetí jho se vzkládá a mluví, že to starodávní věci, i tak by to na nich, což dobrovolně svolují, zůstati na časy budoucí muselo.

A mluveno, proč svolujete, když byste s to býti nemohli.

Možné vybrati i toto, že chtějí ze statkův učiniti podle jiných stavův z tisíce kop 10 kop, nestačí-li, tehdy 12 i 15; aby se zavřel spis tím, že nic nespravedlivého nežádají, aby neráčil v více potahovati a posměchu dopouštěti, aby oni měli sami to zastávati, ješto mnozí nyní chleba nemají, a jest ta naděje, že J. M. to nic odporného nebude, ale ráčí milostivě to přijíti a zvláště že snad i opatření to strany posudního, kteréž pominuto, ani jedním tytlíkem není dotknuto, spravedlivého, mírného a křesťanského žádají. Že na možného se to obmýšlí a netajiti tím, že by na jeden rok toliko mělo býti, nebo oni mluví, že starodávné.

Téhož dne poslové z měst oznámili: že k těm příčinám oznámeným od pánův Pražských přistupují a zdání štráfovati nemohou, své nedostatky i obcí měst království Českého uznávají a nemohou tak mnoho toho jako sprostní znáti a schvalují to zdání, žádajíce, aby to obmýšleli a přičinili se, aby těžkostí, zvláště chudí, prázdni býti mohli a naděje, že J. M. ráčí to přijíti, poněvadž jako věrní poddaní uvolili se vedle své možnosti pomoc učiniti a žádají, aby nezapomněli v tom spisu na města a potom když bude sepsáno, aby jim to v známost uvedeno bylo. [Až sem jedná zápis o přípravách stavu městského k podání ztížného spisu Pražan a jiných měst císaři, náleží tudíž časem před č. 317., poněvadž však zápis týž podává zprávy o odpovědi císařově, musel býti jako celý akt položen za číslo před tímto vytištěné.]

Relací od pánův vyslaných k nejvyššímu panu kanclíři: že slova některá jsou dosti nepříjemná a štiplavá proti stavům vyšším a jsa jeden z nich to oznamuje. Srozumívá, že se nepřistupuje k dávání z domův a nepodal J. M. na sněm, což vy podáváte a kdyby podal a žádal co jinšího, byli by věděli, jak jednati a ještě aby za jeden rok bylo přidáno, to předloženo.

Slova v odpovědi a v spisu J. M. C. tato zdají se býti štiplavá podle zdání nejvyššího pana kancléře království Českého: netrpělivé a nesnesitedlné - s lepším J. M. ne proposici - podle šacuňkův svolené mnohem více nežli tato naposledy svolená, vynášely (jakž i v předložení sněmovním od J. M. C. toho dostaveno jest) - městuom k uvolení nemožné.

Feria 4 pridie ascensionis Christi, 23. Mai. Při podávání spisu J. M. C. od pánův Pražanův a poslův z měst království Českého strany ztížností jejich při sněmovním jednání a snešení od Jich M. dvou stavů vrchních, panského a rytířského, J. M. C. ráčil dáti odpověď stavu městskému tuto: známe to, že ste v některých artikulích obtěžováni a jest potřebí nad vámi ruku držeti a vás opatřiti a v to sepsání vaše chceme nahlídnouti i v brzkém času odpověď dáti.

J. M. C. poděkování poddané a ponížené jest učiněno z takové milostivé odpovědi.

Feria 6 postridie ascensionis Christi, 25. Mai. J. M. C. ráčil povolati dáti Pražanův i všech poslův z měst království Českého k hodině sedmé na polovičném horoloji, i tu nebyli puštěni před J. M., ale odloženo bylo do třetí s poledne a pak před samou pátou byli před J. M. C. povoláni a puštěni.

Když od J. M. císaře skrze J. M. nejvyššího pana kancléře království Českého, pána, pana Vratislava z Pernštejna, bez tlumočení jest oznámení a předložení se stalo v těchto slovích: J. M. C., pán náš nejmilostivější, ráčil jest odpovědi v spisu podané od poslův z měst království Českého i od pánův Pražanův a jejich ztížnostem, kteréž sobě pokládají, vyrozuměti, zvláště že by stavové dva vrchní vyměšovati je od sněmu a jednání měli a co oni dva svolí, aby povinni byli činiti a oni nic nečinili. I ten oumysl J. M. císaře ani stavuov dvou vrchních nikda nebyl, aby vás vyměšovati od sněmu a k čemu přinucovati měli. A ví J. M. C. i dva stavové, že jste svobodný stav a svobody i privilegia zemská království Českého na váš stav jako na jiné se vztahují; ale že J. M. C. nemůže vždycky zde býti a někdy pilné jiné potřeby zajdou a bývají, že jinde J. M. musí býti a tak před vyjitím té berně předešlého roku ráčil sněm položiti a svoleno jest roku minulého za dvě lítě a již jeden rok prošel a za druhý se dávati má. A tak J. M. C. ráčil na třetí rok požádati, aby dáváno bylo k pilným potřebám a duoležitým J. M. C.; protož ráčí býti té naděje k vám, že již s vrchními dvěma stavy v rovnost vejdete a tomu povolíte. A těžkosti vaše že veliké jsou, ráčí J. M. C. to znáti a chtíti na ty cesty pomysliti, aby nerovnost ta nebyla a vy se málo jako vrchní stavové a oni jako vy se málo domlouvali a již nerovnosti aby přestati mohly. A již by vám i s těžkostí přišlo; té naděje ráčí J. M. C. k vám býti, že již poddaně a poníženě odpověď dáte a nemohli-li byste hned dáti a na rozmyšlení sobě chtíti vzíti, aby tím zážeji dne zejtřejšího od vás se stalo a dáno bylo.