1567. MS. souč. v archivu českého místodržitelství.

Nejmilostivější císaři! Jakož V. C. M. na některé artikule od nás V. C. M. oustně oznámené i také v spisu podané nám odpověď dáti jste ráčili, předkem, co se potvrzení privilegium, svobod a dobrých starých pořádkuov a zvyklostí obecních tohoto království Českého dotýče, že nám to milostivě jako král český a což pak také dále koruna Česká od svaté Římské říše buď na léna, statky neb na jakékoli spravedlnosti k království tomuto příslušející má, jakožto císař římský že potvrditi ráčíte, nicméně tolikéž také. strany podpisování, suplikací a jakž prvé o čeleď sněmy obecními nařízeno jest, že toho všeho při takové žádosti a snesení našem zuostavovati ráčíte: z toho V. C. M. všichni tři stavové poníženě děkujem; i také strany toho artikule o dluhy s osobami, kteréž u V. C. M. je mají, strany s nimi sečtení a urovnání, za to prosíme, komuž by tak co spravedlivým počtem výše mimo berní a posudní pozůstáno bylo, aby jednomu každému mezi tímto časem a svatým Janem zaplaceno bylo.

Však za to, kteříž pod obojí zpuosobou, tělo a krev pána Ježíše Krista, z víry přijímají, poddaně prosí; že na jich jednu i druhou žádost, totiž strany kompaktát i také konsistoře obnovení paměť míti a jim milostivou odpověď dáti ráčíte.

Dále pak strany některých artikulův od V. C. M. nám stavuom v odpovědi daných, jaká ztížnost při stavích jest, nemohli jsme toho pominouti, než V. C. M. to v známost uvésti.

Napřed, co se privilegium osobních od V. C. M. k potvrzení dotýče, abychom podle odpovědi od V. C. M. nám dané všecka a všelijaká privilegia naše do kanceláře klásti a s nimi se sem i tam voziti měli, poněvadž jest toho prvé nikdá nebývalo a prvé sobě to dané máme: za to poníženě prosíme, že nás v takové věci nové a prvé nebývalé potahovati neráčíte, než jednomu každému, kdož od slavné paměti J. M. C. Ferdinanda aneb krále Ludvíka, krále Vladislava a jiných králův českých společně neb in genere potvrzení mají, poněvadž jest se to na onen čas s dobrým uvážením stalo, při tom zůstaviti a jakž obecních tak i osobních potvrditi že ráčíte.

Druhé, jakož V. C. M. vždy na tom milostivě ráčíte státi, abychom vedle sumy půldeváta tisíce kop gr. č. z této berně nynější na splacení panu hejtmanu polnímu, místodržícímu jeho i jiným oficírům polním, i také některých jiných dluhův předešlých zemských z této, kteráž by svolena býti měla, nastávající berně, sobě vymínivše pustili, ukazujíce k takovým dluhuom zaplacení nám jinou cestu: i nejmilostivější císaři! prvé jsme V. C. M. oznámili, z kterých příčin nám od toho pustiti možné není, neb prvé sme již od půl třetího tisíce kop gr. č. upustili a jiná cesta, aby takové dluhy, kteréž při času svatého Jiří nejprve příštího pod pokutou uvazování v statky i jinak upomínání rukojmí hned k zaplacení přijíti musejí, nikterakž k tomu obrána býti nemůže, neb ještě než ta berně se sejde, po sv. Jiří dosti těžkosti a škody obávati se musejí od těch osob, kterýmž peníze dány býti mají. Také skrze tu cestu, kterouž nám V. C. M. oznamovati ráčíte, aby taková suma shledána býti mohla, nad to pak zaplacena, při nás se toho nikterakž nesnáší, neb nedržíme, aby se mnoho těch osob našlo, na kterýchž by se na tu sumu něco zupomínati mohlo, ani také nevíme, kdo by se v takovú práci dáti chtěl, a naposledy nic by jiného z toho nepřišlo, nežli mezi námi zošklivení beze všeho užitku; neb takové roku minulého do pole tažení na milostivou žádost V. C. M. se jest stalo, tak jakž revers V. C. M. to v sobě šíře obsahuje a zavírá. A poněvadž pak tu jistou naději máme, že ta berně, kteráž se V. C. M. obmýšlí, mnohem výše a víceji přinese nežli která první, kteroužto berni z své dobré a svobodné vuole V. C. M., jakožto pánu svému nejmilostivějšímu, svolujem a jináče u sebe najíti nemůžeme nežli tu sumu, kterúž z slušných a duoležitých příčin sobě pozuostavujem a v rukou našich jest a zůstává (.....), neb tak i předešlých časuov podle uznalých příčin bývalo, protož té jsme naděje, že V. C. M. toho také při tom milostivě zůstaviti ráčíte.

Třetí, jakož V. C. M. strany toho majestátu, kterýž jsou soukeníci proti privilegium, výsadám a svobodám na škodu stavu panskému a rytířskému i poddaným našim si vyjednali, odpověď dávati ráčíte na další zprávu od měst to vztahujíce: i prvé jest od nás dvou stavů V. C. M., proč a z kterých příčin jest nám nemožné k tomu přistúpiti a takového protržení nám na těžkost naši a poddaných našich se dopustiti, poddaně a poníženě oznámeno; neb tou měrou kdybychom takovému začátku měli místo dáti, obáváme se, že by čím dál větší a znamenitější věc k ublížení našemu, jakž svrchu dotčeno, obmýšlována býti mohla. A poněvadž pak z slušných a spravedlivých příčin takové jich soukeníků sobě vyjednání majestátu nám povoliti nikterakž možné není, za to poníženě prosíme, jakž i prvé, že takový majestát vyzdvihnouti a zase do kanceláře navrátiti rozkázati ráčíte. Neb poněvadž nyníčko časy nastávají a jarmarky a trhy na vlny se začínají, jestliže by to V. C. M. tak přetrženo nebylo, v tom se V. C. M. poddaně opovídáme, že bychom pro zoužení své a poddaných našich záhubu a zkázu těm soukeníkům, kteříbykoli chtěli buď stavuňky neb jináč nás neb poddané naše ztěžovati, jim toho dopustiti a snésti nemohli.

Čtvrté, jakož V. C. M. ráčíte vždy na to nastupovati, že by třetí rok berně zadržalá za námi zůstávati měla: i ačkolivěk té naděje jsme byli, že podle naší předešlé poddané a ponížené odpovědi V. C. M. na ten artikul dané a zvláště vzhlédnouc v sněm léta ac 65 poslední jak ten artikul v sobě ukazuje, při takové poddané a ponížené odpovědi naší nás milostivě že zůstaviti ráčíte; však nicméně nahlédše ještě s pilností v ten sněm, jiného při sobě najíti nemůžeme než tak, jak sme předešle V. C. M. oznámili, že berně tehdáž svolené, totiž první rok, slavné a svaté paměti, císaři Ferdinandovi jest vyplněn a potom na druhý rok též jest jeden termín první svatohavelský V. C. M. dán a téhož druhého roku poslední termín svatojiřský ten jest pro tažení do pole minul, a třetí rok, který by se byla měla berně dávati, ten jest nikda k svému vykonání, poněvadž s jistými výminkami svolen jest, a ty jsou se nevykonaly a průchodu svého neměly, nepřišel. A tak jakž prvé takéž i nyní, poněvadž u sebe toho najíti nemůžeme, abychom třetího léta jakou berní povinni byli, za to poníženě a poddaně prosíme, že toho při tom zůstaviti a nás více potahovati neráčíte, neb strany prvnějších zadržalých berní i této nynější, kteráž se svoliti má, stavové nemalé těžkosti k vyplnění toho všeho nesou a nésti musejí.

Páté, kdež V. C. M. ráčíte strany výběrčích posudního po krajích nařizování na ten artikul nám odpověď dávati a jeho, jakž předešle usazování výběrčích po krajích, v mocnosti své zuostavovati a tím ten artikul zavírati, jakoby od té chvíle, když jsou stav panský a rytířský takové výběrčí po krajích usazovali, nemalé spletky, znamenité škody v těch prvních berních V. C. M. se staly: i nejmilostivější císaři! to což jest již prvé. V: C. M. od stavův povoleno bylo a jak jsou se ty věci řídily i také jak nebo pokud, ačkoli sněmem obecním jest bylo o těch výběrčích vyměřeno, jsme my dva přední stavové těch výběrčí po krajích usazování se dotýkali nebo nedotýkali, a tím ničímž, což by se nám tu přičítati chtělo, že vinni nejsme, o tom o všem oustní zprávu V. C. M. jsme dali a podle neviny své se omluvili, a tak již což jest předešlého bylo, všecko jest minulo. Než poněvadž tuto z své svobodné, dobré vůle proti reversu, kterýž nám od V. C. M. dán býti má, zase znovu do dvou let pořád zběhlých pivní berní svolujeme a známe toho i potřebu býti, k V. C. M. té jisté nepochybné naděje sme, že nás při tom zůstaviti ráčíte, abychom my takové výběrčí po krajích z stavu panského neb rytířského, kteříž by se k tomu hoditi mohli a osedlí a jistí byli, voliti mohli, a ti aby předkem V. C. M. a potom stavu panskému a rytířskému povinnostmi zavázáni byli: tak což se koli těch posudních peněz v kterém kraji od nás stavu panského neb rytířského, též i poddaných našich, sejde, ty aby žádnému jinému vydávány nebyly než V. C. M. neb komuž poručiti ráčíte, a potom počet V. C. M. v komoře neb kde byste poručiti ráčili, i také soudu zemskému, na místě nás předních dvou stavův, co každého kvartálu té berně se zběhne, osobám vydaným aby dělali, tak aby se mohlo zvěděti, co se takové berně V. C. M. schází a jak se k tomu přihlídá, i také za výběrčími zůstávali co čili nic; neb se o tom zpráva dává, že v některých krajích cizozemci a neosedlí a nejistí výběrčí byli a posavad snad za nimi těch. berní nemálo zůstáno jest, aby rovnost v tom zachována byla, ne aby tak znamenité sumy a mnoho kvartálův, tak jakž se až posavád dálo, V. C. M. ke škodě zadržáno bylo; než poněvadž všichni společně svolujeme, aby ode všech beze všeho zadržování, kdož piva vaří, placeno a dáváno bylo. Neb i ta zpráva nás dochází, že mnozí, kteříž znamenité pivovary mají, a snad majíce toho nejprve příklad dobrý na sobě ukazovati a takové berně, mohouc s to dobře býti, vyplňovati, ti že jsou netoliko na kvartály ale za mnohá léta ty všecky pivní berně zadržali, a na mnohé chudší obeslání a jiné zošklivení se ukazovalo, a ti někteří v tom pominuti bývali; a protož pro zachování rovnosti a přetržení takového zadržování a škody V. C. M. té jsme ponížené naděje, poněvadž se nejiným než upřímným oumyslem, jakž napřed dotčeno, pro dobré V. C. M. obmýšlí, že toho při takovém snesení našem milostivě zůstaviti ráčíte, neb V. C. M. o tom dobrou vědomost míti ráčíte, když zemská berně, kteráž větší jest než tato, se svolí, že tou měrou takové berníky usazují, což jest větší věc než výběrčí a tudy, V. C. M. proto nic neuchází.

Sedmé [Artikul šestý není v MS. vyznamenán.], co se toho artikule Jochmstálských dotýče, kdež V. C. M. nám za odpověď dávati a z kterých příčin aby oni sem ku právu stávati měli, předkládajíc i pád těch hor pro cizí kverky, kteříž tu na hory nakládají, že to neráčite moci dopustiti, tomu jsme porozuměli: i nejmilostivější císaři! nikdy jsme na tom nebyli a nejsme, aby netoliko hory Jochmstálské ale žádné jiné nejmenší, poněvadž V. C. M. i také nám všem obyvatelům tohoto království nemálo než mnoho na tom záleží, příčinou naší měly ku pádu neb zkáze přijíti, nýbrž známe se tím povinni býti všelijak, aby ty i jiné hory fedrovány a vyzdvihovány byly, k, tomu raditi, tak jakž pak i předešle milostivě jste od nás tomu vyrozuměti ráčili, že jsme se nikda na to netáhli, abychom je Jochmstálské, což by se hor, kovův, doluo, šmelcování a jakýchkoli horních věcí a pořádků dotýkalo, načež oni jistá práva a vyměření své mají, je k jiným souduom potahovati aneb aby potahováni býti měli, nýbrž podle pořádků svých a od Jich M. předešlých císařův a králův, předkův V. C. M., i také od V. C. M. jim daných a vyměřených, a zvlášť poněvadž pana mincmistra od V. C. M. ustanoveného mají, budou se věděti dobře oni v tom jak říditi a spravovati. Než zase což by se cti, hrdla a zemských statkův a tak což by k soudům pořádným zemským i jiným podle vyměření zřízeni zemského se vztahovalo a dotýkalo, poněvadž oni nás moc mají viniti a poháněti před kterýž soud chtějí, aby nám to zase proti nim mělo zastříno býti: ráčí V. C. M. milostivě to znáti, že nám to podniknouti možné není, abychom mimo naše starobylé privilegium a svobody, dobré zvyklosti a pořádky, kteréž starší jsou než se kdy Jochmstal začal, skrz jich nové majestáty vyjednané, měli z toho vyvedeni býti, poněvadž Hora Kutná, Jílové i jiné znamenité hory, kteréž jsou v tomto království byly, to všecko jsou tak podnikati musily a musejí, a proto při pořádcích svých o horách vyměřených také jsou zůstavovány byly. A také aby se tudy z cizích zemí kverkové a nákladníci, kteříž na těch horách panují, měli od těch hor obrátiti a tak tudy ty hory ku pádu přijíti: toho při sobě najiti nemůžeme, neb víme, že se pořádci naši na cizince nevztahují ani my jich také potahovati nemůžeme, než toliko na ty míní se, kteříž v tomto království osedlí jsou jako Jochmstálští. A poněvadž pak. předešlým pánuom jich dědičným, když jsou také těch svobod užívati chtěli, že ku právům zemským stávati nechtěli, to jest postačiti nemohlo, nýbrž. sami páni Šlikové o to, což ku právu panskému náleží, netoliko sami stávati ale i je Jochmstálské tehdáž poddané své osobně jsou stavěti před soudy musili: protož za to V. C. M. prosíme, že toho jinačiti neráčíte, nýbrž podle privilegium a svobod našich, kterýchž nám V. C. M. podle povinností svých potvrzovati ráčíte, jim Jochmstálským, jakožto osedlým a obyvatelům tohoto království že ráčíte rozkázati, aby oni, jakž svrchu dotčeno, čím jsou spravedlivě povinni, před pořádnými soudy stávali, v tom se tak poslušně, jakž i předkové jich, chovali, tak aby rovnost práva a spravedlivosti jak v jednom tak v druhém udělována býti mohla.

Osmé, což se pak skladu soli dotýče, kdež V. C. M. ráčíte nám na ten artikul odpověď dávati, že strany soli, kterouž V. C. M. sem do tohoto království vézti dáti ráčíte, žádný ztížen nad tím není a protož že V. C. M. těch skladův při prvnějším nařízení zůstavovati ráčíte: i nejmilostivější císaři! předešle V. C. M. ve vší poddanosti jsme oznámili, že my netoliko, abychom proti tomu býti měli, nýbrž nikdá na to jsme nepomyslili, aby dodávání soli V. C. M. sem do království tohoto nejmenší překážka po vodě neb po zemi díti se měla, nébrž víme, že V. C. M. suol svou do tohoto království i jinam ráčíte moc míti rozkázati skládati i odbývati, jakž se V. C. M. nejlépe vidí a zdá býti; než ztížnosti, kteréž v tomto království stavové máme, to jsou ty byly, že pro zápovědi skrze mandáty cest a silnic svobodných, po kterýchž jsou soly sem do království Českého a zase ven z království s Prachatickými a jinými solmi rozvožovány bývaly, znamenitá drahota tudíž ve všech krajích na soli jest přiskočila, tak zač prvé tři prostice koupeny byly, neníčky sotva dvě koupiti se mohou a někdy, by jí pak nejpilněji lidé potřebovali, tehdy jí míti nemohou. A protož ještě za to všichni poníženě a poddaně prosíme, že ráčíte to při starobylém dobrém pořádku, tak aby svobodné silnice a cesty v rozvožování těch solí, jakž od starodávna bývalo, bez překážek a zápovědí svůj průchod měly a tak tudy z těch drahot aby sešla a lidé z stavův vyšších i nižších, poněvadž ji všichni potřebovati musíme, ztěžováni aby nebyli; neb což nejvíce V. C. M. soli své k těm prvním solím, kteréž se do tohoto království dodávaly, ráčíte moci sem vézti dáti, nad tím my nemálo vděčni jsouc toho se nadějem, že suol také lacinější bude.

Deváté, jakož také V. C. M. na ponížené prosby všech tří stavuov, kteréž jsou se oustně i skrze suplikací k V. C. M. staly, tu odpověď dávati, že se v těch žádostech, vyslyšíc jednoho každého, milostivě, slušně, náležitě i spravedlivě zachovati ráčíte: i nejmilostivější císaři! poněvadž V. C. M. ráčili ste to ode všech stavův království Českého milostivě a skutečně poznati, že v tom ve všem, což jest předešle i také na tomto sněmu obecním nám nejvýš možného bylo, na V. C. M. milostivou žádost poddaně a poslušně se propůjčujem, že to poněkud i nad možnost svou z ponížené a poddané lásky jsme činili a činíme, a zvláště pak v těch berních a posudních, což J. M. C. císaři Ferdinandovi, slavné paměti, nad to pak jiným předešlým císařuom a králuom českým nikda jest tak mnoho činěno a dáváno nebylo, a zvláště pak majíce od V. C. M. k sobě milostivá a otcovská promlouváni, jaké milostivé vuole býti ráčíte všem stavuom i také osobám království tohoto netoliko svobod a privilegium potvrzovati, kteréž od předešlých králův a císařův, slavné paměti, máme, ale ještě nad to výše, což byste ráčili moci takových milostí všem stavuom i jednomu každému zvlášť přičiniti a milost a lásku ukázati, že té milostivé vůle býti ráčíte; a protož nemajíce toho v žádné pochybnosti, nýbrž nemálo se tomu těšíc, ještě poníženě a poddaně V. C. M. prosíme, že na takové naše poddané a ponížené přímluvy a předkem oustní prosby a potom také i suplikací bez odtahování nám milostivou odpověď, a těm pánům přáteluom, za kteréž jsme se přimlouvali, potěšitedlnou že dáti ráčíte, tak aby to skutečně poznáno bylo, že V. C. M. našich ponížených přimluv a proseb ste jim užiti dáti ráčili. A my všichni i s nimi, s poníženým a poddaným děkováním takovou milostivou odpověď slyšíc, toho se rádi, pokudž nám nejvýš možné, V. C. M., jakožto pánu našemu nejmilostivějšímu, i dědicuom V. C. M., jako pánuom našim milostivým, odsluhovati, znajíce se v tom i povinni býti, budeme. A tím pak to všecko zavíráme a za to poddaně a poníženě prosíme, že V. C. M. na tyto od nás podané artikule ráčíte milostivě k tomu se nachýliti a na dalších odpořích a replikách toho nestavěti, tak aby, jsouc tito artikulové na míře postaveni, tím spěšněji bez dalších odtahuov tento sněm k svému zavření přijíti mohl; neb se obáváme, tak jak se pak někteří slyšeti dadí, jestliže by se tím déleji a dlouho prodlévati chtělo, že by lidé toho vytrvati nemohli.