1567. Opis souč. v arch. říšsk. fin. ve Vídni.

V. C. M. pokorně a poddaně se vší ponížeností oznamujeme, že mezi artikuli sněmovními od pánuov a rytířstva sou někteří artikulové níže postavení, k nimž nám přistoupiti možné není a ti mezi jinými V. C. M., nejsou-li podáni ještě, tehdy budou. První, co se dříví všelikterakého k Praze na prodaj plavení dotýče, žádati ráčí panstvo a rytířstvo proti starobylému řádu a instrukcí, aby hned beze všeho prostředku dřiví jim i každému se propouštělo a my vejtonu a z votypek cla abychom nebrali. I, nejmilostivější císaři! kdyby ten artikul tak měl k stvrzení přijíti, bylo by to proti starobylým výsadám a řáduom, kteréž hned od založení toho trhu vždycky se drží, dříví žádného z jara, které se k Praze plaví, až do svatého Jiří žádnému z přespolních kupovati se nedopouští a to z příčiny té, aby předně k zámku V. C. M., do hospod, pro dvory V. C. M., též měšťané pražští časně dřívím se bez překážky zachystati mohli; jinak kdyby té svobody plavci, jakž artikul v sobě obsahuje, položili, tu nerozumíme, při městech Pražských aby z plavcuov kdo chtěl se zastaviti, než každý, aby dráž prodal, po vodě k Roudnici a k Litoměřicuom, k Mělníku by dříví připlavovali, jakož pak toho dosti se přitrefuje, že přes jezy, než kdo zví, s dřívím se ukrádají a hojněji dříví a za lacinější peníze druhdy než zde u Prahy tam se nachází, a kdyby tak, bez opovídání a nedadouc dříví osobám přísežným na to zřízeným podle instrukcí zapsati, mělo plaveno býti, zahynulo by právo plavecké, kteréž k tomu dohlídá, aby jedni druhým v lesy se nevkrádali a cizího dřiví sobě neosobovali, nám také cla starodávního a vejtonu ušlo by, takže bychom podle nařízení, slavné a svaté paměti, císaře Ferdinanda, pána, pana otce V. C. M. nejmilejšího a pána, pana našeho nejmilostivějšího, šedesáte kop do kláštera svatého Jakuba a kněžím na Vyšehrad vydávati odkud neměli. I slyšíc týž artikul čísti v sněmu, ohlásili sme se před pány stavy, že k tomu povoliti nemůžeme a kdyby ten artikul měl přijat býti, že by byl k zlému vší obci království Českého: ale naše ohlášení ani tyto příčiny přijaty nejsou. Protož toho před V. C. M. tajiti nemůžeme, žádajíc pokorně, abyste milostivě toho povážiti a při instrukcí z uvážení J. M. arciknížecí z komory na to vydané a při řádu starobylém nás zuostaviti ráčili. Však i v tom se šetrnost drží, jestli se komu dříví shůry od koho poslané plaví, aneb že po svatém Jiří kdo dříví koupí, učině psaní panu purkmistru, pánům Pražanům Nového města Pražského: jemu se dříví propouští.