MS. souč. v archivu česk. místodržitelství.

Předkem, jakož jsou stavové při korunování na onen čas J. M. K. poníženě prosili, aby J. M. všecky svobody, privilegia, dobré a starobylé pořádky a zvyklosti stavuom, jakž jsou to předešlí králové čeští i J. M. C., slavné paměti, činiti ráčili, potvrditi ráčil a J. M. C. ráčil jest milostivě připověděti to vykonati, jakž také povinnost od J. M. stavuom učiněná na to se vztahuje; na kteroužto J. M. přípověď a povinnost stavuom učiněnou J. M. korunován jest a stavové království Českého to všecko, čímž sou J. M. C., jakožto králi českému, pánu svému povinni byli, vykonali: i poněvadž se to strany potvrzení posavad nevykonalo, J. M. C. stavové, poddaně připomínajíce, prosí, aby J. M. C. to vykonati, všecka privilegia, svobody, dobré a chvalitebné starobylé zvyklosti a pořádky stavuom i také osobám obzvláštně, kdož co toho od předešlých J. M. císařuov a králuov českých mají, bez prodlívání potvrditi a při tom jednoho každého milostivě zuostaviti ráčil.

A kdež sou při tom všichni tři stavové pod obojí zpuosobou, tělo a krev pána našeho Ježíše Krista přijímající, v tom se ohlásili, poněvadž z mnohých příčin to světle se nachází, že kompaktáta některá jsou k svému stvrzení ani užívání nepřišla: pročež stavové pod obojí přijímající J. M. C. poníženě a poddaně žádají a prosí, aby ten celý artikul o kompaktátích v konfirmaci císaře Ferdinanda J. M., slavné paměti, doložený, v tomto nyní budoucím J. M. C. potvrzení dokonce a docela vypuštěn byl, tak aby J. M. C. při papeži takové kompaktát stvrzení jednati dále potřebí nebylo, neb také J. M. C. to milostivě znáti ráčí, že by stavuom to, jakožto věc neznámou, pro ztížení svědomí jich, přijíti velice ztížné a nemožné bylo.

A poněvadž J. M. C. z vuole pána Boha všemohúcího dědice míti ráčí a podle privilegium království tohoto nejstarší syn krále českého po smrti J. M. králem a pánem naším býti má: všichni tři stavové J. M. C. za to prosí, aby J. M. C. arciknížete Rudolfa J. M., pokudž možné, z Hispanie do tohoto království aneb ke dvoru J. M. vzíti a při J. M. arciknížecí některé osoby stavu panského a rytířského z tohoto království držeti ráčil, tak aby J. M. arciknížecí řeči české zvykati a naučiti se mohl.

Item, strany mezí a hranic s okolními kurfiršty a knížaty, poněvadž to na větším díle skrze komisi předsevzato jest, a páni a přátelé naši při tomto sněmu nemálo na nás se o to domlouvají, jakž pod těmi jednáními vždy čím dále více do království tohoto přes meze se vkračuje a tudy mnohým osobám z stavuov i chudým lidem poddaným jich nemalé ztížnosti se činí: protož J. M. C. stavové poddaně prosí, aby J. NI. tu cestu, kudy by to, což jest tak skrze komisaře začato, nemeškajíc před sebe vzato, na místě a konci postaveno, a což odňato zase navráceno. býti mohlo, obmysliti ráčil, tak aby meze království Českého též zemí k němu příslušejících zužovány nebyly, ale raději rozšiřovány, a v tom času, pokudž se to nevykoná, v ta místa, oč činiti jest, aby vkračováno, buďto mezením lesův aneb jináče nebylo, a také ti komisaři i jiné osoby, kdož sou se toho prvé dotýkali, aby k tomu zase potřebováni a jestliže jest který z těch smrtí z světa sešel, na to místo jiné osoby hodné nařízeny byly. A poněvadž okolní knížata komisaře své a jiné osoby, kterýchž k tomu potřebují, vychováním jich opatrují: aby J. M. C. také komisaře své i jiné osoby k tomu potřebné, jak by vychování své, pokudž v tom potřebováni budou a to k vykonání svému nepřijde, míti mohli, jakž i na předešlých sněmích J. M. C., slavné paměti, od stavuov to předkládáno bylo, milostivě obmysliti ráčil.

Item; jakož také Fojtland jakýmžkoli zpuosobem od království tohoto jest odcizen, tak že na ten čas kurfiršt sasský jej drží: i poněvadž proti privilegium, svobodám, zřízení zemskému a zápisům se stalo, J. M. C. stavové prosí, aby J. M. tu cestu obmysliti a k tomu, aby dotčený Fojtland k ruce J. M.; k této koruně, byl zase navrácen, přivésti ráčil.

Item, což se také krajiny Chebské, Loketské i jiných statkův v říši království tomuto náležitých, dotýče: na to také jaká privilegia sou, aby J. M. C. je potvrditi ráčil.

A jakož také J. M. C., slavné paměti, o to s stavy se jest milostivě snésti ráčil, aby erbanuňk s kurfirštem a knížaty sasskými obnovený do zřízení zemského, tak aby obyvatelé království tohoto věděli se čím spraviti, uveden byl, i také předešle podle artikule sněmu, který léta 47 byl držán, takový erbanuňk, kterýž by pod pečetí od knížete Mauricia, předešlého kurfiršta, J. M. C., slavné paměti, spečetěný podán byl, k privilejím na Karlštejn mezi jiná privilegia položen, též také toho erbanuňku přípis německý i český do desk zemských vložen býti měl, však to posavad k vykonání svému jest nepřišlo: protož J. M. C. stavové poddaně prosí, aby J. M. C. takový erbanuňk kurfiršta sasského předešlého též nynějšího, tolikéž falckrabí, markrabí brandenburského, J. M. kurfirštů i také jiných knížat pod léno k koruně České náležejících, k privilejím na Karlštejn složiti a schovati dát ráčil, a přípisové jich také ve dsky zemské vloženi býti mohli, aby stavové království Českého aneb osoby k potřebám svým je najíti a před rukama míti mohli.

Item, jakož J. M. C., slavné paměti, panství Grec, Gerow a Zolfeld s jejich vším a všelijakým příslušenstvím, což jest prvé k říši a k domu sasskému pod léno starodávní náleželo, s jistým povolením císaře Karla, slavné paměti, též kurfirštuov a knížat říšských k koruně České pod léno na budoucí časy připojiti ráčil a stavové od J. M. C. na to, aby taková léna od králuov jich českých na budoucí časy nižádným vymyšleným zpuosobem od koruny a království Českého odcizována nebyla, listu pod majestátem J. M. C., kterýž by s jinými listy na ta panství J. M. C. svědčícími při privilejích ležel, poddaně sou žádali, však to také k vykonání svému jest nepřišlo: protož J. M. C. za to stavové prosí, aby J. M. k vykonání to přivésti a také dskami zemskými zapsati poručiti ráčil.

A jakož také J. M. C., slavné paměti, na stavy to vznésti i také s stavy milostivě se snésti ráčil, nicméně osoby jisté k tomu voleny jsou, aby všichni manové říšští k království tomuto náležející, poněvadž mnozí, doufajíce v to, že reversové jich při dskách na onen čas shořeli, z těch povinností manských se vytahují, v privilejích koruny České vyhledáni byli, což také posavad se nevykonalo: J. M. C. stavové za to prosí, když by takoví manové, poněvadž za tou příčinou k vyhledání jich některé věci z Karlštejna na hrad Pražský přivezené ke dskám zemským složeny sou, skrze osoby k tomu zřízené vyhledáni byli, poněvadž tohoto království a zemí k němu příslušejících časté pomoci proti Turku, nepříteli všeho křesťanstva., se dějí a J. M. C. také osobou svou do pole tažení činiti ráčí, protož aby J. M. C. takové many služebné v čas potřeby a do pole tažení obsýlati a jich užívati ráčil, neb takové služby manské z cizích zemí k tomuto království povinné netoliko potřebné ale i J. M. C. jakožto králi českému a koruně České ku poctivosti sou.

Item, kdež J. M. C., slavné paměti, mezi královstvím Českým a knížetem Fridrichem lehnickým a syny jeho výpověď v městě Vratislavi učiniti ráčil: J. M. C. stavové prosí, aby J. M. C. takové výpovědi výpis pod pečetí J. M., aby ve dsky zemské vložena i také při privilejích koruny České na Karlštejně ležeti mohla, vydati poručiti ráčil.

J. M. C. stavové poníženě prosí, aby J. M. za to se přimlouvati neráčil, aby které osoby z knížat za obyvatele království tohoto přijímány býti měly: neb to proti privilegium a zvyklostem tohoto království jest, čemuž by stavové také nijakž povoliti a toho dopustiti nemohli.

Item, o Jochmtalské, kteříž práv tohoto království podnikati se zbraňují a k souduom vuobec vyměřeným stávati nechtějí: aby v té věci mimo všecky stavy i také předkem osobu J. M. C. takové svobody nepožívali, poněvadž to zjevně proti svobodám a zřízení zemskému jest. [In margine při tomto odstavci připsáno: "Ad cameram".]

Item, kdež také od starodávna bývalo, kteříž by statkové od úmrtí na krále české připadli, že Jich M. nemají toho ke komoře J. M. připojovati, ale zase to stavuom panskému a rytířskému, obyvateluom tohoto království, odbývati a to proto, aby stav panský a rytířský nehynul: což stavové J. M. C. předkládajíce, poníženě prosí, aby J. M. C. ten starobylý pořádek v tom také zachovati ráčil.

Co se pak hor zlatých a stříbrných v tomto království dotýče: J. M. C. stavové poddaně prosí, aby J. M. C. nad ta předešlá císaře Ferdinanda J. M., slavné paměti, o tom nařízení a s stavy narovnání, frystuňky do pětmecítma let od zaražení hor pořád zběhlých dáti ráčil, neb skrze to mnohem větší dobré a užitečné J. M. C. a tohoto království by se našlo a hory tudy k vyzdvižení by přijíti mohly; než kdož dědičné frystuňky mají, ty se v to nepotahují. [In margine při tomto odstavci připsáno: "Ad cameram".]

Také J. M. C. stavové o tom poníženě zprávu činí, když jest minulého roku na to osobní J. M. C. z tohoto království do pole tažení přišlo, znajíce stavové, že některých osob k ouřaduom v poli, aby dobrý řád a správa pro potřebné J. M. C. a tohoto království zachována býti mohla, potřebovati by se muselo, z té příčiny jisté osoby, kteréž by za hejtmana, lejtinanty, fendrychy, rytmejstry i k jiným ouřaduom polním hoditi se mohly, ty sou nařídili a v takových úřadech a prácech svých aby náležitou záplatu k vychování svému měly, chtíce některé osoby přední z stavuov království tohoto opatřiti, v jisté sumy na to sou se zdlužili i také pro jiné některé potřeby obecní sumy objednavše, zápisy na statcích svých dskami zdělali: a poněvadž pak to všecko pro dobré J. M. C. a pro poctivost království Českého se stalo a toho jinak pominuto slušně býti nemohlo, protož všichni tři stavové o to sou se snesli, aby na vyvazení dotčených zápisuov a zaplacení takových sum vypuojčených i také doplacení těm osobám ouřadním toho, což jim ještě pozuostáno jest, z berně sněmem tímto svolené 11 tisíc kop gr. českých vymíněno a v moc týmž osobám, kteréž jsou takové sumy na tu potřebu objednavše, zápisy na statcích svých zdělaly, vydáno od berníkuov bylo. A ty osoby přijmouce tu sumu k sobě po vyvazení takových zápisů na se učiněných a doplacení osobám ouřadním polním z toho, kam a v jaké příčiny sou ty sumy obrátily, počet pořádný učiniti mají; jestli by co mimo to z té sumy 11 tisíc kop gr. českých pozuostalo, to dále na potřeby zemské, obecní podle dalšího uvážení a snesení obráceno býti má.

Jakož se jest také J. M. C., slavné paměti, s stavy o to snésti a k tomu povoliti ráčil, kterékoli osoby z stavuov jaké dluhy spravedlivé u J. M. C. mají, aby o to s nimi oučet byl učiněn, že jednomu každému dluh jeho na berni staré zadržalé poražen býti má: poněvadž s některými osobami oučtové ještě posavad vykonáni nejsou, J. M. C. stavové, o tom připomenutí činíce, poddaně prosí, aby J. M. C. takové oučty s osobami těmi, kteréž se dluhy při J. M. míti praví, vykonati poručiti ráčil; a co se tak komu dluhu spravedlivě povinného vyhledá, aby jednomu každému buď na staré berni zadržalé aneb jestli by těch víc kdo povinen nebyl, tehdy na budoucí berni tímto sněmem svolené to poraženo aneb jinak od J. M. C. zaplaceno bylo.

A kdež také na minulém sněmu strany osobního clo pole tažení to jest vymíněno, jestliže by na takové osobní do pole tažení při tom času, když by první neb druhý díl berně a pomoci svolené se dávati měl, přišlo, tehdy že z takového dílu berně sjíti a každý na pomoc k výpravě osoby své, to za sebou zuostaviti měl, avšak někteří o svatém Jiří minulém nadavše se, že na takové osobní tažení nepřijde, druhý díl berně sou dali a spravili: i J. M. C. stavové poddaně prosí, aby J. M. C. těm, kdož sou takový druhý díl berně dali, na berni této nyní svolené poraziti, aby v tom s jinými rovnosti, jakž slušné jest, užiti mohli, milostivě povoliti a poručiti ráčil.

Item, jakož jest J. M. C., slavné paměti, na sněmu obecním strany učení Pražského k tomu se milostivé nakloniti a povoliti ráčil, aby v statuta a privilegia téhož učení nahlédnuto a ty cesty, kterak by to učení Pražské napraveno a k vyzdvižení zase přivedeno býti mohlo, vyhledávány a J. M. C. ukázány byly, což také posavad vyřízeno není: protož J. M. C. stavové poddaně prosí, aby J. M. C. k vykonání to přivésti a takové učení Pražské milostivě vyzdvihnouti ráčil, neb z toho předkem čest a chvála boží se rozmáhati a podle toho skrze lidi učené 7. M. C. a tomuto království nemalá platnost pojíti může. A poněvadž pro krátkost času před zavřením sněmu tohoto takové nedostatky a příčiny, kudy by to učení Pražské zase vyzdviženo býti mohlo, vyhledány a ukázány tak spěšně býti nemohou: však proto nicméně aby rector universitatis s Mistry a rektory koleje Pražské to předsevzali, v statuta a privilegia toho učení Pražského nahlídli, to, kudy jakými příčinami jest to sešlo, vyhledali a kterak by zase k napravení a vyzdvižení svému přivedeno býti mohlo, všecko v spis uveda, do soudu zemského nejprv příštího toho všeho podali. Stavové království tohoto dotčenému soudu zemskému tímto sněmem plnú moc dávají, aby v to všecko nahlédnouce a toho, kterak a jakým zpuosobem nejdříve to učení Pražské k vyzdvižení přijíti může, rozvážíce, J. M. C. o tom zprávu svou dali, a při J. M. C., aby to skutečně předsevzato a k vyřízení svému přivedeno býti mohlo, objednati, jakž stavové té duověrnosti k témuž soudu zemskému sou a za to prosí, nepominuli.

Item, J. M. C. stavové prosí, poněvadž v zřízení zemském světle jest obsaženo, o které věci pořadem práva jedni k druhým přistupovati mají: aby J. M. C. nad tím milostivou ruku držeti ráčil, tak aby mimo pořádné soudy jinam lidé potahováni nebyli; a jakož také předešle na jednom sněmu to jest nařízeno, že po suplikacích souzeno býti nemá, aby J. M. C. o tom poručiti ráčil, aby na tak mnohé suplikací sročení nevycházela, ale z které by se vyrozumělo, že ta věc, oč kdo suplikuje, k pořadu práva náleží a spěšného opatření nepotřebuje, to také při pořadu práva zuostavováno bylo.

Co se pak lidí poddaných, kteří již zhusta proti pánuom svým suplikujíce, soudy i jinak mnohá zaneprázdnění činí a pod tím jedni od druhých čím dále více se pozdvihují, dotýče: poněvadž se to shledává, že mnozí zoumysla to proti pánuom svým před se berou, protož který koli poddaný toho by se dopustil a nic neprovedouc svévolně bez hodné příčiny pána svého k zošklivění, škodám a outratám přivedl, aby skutečně podle zasloužení i s tím, kdož by jej k tomu vedl a v tom fedroval, trestán byl.

A co se špitáluov dotýče, poněvadž jistá nadání a opatření mají, aby do nich lidé chudí, kteříž po ulicích žebříce s těmi nečistými nohami i s jinými oudy nezdravými se vykládají a na darmo jméno boží vzývají, (dáváni byli): protož aby vedle předešlého sněmem o to nařízení, předkem J. M. C. hejtmané na panství J. M. a dále každá osoba ze všech stavuov, kdož špitály na gruntech svých mají, též Pražané i jiná města to tak opatrovali, aby takoví lidé chudí a neduoživí po ulicech bráni a do špitáluov dáváni byli, a kteříž by pak, mohouce ve špitálích místo a opatření své míti, tam zuostávati nechtěli, aby jim i těm, kdož by pracovati a robotou svou chleba dobývati mohli, tolikéž dětem zdravým žebroty dopouštěno nebylo, ale aby takoví pryč hnáni byli, takovým aby se místa, kde by své žebroty užívati měli, ukázala.

Však žebráci cizozemci po městech i městečkách trpíni býti nemají, ale k tomu, aby se zase tam, odkud přišli, obrátili a vyšli, napomínáni a to pod pokutou, kterýž by přes takové napomenutí v městě kterém zuostával, z města vymrskání.

Což se čeledi dotýče, jako předešlými sněmy jisté nařízení o tom, jakž ta od žádného z stavuov ani poddaných jich bez listuov přijímána býti nemá, pod jistými pokutami na to uloženými se stalo, však pro malost pokuty i také nejisté dobývání jich lidé na to sou nenastupovali, skrze což čeleď čím dále v větší svévuole se rozmáhajíc a u pánuov svých nedosluhujíc odcházejí: i aby to k skutečné nápravě přivedeno býti mohlo, na tom sou se všichni tři stavové snesli, aby takové nařízení o čeledi, kteréž se léta 49. stalo, znovu (s vypuštěním však toho, což jest tam, po čem by které čeledi též nádenníkuom v krajích placeno býti mělo) nařízeno vuobec i s tímto při tom naším dalším snesením tisknuto a podle toho skutečně se od každého chováno bylo; a kdožkoli již prvé čeládku do roka, kterýž buďto při sv. Martině, neb při vánocích, aneb také při hromicích, jakž kde obyčej jest, vyjde, zjednanou má, to se při tom až do vyjití téhož roku zuostavuje, než dále již po času sv. Jana nejprve příštího, aby žádný pán, rytířský člověk, Pražané, město neb městečko, proboštové, opatové, man, dvořák, nápravník, svobodník, čeleď sobě bez listů, jakž v dotčeném nařízení jest vyměřeno, v službu k sobě nepřijímal ani nijakž nefedroval, a to pod pokutou 25 kop gr. čes. propadení a lidé sedlští 5 kop gr. českých, kteréžto pokuty na osobách stavuov i jiných jmenovaných, krom lidí sedlských, hejtmané krajští, když by na ně to vzneseno bylo, tak jakž o tom prvé zřízeno jest, dopomáhati mají, a pakli by kdo chtěl z takové pokuty před úředníky menší pohnati, to se při vuoli jednoho každého zuostavuje. A Pražané měst Pražských, jestli by o takové pokuty, kdož by se jí z spoluobyvateluov jich dopustil a na ně to vzneseno bylo, v šesti nedělích pořád zběhlých výpovědi mezi stranami s výhradou vyššího práva neučinili, budou moci pro takové nedopomožení také před úředníky menší pohnáni býti. Strany pak lidí selských, jak na těch pokut, kdož by se jich dopustil, dobýváno býti má, toho se při předešlém o tom nařízení zuostavuje. Než kdež jest v tom předešlém nařízení toho vymíněno a všem nádenníkuom jakýmžkoli, buď cizozemcuom neb domácím, kteříž by zjednáni nebyli, svoboda od sv. Jana Křtitele božího až do sv. Vavřince pro díla, kteráž tehdaž nejpilnější jsou, aby se bez listuov jednati a u kohožkoli dělati mohli, puštěna: i poněvadž v některých krajích prvé sv. Jana žně přicházejí, protož taková svoboda všem nádenníkuom od sv. Víta až do sv. Vavřince na zpuosob ten prvé vyměřený se dopouští.

O cla pomezní a ungelty, kteréž jsou tak zvýšeny, že lid kupecký s mnohým zbožím a s voly jinam se obrátil a království tohoto míjejí, kudyž drahota na dobytcích i jiných koupích povstává a pod tím také předkem J. M. C. i všem třem stavuom na clech nemalá ujma pochází, tolikéž za příčinou Plzeňských, kteříž podle majestátu svého žádných cel na pomezí nedávají a to sobě jiní obyvatelé vysoce ztěžují, jaké rozličné kontrabanty a handle, s jinými se spolčujíce, provozují a jim jich živnost tudy odjímají, skrze což také veliký díl J. M. C. uchází: J. M. C. stavové prosí, aby to k rovnosti s jinými přivésti ráčil.

Item, strany skladu soli, kterýž proti starobylému zpuosobu jest zastaven, což stavuom i všem obyvateluom tohoto království vyšším i nižším na veliké ublížení a ztížení jest i také formanuom, kteříž rozvozováním té soli, buď po zemi této neb ven z země do markrabství Moravského, do Slezska a Lužic pracovali, a zase jiné koupě ku pohodlí mnohým dodávali: J. M. C. také stavové prosí, aby J. M. takové obzvláštně vnově zaražené sklady i také zápovědi vyzdvihnúti a to při starobylém zpuosobu zuostaviti ráčil, neb kdyby to nadlouze pruochod míti mělo, tehdy by mnozí z stavuov k nemalé ujmě a ztížnosti i lidé jich o živnosti přijíti museli.

Jakož také mnohé osoby ze všech tří stavuov to sobě nemálo ztěžují, kterak připlavíce lidé poddaní jich i jiní obchodníci ku Praze lesy, tu že v prodávání a kupování lesuov těch překážky jim se činí, a to zvláště pak skrze paušrejbera na hradě Pražském, neb Pražany a někdy také, jakž zpráva jest, i poručením z komory J. M. C. zapovídají, což vše mnohým z stavuov k nemalému ztížení a se škodou jest: i J. M. C. stavové také poddaně prosí, aby J. M.. o tom, aby takové překážky v tom, čehož prvé nebývalo, se nedály, ale lidé to svobodně prodávati a k potřebám svým kupovati a obraceti mohli, milostivě poručiti ráčil. A Pražané Nového města Pražského aby mimo starobylý zpuosob při vejtoním ani jinak lidi chudé při prodávání votypek i jiného drobného paliva skrze ukládání z toho platu neobtěžovali: nicméně také silnice na všech vodách, aby svobodně a bez překážky dříví všeliké lidem ku potřebám jich plaveno býti mohlo, puštěny byly.

Jakož také od J. M. C., slavné paměti, soukeníci majestát jsou sobě na to vyjednali, aby vlny ne jinde než na trzích svobodných a žádnému jinému než týmž soukeníkuom prodávány byly, a tak oni soukeníci vlny od pánuov i poddaných jich kupujíce, zase je, komuž chtějí a ven z země, s nemalými zisky svými prodávají, což mnohým z stavuov a poddaným jich k nemalému ztížení jest: i J. M. C. stavové poddaně prosí, poněvadž takový majestát vnově vyžádaný proti starobylým svobodám, zvyklostem, dobrému pořádku a na nemalé ublížení a škodu mnohým jest, aby J. M. C. takový majestát zase do kanceláře J. M. navrácen byl a tíž soukeníci ani jiní řemeslníci, kteříž by sobě podobné majestáty na škodu stavuov a poddaných jich vyjednávali, aby dále toho proti starobylé zvyklosti neužívali.

Item, J. M. C. stavové prosí: aby J. M. práva vedení po rozsudcích, stanných právích, jistých zápisích i po zatykačích žádnému zastavovati neráčil.

Item, J. M. C. také za to stavové prosí: poněvadž úřad purkrabství kraje Hradeckého již dosti dlouhý čas prázdný zuostává, skrze což soud ten v kraji Hradeckém nařízený pro pohodlí lidské se nedrží i také osoba jedna z ouředníkuov v soudu ubývá, aby J. M. C. takový úřad, což nejdřív možné jest, hodnou osobú podle starobylého pořádku a též privilejí a obdarování toho kraje Hradeckého opatřiti ráčil.

Item, aby J. M. C. o tom, aby práva městská, hned jakž skorigována budou, vuobec tištěna byla, poručiti ráčil, tak, poněvadž stav městský majíce zřízení zemské vuobec vytištěné podle toho vědí se k osobám stavuov vyšších jak chovati, aby k nim věděli lidé o spravedlivosti své a poddaných svých jak hleděti a přistupovati.