185. Zdeněk Ota z Losu prosí císaře, aby se směl pro chudobu svou z tažení válečného domů navrátiti.

Sine dato. (1566, na začátku října.) Opis souč. v arch. Třeboň.

Nejjasnější a nejnepřemoženější císaři! Chtějíc vůli a jisté poručení Vaší Velebnosti císařské vykonati, toho sem nepominul, ale opustivše manželku, dítky i všecku svou chudou živnůstku i na to se zdluživše při jiných obyvatelích země České časně do Znojma k mustruňku najíti sem se dal, a od téhož času vždycky při V. C. Velebn. až posavád trvám: nemajíc pak již déle nač podle té drahoty, kteráž v tomto ležení jest trvati, V. C. M. poddaně a poníženě prosím, že mne chudého k navrácení domů milostivě odpustiti ráčíte; však jestli by v tom V. C. Velebn. potřeba býti ukazovala, chci jako věrný poddaný při V. C. Velebn. osobu hodnou stavu rytířského, přítele svého, na místě svém se dvěma koňmi, kteréž zde mám nechati a z domu svého objednajíc peníze, jemu sem odeslati chci, by on mohl při V. C. Velebn., pokudž potřeba bude, déleji trvati. A já na modlitbách svých za milostivou a laskavou odpověď poníženě a poddaně prosím. [Podobnou žádost podali Jindřich Barták z Přistoupenic, Tomáš Bykanecký, Natanael Koudele z Žitenic a Jakub z Bitova, aby pro veliké zimy, mokra a za příčinou nedostatku peněz domů navrátiti se směli, neboť "čeládka naše, jsouc nemocná, na díle již se od nás domů odebrala a koně naše těmi prškami a zimami jsou nám schuravěli a některým i zemřeli".]




Přihlásit/registrovat se do ISP