VE VíDNI. 1566, 17. července. Orig. v arch. Třeboň.

Maximilián Druhý. Věrní naši milí. Psaní Vaše, které ste nám v některých artikulích, jehož datum stojí v Budějovicích 15 dne tohoto měsíce, učinili, jsme vyrozuměti ráčili. I tak podle poníženého zdání Vašeho toho oumyslu jsme komisaře naše mezi Vás stavy království našeho Českého, kteří s osobou naší císařskou proti nepříteli všeho křesťanstva, Turku, do pole táhnete, k Znojmu vypraviti, kteříž se v pondělí nejprv příští v Znojmě sjeti a na zejtří v outerý ráno mustruňk koní českých držeti a řád náležitý podle instrukcí naší, kterúž jim vydati ráčíme, naříditi mají, tak aby mezi stavy poslušenství náležité zachováno a ouřady polní, jakž jest u přítomnosti nejjasnějšího knížete pána Ferdinanda, arciknížete rakouského, bratra našeho nejmilejšího, J. L., v Praze na tom zuostáno, nařízeny býti mohly, čemuž všemu od komisařův našich, kterýmž abyste v tom ve všem radní a nápomocni byli, šířeji vyrozumíte. A že chcete blízko Znojma polem ležeti, aby se to všecko tím lépe vyříditi mohlo: dobře se nám líbí, nebo byste se snadno v městě nemohli všichni směstknati a tak majíc město na ruku, budete moci Vy i koně Vaše všemi potřebami a profanty opatřeni býti. Strany nařízení jiné osoby místo urozeného Ladislava z Lobkovic na Chlumci a maršálka dvoru našeho v království Českém a nad apelacími presidenta, věrného našeho milého, za fendrycha i také co se chudých nemocných a potom starých a nemocných osob dotýče: o tom o všem komisařuom našim poručení dáti ráčíme, jak se v tom s radú Vaší zachovati budú míti. Toho jsme Vás na ten čas pro zprávu milostivě tejna učiniti neráčili, té naděje jsouce, že všichni k mustruňku pohotově budou a ve všem jakožto věrní poddaní naši se najíti dají. Dán v středu po rozeslání apoštolů božích l. 66.