76. Zpráva vyslaných stavu městského, že stavové vyšší, jsouce s nimi do Karlova Týna od sněmu vysláni pro korunu, nechtěli je tam do kaple pustiti ano věšením jim vyhrožovali.
1562, 14. září. MS. souč. města Prahy.
Relací, která učiněna od pana Zachaře strany vyslání jeho s jinými na Karlštejn zámek pro korunu království Českého, co jest se jim od pánův vyslaných z stavu panského a rytířského tam přihodilo, předkem když jsou byli povoláni Pražané od pana z Šternberka a pana Jana Smečanského z Martinic, pana purkrabí Karlštejnského, tu kdež zvony visí mezi zdmi.
Relací učinil pan Zachař o vyslání na Karlštejn osob ze stavu městského pro korunu, že jich nechtěli pustiti do kaply a mluvili pan Adam Hák s panem Voldřichem Dubanským, že jsou Pražané také vysláni, aby šli do kaply a mají-li tam jíti. On pověděl: já nevím, však ještě jiných čekáme více. Jakož jsou pak přišli. I v tom syn Velíkův, kterýž se v Litoměřicích oženil, promluvil: kteří jste stavu panského a rytířského a jiný žádný nemá tam choditi, že jest tak poručeno. A někdo se ohlásil: co pak těm učiníte, kteří nejsou stavu panského a rytířského, co jim uděláte? I řekl zase, ale neví on-li syn Velíkův, čili jiný kdo: že je zvěsiti dáme.
Dále pak vyšel pan Joachym Šlik a velel všechněm dolův jíti a když odešli od šneku; tehdy kázal svým služebníkuom jíti do kaply. Potom pak vyšel pan Zdeněk z Šternberka s panem Janem Smečanským, purkrabí Karlštajnským, kázal jíti všechněm dolův a tu jim se oznámí: kdo budou míti do kaply, kde koruna, jíti. A uhlídav pana Jindřicha Zwuonka, ptal se pán ze Šternberka: kdo jest, by oznámil se jemu. Ze jest z Prahy. I dále optal se: kde jest nás více, že nám má něco oznámiti. A my sme šli a oznámil nám: abychom Pražané do kaply nechodili. A když se ohlásili, že sou vyslaní, aby jim toho nebylo hájeno jíti též, i tu opět pán ze Šternberka oznámil: že jest jim o tom poručeno od pánuov vyšších, aby jim to Pražanuom oznámili, že nebudou tam puštěni, poněvadž se odřekli; i doložíno toho, jestli by pak šli, co je potká, nechť sobě schovají. Ale oni vyslaní od stavu městského tomu odepřeli, aby se měli odříkati do kaply nejiti než pečetění. Ale vajše pan Zdeněk promluvil: žádáte-li toho páni Pražané? I nechtěli za to žádati k hanbě a posměchu většímu svému. A v tom šli před se, řekše vždy: kteří ste stavu panského a rytířského, aby šli. A pán ze Šternberka doložil, aby i jiní šli. A tak šli tam do kaply maštalíři, sedláci, sedlky i jiné ženy. A oni Pražané musili jíti s hanbou pryč.