NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1562, 20. května. Konc. v archivu česk. místodržitelství.

Ferdinand: Urozený věrný nám milý. Jakožto sme těchto pominulých dnův psaní učiniti a při tom oznámiti ráčili, že knížete pana Maximiliána, krále českého, syna našeho milého, Jeho Lásku, při času sv. Víta nejprve příštího zde na hradě našem Pražském korunovati dáti ráčíme, aby k tomu dni sem k nám přijel, jakž si tomu z psaní našeho vyrozuměl: i věděti Ti dáváme, že jsou některé znamenité příčiny v to vkročily, pro kteréž na výš psaný den to korunování Jeho Lásky vykonati se nebude moci, protož Ti nyní k času svat. Víta sem nebude potřebí jezditi. Však Tebe milostivě žádati ráčíme, aby nic méně k takovému sjezdu a korunování syna našeho se přihotovil, a když Ti od nás zase o tom času. oznámeno bude, podle předešlé milostivé žádosti naší k dotčenému korunování, kteréž, jakž se nadějeme, asi ve dvanácti nedělích bude moci býti, najíti se dal, a my Tobě to milostí naší císařskou zpomínati i nahrazovati ráčíme. A poněvadž jsi bez pochyby soudu zemského svatojanského odložil, budeš moci zase po zemi rozepsati, aby týž soud předce držán byl. Toho sme Tebe, aby se věděl čím spravovati, milostivě tejna učiniti neráčili. Dán na hradě našem Pražském ve středu po seslání ducha svatého léta 62.

Item, mutatis mutandis jiným osobám do markrabství Moravského psáno, kromě což se soudu dotýče, a na místo toho artikule toto se doložilo: a věděti Ti dáváme, že sme hejtmanu našemu markrabství Moravského poručiti ráčili, aby zase vuobec po zemi oznámil, aby předce soud zemský svatajanský v Olomúci držán byl.

Item, psáti všem osobám do knížetství Opavského, Opolského a Ratibořského, než toho artikule o soudu zemském nepotřebí dokládati.