(Tisk v archivu král. hlavního města Prahy.)

My Ferdinand Osvíceným, urozeným, statečným, slovutným, poctivým a opatrným, knížatuom, pánuom, rytířuom, vladykám, Pražanuom, městuom i jiným všem obyvatelům a poddaným našim ze všech stavův království našeho Českého, milost naši císařskou a všecko dobré vzkazujem. Věrní milí! Věděti Vám všem vuobec dáváme, že jsme mnohokrát v svaté římské říši na sněmích obecních a jiných obzvláštních sjezdích rozličná jednání a rozvažování mívali, zvláště pak na minulém říšském sněmu v Augšpurce léta padesátého devátého, jak by věci mincovní v nějaký jistý řád uvedeny býti mohly, o to jsme s pilností pracovali a rady bedlivé držívali; až po mnohé práci a bedlivém uvažování (ač s nemalým ublížením a škodou naší) s stavy svaté římské říše o obecné mincovní zřízení, jak by to po vší říši a zemích německých, královstvích, knížetstvích a zemích našich ode všech vuobec držáno býti mělo, jsme se konečně snésti a srovnati ráčili. A poněvadž jsou stavové království našeho Českého tolikéž na některých obecních sněmích nás poníženě za to prosili, abychom ty cesty a prostředky obmysliti ráčili, aby skrze jinou dobrou minci na zrnu i střiži ty zlé a lehké cizí mince, jimiž království naše České a země k němu připojené na znamenitú škodu a zárubu poddaných našich naplněny jsou, vybyty a vypleněny býti mohly: protož na takovou jejich žádost a slušnou ztížnost pro budoucí obecní dobré království Českého mince s tou novou říšskou mincí a zrnem jsme srovnati ráčili, a jaké by budoucně mince v království Českém a v zemích k němu připojených dělány býti měly a jaký při tom řád držeti by se měl, to všecko v tomto nařízení pořádně se klade a vypravuje.

Najprvé, vědomo každému býti má, že jsme v říši nové mince všecky na váhu kolínskú zaraziti dali, kteroužto kolínskou váhu jsme s hřivnou pražskou srovnati poručili, a tak všecky mince nové, které v království Českém a zemích k němu připojených mincovati a dělati se budou, proti též kolínské váze na pražskou srovnány jsou, jakž tomu každý po pořádku doleji bude moci vyrozuměti.

Předkem a najprvé, má býti dělána mince, kteráž bude platiti zlatý říšský, totiž za šedesát krejcaruov, a má na hřivnu kolínskou těch grošuov vcházeti kusuov puol desáta, a fejnu stříbra čtrnácte lotuov a šestnácte grenuov držeti. A tak z hřivny stříbra fejnu se zmincuje deset zlatých, puol třinácta krejcaru a pět jedno sto třidceti a čtyři dílův jednoho krejcaru. Takových zlatých stříbrných vcházeti bude na pražskou hřivnu deset kusuov, sedmnácte krejcaruov, sedmi třidceti dva díly jednoho peníze, a hřivna stříbra se vymincuje za čtyři kopy čtyři a čtyřidceti grošuov tři čtvrti jednoho peníze, anebo devět kop dvadceti osm grošuov puol čtvrta peníze. A takový groš nebo kus má ve vší říši jmenován býti říšský groš zlatý.

Druhé, dva kusy nebo groše za zlatý, kteréž budou platiti po třidcíti krejcařích, a má jich vcházeti na hřivnu kolínskou devatenácte a fejnu držeti čtrnácte lotuov šestnácte grenuov, a tak hřivna fejnu v mincování vynese, jakž svrchu dotčeno. A na hřivnu pražskou má jich vcházeti dvadceti kusuov, sedmnácte krejcaruov, sedmitřidceti dva díly malého peníze. A tak pražská hřivna stříbra vynese, jakž svrchu dotčeno. A takoví grošové mají polouzlatí grošové v říši jmenováni býti.

Třetí, mají se také dělati grošíkové, kterýchž šest za zlatý a každý deset krejcaruov platiti bude, a na hřivnu kolínské váhy jich vcházeti má padesáte a sedm, a fejnu držeti čtrnácte lotuov šestnácte grenuov. A tak se z hřivny namincuje, jakž svrchu dotčeno. Těch kusuov neboližto grošuov vcházeti bude na hřivnu pražskou šedesáte jeden kus, sedm krejcaruov, sedm třidceti dva díly malého peníze; a tak hřivna vynese, jakž svrchu dotčeno. Takoví grošíkové mají v říši jmenováni býti desíti krejcarové.

Čtvrté, mají se také dělati grošíkové, kterýchž dvanácte za zlatý, a každý po pěti krejcařích platiti bude, a na hřivnu kolínské váhy vcházeti jich má sto a čtrnácte, a íejnu držeti čtrnácte lotuov a šestnácte grenuov, a tak z hřivny se namincuje, jakž svrchu dotčeno. Těch kusuov na pražskou hřivnu vcházeti bude sto třidceti dva kusy, dva krejcary, sedm třidceti dva díluov malého peníze. A tak hřivna pražská vynese, jakž svrchu dotčeno. Takoví grošíkové mají v říši slouti pětikrejcaři.

Páté, mají děláni býti grošíkové, jichž za zlatý, totiž za šedesáte krajcaruov, třidceti, a ten každý po dvou krejcařích platiti bude, a na kolínskou váhu jich vcházeti bude sto padesáte a půl šesta, a fejnu stříbra držeti osm lotů, a tak z hřivny fejnu se namincuje deset zlatých a dvamecítma krejcaruov. Těch grošíkův po dvou krejcařích má z pražské hřivny mincováno býti kusuov sto šedesáte puol deváta. A tak hřivna vynese čtyři kopy, čtyřidceti osm grošuov, puol páta bílého peníze, anebo devět kop třidceti sedm grošuov, dva peníze malé. Ta mince po říši bude jmenována dvakrejcaři.

Šesté, mají také děláni býti grošíkové, totiž šedesát za zlatý, a ten každý má platiti jeden krejcar, a bude jich vcházeti na hřivnu kolínské váhy dvě stě čtyřidceti půl čtvrta, a fejnu stříbra držeti šest lotův čtyři greny. A tak z hřivny fejnu se namincuje deset zlatých, dvadceti šest krejcaruov a sedmý díl jednoho krejcaru. Těch krejcaruov na pražskou váhu vcházeti bude dvě stě šedesáte a půl čtvrta kusuov, a z pražské hřivny stříbra přijde čtyři kopy, padesáte grošuov, čtyři peníze české anebo devět kop, čtyřidceti jeden groš, jeden peníz malý. Taková mince po říši slouti a jmenována býti má krejcarové.

Při nadepsaných větších mincech budou se také dělati a mincovati bílé peníze, a těch za zlatý říšský, totiž za šedesáte krejcaruo, platiti bude sto osmdesáte, a na kolínskou hřivnu jich vcházeti šest set dva kusy, a fejnu stříbra držeti pět lotuov, namincuje se z hřivny stříbra fejnu deset zlatých, čtyřidceti dva krejcary. Na pražskou pak hřivnu jich bude vcházeti a též toliko pět lotův stříbra držeti, šest set padesáte jeden a tři čtvrti jednoho bílého peníze. A tak z pražské hřivny stříbra těch bílých peněz namincuje se čtyři kopy, padesáte osm grošuov vše českých, anebo devět kop, padesáte šest grošuov míšenských.

Naposledy budou také dělány malé peníze české, dva za jeden bílý peníz a šest jich za krejcar platiti, těch bude na kolínskou hřivnu vcházeti šest set osmdesáte pět a pět sedm díluov jednoho peníze, a hřivna dva loty tři kventíky fejnu stříbra držeti, přijde z hřivny fejnu patnácte zlatých pět krejcaruov. Takových malých anebo drobných českých peněz bude vcházeti na pražskou hřivnu sedm set čtyřidceti, puol třetího kusu. A tak z hřivny pražské fejnu namincuje se pět kop osm grošuov, čtyři peníze české, aneb deset kop, sedmnáct grošuov, jeden peníz míšenský.

Jakým pak zpuosobem nadepsané mince v své širokosti, velikosti a okrouhlosti, s jakým rázem a okolním textem dělány a pregovány býti mají,. to se z zadu při konci a závěrku tohoto našeho rozepsání a mandátu najde a ukáže.

Kteréžto svrchu jmenované naše a říšské mince mají ode všech vuobec po všem království našem Českém a k němu připojených knížetstvích a zemích v kupování i zase v prodávání za hodnou minci povinně vydávány a brány býti až do toho krajcaru. Však co se dotýče těch grošuov po pěti krajcařích nemá tím žádný zavázán býti, aby jich při placení více nad dvadceti a pět zlatých bráti měl, než což prvé mezi kým na placení zlatými zapsáno a smluveno jest, aneb což by ještě tím způsobem na zlatě sneseno a srovnáno bylo i při jiném placení, jak od starodávna obyčej býval na zlatě platiti, těm toto zřízení na žádné ublížení býti nemá, ale při tom se toho zuostavuje a zanechává.

Také jest na žádost některých z stavuov říšských k tomu svoleno a dopuštěno, aby mimo tyto některé mince v zemích německých se mincovaly; však tak aby těch malých a drobných mincí více se nedělalo, než pokudžby podle obyčeje a náležitosti té každé krajiny vedle větších mincí dobře bez nich býti nemohlo. A to jmenovitě tyto mince býti mají:

Najprvé, mají děláni býti grošíkové říšští, za zlatý, totiž za 60 krejcaruov, aby jich platilo jedenmecitma; a na hřivnu kolínské váhy jich vcházeti má sto a puol deváta, a fejnu stříbra držeti osm lotuov, a tak se z hřivny fejnu namincuje deset zlatých dvadceti jeden krejcar.

Druhé, vircpurští, virtemberští a bádenští šilinkové, těch za 60 krejcarův platiti má osmmecítma, a na hřivnu kolínské váhy jich vycházeti má 145, a fejnu držeti osm lotuov, a tak se hřivna fejnu zmincuje na deset zlatých, 21 krejcar a tři sedm díluov jednoho krejcaru.

Třetí, sundyšské šilinky nebo šestáky, kterýchž za 60 krejcaruov 48 platiti má, a na hřivnu kolínské váhy vcházeti sto osmdesáte puol osma, a fejnu držeti šest lotuov; a tak se z hřivny namincuje deset zlatých 25 krejcaruov.

Čtvrté, rapenfirery, kterýchž za šedesáte krejcaruov 75 platiti má, a na kolínskou hřivnu jich vcházeti 290 a půl čtvrta kusů, a fejnu držeti šest lotuov; a tak se z hřivny namincuje deset zlatých, 26 krejcaruov a dva patnácte díluov jednoho krejcaru.

Páté, grošíkové, kterýchž za 60 krejcaruov platiti má 84, a na hřivnu kolínskou vcházeti má 274, a fejnu stříbra držeti mají pět lotuov; a tak se z hřivny stříbra namincuje 10 zl. 26 krejcaruov a dva sedmé díly jednoho krejcaru.

A poněvadž nadepsaných pěti mincí na způsob krejcarův se vydávati a užívati nebude moci, protož s jedné strany toliko jablko říšské a na ty troje větší mince okolo text jako na jiné krejcary dělán býti má; na druhou pak stranu toho knížete neb vrchnosti, který mincovati dá, erb, nápis a to, jakž se nejlépe trefiti bude moci. A tak do každého z těch mincí jablka, totiž do říšského groše 21, do vircpurského, virtenberského a bádenského šilinku 28, do šestáku, totiž do sundského šilinku, 48, do jednoho rapenfíreru 75 a do najmenšího grošíku 84 cifer vraženo a pregováno býti má.

Podle kterýchžto obecních zemských, říšských mincí mají a mohou se také pro obecní každého dne případná vydávání podle každé země, obyčeje a zpuosobu, však nepříliš mnoho menší peníze mincovati a dělati na stříž a zrno, jakž níže pořád se klade a vypisuje.

A to jmenovitě:

Tyrolské peníze, kteréž se jmenují ecské firery a kterýchž za šedesáte krejcaruov, totiž za zlatý, platí tři sta, má jich na kolínskou hřivnu vcházeti pět set a osmnácte, a fejnu stříbra držeti puol třetího lotu. Dostane se z hřivny stříbra fejnu jedenácte zlatých a tři krejcary. Takových ecských firerů vchází na vídeňskou hřivnu šest set dvaceti jeden, tři páté díly jednoho peníze. A tak vídeňská hřivna vynese třinácte zlatých, třinácte krejcarův, tři firery.

Lubišské peníze, kterýchž za šedesáte krejcarů dvě stě osmdesáte osm platí, má jich na jednu hřivnu kolínské váhy vcházeti šest set padesáte a čtyři, a fejnu stříbra držeti tři loty, šest grenův. A tak by z hřivny přišlo deset zlatých padesáte a čtyři krejcary.

Frankské peníze, kterýchž za šedesáte krejcaruov dvě stě padesáte a dva platí, má jich na jednu hřivnu kolínské váhy vcházeti šest set osmdesáte dva, a fejnu stříbra držeti čtyři loty; dostane se z hřivny stříbra deset zlatých, čtyřidceti devět krejcaruov a dva peníze.

Rakouské peníze, kterýchž za šedesáte krejcaruov dvě stě a čtyřidceti platí, má jich na jednu hřivnu kolínské váhy vcházeti šest set devět a čtyřidceti, a fejnu stříbra držeti čtyři loty; dostane se z hřivny fejnu deset zlatých, čtyřidceti devět krejcaruov. Těch peněz na vídeňskou hřivnu vchází sedm set sedmdesáte osm, čtyři páté díly jednoho peníze, a hřivna fejnu vynese dvanácte zlatých, padesáte sedm krejcaruov, jeden pátý díl jednoho peníze.

Rejnské, bavorské a švábské peníze, kterýchž za zlatý, totiž za šedesáte krejcaruov, dvě stě a deset platí, má jich na hřivnu kolínské váhy vcházeti šest set třidceti a šest, a mají fejnu stříbra držeti čtyři loty a devět grenuov; a dostane se z hřivny fejnu deset zlatých, čtyřidceti a šest krejcaruov.

Švábské, Halle a konstanstské peníze, kterýchž za šedesáte krejcaruov sto a osmdesáte platí, má jich na hřivnu kolínskou vcházeti šest set a dva, a fejnu držeti pět lotuov; dostane se z hřivny fejnu vymincovati deset zlatých čtyřidceti a dva krejcary.

Vircpurské, virtemberské a bádenské peníze, kterýchž za šedesáte krejcaruov sto šedesáte a osm platí, má jich na kolínskou hřivnu vcházeti pět set šedesáte dva, a fejnu držeti pět lotuov; dostane se hřivna fejnu za deset zlatých, čtyřidceti a dva krejcary a čtyři páté díly jednoho peníze.

Rapen peníze, kterýchž za šedesáte krejcaruov puol druhého sta platí, má na hřivnu kolínské váhy vcházeti puol šesta sta, a fejnu držeti pět lotuov a devět grenuov; dostane se z hřivny fejnu stříbra deset zlatých a čtyřidceti krejcarův.

Štrospurské peníze, kterýchž za šedesát krejcaruov sto a dvadceti platí, má jich na hřivnu kolínské váhy vcházeti čtyři sta a osmdesáte, a fejnu držeti šest lotuov; dostane se z hřivny fejnu deset zlatých a čtyřidceti krejcaruov.

Item, pomorské a mekelburské peníze, kterýchž za šedesát krejcarův pět set sedmdesáte a šest platí, mohou podle zpuosobu a příležitosti těch zemí mincovány býti, však jináče nic, než aby dále brány nebyly nežli v těch zemích, tak jakž to níže se vypisuje a opatruje; a tak aby hřivna fejnu vejše zmincována nebyla nežli na jedenácte zlatých a patnácte krejcaruov; zlatý za šedesáte krejcaruov počítajíc.

A protož z mocnosti království našeho Českého tímto naším mandátem vuobec řídíme a ustanovujeme, aby po dnešní den žádný v království našem Českém a zemích k němu připojených, kteříž k mincování jaké právo a spravedlivost mají, buď stavu vyššího neb nižšího, žádných jiných mincí větších ani menších, by pak to kdekoli prvé za obyčej bylo, mimo nahoře oznámené; nařízené a ukázané proti tomuto rozkazu našemu bíti, mincovati a dělati nedal, ani pod žádným zpuosobem nějakého placení nevydával, pod uvarováním hněvu našeho a k tomu ještě pod propadením pokuty padesáti hřiven čistého zlata; kteroužto pokutu každý, kdož by proti tomu učinil a z toho vystoupil, bez odpuštění do komory naší dáti a položiti povinen bude.

Dále též z mocnosti naší královské řídíme a ustanovujeme a poroučíme, aby všichni, kteříž k mincování právo a spravedlivost mají, na to své zvláštní a pilné zření měli, tak aby se těch menších mincí pod pět krejcaruov, totiž peněz a halířuov, příliš mnoho nedělalo, aby snad skrze to jiné větší mince zdraženy a zvejšeny nebyly. Také nemá žádný tím povinen a zavázán býti, aby v placení, zvlášť na velikých sumách, mnoho drobných peněz bráti měl.

Pakli by kdo proti tomuto zřízení učinil a skrze to, že by drobných mincí příliš mnoho se dělalo, tehda mají osoby k tomu od nás na každém místě zřízené tomu mincmejstru, kterýž tu drobnou minci dělati a mincovati dá, pod jistou pokutou a do některého času takové mincování zastaviti, zapovědíti a nad tím konečně a přísně ruku držeti.

A poněvadž nynější stříbrné mince, kteréž před tímto ustanovením a řádem o nových mincech dělány jsou a vuobec jdou, jakožto tolské i jiné groše a mince, bez veliké a znamenité škody všech obyvateluov a poddaných našich, vyšších i nižších stavuov, tak brzo vybyty a vypleněny býti nemohou: protož jsme podle té průby a rozhodnutí jedněch každých tolaruov a jiných mincí, proti této naší nové minci, která se léta minulého padesátého prvního stala, jakby každá v hodnosti své proti této naší nové minci říšské brána a zase vydávána býti měla, pokudž najvýš možné bylo a se uvážilo, nařídili a sepsati dali. A podle toho tímto naším císařským edictem a mandátem ustanovujeme a poroučíme, aby tolary, které až posavad v německých a v království i zemích našich vuobec dělány jsou a jdou, podle této nové říšské mince po šedesáti a osmi krejcařích brány a zase za to vydávány byly.