Sine dato (1558). Opis v archivu česk. místodržitelství.

Nejjasnější císaři a pane, pane náš nejmilostivější! Jakož V. C. M. dne sobotního ráčili ste nám ztížně a lítostivě předložiti, z kterých příčin předešlé odpovědi V. C. M. dané a berně z jednoho tisíce kop gr. č. 8 kop gr. č. svolené není a nebylo možné od nás přijíti, milostivě toho dokládajíc, že znáti V. C. M. ráčí, jestli že po V. C. M. milostivém a otcovském napomenutí stavové království Českého o větší pomoc se nesnesou, že nic jiného z toho nepřijde, než nemalý pád křesťanstvu a dokonce zahynutí království Uherského i jiným V. C. M. zemím a poddaným, kteříž při témž království Uherském přísedící sou, tolikéž také i nám obyvateluom království Českého a jiným zemím k témuž království příslušejícím, a nad to výše, že i jiným potentátuom křesťanským a sv. římské říši, kteříž sou dále téhož nebezpečenství, skrze takovou malou pomoc od nás svolenou zlý příklad na sobě dáme a mnohé, kteříž by V. C. M. pomoc učiniti chtěli, rozpáčíme: a protož že V. C. M. od nás toho přijíti možné není, a tak tím naposledy zavírajíc, jestliže takový pád na ty křesťanské země přijde, že ne V. C. M. ale my stavové království Českého tím bychme vinni býti musili, a jaké by od krve křesťanské naříkání na nás přijíti mohlo, to abychom sobě rozvážili; milostivě vždy žádajíc, abychom o větší pomoc, poněvadž arciknížectví Rakouské i jiné země dědičné V. C. M. mnohem větší pomoc činí, též se snesli a učinili; tak jakž takové oustní V. C. M. nám předložení to v sobě šíře obsahovalo. Kteréžto předložení knížata, páni, rytířstvo, Pražané a poslové z měst, všichni tři stavové království tohoto, s žalostivým srdcem a zarmoucenou myslí sme slyšeli; neb předkem všemohúcího pána Boha, kterýž všech lidí srdce zná, sobě za svědka a potom V. C. M. i J. M. dědice V. C. M., pána našeho nejmilostivějšího a pány naše milostivé, béřeme, že o tom dobrou vědomost míti ráčíte, kterak hned od počátku šťastného panování a kralování nad námi až posavad k V. C. M. milostivým žádostem mnohými a znamenitými berněmi a pomocmi a teď od několika let i posudním dáváním sme se poslušně a poddaně; tak za to máme, výše mimo jiné země dědičné V. C. M. chovali a chováme, tak jako věrným poddaným k vrchnosti své náleží, neohledajíce se na znamenité těžkosti, dluhy, záhuby naše a tolikéž ani na to, že mnozí páni a přátelé naši na milostivé žádosti V. C. M. na své vlastní náklady do mnohých cizích zemí i také do pole veřejným tažením i jinam podle V. C. M. a J. M. dědicuov V. C. M. s znamenitými jich a našimi útratami a náklady sme se vypravovali a někteří i životů svých tam nechali.. Však to všeckno sme poslušně a poddaně rádi činili přes všeckno své přemožení. Pro kteréžto pomoci a berně někteří z pánuov a přátel našich z statkuov svých sou vyvedeni byli a někteří i na věži seděli. A i to také V. C. M. k paměti přivozujem, že sme více než na jednom sněmu my i předkové naši nemožnost naši i také jiné těžkosti v tomto království předkládali a to oznamovali, že čím dále míněji nám proti takovému ukrutnému a velikomocnému, nepříteli křesťanskému, císaři Tureckému, království Uherského ochraňovati ani sebe sami a vlastí svých naposledy brániti nikterakž, nebude li pomoci pána Boha všemohúcího, V. C. M. a jiných potentátuov sv. římské říše křesťanských, možné nebude, nýbrž poníženě sme za to prosili, aby V. C. M., což jest se i tak stávalo, předkem sám nás milostivě opatrovati a potom i u jiných potentátuov křesťanských pomoci hledati ráčil, tak abychom takovými častými a velikými daněmi ztěžováni nebyli. A protož, nejmilostivější císaři, V. C. M., jako pána svého nejmilostivějšího, prosíme, že nám toho, seč bychom býti nemohli, k žádné zoumyslnosti anebo neposlušenství přičítati neráčíte, než znajíc V. C. M., jakž napřed dotčeno, všelijakou poslušnou poddanost naši, rozpomenouce se na to, na takové naše volné a poddané služby a berně dávání, že nad našimi již nedostatky čím dále většími s námi milostivé utrpení a shovení míti ráčíte; i jestliže by od kohožkoli co k nějakému neposlušenství anebo že by skrze nás krev křesťanská anebo země křesťanské měly zavedeny býti, nám přičítáno býti chtělo, vědouc o tom milostivě, že tím vinni nejsme, že nás v tom milostivě omluvny předkem při sobě i před každým míti ráčíte. Neb, nejmilostivější císaři! jiný úmysl jest náš nikdy nebyl, není a bohdá nebude, než abychom se ve všem k V. C. M. i dědicuom V. C. M. podle nejvyšších možností svých poddaně a poslušně chovali, toliko za to poddaně žádajíc, seč bychom býti nemohli, že nám to k žádné zoumyslnosti přičítati aneb v to potahovati neráčíte, neb vždycky sme se toho vystříhali a bohdá toho na nás pán Buoh dopustiti neráčí, abychom svolíc nad možnosti své a potom nemohúc tomu nikterakž dosti činiti, měli pod tím V. C. M., jako pána svého, kterýž by se na nás ubezpečiti ráčil, zavésti a v nemilost přijíti a potom i u jiných křesťanských potentátuov za to držáni býti, což vrchnosti své svolíme, že tomu dosti nečiníme; což by žádnou zoumyslností než z přílišného nedostatku přijíti musilo. Dokonale tomu věříme, že jako náš nejmilostivější císař a pán nám toho příti a na nás toho dopouštěti neráčíte.

A však rozvažujíc tyto všecky dni V. C. M. milostivou žádost a napomenutí, a majíce před očima takovou velikou a prvé nebývalou potřebu, přes naše všecko přemožení o toto sme se všichni tři stavové snesli, abychom V. C. M. od sebe sami z 1000 kop gr. č. 12 kop gr, č. a od lidí poddaných našich tolikéž z 1000 kop gr. č. 12 kop gr. č. dali a vyplnili. Polovici, to jest 6 kop gr. č. na sv. Jiří nejprve příštího nebo dvě neděle potom, a druhou polovici, též 6 kop gr. č., na sv. Havla ihned potom nejprve příštího nebo dvě neděle potom, a tak při každém sv. Jiří a sv. Havle po 6 kop gr. z 1000 kop gr. č. do vyjití tří let pořád zběhlých. Však aby taková berně nikam jinam a na žádnou jinou potřebu vydávána a obrácena nebyla od pánuov berníkuov než colmistru, kterýž h tomu zřízen bude, aby tomu lidu válečnému proti Turku, kterýž slúžiti bude, platil. A i za to V. C. M. poníženě prosíme, takž jakž ste toho sami dotknúti milostivě ráčili, kteříž by z pánův a přátel našich z království Českého slúžiti chtěli, že mimo jiné je k takové službě milostivě přijímati rozkázati ráčíte.

A jakož také V. C. M. na knížatech, páních a rytířstvu toho ste milostivě žádati ráčili, jestliže by V. C. M. aneb který V. C. M. dědic osobně do pole v těch třech letech proti témuž nepříteli Turku táhnouti ráčili, tak že bychom podle předešlého sněmu sami osobně, jako podle pánuov svých nejmilostivějších a milostivých, vypraviti se musili, abychom proto nynější berní svolenou do těch let předce, nic sobě k též výpravě nevyrážejíc a ku pomoci neberúc, každého času dávali: i, nejmilostivější císaři, poníženě prosíme, že se na to milostivě ohlednúti ráčíte, že nám to nikterakž učiniti možné není, neb jestliže by k tomu přišlo do pole se vypraviti, náklad na sebe učiniti a berní doma předce dávati, nikterakž tomu dosti učiniti bychom nemohli, neb jsouc v poli osobně při V. C. M. aneb J. M. dědicích V. C. M., náklad na se učiníc i v poli utrácejíc, měli-li by pro nedání berní nám se v statky uvazovati, manželky a dítky z nich vysaditi a na ně v našem doma nebýti takové veliké těžkosti a nedostatky dopustiti, že nám to nikterakž učiniti možné není. A zase nemajíce se nač vypraviti, abychom V. C. M. aneb J. M. dědice V. C. M., kterýž by v poli byl, měli jako vrchnost a pána svého opustiti, čehož pán Buoh rač zachovati, jak by nám to přičítáno bylo, toho milostivě povážiti račte. Začež poníženě prosíme, že na nás toho dopouštěti neráčíte, než při tom artikuli, jakž jest nejposléz minulým sněmem při přítomnosti všech pánuov poslů z zemí k tomuto království příslušejících zavřín a zapsán, že nás při tom milostivě zanechati a zuostaviti ráčíte: tak přišlo-li by kteréhokoli času v těch třech letech k tomu, že bychom osobně do pole táhnouti měli, abychom tím dílem berně svolené, což by tehdáž od nás dáno býti mělo, povinni dáti nebyli, než k takové vejpravě sobě ku pomoci za sebou zanechali.

Což se pak přivýšení tři gr. č. berně posudní dotýče: předešle sme poníženě a poddaně, jakou těžkost v tom máme, V. C. M. oznámili a poníženě prosili, abychom v to potahováni nebyli, neb že V. C. M. nemnoho užitku by přibylo a nám v duochodech našich skrze takové převejšení znamenitá škod. pro zdražení a nevybývání piv by přijíti musila.

Jakož pak, když V. C. M. milostivě se na to ráčíte zeptati, když jest zpočátku po 1 gr. ě. z věrtele piva dáváno bylo, za to máme, že jest se též berně málo míněji, nežli nyníčky, když se po dvou gr. č. dává, scházelo a to ničímž jiným že nepřichází než pro drahotu piva a nadsazení posudního odbytu míti nemuožem a mělo-li by se ještě přivýšiti, tehdy dokonale na mnohých místech takové živnosti by pro chudobu lidu obecního k pádu přijíti musily. Jakož pak netoliko u vyšších stavuov ale i v městech V. C. M., jakž z piva dává se, drahně pivovaruov pustých stojí, a poněvadž pak, nejmilostivější císaři, pro tuto berní svolenou mnohým osobám stavu panského a rytířského všecky jich peněžité platy jim nepostačí, nýbrž někteří mnohem více než platu mají, berně dáti musejí, měli-li bychom pak i dokonce o tento pivovární užitek také přijíti, račtež toho milostivě povážiti, odkud bychom berně dokládati i potom sami s manželkami a dítkami svými nač bychom živi býti měli? A protož poníženě prosíme z těch ze všech příčin, že nás výše v to potahovati neráčíte, než poněvadž sme se o jeden rok přes ty dvě letě dále V. C. M. předešle svolené svolili, tak jakž nyníčky též posudní se dává, dáti, že toho při tom zuostaviti a to od nás milostivě přijíti ráčíte.