MS. v českém archivu zemském s nápisem "Červení sněmové" od r. 1541 do 1582.

Předkem, jakož v některých předešlých sněmích to dostaveno, svoleno a široce vysvětleno jest, kterak jeden každý i všickni vuobec pána Boha všemohoucího v paměti míti a všech hříchuov a oplzlostí přestanúce k jeho svaté milosti se celým srdcem obrátiti a za požehnání jeho svaté a za odpuštění hříchuov prositi máme, to se při týchž sněmích a o tom vyměření tímto sněmem zuostavuje, tak aby jeden každý i všickni vuobec skutečněji nežli předešle plnili a to drželi. Pakliby se kdo tak nezachoval aneb na gruntích svých jakých rozpustilostí proti pánu Bohu dopustil a vědouc o nich toho nepřetrhl a jich nezastavil, a taková věc byla na J. M. Kr. a bez přítomnosti na arcikníže Ferdinanda, J. M. Kr. syna najmilejšího, a na J. M. pány a vladyky na plný soud zemský vznešená, več to jemu neb jim J. M. Kr. a v nebytnosti J. M. Kr. arcikníže J. M. a bez přítomnosti J. M. arciknížete J. M. páni a vladyky na plném soudu obrátiti ráčí, tak se každý povinen bude zachovati.

Dále, jakož jest J. M. Kr., pán náš milostivý, na stavy království tohoto skrz instrukcí vznésti a žádost vzložiti ráčil, aby J. M. Kr. pro obranu proti nepříteli všeho křesťanstva Turku, tak jakž J. M. Kr. žádost to v sobě šíře obsahuje, pomoc učinili: i na takovou J. M. Kr. milostivou žádost a znajíc toho potřeby býti, na tomto jsme se všichni tři stavové snesli a srovnali, abychom J. M. Kr., jakožto pánu svému milostivému, pomoc učinili.

Předkem, J. M. Kr. s komorou svou, knížata, páni, rytířstvo, Pražané i jiná města, preláti, opatové, proboštové, jeptišky, kněží, farářové, kteříž na farách jsú, i jiní klášterové, Mistři, kolegiátové, manové, dědiníci, svobodníci, nápravníci, dvořáci, svobodní rychtáři, kteřížkoli statky pozemské i zápisné a jakéžkoli jiné mají, neb platy komorní, aby se šacovali, kromě těch farářuov a kněží, kteřížby na platích komorních aneb platuov na statcích pozemských neměli; též také i ti, kteříž peníze na úrocích, listech aneb na jakýchžkoli užitcích mají, tak jakž nahoře dotčeno jest, zachovati se povinni jsú, i také poddaní lidé v městech, městečkách královských, v knížecích, v panských, rytířských, v městských anebo ve všech, z poručení pánův jich statky své s svrchky a nábytky užívajícími šacovati mají, kromě lidí pohořalých a těch, kteřížby od pánuov svých ještě lhuotu měli v placení úrokuov; též kupci, ležáci, domácí i přespolní, kteříž v tomto království handle a obchody své mají a vedou; také podruzi, kteříž jsou v městech, v městečkách královských, knížecích, i jiných všech svrchu jmenovaných, i tudíž ve všech, aby statky své s svrchky a nábytky užívajícími šacovali. A každý, totiž komora J. M. Kr., knížata, pán, rytířský člověk, Pražané i jiná města, preláti neb úředníci jich, mají v listech svých přiznávacích doložiti a se přiznati, co se na jednoho každého zboží a panství šacuňku najde, aby osoby volené k vybírání takového šacuňku dokonale vyrozuměti mohly, co jeden každý od sebe a poddaných svých z toho šacuňku dáti a spraviti povinnen jest, a takové listy přiznávací od těch osob volených, když stavuom počet činiti budou, mají při tom počtu položeny býti. A tak se každý těmi listy přiznávacími pod pečetí svú, přijma to k svému svědomí, že jest statek svůj všecek, kteréhož užívá a zač ten spravedlivě na ten čas stojí, šacoval, přiznati, kromě klenotuov a hotových peněz ležících, kterýchž na užitcích nemá, a dluhuov žádný sobě aby nevyráželi, než zouplna zač statek stojí jej položili a se šacovali, a listy přiznávací téhož šacuňku jednostajně v táž slova, jakž předešlými sněmy prvé zapsáno jest, berníkuom dávány býti mají, a to konečně mezi tímto časem a sv. Martinem najprvé příštím. Pakliby kdožkoli z knížat i ze všech tří stavuov v tomto království listuov přiznávacích do toho času sv. Martina osobám voleným na hrad Pražský nedali a nepoložili, neb nedal a nepoložil neb neposlal, tehdy ty osoby volené mají toho každého, kdožby se tak nepřiznal, statek šacovati, pokudžby se jim slušně vidělo a zdálo, a ten každý bude povinnen podle toho šacuňku a uložení jich touž berni a pomoc dáti, a tak jeden každý podle takového šacuňku z jednoho tisíce kop grošuov českých pět kop grošuov českých dáti má, podle velikosti a malosti sumy a statku; a lidé a poddaní naši tolikéž z jednoho tisíce kop grošuov českých tři kopy grošuov českých, též podle velikosti a malosti statku. Též také všickni, kteříž peníze na úrocích a listech i všelijakých puožitcích mají, tak se, jakž nahoře dotčeno jestr zachovati a z tisíce kop grošuov českých pět kop grošuov českých dáti mají a povinni jsou. Než což se domuov ku právu městskému v městech Pražských neb jiných pod šos náležících, tudíž měšťan dotýče, z těch se v městech přiznání činiti i z nich berně dávati mají, jakž předešlými sněmy to též vyměřeno jest, i ti, kteřížby z stavu panského a rytířského jiných statkuov pozemských neměli. Což se pak stavu panského a rytířského, kteříž domy své v městech Pražských neb jinde mají, dotýče, ti mohu šacuňky domuov svých podle jiného statku pozemského v krajích pokládati i z nich se přiznávati. A mimo takový šacuňk k této pomoci svolené, žádný ze všech stavuov na lidi poddané své žádného vyššího šacuňku neb jakékoli daně pod žádným vymyšleným zpuosobem, kterýž lidská lest vymysliti by mohla, ukládati a od nich bráti nemá; pakliby kdo co vajše na lidi své v tomto šacuňku a dávání položil a od nich vzal, aby podle uznání soudu zemského skutečně trestán byl. A tito berníci k vybírání dotčené pomoci a berně voleni jsou: z stavu panského pan Jan mladší z Říčan na Kosově hoře; z rytířstva Jiřík Žďárský ze Žďáru na Dobré; z Pražan a z stavu městského Mistr Jakub Rokycanský z Varvažova, měštěnín Starého města Pražského. Kterýmžto za práci dáno býti má osobě z stavu panského dvě stě kop grošuov českých, z stavu rytířského půl druhého sta kop grošuov českých a z stavu městského jedno sto kop grošuov českých.

A takový šacuňk k vybírání a dávání takové pomoci na dva díly a roky rozdělen jest takto: první díl té sumy podle šacuňku těm osobám voleným na hrad Pražský složen a dán od knížat a stavuov i všech poddaných našich býti má při vánocech najprvé příštích, to jest z jednoho tisíce kop grošuov českých puol třetí kopy grošuov českých, a poddaní naši též z tisíce kop grošuov českých puol druhé kopy grošuov českých a druhý díl, to jest, též z jednoho tisíce kop grošuov českých puol třetí kopy grošuov českých na svatého Jiří ihned pořád přišlého, a poddaní naši též také z jednoho tisíce kop grošuov českých puol druhé kopy gr. č. Jestližeby pak kdo této berně všemi stavy svolené, bud prvního neb druhého dílu, na časy svrchu jmenované od osoby své aneb od lidí a poddaných svých vyberouc osobám svrchu psaným voleným nedal neb nedali a nevyplnili, tehdy na takového každého má komorník od úřadu desk zemských vydán býti a v statek se jeho po vyjití dvou nedělí buď po vánocech pro první díl aneb po svatém Jiří pro druhý díl uvázati. Pakliby po uvázání s komorníkem pražským v témdni pořád zběhlým vždy nedal neb nedali a v držení nevpustil neb nevpustili, tehdy na takového každého týmž berníkuom od úřadu desk zemských list zatykači vydán býti má, tolikéž i na ty osoby, kteréžby na statcích pozemských neměly než toliko na platích komorních, listech a hotových penězích, kteréž na užitcích jakýchžkoli mají, listy zatykači vydávány, jakž nahoře psáno stojí, býti mají. A s týmiž zatykači berníci volení osobu hodnú vysýlati mají, a jeden každý ze všech stavuov takové zatykače od osoby své v příbytku svém i jinde a od města purkmistr přijímati jsou povinni, a na téhož puovoda neb puovody, kteříž tak s těmi zatykači vypravováni budou neb bude, nemá víc dáváno býti nežli toliko jako na komorníka, což se do kterého kraje za puohon dává, a na komorníka, kterýžby s uvázáním jel, tolikéž. A za zatykač patnácte grošuov českých písařuom, kteříž je píší, a mimo to na žádného vajše žádných škod hnáno býti nemá.

Při tom toto se znamenitě vymíňuje, jestližeby pak jiná další a spěšná potřeba prvé, nežliby této berně a pomoci první neb druhý díl k dání přišel, totiž do svatého Jiří najprvé příštího nastala, tak žebychom sami sebou osobně a veřejně hnouti musili, tehdy jeden každý tajž první neb druhý díl berně za sebou zanechati bude moci a dáti jí povinen nebude.

A J. M. Kr. těm, kteříž jsou ještě buď prvního neb druhého dílu předešlé berně léta 1553 v úterý před stolováním svatého Petra minulé a svolené nedali a nevyplnili, aby ji dáti a tím snáze vyplniti mohli, příročí těm všem přidávati ráčí až do dvú nedělí po svatém Havle najprvé příštím pod pokutou předešlou sněmem vyměřenou a tak jakoby se již uvázání v statek bylo stalo a list obranný byl vyšel.

Též také všickni tři stavové na tom jsme se snesli a svolili, kdožkoli piva na prodaj vaří a vystavují, též i lidé poddaní aneb navaříc v domích svých za peníze vyšenkují, že na žádost J. M. Kr. z jednoho každého věrtele piva ječného neb bílého, počnouc od svatého Havla najprvé příštího až do tří let pořád zběhlých, po dvú groších českých dávati máme. A aby v tom spravedlivá rovnost zachována byla, jakajžkoli J. M. Kr. řád v tom vybírání posudního, pokudž najpořádněji aneb najužitečněji býti by mohlo, ustanoviti ráčí, to při vuoli J. M. Kr. a mocnosti se zuostavuje.

Item, jakož na předešlém sněmu, kterýž držán byl na hradě Pražském léta Páně 1547 v outerý u vigilií svatého Bartoloměje, apoštola božího, ode všech tří stavuov, což se čeledi všelijaké přístavní dotýče, artikul svolen a zavřín jest, aby taková čeleď aneb lidé obojího pohlaví, všickni, kteříby robotováním jakéhokoli díla kde přistávati a sloužiti chtěli, aby od svých pánuov listy pod jich pečeťmi měli, toho se při tom zuostavuje, tak aby jeden každý podle téhož artikule dáleji k sobě se zachovati povinni byli. Vsak že jsou lidé pro malost pokuty, týmž prvním sněmem na to uložené, sobě toho nedrželi a takové čeledi bez listuov od jich pánuov majících k sobě přijímali: a protož budeli chtíti pán téhož čeledína a člověka svého, toho, kdo jej tak bez listu přijal, viniti, to bude moci učiniti, a osoby z knížat i ze všech tří stavuov tolikéž hajtmany na zámcích J. M. Kr. z 15 kop grošuov českých a lidi poddané ze 3 kop grošuov českých pokuty viniti. A taková věc má se počíti při dosloužení jedné každé čeledi, buďto při svatém Martině neb při Vánocech a sladovníci při svatém Jakube, jakž jest se kde která čeleď zjednala. A takovou věc po všech městech i městečkách při trzích aby po třikrát provolati dali, aby se všickni vuobec věděli a uměli čím spraviti.

Item, také jsme se na tom všickni tři stavové snesli a svolili, že jsme Adamovi Lvovi z Rožmitálu a z Blatné před zatykači až do roka pořád zběhlého, aby od žádného zatýkán nebyl, roku přidali, však bez ujmy jednoho každého jeho spravedlivosti.

Také jsme se všickni tři stavové na tom snesli, což se mír obilných neb jakýchžkoli jinajch, též také váh a loktuov dotýče, že se z předešlého svolení o tom tímto sněmem propouštíme, tak aby při starých měrách, vahách a loktích, jakž v kterém místě a kraji od starodávna toho užívali, ještě užívati mohli. Avšak obilná míra aby se štrajchovala krom ovsa.

Také na tomto jsme se všickni tři stavové snesli a k tomu své povolení dali, aby J. M. arciknížecí na zámek Karlštejn jeti a puštěn býti ráčil do káply k ohledání koruny, tu kdež koruna a jiné svátosti se chovají, a to mezi tímto časem a Velikou nocí najprvé příští, kdyžby se J. M. arciknížecí zdálo a vidělo, a tyto osoby z sněmu obecního, aby s J. arcikn. M. na týž zámek Karlštajn jely a touž kaplu odpečetiti a korunu s jinými svátostmi J. M. arciknížecí okázati a touž kaplu zase zapečetiti mohly, tolikéž také privilegia, kteráž zde při dskách zemských leží, aby s sebou na Karlštajn vzaly a dovezly a k jiným privilegiim schovati daly, a list má od úřadu desk zemských těm osobám níže psaným pod pečetí zemskou svědčící Šebestiánovi Markvartovi z Hrádku na Nekmíři, jakožto purkrabí karlštajnskému, dán býti, aby J. M. arciknížecí s osobami volenými na zámek Karlštajn i do káply pustil, voleny jsou: Jan mladší z Lobkovic na Tajně Horšovském, najvyšší komorník království Českého etc, Jan starší z Lobkovic na Zbiroze a Točníku, najvyšší sudí království Českého, Adam z Šternberka a na Zelené Hoře, najvyšší sudí dvorský království Českého, Zdeněk Mezeřický z Lomnice na Ledči, Jan mladší z Valdštejna na Hrádku nad Sázavou a Karel z Žerotína a na Žehušicích z pánuov; Volf z Vřesovic a na Doubravské Hoře, najvyšší písař království českého etc, Zdeněk Malovec z Malovic na Kamenici, Oldřich Dubanský z Duban na Liběšicích, králové Její M., slavné paměti, podkomoří a hajtman hradu Pražského, Burian Trčka z Lípy a na Lipnici, Petr Bechyně z Lažan na Pičíně, krále J. M. hajtman Starého města Pražského a Vilém Klenovský z Klenového na Žinkovech z vladyk.

Item, všickni tři stavové na žádost a přímluvu J. M. arciknížecí Jana Lorence Šradína z Šorndorfu, a na přímluvu jiných pánuov a přátel Fridricha z Lénu, Volfa Štampergara z Štamperku a Lorence Gyglangera z Kneslštejna za obyvatele království tohoto přijímají, aby oni Jan Lorenc, Fridrich z Lénu, Volf a Lorenc Gyglinger všecku povinost podle zřízení zemského a pořádku desk království Českého králi J. M. a stavům učinili a tak se v tom zachovali.

Item, také všickni tři stavové na tom jsme se snesli a srovnali, poněvadž pán Bůh všemohoucí ránou morovou lidi trestati počínati ráčí, pro kteroužto soudové těžce držeti se a lid k nim sjížděti budou moci, z té příčiny soudův zemského menšího do úterýho před Suchými dny postními a o škody útratní a nákladní, o pruovody, počty a vklady do středy po provodní neděli a většího do pátku Suchých dní postních, a soudův dvorského i komorního až do nazejtří sv. Pavla na víru obrácení, najprvé příštího, se odkládá.

Také jsme se na tom všickni tři stavové snesli a svolili: aby žádný ze všech stavův, nižádná osoba, na panství a gruntech svých cikánuov netrpěl, nefedroval a nepřechovával, poněvadž se se-znává, že mnohým chudým lidem jsú ke škodě a o statky je připravují, a to se též má po městech a městečkách dáti při trzích provolati.

Item, také jsme se na tom všickni tři stavové snesli a svolili: že Břetislavovi z Ryzmberka a z Švihova po zatčení i před zatykači roku přidáváme až do sv. Jiří najprvé příštího, tak aby tím volněji s věřiteli svými se smluviti a jim práv býti mohl.

Jakož jest Jan starší z Lobkovic na Zbiroze a Točníku, najvyšší sudí království Českého, na všecky tři stavy žádost vzložil, že jest sobě při J. M. Kr. na vsi Lišany a Nesuchyni majestát objednal, tak aby dotčené vsi od něho i od dědicuov jeho od žádného vyplacovány a jiným zastavovány nebyly, leč k vlastnímu J. M. Kr. držení a užívání; pakliby jakýmžkoli zpuosobem to jinače vyplaceno a zase zastaveno a od kohožkoli držáno bylo, aby on Jan z Lobkovic i jeho dědicové toho moc jměli to zase vždycky vyplatiti a držeti v též sumě, v čemž by zastaveny byly.

Dále, jakož jest Joachym Šlik z Holajče, hrabě z Pasounu a z Lokte, též na všecky tři stavy prosbu a žádost učinil, jakož předešlými sněmy Lorencovi Šlikovi i tudíž jemu Joachymovi na prostavění zámku Rabštajna až do tří tisíc kop grošuov českých povoleno bylo, o kteroužto sumu prostavěnou v komoře J. M. Kr. jest počet držel a to týmž počtem ukázal, že jest takovou sumu všecku, to jest tři tisíce kop grošuov českých, prostavěl a vynaložil a nad to vajšeji statku, čehož jest prvé k témuž zámku Rabštajnu nebylo, k dědičnému užívání za sedmnácte set kop grošuov českých přikoupil, aby stavové k tomu, aby jemu J. M. Kr. takovou sumu prostavěnou i přikoupenou k prvním sumám připsati ráčil, své povolení dali.

Též také, jakož jest Vácslav Mašťovský z Kolovrat na všecky tři stavy žádost vzložil, jestliže bude moci sobě při J. M. Kr. objednati, aby jemu J. M. Kr. k prvním sumám na zámek Tajřov, kdyžby toho čas přišel a žeby tajž zámek Tajřov vyplatil, sto kop grošuov českých připsati ráčil.

Á jakož jest také Ludvík Tovar z Tovaru na stavy tohoto království žádost vzložil, aby mohl na zámek Karlšperk pět set kop grošuov českých prostavěti, a J. M. Kr. ráčil se za něho přimlouvati: i na takovou milostivou J. Kr. M. přímluvu a svrchu jmenovaných osob žádost, aby se to vykonalo, a ty osoby těch majestátův a milostí aby užiti mohly, stavové k tomu ke všemu své povolení dávají.