193. Instrukcí královská daná osobám nad apelací ustanoveným, kterak se při úřadě, svém chovati mají.
V AUGŠPURKU. 1548, 20 ledna. - MS. v archivu českého místodržitelství.
Instrukcí dolepsaným osobám, kteréž na apelacích na hradě Pražském sedají.
Ferdinand etc. Instrukcí na urozené Ladislava Popela z Lobkovic na Chlumci, maršálka dvoru našeho v království Českém, Jindřicha Planského z Ziberku, hajtmana našeho v Starším městě Pražském, Ludvíka Bezdružického z Kolovrat, hajtmana našeho v Novém městě Pražském; statečné a slovutné Adama Řepického z Sudoměři na Řepici, králové Její Lásky, paní manželky naší nejmilejší, slavné paměti, podkomořího v království českém a hajtmana našeho v Starém městě Pražském, Petra Bechyni z Lažan na Pičíně, Albrechta Kaplíře z Sulevic; poctivé Ludvíka Šradína, Vavřince Knora z Roznrotu, Gerharta z Cách, Kryštofa Kleklera, doktory v právích, rady naše dvorské a opatrné Mistra Tomáše z Javořice, Blažeje Nožičku, Jana Panphilusa a Jana Lukáše, měštěníny a obyvatele Starého a Nového měst našich Pražských, věrné naše milé, poněvadž sme je jako přísežné rady naše v královstvie našem Českém k apelacím, aby nad těmi sedali, ty rozvažovali, podle spravedlivosti rozsuzovali, zříditi ráčili, [kterak se] zachovati mají, daná.
Jakož sme z hodných příčin v královstvie našem Českém řád ustanoviti ráčili: jestližeby se komu zdálo, žeby skrze soudy a ortele v městech našich královských obtěžován byl, aby ten každý před nás aneb rady od nás k tomu zřízené se odvolati a apelací vzíti mohl; aby již napotom více žádná apelací do měst našich Pražských ani do Madburku a Lipska ani na žádná jiná místa ven z země nešla, ani odtud od soudóv jich naučení a nad to ani slepí ortelové, kteříž se tak jmenují, bráni nebyli, nébrž všecky apelací, jakž dotčeno, na místě našem před výšpsané rady naše jíti mají.
Tolikéž také buď z markrabství Moravského neb Horního a Dolního knížetství Slezského ani z obojího markrabství Lužického od žádných souduov neb práv městských ani vysokých škol žádné naučení ani slepí ortelové bráni býti nemají: než to všecko se státi a říditi má při svrchu jmenovaných radách našich k tomu zřízených, a odvolání neb apelací od těch souduov, od kterých se slušně státi má, jíti a brány býti mají.
Protož aby rady naše ve vší upřímé pilnosti, pamatujíc na své přísahy, které jsou nám udělali, tak chudému jak bohatému rovného práva a spravedlivosti udělovali, tak aby se žádnému ukrácení nestalo ani na koho uspiešeno aneb zoumyslní odtahové činěni nebyli; v tom ve všem se na přátelství neb nepřátelství, přízeň neb nepřízeň, dary a pocty, ani žádnou jinou věc, jakžby se to koli jmenovati a vysloviti mohlo, neohlédaje a k sobě nepřijímaje.
A předkem ustanovujem a tak míti ráčíme, aby Ladislav Popel mezi jmenovanými radami našimi přední místo držel a první v přímluvách byl a tak dále jiní svá místa podle pořádku, jakž sme o tom naříditi ráčili, míti mají.
Také kdyžby toho potřeba byla a dotčený Ladislav Popel nyní jmenované rady naše do rady obeslal neb opověděl, tehdy aby se v tom poslušně zachovali a najíti dali.
A žádný aby z nich, když bychom v královstvie našem Českém býti ráčili a v nepřítomnosti naší bez vědomí a odpuštění dotčeného Ladislava Popela, z Prahy neodjížděl, aby pro nedostatek osob chudí lidé pruotahuov nebrali a zdržováni nebyli.
Však aby rady naše o tom vědomost měly, když se každého času scházeti a těch potřeb na ně vložených hleděti mají, chceme, aby se každý den, počnúc od svatého Jiří až do svatého Václava, v šestú hodinu a zase od svatého Václava až do svatého Jiří v sedmu hodinu na puol orloji do pokoje jim na hradě našem Pražském ukázaného scházeli a tu až do desáté hodiny pospolu byli a seděli, a po polední, jakž dotčeno, zase v jednu hodinu se sejdouc až do čtvrté hodiny sedali; a tak každého dne v letě sedm hodin a v zimě šest hodin seděti a pospolu býti mají. Než v neděli, v středu a v sobotu i v jiné obyčejné a řádné svátky mají takových břímí a jednání na se uložených svobodni býti a těch soudných věcí nejednati a nerozjímati
[již 7 listopadu 1548 zaslal král Ferdinand "zřízeným radám k apelacím" připomenutí v tato slova: "Vzneseno jest na nás, že se podle vyměření instrukcí naší Vám odeslané k hodině určité nescházíte, nébrž vedle vuole a libosti Vaší, jakž se Vám zdá, bez vědomí a povolení presidenta před časem rozcházíte a druhdy i doma zuostáváte aneb na projíždky a procházky jezdíte i chodíte, a tudy pro nedbanlivosti Vaše strany a zvláště poslové vypravováni nebývají, než k zbytečným outratám a škodám se připravují. Nad čímž nemalú těžkost nésti ráčíme, a jestli žeby větší pilnosti při Vás, než se posavad dalo, shledáno nebylo, věděti bychom ráčili, jak a pokud to dále opatřiti rozkázati. Protož Vám všem i jednomu každému zvláště poroučíme přísně přikazujíc, abyste napotom věcí sobě poručených a na Vás vzložených pilnější byli, k hodině určité pospolu bývali, pilně a bedlivě jednali a dříve nežliby čas uložený přišel, se nerozcházeli a stranám spěšné konce, bez hodných příčin zoumysla odkladuov a odtahuov nedělajíc, činili, a bez zvláštního povolení neb odpuštění presidenta hodiny uložené nepomíjeli. Pakliby se toho kdo z Vás buď osoba neb osoby přes toto naše milostivé napomenutí (ač té naděje do žádného nejsme) dopustily, již bychom na to pomysliti a ty cesty (čehož bychom raději pominuli) předsevzíti ráčili, aby to k skutečné nápravě přivedeno bylo. Při tom také obzvláště Tobě Ladislave Popele jako presidentu přikazujeme, aby na to zvláštní zření měl a toho šetřil, aby se tomuto rozkazu a instrukcí naší ve všem dosti dalo; jestližeby pak i v tom nepilností Tvou co scházelo a nad tím skutečně ruku nedržel, tolikéž bychom se k Tobě jako i k jiným nepilným nemilostí naší královskou zachovati ráčili. To vědouc tím se spraviti moci budete.
Dán v Prešpurku v středu po Všech svatých léta etc 48].
A když tak rady naše se sejdou, nemají se ničímž jiným zaneprázdňovati ani zaměstnávati, než toliko těch věcí, k kterýmž jsou od nás zřízeni, pilni býti a ty říditi.
Jestližeby také při které osobě z těch rad našich nedbalivost neb nepilnost seznána byla, tehdy aby jmenovaný Ladislav Popel k němu o to promluvil, a nechtělaliby táž osoba od toho přestati, tehdy aby to na nás vznesl a nám oznámil.
Také častopsané rady naše tento řád držeti a zachovávati mají, když jim která apelací odeslána bude, tehdy aby tu apelací skrze sekretáře přísežného přijíti rozkázali a tomu, kdož té apelací dodá, jistotu poznamenanou dáti a který den té apelací dodal, aby, jakž nížeji dotčeno, strana věděti mohla, kdy zase k přijetí ortele vyslati aneb státi má.
A sekretář aby také hned tu apelací do registr obzvláštních, kteréž k takovým apelacím zpuosobiti má, pořádně kdy a kterého času táž apelací jest dodána, zregistroval neb zapsal: tolikéž aby týž sekretář peníze ortelní, kteréž při apelací od jednoho každého podle obzvláštních registr, kteréž radám našim vydati rozkázati ráčíme, co od každého soudu nebo práva bráno a do truhly, od kteréž Ladislav Popel jeden klíč a sekretář druhý míti mají, kladl, a z těch peněz aby bez zvláštního povolení našeho nic bráno a vydáváno nebylo.
A tak aby on Ladislav Popel jedny registra a sekretář druhé měli, a jakž která apelací jedna za druhou dodány budou, tehdy aby hned konce jim činili, tak aby v tom rovnost se zachovávala a žádného podezření pod přikrytím se nedalo, aneb apelací bohatého před chudým předsevzata nebyla, než podle pořádku to, jakž dotčeno, aby se dalo, a vždycky ta jedna apelací po druhé, kteráž nejprve se dodá, rozvažována byla.
A tak když od rad našich která apelací přehlídnuta, rozvážena a na to od nich ortel udělán bude, mají předkem každého času všecky akta a spisy, kteréž se jim odešlí, se vší pilností zcela a bez umenšení přeslyšeti, avšak nikdá méně devíti osob z týchž rad našich při udělání a zavření takového ortele a výpovědi seděti a býti nemá. Kterýžto ortel takto s počátku udělán a odeslán býti má, jakž artikul nížeji položený obsahuje:
My Ferdinand z boží milosti římský, uherský, český etc král, infant v Hispanii, arcikníže rakouské, markrabie moravský, lucemburské a slezské kníže a lužický markrabie etc. Oznamujem tímto listem, že skrze rady nnše k apelacím na hradě našem Pražském zřízené a usazené na tyto od práva N. odeslaná a odevzdaná zapečetěná akta v té při N. z jedné a N. z strany druhé se dotýkající, pováživše toho všeho s pilností, podle práva takto o tom vypovídají etc aneb napravují ten ortel v tomto etc aneb zanechávají toho při tom orteli, poněvadž v té při jest vypovědíno, co za právo jest etc. Tomu na svědomí pečetí naší královskou, k tomu soudu obzvláštně zřízenou, jest zapečetíno. Dán na hradě našem Pražském N. a N. léta oc 48 a království našich římského osmnáctého a jiných dvamecitmého.
A potom mají takový ortel zavříti a pečetí soudní, kterou sine radám našim dali, zapečetiti a nápis na to sekretáři dáti udělati na nížeji psaný zpuosob: Od našich Ferdinanda, římského, uherského a českého etc krále, infanta v Hispanii, arciknížete rakouského, markrabí moravského, lucemburského a slezského knížete a markrabí lužického etc zřízených rad, kteří nad apelacími na hradě našem Pražském sedají, jsou tyto příležící zpečetěné akta a apelací vykonány a vyřízeny, a tak zapečetěné každému městu, soudu neb právu, od kteréhož se odvolání a apelací stala, aby takový ortel v přítomnosti obojí strany a nejinač odevřeli, odeslati mají; avšak aby každého času takový ortel od sekretáře do pořádných knih se vší pilností zregistrován byl.
Item, také aby rady naše toho šetřily a nad tím držely, aby každá apelací počnouc od toho dne, kteréhož dodána bude, v měsíci pořád zběhlém předsevzata, rozvážena, a jakž dotčeno, na konci postavena a rozsouzena byla; neb proto má od sekretáře jistota, jakž napřed doloženo, tomu, ktož apelací dodá a přinese, dána býti, aby ten jistý, při času toho měsíce vyjití, k přijetí ortele, kdy konečně najíti se dáti věděl, a přes to aby se jemu zoumysla odtahové nedali ani v tom svévolní odkladové se nečinili. A když tak ten jistý k tomu času k přijetí ortele se najíti dá, aby jemu hned bez meškání ortel vydán byl.
Tolikéž aby jmenovaný Ladislav Popel a jiné zřízené rady naše obzvláštnie zření na to měli, aby sekretář ani písař jeho od lidí a stran žádných poct ani více taxy přes to což jest jemu, totiž od jednoho ortele po pěti groších bílých, vyměřeno, nebral a lidi, jakž dotčeno, v ničemž neobtěžoval; nébrž týž sekretář přestati má na též službě a žoldu, kterýž jemu dávati ráčíme a což tak od orteluov podle vyměření vybírati bude.
A když která apelací před rady naše z měst aneb od kterého práva v království našem Českém přijde, mají tu podle pořádku a práva jednoho každého soudu, kteréhož jsou až posavad kde v kterém místě buď českého neb madburského užívali, rozsuzovati.
Přišlaliby také která apelací před ty rady naše, kteráby se jim k rozvážení a rozsouzení těžká zdála a v tom rady a naučení pro velikost pře potřebovali: tehdy aby to na nás, když bychom v královstvie našem českém býti ráčili, a bez přítomnosti naší na místodržícího našeho, kteréhož každého času v témž královstvie našem českém míti budeme, vznesli, a místodržící náš podle jiných od nás jemu přidaných rad spolu s nimi nad tou věcí seděti a toho jim rozvážiti a rozsúditi pomočen býti má.
Což se pak apelací naučení a slepých orteluov bud z markrabství Moravského, knížetství Slezského neb obojího markrabství Lužického dotýče, když tak která apelací z těch zemí přijde, tehdy mají rady naše to, jakž výš dotčeno, přijíti a v tom se všelijak tak, jakž výš oznámeno, v královstvie našem Českém zachovati, kromě aby v jedné každé při pro dalekost cesty v puol druhém měsíci rozsudek a ortel udělali.
Také mají rady naše, kdyžby od kterého práva neb soudu pro naučení aneb skrze obzvláštní osoby pro slepé ortele posláno a žádáno bylo, když to, což se podle registr v kterém městě dává, zaplatí a spraví, hned tomu poslu vydati a tím žádnému neprodlévati ani odtahuov činiti, léčby ta věc a pře tak znamenitá byla, žeby tak brzo vyřízena a rozsouzena býti nemohla, tehdy nicméně mají rady naše tomu jistému, kdož toho dodá, den jistý jmenovati, kdyby měl zase pro to se navrátiti a přijíti, avšak aby žádnému déle přes měsíc tím neodtahovali. A strany těch peněz za to placení aby se všecken ten zpuosob, jakž se v královstvie našem Českém při apelacích našich řídí, zachovával.
A častopsané rady naše při všech těch apelací vyjádřeních, naučeních i při slepých ortelích mají se tak zachovávati a ortele a rozsudky dělati, jakž se ten pořádek při každém soudu neb právě buď císařském, saském neb madburském zachovává a v tom žádného zjinačení nečiniti. Tomu na svědomí pečeť naši královskú menší k této instrukcí sme přitisknouti rozkázati ráčili.
Dán v městě našem říšském Aušpurku v pátek den sv. Fabiána a Šebestiána léta etc 48 a království našich etc
[l. 1549, 3 dubna dal rozeslati Ferdinandi, list do všech měst královských, zejména: Litoměřickým, Hradeckým, Žateckým, Kadaňským, Mělnickým, Lounským, Čáslavským, Brodským, Klatovským, Vodňanským, Jaroměřským, Slánským, Nimburským, Kolínským, Sušickým, Domažlickým, Polickým, Berounským, Píseckým, Dvorským, Stříbrským, Chrudimským, Mýtským, Kouřimským, Táborským, Mostským, Horníkům, Plzeňským, Budějovickým, Oustským. "Opatrní etc Zprávy nás docházejí, že se mnohým, kterýmž jací přísudkové se dějí, práva od Vás nedopomahá, nébrž v tom pruotahové dějí, což jest nám, pokudž by tak bylo, s nemalým podivením i proti mysli. I nechtíc my toho dopouštěti, Vám poroučieme přikazujíc, komuž se koli jaký přísudek od rad našich nad apelacími zřízených stane, abyste jednomu každému bez meškání práva dopomáhali a zoumysla žádnému v tom odtahuov nedělali. A jakož také rychtář sám u Vás až do pěti kop grošuov českých soudí, a od rychtáře před Vás apelací jde, toho při tom zuostavujeme na ten konec, nebudeli kdo na orteli Vašem přestati chtíti, tehdy aby mohl a moc měl před osobu naši královskú a rady naše obzvláště k tomu na hradě Pražském, jakž výš dotčeno, usazené, apelací a odvolání vzíti, čehož se od Vás každému dopustiti má. A kdož tak od práva Vašeho před nás, jakž nyní oznámeno, v čemžkoli apelací vzíti bude chtíti, ten každý po dnešní den aby ku právu za apelací více nebyl povinovat položiti a spraviti než dvě kopy grošuov českých až do dalšího našeho o tom nařízení; a k tomu, abyste žádných akt, kteréž se v které apelací zběhnou, prvé neodsielali, než předkem strany sročíc jim přečísti dali a při přítomnosti jich zapečetili a tak odsielali, aby o to k nám další žaloby nepřicházely. Kdež při tom Vám o tom, a zvláště Tobě, rychtáři náš, přikazovati ráčíme, abyste k tomu ke všemu, jakž svrchu dotčeno, dohlídali, aby se to všecko jednoho každého času s pilností řídilo a ničehož neobmeškávalo; jinače nikoli nečiníce].