NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1547, 8 října. - Opia v arch. Jindřicho-Hrad.

Ferdinand etc. Instrukcí poctivému Jiříkovi Komedkovi z Rovni, měštěnínu a obyvateli města našeho Starého Pražského a rychtáři našemu v témž Starém městě Pražském od nás usazenému, kterak se při témž rychtářství jemu svěřeném chovati má, daná.

Předně, jakož jsou Pražané Starého města našeho Pražského jminulého času v některých věcech proti nám provinili a přečinili: i znajíc toho zvláštní potřebu naši býti pro uvarování budoucích těch a takových aneb k těm, podobných neřestí a aby poddanost, poslušnost a věrnost k nám zachována byla, abychom v témž Starém městě Pražském dobrý řád jmíti mohli, protož jsme v nyní dotčeném městě Starém Pražském svrchupsaného Jiříka Komedka za rychtáře našeho usaditi ráčili, chtíce tomu, aby nynější i budoucí rychtář, kterýž tu v Praze od nás neb dědicuov našich usazen bude, nám, dědicuom a budoucím králóm českým přísahou zavázán byl, a týž rychtář náš, aby v radě mezi ouřadem konšelským sedal a místo své pod hajtmanem naším v Starém městě měl a držel, dobré i užitečné naše a dědicuov našich všemi obyčeji obmejšlel, jednal a působil, poslušně, věrně a právě k nám a dědicuom našim se choval, k nám jakožto k králi, pánu svému a na místě našem k nejjasnějšímu knížeti Ferdinandovi, arciknížeti rakouskému, synu našemu nejmilejšímu, aneb komuž bychom každého času o tom poručiti ráčili, zření své jměl. Také aby týž rychtář náš toho pilen byl a šetřil, jestližeby v ouřadě konšelském aneb na jiném místě tu mezi obcí tú v městě co toho přezvěděl, žeby se proti nám, duostojenství, vrchnosti aneb komoře naší královské před se bralo a puosobilo aneb jaké srozumění neb puntování se dalo, o tom aby nám a bez přítomnosti naší synu našemu oznamoval a nikterakž toho netajil, nébrž časně, pokudž nejvejš bude možné, přetrhoval; a my nad ním jakožto rychtářem naším ruku naši královskú milostivě podle slušnosti držeti ráčíme.

Dále dotčený rychtář náš má při soudech konšelských na rathouze bejvati, k hodině určité se scházeti, tejnost rady zachovávati, léčby se co proti nám jednalo, to nám aneb synu našemu každého času oznamovati povinen bude.

Jakož jsme sobě také některé pokuty a nápady v témž městě našem podle znění znovu nadaných privilegií témuž městu pozuostaviti ráčili, protož aby rychtář náš pilně na to své obzvláštní zření měl, aby se nám žádná pokuta nepromlčela, zatajena ani obmeškána nebyla, nébrž aby každého času o těch a takových pokutách nám nebo zřízeným radám komory naší oznamoval, tak aby v témž městě dobrý řád se zachovával a trvati mohl.

Než což se jiných věcí k ouřadu rychtářskému náležitých dotyce, v tom aby se týž rychtář náš v ouřadě svém rychtářském tak zachovával, to zřídil, k tomu dohlídal, jakž jest o tom od nás svrchu dotčenými nadanými svobodami nařízeno, tak aby v tom rovnost a spravedlivost zachována byla a zlé přetrhováno a ustanovení naše držáno a neposlušní trestáni byli.

A zvláště pak, jestližeby kto co proti nám, duostojenství a vrchnosti naší neb na ublížení a posměch ouředníkuov a rad našich mluvili a zpívali, ten jeden každý aby trestán hned skutečně byl, zlým lidem a poválečuom žádného průchodu nedal, nébrž jednoho každého času podle zásluhy jich aby vyzdvihováni a jakž dotčeno trestáni bývali, a protož aby nařízení našeho z svrchu dotčených svobod hodnověrný výpis od purkmistra a konšeluov rychtáři našemu se vydal.

A kdyžkolivěk témuž rychtáři našemu od hajtmana našeho v témž městě od nás usazeného oznámeno bude, má se u něho najíti dáti. A tak často psaný rychtář náš má a povinen bude v tom ve všem podle znění a vyměření této instrukcí naší a přísahy nám od něho učiněné, jakž o něm nepochybujem, se zachovávati, jinače nečiníce. A my jemu to milostivě zpomínati ráčieme.

Dán na hradě našem Pražském v sobotu po svatém Františku léta etc 47 a království našich římského 17 a jiných 21