NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1547, 24 září. - MS. města Kouřimi.

(Jeden list vytržen).

... tého dne měsíce Februarii. Druhý list krále Jana, na lozuňky a bo ... aby společně při městě nesli a trpěli, datum v Praze léta tisícého třistého třidcátého sedmého na den svatých Prokopa a Oldřicha. List císaře Karla o nápady, prodaje a poručenství všech statkuov, datum v Praze léta tisícého třistého sedmdesátého druhého, třináctého dne měsíce Octobris. Krále Václava majestát, v kterémž z rozkázání císaře Karla, otce svého, dává túž milost o nápady, datum v Praze léta tisícého třistého sedmdesátého druhého, měsíce Novembris třináctého dne. List krále Václava na krčmy a všelijaké řemeslníky, aby blíže v míli řemesel nedopustili dělati, datum na Hrádku léta tisícého třistého osmdesátého devátého, první den měsíce srpna. Krále Václava majestát o obnovení ouřadu konšelského a co podkomořímu platiti mají, datum v Praze léta tisícého třistého devadesátého pátého, měsíce prosince osmmecitmého dne. Krále Václava list, v kterémž oznamuje, že popravce po všem království jest zřídil, datum v Žebráku léta tisícého čtyřidstého pátého, měsíce Januarii pátého dne. Krále Jiřího potvrzení na některé listy Kouřimským puštěné, datum v Praze léta tisícého čtyřidstého šedesátého pátého, měsíce března pětmecitmého dne. List krále Vladislava na vyměření cla a jarmarky, datum v Praze ve čtvrtek, den svaté panny Doroty, léta tisícého čtyřidstého osmdesátého třetího. List od nás na jarmark, datum na hradě Pražském léta tisícého pětistého třidcátého devátého, v pondělí svatodušní.

A těch listuov svrchu dotčených jim jsme milostivě potvrdili a tímto listem naším, mocí královskou v Čechách, jistým vědomím, s radou věrných našich milých, jakožto král český, pokudž sú jich předešle až posavad v užívání byli, potvrzujem; jestliže by pak přes to které listy, privilegia a svobody měli a před nás jich nebyli položili, ty moci žádné míti ani jich užiti nemají. Však sobě, dědicuom našim a budoucím králuom českým při městě Kouřimi, komoře naší, tuto mocnost obzvláštně pozuostavovati a zachovávati ráčíme: jakož jsme ouřad rychtářství i což k tomu náleží, nám, dědicuom a budoucím našim, králuom českým, v městě Kouřimi pozuostaviti ráčili, a kdož tak bude z poručení našeho za rychtáře usazen, ten má rychtářský ouřad podle přísahy od nás vydané i jednoho každého času nařízení, spravedlivě, věrně a právě spravovati; a jestliby jaké překážky od kohožkoli jemu se daly a on to na úřad konšelský vznesl, nemají jeho v ničemž opouštěti, nébrž jemu pomocni býti. A kteří tak v ouřadech konšelských budou, nyní ani na časy budoucí bez rychtáře našeho jim od nás v Kouřimi usazeného žádných rad obecních na rathouze ani jinde držeti a postranních obecních schůzí žádným vymyšleným zpuosobem nemívati, ani obce bez povolení rychtáře našeho obsílati nemají, léčby rychtáři našemu o tom prvé oznámili, že jest potřebí obci pohromadě býti, a při tom, vědouc co se jednati má, byl a povolil, tehdy teprva to učiniti mají, jinače nic. A kdež prvé apelaci a odvolání z téhož města Kouříma do Starého města Pražského šla a bývala, takové apelací z města Kouříma do Starého města Pražského více jíti nemají. Než tomu chcem, aby takové apelací a odvolání z města Kouříma, když v království Českém býti ráčíme, před nás, dědice a potomky naše a bez přítomnosti naší před rady naše, k takovým apelacím obzvláštně zřízené a na hradě Pražském usazené, se daly a nejinám činěny byly. Jakož jsme také, seznajíc lidskú těžkost strany cechův všelijakých řemesel v městě našem Kouřimi, takové cechy zrušiti a zdvihnuti ráčili, těch více v Kouřimi dopuštěno býti nemá, kromě toho pořádku, kterýž se při přijímání na řemeslo a při tovaryších každého řemesla zachovává, při tom se zuostavují. Než v prodajích všelijakých řemesel nemají sobě nic jistého, zač by koupeno neb prodáváno býti mělo, ukládati, tak aby chudí jako bohatí tím laciněji k potřebě své od řemeslníkuov kupovati a drahoty pro dobré jednoho každého uvarováno býti mohlo. A pokud bychom jednoho každého času, uznajíc potřebu, při řemeslnících, hospodářích o hospody, skrze osoby od nás vydané, naříditi ráčili, takový řád budou povinni podnikati a podle toho poslušně se zachovati, a ouřad konšelský má povinen býti nad tím ruku držeti a pilně dohlídati, aby se tomu dosti dalo. A podle toho nám, dědicuom a budoucím našim, králuom českým, odoumrtí při městě našem Kouřimi pozuostavovati ráčíme: jestliže by který obyvatel Kouřimský bez poručenství z světa sšel a v městě Kouřimi krevního aneb příbuzného přítele neměl, tehdy taková odoumrtí a statek pozůstalý ne na jiného nežli na nás, dědice a budoucí krále české připadnouti má. Tolikéž také viny a pokuty na obyvatelích v témž městě Kouřimi, zejména: mordy, pálení, loupeže, moc, násilí, cizoložstvo a faleš, nám i dědicuom našim pozuostavujem; než ráčímeli potom z milosti naší královské na obecní doué a opravu města z toho co dáti, to při vuoli naší královské, dědicích našich a budoucích králích českých, každého času bude. A k tomu při dávání a spravování cel a ungeltuov našich, i také když bychom soli naše do království tohoto našeho Českého voziti dali, budou povinni jednoho každého času podle vyměření a usazení našeho, dědicuov našich a budoucích králuov českých, se zachovávati. Protož tak podle toho všeho bez umenšení, jakž se svrchu píše, primas, purkmistr, konšelé, starší obecní, přísežní i všecka obec města Kouříma nám, dědicuom našim a budoucím králům českým, sami za sebe, dědice a budoucí potomky své přiřekli, připověděli a slíbili při všem poslušně, povolně ve vší poddanosti, jako věrní poddaní naši, k nám králi, pánu svému dědičnému, se zachovati a nás, dědicuov našich a budoucích králův českých, jakžto komora naše se přidržeti a námi se bez všelijaké odpornosti spravovati. Tomu na svědomí pečeť naši královskou k listu tomuto jsme přivěsiti rozkázali a ruko.i vlastní se podepsati ráčili.

Dán na hradě našem Pražském v sobotu po svatém Matúši, apoštolu a evangelistu Páně, čtyrmecitmého dne měsíce září, léta etc 47 a království našich římského sedmnáctého a jiných jedenmecitmého.

PS. Nadepsaný majestát s jinými majestáty v něm dotčenými jest J. M. C, pánem, panem Maximiliánem etc confirmován milostivě. Té J. M. confirmaci jest datum na hradě Pražském v pondělí po neděli Misericordias Domini, léta božího tisícého pětistého šedesátého sedmého, království římského pátého, uherského čtvrtého a českého dvamecitmého.