Z "Akt těch všech věcí" etc.

1. Léta nahoře psaného v středu dne nalezení sv. Štěpána, když na Petra Velemického třikrát bylo zavoláno, nestál jest; obeslání z poručení J. M. Kr. jest přečteno v tato slova:

Ferdinand etc. Slovutnému Petrovi Velemickému v Hogbrsdorfě, věrnému našemu milému. Slovutný etc. Jakož jest nám etc. Tu si ty v takových jednání a jejich přečinění při nich stál i také k tomu je k většímu skutečnému neposlušenství a pozdvižení ponoukati a vésti směl, a když jsme s některými knížaty, jako s pomocníky našimi v erbainuňcích i sice spřízněnými, do království našeho Českého pokojně, bez škody jednomu každému, přitáhli, tím oumyslem, chtíc k císaři J. M., pánu a bratru našemu najmilejšímu, před se jeti, aby tudy vejš dotčený Hanuš Fridrich, někdejší kurfiršt saský, jako náš a království českého i jiných zemí a poddaných našich zjevný nepřítel a zhoubce zemský, pro svou neposlušnost a mnohé zlé předsevzetí skutečně trestán a k poslušenství přiveden byl a království, země a poddaní naši, věrní milí, v dobrém pokoji tím lépe státi a trvati mohli, tu si ty beze všeho gruntu mnohé šeredné a neslušné věci o našem lidu válečném zřízeným osobám od některých osob z stavův království Českého pod titulem, jménem a sekretem tvým podle některých spolu tovaryšův tvých psáti pomohl a císaři J. M. i nám k znamenitému ourazu a ublížení nestydatě a všetečně oznamovati směl, že J. M. C. i my, jakž se ve Hbě spolu sjeti a strhnouti ráčíme, že jistý oumysl náš obou jest, Českou korunu navštěviti a, tak že bychom tebe a jiné v Žateckém kraji velmi spěšně válkou hroznou ztěžovati mohli a nenabytou škodu vám že bychom učinili, nežli by ty spolu s nimi a jiní krajové, kteří v tom snesení sou, o tom zvěděti mohli; a tak že bychom jako dnes v kraji Žateckém a potom v jiných krajích se stavili. A hned jim při tom zdání své oznamuješ, poněvadž to jistotně víš, jestliže se tomu zlému předsevzetí boží pomocí a mužskou rukou neobráníte, že tobě a jim žádná vejprosa nepostačí; čehož se tobě před nimi zatajiti nezdálo, aby to dnem i nocí opatřeno bylo, aby ta ďábelská vuole pruochodu neměla. Také si jim i to raditi směl, aby což najblíže při pomezí možné jest znamenitý počet lidu válečného shromážděn a střelbou, i což dále k tomu náleží, opatřen byl. A také aby se podtaji osadilo na ty dva tisíce husařuov, kteříž ještě přitáhnouti mají a nevěda kudy by projeti měli, že by chtěli k Pašovu a odtud k Plzni táhnouti, a protož aby meškáno nebylo, aby ani tudy, když se na ně osadí, vyklouznouti nemohli, A tak z takových velikých, těžkých, náhlých nastávajících těžkostí a potřeb, že jse při tobě snáší, aby se mohlo na kurfirštu saském Hanušovi Fridrichovi přezvěděti, co by retuňkem a pomocí v takové náhlé, nastávající potřebě podle tebe a jiných učiniti chtěl a čehož by se zase kurfiršt do tebe a jiných troštovati mohl, když by těžkost na téhož kurfiršta se valiti chtěla; poněvadž na jevě jest a o tom že víš, že na žádného živého člověka ta válka začata a ten lid najat není než na Českou korunu aneb na kurfiršta saského, a tak že se tobě a jim nesluší v takových nebezpečných časích meškati, než kdež muožete a což najspíš přátely a retuňky sobě jednati etc. A tak si ty tudy to všecko proti povinnosti své a J. M. 0. a nám k znamenitému velikému duostojenství našich ublížení mezi jiné, jakž dotčeno, vkládati a vtrušovati a J. M. C. i nás, jakožto najvyšší vrchnost tvou od Boha usazenou, za nepřátely své držeti, lidu našemu válečnému, který k nám táhl, aby neprojel, toho brániti, válečně se proti nám strojiti, o přátely a podstatu se starati a k tomu i proti všemu lidskému rozumu, řádu a právu při zjevném nepříteli našem, království, zemí a poddaných našich a zhoubci zemském o pomoc jednati a zase jemu, čehož by se při tobě a jiných v těžkostech svých troštovati a nadíti měl, oznámiti směl. A nad to i toho si psáti nepominul, že toho jistu zprávu máš, že sme najvyššího hofmistra království českého do téhož království vypraviti ráčili na ten zpuosob, aby bedlivost a najvyšší pilnost přikládal a o to po osobách i při osobách jednal, aby to snesení tvé a jiných, kteréž (jakž ty je jmenuješ) z boží vuole se vykonalo, ďábelským návodem v roztržku a v nic obrátiti mohl: ale že té naděje nejsi, aby týž hofmistr co prospěl, nébrž že silně tomu věříš, že tvuoj a jich spasitel brzo ďáblu jeho moc odejme a to zlé předsevzetí svou božskou mocí přetrhne. A také že dotčený najvyšší hofmistr pro nic jiného vypraven není aby jednal, než proto, aby císař J. M. a my pod tím lahodným zpuosobem se strhnouti mohli a tudy, když by jemu věřeno bylo a ty a oni se na péči nemajíc, aby císař J. M. i my tím lépe nad vámi svou vuoli (jakž ty to nestydatě a beze všeho gruntu v tom psaní svém tak jmenuješ) provésti mohli. Tak jakž to všecko i jiné mnohem více, což jsi ty k ublížení a ourazu mocnosti a duostojenství našeho královského mluviti, psáti, před se bráti a přečiniti směl, všem vuobec vědomé i zřetedlné a svědectví toho vydává.

A z toho ze všeho etc.; Protožť poroučíme přístně přikazujíc, aby ty v outerý po sv. Petru v okovách najprv příští, druhý den měsíce srpna, v hodinu jedenáctou na celém orloji, před osobou naší královskou, knížaty a radami našimi na hradě našem Pražském beze všech a všelijakých vejmluv osobně stál a toho se, proč si to všecko, jakž vejš dotčeno, jednati, psáti, před se bráti, puosobiti a podjíti se směl, všeho spravil. A my se v tom k tobě spravedlivě náležitě zachovati ráčíme. Tím se spraviti budeš moci.

Dán na hradě našem Pražském v outerý před sv. Maří Magdalénou, léta etc 47.

2. (Ve výpovědi po tom na Petra Velemického vynesené všecky žaloby v obeslání obsažené za pravdu se pokládají, a on, poněvadž se byl nedostavil, ku ztrátě cti, hrdla a statku se odsuzuje).

Aus den "Akten aller Handlungen" etc.

1. In obgeschribnem Jar am Mitwochen den Tag Sant Stefan Erfindung, als man auf Peter Welemitzky geruft, ist er nit gestanden und ist sein Beschickung wie hernachfolgt verlesen worden.

Ferdinand etc. Dem ernfesten unserm lieben getreuen Petern Welemitzky zu Hogbrstorff. Ernfester lieber getreuer (Du hast dich unsern Feinden) in iren frevenlichen Sachen und Verhandlungen nit alain angehangen, sonder auch dieselben zu noch merer thatlicher Ungehorsamb und Rebellion bewegt und anhetzen helfen. Und demnach, als wir sambt etlichen unsern gehorsamen Fürsten, so uns mit Erbainigung und in ander Weg verwandt gewesen, fridlich in unser Cron Behaim komen, in Willen und Mainung hochgedachter kays. Mt. zuzeziehen und unser Cron Behaim auch andern unsern Landen und Leuten zu langwiriger Eue und Sicherhait, den obbemelten gewesnen Churfursten von Sachsen unsern und unserer Cron Behaim und anderer unserer zugehörigen Landen öffentlichen Feind und Landbeschediger zu gepurender Demut und Straf bringen zu helfen^ habest du nit allain mit Ungrund vil grausamer unzimlicher Sachen von unserm Kriegsvolk den verordneten Personen von etlichen Personen unserer Cron Behaim unter deinem Petschaft und Namen neben andern zu schreibenhelfen, sonder auch der kays. Mt. und uns zu merer Belaidigung, Verletzung und Verklainerung mit allem Ungrund furgeben dürfen, das ir Lieb und kays. Mt. und wir, sobald wir zu Eger zu-samenstiessen. unser Cron überziehen oder haimsuchen wolten und demnach dich und andere im Satzer Kraise bald überfallen und euch unüberwindlichen Schaden zufügen möchten, eemaln die Verpundnen auf sein könten und wurden heut in eurm und pald in einem andern Krais sein, mit deinem angeheften gut Bedunken, dieweil du gewiss wissest, wo sie sich soliches Übels mit Hilf des Almechtigen und manlicher Hand nit erwerten, das sie kain Bit helfen wurde, weliches du inen nit verhalten habest wellen, damit sie solches zeitlich bey Tag und Nacht furkomen wolten, auf das solcher Wil des Teufels seinen Furgang nit bekeme. Du habest inen auch geraten an den Grenitzen ein ansehenlich Anzal Kriegsvolk mit Geschütz und anderm zu unterhalten, auch haimlich zu besetzen und zu bestellen, das die zway Tausent Hussaren, so noch kumen solten und von deswegen, das sie nit wissen, wo sie durchkomen möchten, auf Passau und Pilsen J zu gehen, daselbst nit durchkomen zu lassen. Zu! déme habest auch vermessenlich furgeben, das du aus hochwichtigen trefflichen Ursachen und Gefer-lichkaiten bedenkest, nit schedlich sein, das man bey dem Churfursten zu Sachsen Johanns Fride-richen erfare, wie stark Rettung und Hilf er inen in solcher eilender Gefar neben inen thun und wes er sich widerumb auch auf sie, wenn auf ine ein Beschwerung fallen wolt, verlassen und vertrösten möcht, dieweil es offenbar, und du es wissest, das wider kainen lebendigen Menschen diser Zug beschehe und das Kriegsvolk aufgenomben sey, dann wider unser Cron Behaim oder wider gedachten Churfursten, darumb sie sich nit säumen, sonder wo sie künden und mugen aufs eilendist, Freund und Rettung suchen und sich bewerben sollen. Dardurch du deinem Aid und Pflicht zuwider und der kays. auch unser kön. Mt. zu Belaidigung, Verletzung und Verachtung andern einzubilden understanden habest, ir Lieb und kays. Mt. und uns iren Kunig und von Got verordnete höchste Obrigkait für ire Feind zehalten, unserm zuziehenden Kriegsvolk den Pass zu weren und sich wider uns zu rüsten, umb Freund zu werben ja auch wider alle Vernunft, Recht und Landsordnung bey unserm und unser Cron Behaim und anderer unserer Landen und Leuten öffentlichen Feind und wissentlichen Landbeschediger umb Hilf anzusuchen und sich gegen ime einzulassen, wes er sich zu inen in seiner Beschwerung getrösten und verlassen mög. Gleichermassen habest du auch furgeben dürfen, du seist bericht, das wir unsern obristen Landhofmeister der Cron Behaim in gedachte Cron abgefertigt mit Personen und andern zu handien, auf daz die verbundene mit Gottes Willen (wie du es gemaint) beschehene Vereinigung durch teufelische Anfurung zertrent möchte werden, du hoffest aber nit, das er etwas ausrichten wurd, sonder glaubest festiglich, das dein und ir Seligmacher dem Teufel seinen Gewalt nemen und daz solch ir Furnemen durch sein götliche Kraft zertrent wurde, bemelter unser Landhofmeister seie auch allain darumb abgefertigt, das die kays. Mt. und! wir unter seinen solchen lieblichen Worten und! Handlungen zusamenstossen möchten und wo man jime glaubte und nicht in Achtung war, möchten ir Lieb und kays. Mt. und wir unsern Mutwillen (wie du es unverschembt und mit Ungrund nennen I habest dürfen) desto besser an inen volfuren. Wie dann solches und anders meer, so du zu Belai-digung und Verletzung unser kün. Mt. und Hocheit geredt, geschriben, furgenomen und verhandlet, dein Schreiben und landkündige öffentliche Thaten überflüssig genug darthun und meniglich klar und lauter zu erkennen geben So is unser ernstlich Erforderung und Befelch an dich, das du am Erichtag post vincula Petri den andern Tag Augusti zu auf Ur nach dem grossen Zaiger alhie in unserm kuniglichen Sloss Prag vor unser königlichen Person, auch unsern Fürsten und Reten, so wir bey uns haben weiden, one alle Ausred gewisslich und entlich erscheinest und Bericht thust, warumb du solches alles furnemben und handien habest dürfen, so wellen wir uns darauf mit rechtlicher Erkantnus und Erörterung der Sachen geburlich und rechtlich verhalten. Darnach wisse dich entlich zu richten.

Geben auf unsern kuniglichen Sloss Prag am Erichtag vor Marise Magdalena im M. D. xlvii, unserer Reich ut supra.

2. (In dem Urtheil, das darauf über Peter Welemický gefällt wurde, werden alle Beschuldigungen der Citation als wahr angenommen, und er, da er nicht erschienen war, zum Verlust von Leib, Ehre und Vermögen verurtheilt).