143. Soud devatenácti níže jmenovaných mest dne 26 července.

Z "Akt těch všech věcí" etc.

A po přečtení i na jiná města podepsaná, stojíli všickni vedle obeslání J. M. K. zavoláno, kterážto všecka města obzvláštně se ohlašovala. A potom ode všech on Jan Žatecký jest mluvil: že města ta všecka stojí a majíce obeslání těžké, hrozné a nebezpečné, neradi by se s J. M. K. v soudy a odpory dávati chtěli, než z čího pak koli návodu neb jak koli z nerozumu v to vešli, poněvadž jsou těžce zhřešili, protož se J. M. K. na milost i na nemilost dávají a pro Buoh prosí, aby J. M. K. k nim milostivou tvář obrátiti a jich pánem milostivým býti a je na milost i na nemilost přijíti ráčil a že více od J. M. potřebují křesťanského milosrdenství nežli spravedlnosti. V tom klekli. S tím doložením, pak co se koli z jich sprostnosti a nerozumu v těch věcech přihodilo, že jedno každé město chtí zprávu sepsanou J. M. K. podati, prosíc, aby ráčil to milostivě od nich přijíti.

Při tom najosvícenější arcikníže, osvícených knížat, biskupuov, kníže těšínské, pánuov a z rytířstva, kteří při J. M. K. seděli, tudíž pánuov ouředníkuov a soudci zemských i jiných rad J. M. K. přístojících, poníženě prosili, aby se ráčili k J. M. K. přimluviti, aby jich milostivým a milosrdným pánem býti ráčil a je na milost i na nemilost přijíti.

Skrze hajtmana markrabství Moravského povědíno: že J. M. K. měst těch devatenácti, kteříž promluvení od sebe učinili, že se na milost i na nemilost dávají, povážiti ráčil. Pak poněvadž obesláni sou v jedna slova a společně toho žádají, ač mnozí listové jich sou, jak se nepoddaně a neposlušně k J. M. K. zachovali, J. M. K. slyšíce poníženou prosbu jich a přímluvu o ně učiněnou, je všecky na milost i na nemilost přijímati ráčí. A majíli jaké omluvy, aby J. M. K. podali a z paláců aby neodcházeli, až J. M. jim další vuoli svou oznámiti ráčí.

Tato města ke dni svrchupsanému (26 července) jsou byla obeslána, aby primas, purkmistr, starší obecní každého toho města s podepsaným počtem předních osob z obce před J. M. Kr. se postavili.

30 Kouřimští.

30 Z Brodu Českého.

30 Lounští.

30 Kadaňští.

20 Slánští.

30 Domažličtí.

20 Stříbrští.

20 Berounští, odloženo jim do čtvrtku najprv příštího pro příčinu lidu válečného, který k potřebě J. M. Kr. tudy přitáhnouti měl.

30 Písečtí.

10 Vodňanští.

30 Kolínští.

30 Čáslavští.

30 Nimburští.

10 Sušičtí.

30 Chrudimští.

30 Jaromirští.

20 Mělničtí.

30 z Majta Vysokého.

20 Dvorští.

10 Poličtí.

Aus den "Akten aller Handlungen" etc.

Darnach hat man auch auf andere Stet geruft, ob sie all auf irer kun. Mt. Citation persondlich stehen, weliche Stet sich all in Sonderhait gemelt und hat Johanns Žatecký von wegen aller Stet geredt, daz sich alle Stet gestelt. Dieweil aber ire Beschickungen erschrecklich und geferlich sein, so wolten sie sich nit gern mit irer kün. Mt. in ainiche Rechtfertigung begeben, aber wie dem allem, aus was Anreizung oder Anfuhrung sie darin kumben, dieweil sie hochlich wider ir kun. Mt. verhandelt und gesundigt, derhalben so ergeben sie sich irer kun. Mt. auf Gnad und Ungnad und bitten ir kun. Mt. umb Gottes willen, ir kun. Mt. wellen sie mit den Augen der Barmherzigkait ansehen, ir gnedigister Herr sein und sie auf Gnad und Ungnad annemben, dann sie von irer kön. Mt. meer christlicher Barmherzigkait, dann der Gerechtigkait notturftig. Und in dem sein sie nidergekniet mit ferrerai Anhang, was sich also aus irem Unverstand und Ainfeltigkeit begeben, das von solichem ein yedliche Stat einen Bericht in Schriften verfast uberraichen werde, bittund ir kön. Mt. welle soliche von inen in Gnaden anemen. So haben sie auch darneben die fürstlich Durchleuchtigkeit den Erzherzogen etc. andere Fürsten und die vom Herrn und Ritterstand, so bey irer kun. Mt. gesessen, auch die Herren Landofficirer und Landrechtsitzer und andere irer kön. Mt. beiwesunde Rete unterthenigist umb Furbit zu irer kün. Mt. gebeten, auf das ir kün. Mt. ir gnedigister Herr sein und sie auf Gnad und Ungnad annemen welle. Darauf inen von dem Herrn Landshauptman aus Merhern geantwurt worden, das ir kün. Mt. der neunzehn Stet furbringen und das sie sich auf Gnad und Ungnad ergeben, vernomen und erwegen, dieweil aber ire Beschikkungen ains Lauts sein und sie auch sambentlichen soliches begeren (wiewol vil Brif vorhanden, mit weliche sie sich gegen irer hün. Mt. ungehorsamb und widerspenig verhalten) so wellen doch ir kün. Mt. in Ansehung irer unterthenigen

Bit auch der Furbit, so von irent wegen geschehen, sie all auf Gnad und Ungnad annemben und ob sie ainicherlay Bericht vor der Hand hetten, sollen sie dieselben irer kün. Mt. uberraichen, und mitlerweil von den Palatz nit hinweg geen, bis inen ir kün. Mt. derselben gnedigen Willen anzaigen werden lassen.

Und dise Stet seind auf obgeschribnen Tag beschickt worden, auf das aus einer jedlichen Stat der Primas, Purgermeister, die Eltisten von der Gemein sambt den Furnembsten aus der Gemain vor Irer kün. Mt. in hernachgeschribner Anzal sich stelleten.

Nemblich xxx von Kauřím.

xxx von Behmischen Brod.

xxx von Laun. xxx von Kaden.

xx von Slan.

xxx von Taus.

xx von Mis.

xx von Beraun, ist inen ir Tag bis auf negst künftigen Freitag verlegt worden aus Ursachen, daz gleich auf disen Tag dasselbst das Kriegsvolch zu Irer kün. Mt. Noturft durchzogen.

xxx von Piseck.

x von Wodnian.

xxx von Köln.

xxx von časlaw.

xxx von Nymburck.

x von Suschitz oder Schittenhofen.

xxx von Chrudim.

xxx von Jaromiers.

xx von Mielnick.

xxx von Hohenmaut.

xx von Hoff oder Dwuor.

x von Politzka.