NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1547, 4 července. - "Akta těch všech věcí" etc.

Ferdinand etc. Věrní milí! Jakož sme Vám předešle vuobec z Litoměřic psaním naším ten pátek po slavném hodu seslání Ducha svatého po krajích příčiny, pro kteréž sme do království našeho Českého přijeli i to, co jest od některých skutečně proti duostojenství a mocnosti naší královské přečiněno, nad čímž ztížnost máme, na díle oznámiti ráčili, té nepochybné víry jsouc, že Vás všech psaní a mandátové naši došli, kterýmž ste dostatečně vyrozuměti a těmi se spraviti mohli; nepochybujíc, že Vy také slušně i spravedlivě nad námi, králem, pánem Vaším i sami nad sebou v tom, co jest se tu proti nám, svobodám a starobylým dobrým a chvalitebným pořádkuom království českého zběhlo, lítost míti budete a máte. Jakož pak nemalý počet z obyvatelův království tohoto, věrných poddaných našich milých, byvše při nás, to sou nám oustně a mnozí skrze psaní svá oznámili, že o tom, co jest se před se bralo, jakž svrchu dotčeno, nevěděli, ohlašujíc se, že pro jiné příčiny nepečetili, než pro obhajování řádu, práva a svobod království tohoto a nám připově-děli, znajíc takové příčiny, že nás v tom opustiti ani v tom proti nám žádného z těch, kteříž sou se toho dopustili, zastávati nechtí. Protož Vás všech i jednoho každého, podle těch povinností, kterýmiž ste nám zavázáni, žádati i napomínati ráčíme, poněvadž sme se vždycky k tomu poddávali a poddáváme, že nad řádem a právem, aby to pruochod svuoj volně mělo, i nad svobodami království Českého ruku a obranu naši milostivě držeti ráčíme, a toho oumyslu že sme nikdá nebyli, abychom svobodám téhož království, jakž nám to někteří na zošklivení naše smyšleně přičítají, v čem ubližovati měli, že těch a takových, kteří sou proti nám svévolně a zoumysla přečinili i jiné mnohé věci pod přikrytým způsobem ochrany práva a svobod provedli, v ničemž zastávati a proti nám fedrovati nebudete. Neb na tom konečně býti ráčíme a toho slušně pominouti nemuožeme, než abychom je o to, jakž nahoře dotčeno, před osobu naši královskú, knížata a rady naše obeslati a k nim se slušně a náležitě podle spravedlivosti zachovati ráčili, tak aby všem vědomé bylo, že na žádného mocí sahati neráčíme.

Neb oumysl náš není, abychom těch z prvního, prostředního ani z posledního puntu a pečetění, kteříž skutečně proti nám nepřečinili, nemilostivým králem a pánem jich, jakž sme toho i v předešlém mandátu našem doložili, býti měli a ráčili, nébrž jim to milostivě promíjeti a odpouštěti a nad řádem a právem, aby pruochod svůj mělo, jakž sme to vždycky po vše časy kralování našeho činili, ruku naši královskou držeti ráčíme.

Také nás zprávy docházejí, kterak by mezi obecní lid sedlský se vtrušovalo, že by lid náš válečný nekřesťansky s lidem obecním svou vuoli provozovati a je na živnostech hubiti měli, chtíce tudy jich podle sebe proti nám pozdvihnouti; což se v pravdě nenajde, neb to zvláště opatrovati ráčíme, aby se toho nedalo.

A protož jeden každý poddaným svým i jiným oznámiti moci bude, aby se toho neobávali, žádnému se tím namlouvati, pozdvihovati ani strašiti nedali, aby kdo mocí mimo spravedlivé trestán býti měl; než v pokoji živností svých hleděli, nám a lidu našemu spíži a potřeby do vojska sem neb kde bychom jinde býti ráčili, za hotové peníze a proti slušné záplatě dodávali a jednoho každého času vezli. A kteří se tak poslušně zachovají a proti nám pozdvihnouti nedadí, ti všickni v dobrém pokoji s ženami, dětmi a statky svými zuostati a zachováni býti mají; ješto toho, jestli by se tak, jakž svrchu dotčeno, nezachovali a pozdvihnouti dali, pominuto by slušným trestáním býti nemohlo. Tím se všickni i jeden každý spraviti bude moci.

Dán na hradě našem Pražském v pondělí den sv. Prokopa, léta 47 a království našich římského 17 a jiných 21.

126. Offenes Patent Ferdinands an alle Einwohner Böhmens, in dem er versichert, dass er Niemanden unrechtmässig angreifen wolle.

dd. 4. Juli 1547. - Aus den "Akten aller Handlungen."

Offne Mandat in das Künigreich Behaim. Wir Ferdinand etc. embieten ut supra etc. Lieben Getreuen! Als wir euch in alle Crais durch unsre offne Schreiben am Freytag nach Pfingsten, das ist den dritten ditz Monats Juni von Leitme-ritz aus die Ursachen, darumben wir in unser Cron Behaim ankumen, auch dasjenige, in wen von etlichen wider unser künigliche Hochait, Reputation und Auctoritet mit der That gehandelt, darob wir dann Beschwer tragen, zum Thail gnedigiste Anzaigung gethan, verhoÖenlich euch sein nunmals solche unsere offne Schreiben und General zukommen, die ir zur Genüge vernomen und euch darnach richten mügen etc. der unge-zweifelten Zuversicht ir werdet mit uns als eurem Künig^und Herrn auch mit euch selbs in deme, was sich alda wider uns, die Freyhaiten und den alten löblichen Gebrauch und Ordnung unserer Cron Behaim zutragen und begeben, ein untertheniges Mitleiden haben und tragen, inmassen dann auch nit ein Maine Anzal aus den Inwonern unser Cron Behaim, als unsere getreue Unter-thanen, die yetzt vor unser erschinen, mundlich und aber die andern, so nit persondlich, ankumen, schriftlich Anzaigung gethan, das sie darumben, was also wie obgemelt furgenomen, kain Wissen gehabt, mit ferrerm Anzaigen, sie hetten kainer andern Ursach halben mit gesigelt, allain zu Beschützung Gerichts, Rechts, Ordnung, Frei-hait und Privilegien der Cron Behaim, uns daneben zugesagt, dieweil sie soliche Ursachen spüren und merken, das sie uns im Fai nit verlassen, noch auch darinen yemand aus denen, so des thailhaftig und verprüchig worden, vertreten wul-len, demnach wellen wir euch in allen und yedem in Sonderhait neben euren Pflichten, mit denen ir uns zugethan und verpunden, hiemit ersucht, begert und vermant haben, dieweil wir uns ye und alwegen darzu genediglich erpoten und noch ob dem Recht und Gericht, damit dasselb seinen freyen Gang hette, auch ob den Freyhaiten und Privilegien unser Cron Behaim Hand zu haben, dieselben zu schützen und zu schirmen, das wir auch nie des Gemüts gewesen, wie uns soliches ir etlich (uns allein dardurch zu verunglimpfen) aus lauterm erdichten Gemüt zumessen, denselben in wen zu nahend zu geen, das ir derselben kainen, die also wider uns mutwillig und lieh gehandelt, auch vil andere Sachen unter einen verdeckten Schein zu Erhaltung und Beschutzung des Rechtens und Freyhaiten geübt, gegen uns mit nichte vertreten oder furdern, dann wir endlich entschlossen, können und mügen es auch mit Fug nit umbgeen, sonder wellen sie, wie obgemelt für unsre königliche Person und unsere Fürsten und Rete beschicken und uns gegen inen billich und rechtlich verhalten, auf das meniglich wissentlich sey, das wir auf niemanden mit Gewalt zu greifen Vorhabens sein.

So ist auch unser kuniglich Gemüt und Mai-nung nit dahin gericht, das wir derjenigen, so in dem ersten, mittern und letzten Pund und Verschreibungen sein und die wieder uns im Werk und mit der Tat nit gehandelt, ungnedigister KŤ-nig und Herr (inmassen wir es in vorigem unsern Mandat gemelt) sein solten, sonder wellen dieselben hiemit zu Gnaden angenomen, auch ob dem Gericht und Recht, daz dasselb freyen Gang gehaben muge (inmassen wir es ye und alwegen in Zeit unser Regierung gethan) genediglich Hand haben.

Wir wellen euch auch gnedigist nit verhalten, das uns furkumbt, als solte unter den gemainen Pauersman eingepildet werden, wie unser Kriegsvolk mit dem gemainen Man unchristlich seinen S Mutwillen verfuren und denselben an seiner Narung! verderben solte, in Mainung dardurch den Pauersman neben und mit inen aufrurisch zu machen, I weliches sich doch mit Grund und in der War-: hait dermassen nit befinden wirdet, dann wir dasselb in Sonderhait bewaren und gnedigiste Achtung; darauf haben, auf das soliches nit geschehe oder I gestatet werde. Derhalben wird ein yeder aus euch seinen Unterthanen auch andern wol anzaigen wollen, das sie sich des nit besorgen oder yemanden dardurch schrecken, aufreden oder zur Aufrur bewegen dürfen, daz yemands wider die Pilligkait mit Gewalt solt gestraft werden, sonder iren Narungen und Gescheiten fridlich berublich auswarten, auch uns und unserm Kriegsvolk, Profiant und allerlay Victualia in unser Feldleger hieher oder wo wir sein wurden umb zimliche leidliche und pare Bezalung, on allen Scheuch zu füren und yeder Zeit raichen mugen. Und weliche sich also gegen uns des Gehorsambs verhalten, erzaigen und sich wider uns nit auflainen oder aufrurisch machen, dieselben alle sollen in gutem Frid, sambt iren Weib und Kindern, Hab und Gutern sitzen und dabey erhalten werden. Im Fai aber, wo sie sich also, wie gemelt, gehorsamblich nit verhielten, sonder sich zu einicher Aufrur bewegen Hessen, könte und möchte die pillich Straf nit umbgangen werden. Darnach wisse und hab sich ein yeder zu richten.

Geben auf unserm kuniglichen Schloss Prag, Montags am Tag Procopii im xlvii, der Reiche ut supra.