87. Usnesení sněmovni ze dne 18 dubna 1547.

Artikule tyto v dskách zemských zapsané byly později mřežovány, tudíž za neplatné vyhlášeny. Stalo se po usnesení sněmovním v měsíci srpnu léta 1547, když král jako vítěz zrušení všech zápisův a nálezův z doby odboje byl žádal-Stavové takové žádosti odepříti nemohli a k zrušení dvou zápisů sněmovních (18 dubna a 20 května) svolili. Svolení takové poznáváme z přípisu na prvním listu mřežovaného sněmu, o kterém přípisu usnesení stalo se 23 srpna 1547, kdež je také doslovně jsme položili.

Jisté svolení a zavření J. M. všech tří stavuov království Českého na sněmu obecném, kterýž držán byl na hradě Pražském ten pondělí po provodní neděli jinak před svatým Jiřím léta 1547.

Item, stalo se snesení všech tří stavuov královstvie českého při sněmu obecném na hradě Pražském a to takové: jakož podle předešlého snesení a přátelského nařízení všech tří stavuov královstvie Českého vyslán a vypraven jest byl lid válečný do pole ku pomezí pro obranu a ochranu královstvie Českého i také svobod téhož královstvie a všech obyvateluov v něm, ale že někteří z týchž stavuov podle předešlého svolení žádného lidu služebného pro touž potřebu jsou nevyslali a nevypravili, z příčiny té, že sou v témž snesení spravedlivém a křesťanském ještě býti neráčili a nebyli, protož již takové jest všech tří stavuov dobrovolné snesení, aby při najprvnějším sněmu, kterýž v pátek po na nebe vstoupení pána Jezu Krista se začíti má, ten artikul předkem a najprvé stvrzen byl, tak aby všickni stavové rovnost v tom tažení, kteréž se stalo, zachovali, aby jedni mimo druhé v nic vajš potahováni nebyli; než co se do týče pánuov stavuov, kteříž k předešlému přátelskému snesení teprva v pátek před s. Jiřím přistoupiti ráčili a přistoupili, k tomu že sou se na nynějším sněmu svoliti ráčili a svolili, aby tolikéž jako i předešle z jednoho tisíce kop grošuov českých po jedné kopě groších českých osobám k tomu voleným na rathouz Starého města Pražského složili a to jmenovitě od neděle najprvé příští ve čtrnácti dnech pořád zběhlých, nic v tom sobě na pomoc neberouce, konečně a bez všelijakého zadržování vyplnili, v kterémžto také času všickni ze všech tří stavuov království tohoto obyvatelé, ježto jsú v Praze při snesení J. M. tom posledním osobně nebyli aneb ješto jsú se někteří do Prahy k tomu sněmu nevypravili neb vypraviti nemohli a kteříž jsou zjevného odporu takovému J. M. snesení neučinili a jacíž pak koli vdov a sirotkuov poručníci, manové, svobodníci, dědinníci, nápravníci i všelijací jiní, kteříž na dědictví anebo na pozemských statcích, též na hotových penězích a užitcích mají, budu se moci listy pod pečeťmi svými k J. M. snesení a přátelskému nařízení, tak jakž již o tom vyměřeno jest, přiznati a k J. M. přistúpiti. Než dědinníci i jiní, ježto pečetí svých nemají a jich neužívají, k listuom svým přiznávacím na svědomí jiných dobrých lidí aneb měst kterýchžkoli za přitištění pečetí požádati moci budou. Kdož by pak koli takové věci sobě vtom času již vyměřené nevykonal a k místu nepřivedl, ten a takový již potom k J. M. přátelskému snesení více připuštěn býti nemá, leč by toho bezelstné a slušné příčiny, pročby toho vykonati v tom času nemohl, při budúcím sněmu J. M. stavuom ukázal, aneb že by nejsa na ten čas v zemi a v královstvie Českém o tom žádné vědomosti neměl; a tak také listy přiznávací s listem šacunkuov statkuov svých i v tom času berni podle týchž šacunkuov budu povinni dáti a vyplniti. A což se vyslání a vypravení do pole lidu válečného dotýče, to se dostatečně vyhledati a na hrad Pražský k sněmovnímu času dodati má, kdo kterého času s lidem svým a v jakém počtu vytáhl a tu, kdež ukázáno bylo, nadjíti se dal, tak aby ta rovnost mohla gruntovně vyhledána býti. A ten lid, kterýžto do pole vypraven jest, má hned s pole strhnouti a zase domuov se navrátiti. A my všickni obyvatelé královstvie Českého máme veřejnú hotovost naříditi a držeti, jestliže by ktožkoli chtěl neb chtěli stavuom královstvie tohoto osobě neb osobám, tudíž i svobodám téhož královstvie českého jakkolivěk mimo pořad práva škoditi a ubližovati, tehdy máme a povinni jsme v tom podle sebe státi a se nikterakž neopouštěti.

Item, na tomto jsme se také snesli a svolili, abychom k J. J. C. a k J. M. Kr., pánu našemu milostivému, na čemž jsme se na tomto sněmu snesli a oč k nám Jich M. poslati a psáti ráčili, s odpovědí posly své, zejména tyto: Volfa staršího z Krajku na Nové Bystřici, najvyššího purkrabí pražského, Viktorina Křineckého z Ronova na Dětenicích z pánův; Jiříka z Gerštorfu na Cholticích, podkomořího královstvie Českého a Hynka Krabici z Vajtmile z vladyk; Sixta z Otrstorfu a mistra Václava Medka z Krymlova z Pražan i na místě stavu městského s jistými instrukcími, mocnými věřícími listy pod pečetí zemskú vyslali a vypravili. A na to tímto sněmem relatory vedle zřízení zemského ke dskám zemským vydati se, aby taž pečeť k týmž instrukcím, mocným a věřícím listuom přitištěna byla, mají.

Item, což se Jana jinak Puoty z Ryzmberka a z Švihová dotýče, podle J. M. Kr. komisí stavové jemu Janovi Puotovi a Evě z Sudoměři, manželce jeho, do budúcího sněmu, dokudž držán bude, roku před věřiteli jeho, aby tím volněji své věci spraviti a jim věřiteluom práv býti mohl, přidávati ráčí.

Item, tohoto sněmu mocí téhož sněmu stavové odkládati ráčí až do pátku po na nebe vstoupení pána Krista najprvé příštího tak a na ten zpuosob, aby se všickni tři stavové na týž den ráno na hradě Pražském sjíti ráčili a tu o další potřeby J. M. Kr. a téhož královstvie aby jednáno bylo.

Relatorové.

Volf starší z Krajku etc., najvyšší purkrabie Pražský.

Jaroslav z Šelnberka a z Kosti etc., najvyšší komorník královstvie Českého.

Hendrych z Švamberka na Zvíkově, najvyšší sudí dvorský etc.

Adam z Šternberka etc., purkrabie Karlštejnský.

Adam z Říčan na Zásmucích skrze Václava Žehušického přiznal se.

Jan mladší z Valštejna na Točnice.

Petr z Švamberka na Boru skrze Henrycha z Švamberka přiznal se.

Jan z Pernštejna na Helfenštajně.

Heralt Kavka z Říčan skrze Volfa z Krajku etc. přiznal se.

Jindřich Firšic z Nabdína skrze Adama z Šternberka etc. přiznal se.

Vilém Křinecký z Ronova na Libři.

Arnošt z Krajku na Mladém Boleslavi skrz Jindřicha Domouského.

Vilím z Valštejna na Rychmburce.

Volf z Krajku na Švamberce.

Z rytířstva:

Jiřík z Gerštorfu na Cholticích, podkomoří královstvie Českého.

Bernard Žeušický z Nestajova, purkrabie kraje Hradeckého, skrz Jana Tamchynu.

Burian Trčka z Lípy na Lipnici skrz Jiříka z Gerátorfu etc.

Kryštof z Vřesovic na Kostomlatech.

Václav Žehušický z Nestajova na Žehušicích.

Kuneš Bohdanecký z Hodkova na Žlebích.

Jan Tamchyna z Doubravice.

Jeroným Šlik z Holajče, hrabě z Pasaunu na Lokti.

Bohuše Kostka z Postupic na Litomyšli.

Volf Bořita z Martinic na Smečně.

Jindřich Švihovský z Ryzmberka etc. skrz Adama z Šternberka.

Albín Šlik z Holajče, hrabě z Pasaunu.

Jan Tunkl z Brníčka skrz Adama z Šternberka na Zelené hoře.

Jiřík z Valštajna na Hostinném skrze Jana Čejku z Olbramovic.

Joachym z Hradce na Hradci skrze Volfa staršího z Krajku etc.

Hynek Atrzpach z Dubé a z Lipého.

Vilím Hasištejnský z Lobkovic skrze Albína Šlika etc.

Diviš Slavata z Chlumu a z Košumberka skrze Viléma Křineckého z Ronova.

Jan starší z Švamberka skrz Adama z Šternberka.

Jaroslav Vranovský z Valdeka.

Jan z Valštejna na Hostiné skrze Jana Čejku z Olbramovic - z pánuov.

Vilém Kamajtský ze Lstiboře na Žernosecích. Jan čejka z Olbramovic na Souticích. Hynek Krabice z Vejtmile. Petr Doupovec z Doupova.

Zikmund Anděl z Ronovce skrz Václava Žehušického. Fabian Sekerka z Sedčic. Jan Nebřehovský z Nebřehovic. Jan Malobratřický z Řehce.

Jan z Vitenče na Tochovicích, mincmistr královstvie Českého.

Václav Zahora z Záhoří. Jan Opit z Maličína. Suda z Řenec skrz Václava Žehušického. Václav Malešický z Černožic na Ratajích. Jiřík Hochauzar z Hochauzu. Jindřich Domouský z Harasova. Tobiáš Budský z Varnsdorfu skrz Jana čejku z Olbramovic.

Václav Špulíř z Jiter.

Mikuláš Malovec z Malovic skrz Adama z Šternberka.

Zdislav Boren ze Lhoty skrze téhož.

Jindřich Valečky z Vřesovic.

Viktorin Vikhart z Šanova skrz Hynka Krabici. Hanuš Štampach z Štampachu. v ,

Kryštof Zylvar z Pilníková skrz Jana Čejku z Olbramovic.

Jan Dašický z Barchova skrze téhož.

Jan Bechyně z Lažan na Bernarticích.

Čeněk Dašický z Barchova.

Jeroným z Hrobčice skrze Jiříka Hochauzara.

Václav Popel z Vesce, skrze Jana Čejku ut supra.

Václav Hrabaně z Přerubenic skrze Jana Čejku ut supra.

Henrych Doupovec z Doupova.

A Pražané všech tří měst Pražských i jiní poslové z měst též se k relací přiznali.

Actum et terminatum feria die Vitalis anno 1547.