86. Kutnohorští podávají na sněm zprávu o úpadku hor za příčinou uvedeného obyčeje německého, prosí za přímluvu ku králi, aby stříbro do ciziny se nedodávalo, nýbrž" mince na Horách Kutnách se razila, tudy cizí mince německá vypleněna byla, též aby nějaká berně pro vyzdvižení hor se povolila.

1547, 15 dubna. Původní konc. v archívu Kutnohorském.

V. M. vysoce urození páni etc. Bezpochyby že v paměti míti ráčíte, kterak let předešlých i teď nevelmi dávno na J. M. Kr. i také na V. M. pány stavy skrze suplikaci i oustně mnohokrát vznášeli sme, že z příčin těchto Hory Kutny na pádu postaveny jsú:

Předkem, že J. M. Kr. štaury, to jest pomoci, kteréž na oboje hory stříbrné i Kaňkovské za předešlých králuov J. M. slavných pamětí dávány každého téhodne byly, i jiné milosti havéřuom (jimiž ty hory v bohatství i v chudobě držány byly) odjíti jest ráčil.

Potom že jest doly staré stříbrné, řečené Vosel, Rousí, Slašary etc. a tu všecku cechu hor stříbrných, bez kterýchžto hor stříbrných Kaňkovské nikdá dobře nestály a státi moci nebudu, proti poníženým prosbám našim i také proti radám znalých, rozumných, zvyklých horníkuov na radu některých Němcuov spustiti jest ráčil.

Pořádek pak slavný havéřský pro snětí dotčených štauruov jinak pomocí a milostí, kterými chudí a noví nákladníci fedrováni byli, aby s lepší chutí vedle svých nákladuov a prakcí, vortuov a míst hledati a díla svého vyhledati mohli, i pro jakýs nový škodný, na těch horách nebývalý, i proti právuom horním uvedený německý obyčej, nemoha míti živnosti, jest rozptýlen a téměř v nic obrácen.

Obec mincířská a prejkeřská znamenitými svobodami a právy od J. M. králuov českých, slavných pamětí, nadaná a obdařená, ta těchto časuov rozličnými pohrůžkami, jiných mincířuov na ně uvedením aneb jinde v cizí zemi mincováním, stříbr odjetím a od některých i na hrdle trestáním, od statkuov svých za dědictví koupených jsú utištěni. Neb kde jest prvé v sedmnácti šmitnách mincováno a odtud předně od nich na hory nakládáno bylo, též také chudí sirotci a vdovy, což po nákladích a cupusích na hory zbývalo, odtud své poživení měli, to jest proti právuom a privilegiím jich, jim i s jinými mnohými pomocmi za jiných císařuov a králuov J. M. ku pomoci na mincování dávanými, odjato a na čtyři toliko šmitny s pomocí stříbro k mincování grošuov se jim váží. A tak ta obec přes cupusy téměř nic dotčených statkuov svých neužívá, čehož jest za předkuov J. M. Kr. císařuov ani králuov i při větší chudobě za žádného nebývalo..

Erckafeři pak mezi jinými, ti sou také znamenitě zemdleni a souženi i k chudobě přivedeni, neb dokud jsou z hor starých stříbrných rudy, což jest opět v jinaj novaj štrych převedeno, kupovali, odtud roštverky majíce, že jsů z kyzuov Kaňkovských z jedné hýle o několiko lotuov stříbra více šmelcovati a do mince stříbro přinášeti i také odtud na hory nakládati mohli, a jak sou před tímž prodajové rud stříbrných svedeni a dolové staří spuštěni, že najvajš sedm nebo osm lotuov z jedné hýle vyšmelcovati mohu; a tak tiž erckafeři draho kyzy, olovo, uhlí kupujíce a znamenité náklady na dělníky a košt hutní činíce a stříbra jednu hřivnu po 2 1/2 kp. gr. č. do mince dávajíce, státi a tak ani na hory cupusuov dávati a na ně nákladuov činiti nemohu.

Z kteréhožto oznámení našeho ráčíte V. M. dostatečně tomu vyrozuměti, že ty hory od obce naší a dotčených pořádkuov, vedle štauruov a pomoci, které z mince šly, a ne odjinud zdržovány byly.

Kaňkovská obec a kverci také sobě znamenitě ztěžují, že erckafeři pro spuštění doluov starých stříbrných, nemajíce z nich roštverkuov, lacino kyzy kupují, tak že proti jich nákladuom prodajové postačovati nemohu, tím dokládajíce, nebudouli erckafeři přidáním na stříbřích a ty hory štaury opatřeny a vedle starobylého obyčeje držány, že jsů již na pádu a že spuštěny budou.

Pořádek šlichýřský, který také na hory nakládal a nakládá, ten jest od svých živností také odstrčen, nebo Němci pod frystunky, haldy, které z našich nákladuov přišly, na hory nic nenaloživše a nenakládajíce, puchují a šlichují, a stříbra odtud přišlá některým Němcuom, jakž zpráva jest, po 4 kp. g. č. a některým po St. kp. 15 g. českých, čehož my Čechové užiti nemuožem, jsouc k tomu bližší a spravedlivější jakožto nákladníci, se platí.

Jakož pak na místě našem a jiných všech pořádkuov, tuto dotčených, ač bylaliby toho potřeba, buď skrze sepsané aneb oustní zprávy širší oznámení učiniti se má.

A protož za to V. M. snažně prosíme, že se ráčíte k J. Kr. M., pánu našemunejmilostivějšímu, přimluviti i mezi artikule snesené pro opatření a vyzdvižení těch hor toho doložiti, aby J. Kr. M. proti zřízení zemskému, pro kteréž jiné pokutovati ráčil, stříbr hertovních ani v mědi nikam jinam z země, než aby na Horách Kutnách mincována byla, aby tudy mince cizí německé, nehodné vypleněny byly, kterýchž ani na Horách Kutnách nemuožem prázdni býti, vydávati neráčil.

A též za to V. M. prosíme, pro vyzdvižení Hory Kutny, z které mnoho poctivého, dobrého a užitečného tomuto království přicházelo a s pomocí pána Boha všemohúcího přicházeti bude moci, že nějakú berni vedle uvážení V. M. slušnú a možnú (jakž se nadějem, že se tak stane) milostivě a laskavě opatřiti ráčíte.

A s tím se pánu Bohu a V. M. k ochránění, z takových těžkostí vysvobození, pro dobré tohoto království poroučíme a za milostivu a laskavú odpověď V. M. prosíme.

Datum na Horách Kutnách v pátek po slavném hodu vzkříšení pána Krista, spasitele a vykupitele našeho, léta Páně 1547.

 

Šepmistři a rada, obecní soudce, starší obecní, pořádkové, Kankovští cechové, na místě vší obce na Horách Kutnách.









Přihlásit/registrovat se do ISP