58. Ferdinand I. osobám zřízeným ode všech stavů a Pražanům odpovídá na ztížné jich psaní, že knížata Mauric a August žádného nepřátelského vpádu do Cech neučinili, nýbrž že s ním skrze království České táhnou k císaři, aby Hanuše Fridricha, jenž do Cech vpád učinil, potrestali.

V MOSTU, 1547, 26 března. - Opis v archivu Jindřicho-Hradeckém.

Psaní Vašemu nám učiněnému sme vyrozuměli a tuto Vám na to odpověď dáváme: že jste tomu z předešlých listuov našich odevřených i jinak bezpochyby dostatečně vyrozuměti mohli, že toho úmyslu spolu s osvícenými Mauricím a Augustem, knížaty saskými a markrabí míšeňskými a Hanušem Jiříkem, markrabí brandeburským, ujci našimi věrnými milými, jako s pomocníky našimi v erba-nuůcích spřízněnými, býti ráčíme, k císaři římskému J. M., pánu a bratru našemu najmilejšímu, táhnouti; jakož sme pak to učiniti a s výš psanými knížaty, Jich L. již vytáhnouti a dnes osobou naší sem přijeti ráčili. A poněvadž toho jistou zprávu máme, že jest Hanuš Fridrich, který se knížetem saským jmenuje, do království našeho českého s lidem svým válečným vpád udělal a Jochmistál i také Přísežnici, v tomto království ležící, vzal a přísahu jim proti nám, jakožto králi českému, vydati rozkázal: chtíc my dotčené království před dalšími škodami, záhubami a vpády uvarovati, (jakož jest pak až posavad na naší pilnosti a péči, což sme pro ochranu a obranu téhož království dobrého a užitečného znáti ráčili, nic nescházelo) protož jest toto válečné tažení od nás a svrchu psaných knížat skrze království toto české a žádným jiným zpuosobem než pro obranu a obhájení dotčeného království a tak dále k císaři J. M., kterýž toho po nás žádal a tak míti ráčil, předsevzato; neb skrze Jich L. knížata žádnému jest se tudy žádné škody nestalo než každému se, což s lidem svým protráví, platilo a platí. A v pravdě se při nás snáší, že ste nad tím, že jsou táž knížata toto tažení podlé nás pro obranu království českého a jiných poddaných svých předsevzali, menší ztížnost, nežli to, že jest od nepřítele na toto království sazeno a do něho se vpád stal, míti a nésti a to k mysli Vaší připustiti měli a mohli, neb sme nikdá na tom nebyli a nejsme, abychom co na království naše České aneb Vás, což by proti svobodám býti mělo, vzkládati měli; než vždycky jste to v skutku, jakž nepochybujem, při nás sezná vali, že jsme též království a Vás milostivě opatrovati, obhajovati i ochraňovati ráčili a mimo slušné neobtěžovali. A tak předce na tom býti a zítra ve jméno pána Boha všemohúcího spolu s týmiž knížaty odsud se hnouti a k císaři J. M. přitáhnouti ráčíme, aby tudy dotčený Hanuš Fridrich, který se knížetem saským jmenuje, pro svou neposlušnost a zlé předsevzetí skutečně trestán a království, země i poddaní naši věrní milí v dobrém pokoji tím lépe býti a trvati mohli.

Dán v Mostu v sobotu po panny Marie zvěstování léta etc 47.

dd. BRÜX, den 26. März 1547. - Aus den "Akten aller Handlungen".

Wir haben Eur Schreiben des Datum Prag am Tag Marie Verkundung emphangen und seines Inhaltes vernomen und wellen euch darauf nit bergen, das wir nit zweiflen, ihr habt aus unsern Mandaten, so derhalben ausgangen und sonsten zur Genuege versteen mügen, das wir uns sambt den hochgebornen Moritzen und Augusten Ge-bruedern, Herzogen zu Sachsen, Landgrafen in Döringen und Markgrafen zu Meichsen, auch Hans Gorgen Markgrafen zu Brandenburg, zu Stetin, Pommern, der Cassuben und Wenden etc Burggrafen zu Nürmberg und Fürsten zu Rügen unsern lieben Oheimen und Fürsten, als die uns mit Erbeinigung und sonst verwant zu der röm. kais. Mt. unserm lieben Brüdern und Herren zu begeben Willens. Dieweil wir dann glaubwirdigen Bericht empfangen, das der Echter Johans Fridrich unser Künigreich Beheim angegriffen, uns und unser Cron Eigenthumb den Jochmistal und die Pressnitz durch sein Kriegsvolk eingenomben und wider uns als regirunden Kunig zu Beheim schweren lassen, haben wir solichen Zug durch dises Künigreich, auf das dasselb vor ferrern Schaden, Nachteil und Eingriff verhuet möcht werden, wie wir dann je und alweg an unserm muglichen Fleiss, was zu Bewarung der Cron dienstlich und nutzlich, nichts erwinden lassen mit ihren Liebden an die Hand genomben und heut dato hieher mit unser königlichen Person ankumben und also solicher Zug von uns und ihren Liebden und sonst keiner anderen Gestalt, dan zu Beschutzung der Cron Beheim und zu hochgedachter röm. kais. Mt., die es von uns begert, und also haben wellen, für-genomben, auch durch ihre Liebden und derselben Kriegsvolk niemanden kein Schaden zugefuegt, sonder gute Bezalung beschehen. Dann ihr unsers Erachtens ob dem, das unser Cron angegriffen und unser Eigenthumb eingezogen billicher mer Beschwerungen, dann das gemelte Fürsten uns und der Cron zu Nutz, Gutem und Erhaltung derselben zugezogen, tragen und zu Gemuet fassen sollet. Wir seind auch nicht des Willens gewesen und noch nit, das wir unser Cron Beheim oder euch was wider eure Freiheiten auferlegen wolten, sonder ihr habt nie änderst befunden, dann das wir die Cron je und albeg geschützt und geschirmt und mit keinem unpillichen Handl beladen und sein darauf also noch in dem Namen des Allmächtigen des Willens uns sambt ihren Liebden als Morgen zu erheben und zu kais. Mt. zu ruken und zusamben zu stossen, auf das der Echter Johans Fridrich wegen seines Ungehorsambs und frevenlichen Thaten gestraft, unsre Königreich, Land und Leut beschützt, beschirmt und in desst pesser Rue bleiben mügen etc.

Geben in unser Stat Prixen Sambstag nach annuntiationis Marise den xxvi Martii anno etc im xlvii unserer Reich u. s.