V PRAZE. 1547, 22 března. - Orig. v archivu Výmarském.

Služby naše a mnohé pozdravení vzkazujem. Osvícené kníže a pane, pane nám milostivý! Dnešního dne dodáni jsú nám dva listové jazykem latinským sepsaní a však v jednostajných slovích, v nichžto Vaše knížecí milost nám příčiny tohoto nynějšího vojenského pozdvižení předkládati, a ku potěšení našemu vítězství nad Albrechtem markrabí Brandemburským i také lantkrabí Leychtemberským obdržené oznamovati, a nás k zachování dobrého pokoje podlé smluv prošlých mezi království českým a domem saským V. kn. M. žádati i napomínati ráčíte, jakž oboje psaní to v sobě šíře obsahuje, jehožto datum jest v Geitan 12 dne měsíce března. I V. kn. M. oznamujem, že jsme při tomto našem sjezdu do Prahy o mnohé věci mezi sebou pilná rozmlouvání dle potřeb našich obecních a království Českého měli a ještě máme, i také o odpověď byli jsme se snesli, kteráž jesti od nás na předešlé od V. kn. M. k nám učiněné psaní dána býti měla, a ji jsme majíce ony i ony zprávy psáti poručili; však než jesti taková odpověď k spečetění přišla, jistému a konečnému V. kn. M. úmyslu z posledního tohoto k nám učiněného jednoho i druhého psaní dostatečně jsme vyrozuměli. A protož aby V. kn. M. neráčila o tom pochybovati, že by snad psaní V. kn. M. u nás v zapomenutí bylo, tu naši odpověď v. našem tomto listu zavřenu V. kn. M. také posíláme. A majíce nad tím vděčnost, že V. kn. M. při smlúvách mezi království českým a domem saským upřímně a křesťansky státi a na časy budůcí tak se chovati ráčíte, my tolikéž na jiném nikdyž jsme nebyli a nejsme, než podlé vyměření týchž smluv k V. kn. M. a k poddaným V. kn. M. všelijak náležitě a jakž na dobré sluší, týmž zpuosobem se chovati, a tím, což by k pokoji, k zachování sousedství dobrého i také k obnovení týchž smluv mezi království českým a domem saským náleželo, nemíníme déle prodlévati, velikými prosbami toho na pánu Bohu žádajíce, aby křesťanstvo všecko i říši tak válkami těmito roztrhanou a souženou z své svaté božské milosti ráčil upokojiti. A té celé do V. kn. M. sme duověrnosti, že to při hajtmaních i poddaných V. kn. M. tolikéž i při lidu válečném dostatečně opatřiti ráčíte, aby se přes pomezí království českého obyvateluom téhož království žádné škody nedaly, neb my nejinak, než jakž staré ty smlouvy a dědičné v sobě obsahují, budem potom k těm anebo k tomu, od nichžto týmž smlúvám ublížení se stalo, věděti jak a pokud se zachovati. Však při tom nezdálo se nám toho mlčením pominouti, že této hodiny nám zpráva přišla, žeby V. kn. M. město Jochmtal vzíti ráčila a téhož města obyvateluom povinnost stavuom království českého od V. kn. M. že by dána byla. I jestli že jest to tak, V. kn. M. žádáme, že toho všeho šetřiti ráčíte, což by mezi království českým a domem saským dobrý pokoj, sousedství, lásku a svornost zdržovalo. Dán v Praze, 22 dne měsíce března léta od narození syna božího tisícího pětistého čtyřidcátého sedmého.