V PRAZE, ve čtvrtek po s. Valentinu (17 února) 1547. - Opis v archivu Jindřicho-Hradeckém.

V. Kr. M. oznamujem, že jest nám dne včerajšího zpráva jistá učiněna, kterak by někteří z kuchyně V. Kr. M. služebníci při přítomnosti mnohých lidí dobrých nejednou a nejednoho času, ale častokráte v městě Litoměřicích v domu Jiříka Kramáře to mluvili, že ti Pražané to shledati mají, že v brzkém času od krále sroceni budou; nějaký pak šermistr, kterýžto u V. Kr. M. najvyšším nad střelbou a nad děly správčím jest, to světle i neukrytě a tolikéž před lidmi dobrými že jest též mluviti směl: "Škoda, že kdo dobrý v té Praze zuostati má, neb k tomu dříve než puol druhého měsíce pomine přijde, že král znamenitý počet lidu cizího a rozličného" - jmenujíc národy ty cizí zejména - "na ta města Pražská pustiti a tak z gruntu je zkaziti chce a míní, že kámen na kameni nepozuostane, tak aby žádný na potomní časy neřekl, že jesti tu město a Praha byla;" o čemž o všem pořádněji, jaké sou to řeči a které sou to osoby, ježto sou je mluviti směly, týž Jiřík Kramář, byv přítomný a s jinými je slyše, bude moci zprávu dostatečnější V. Kr. M. učiniti. A poněvadž předešlých časuov od V. Kr. M. takové poručení máme, kdybychom kdy koli co takového, V. Kr. M., království tomuto, nám a městuom Pražským škodného, uslyšali, abychom se po takových věcech pilně ptali a doptajíce se gruntu, to na V. Kr. M. bez meškání vznesli, že v tom skutečné opatření od V. Kr. M. jmíti máme. A ty a takové řeči lehkomyslně a nevážně, bez našeho všeho provinění, o nás i o městech Pražských od služebníkuov V. Kr. M. puštěny a ty také lidmi a svědky obvedeny sou, kterýchžto ti nevážní naši utrhači nikoli slušně zapříti moci nebudou. Ješto my abychom co takového na V. Kr. M. zasloužili, proč bychom zkázy s manželkami a dítkami i s městy těmito Pražskými tak hrozné očekávati měli, tomu nikterakž vyrozuměti, ani u sebe nadjíti nemuožeme, poněvadž sine vždycky věrně a upřímě, jakž bohdá na věrné poddané náleží, V. Kr. M. jakožto pánu našemu milostivému se vší ponížeností sloužili a pro dobré a užitečné předkem V. Kr. M. i království tohoto hrdel ani statečkuo svých nikdyž nelitovali. A protož V. Kr. M. jakožto pána našeho milostivého poníženě žádáme a prosíme, že nás, jakožto věrné poddané, proti takovým nevážným a lehkomyslným lidem litovati a nám to k skutečné nápravě přivésti ráčíte. Neb, milostivý králi! nestaloli by se toho (ač té naděje do V. Kr. M. nejsme) a my před takovými lidmi a jich ukrutnými pohruožkami slušně a spravedlivě opatřeni bychom nebyli, tehdy toho pokoje, kterýž nám při odjezdu V. Kr. M. k zachování a k opatrování v městech Pražských poručen jest, nikterakž bychom snad, bychom pak i najvíce chtěli, zdržeti a lidu obecního ukrotiti nemohli. Neb již i v Praze takové a k tomu podobné pohrůžky od některých služebníkuov V. Kr. M. proskakují, ješto my tomu, aby se to s volí a vědomím V. Kr. M. dáti mělo, nikterakž věřiti nemuožeme. Za odpověď V. Kr. M. spěšnou, kterouž bychom se zpraviti mohli, poníženě žádáme.

Dán v Praze ve čtvrtek po sv. Valentinu, léta etc. 47.

dd. PRAG, am 17. Februar 1547. - Aus den "Akten aller Handlungen".

Eur kön. Mt. zeigen wir an, das uns gestrigen Tags gewisse Bericht zukommen, wie das etliche Eur kön. Mt. Diener aus derselben Küchel in Beisein viel ehrlicher Leut nit einmal und nit ein Zeit, sonder zum offtermal in der Stat Leitmeritz im Haus Georgen Kramers dieses geredt haben: Die Prager sollen es befinden, das sie in kurzer Zeit vom König gedemutiget werden, und dann aber einer, nemblich der Geschirrmeister, der Eur Mt. Obrister uber das Geschütz ist, hat öffentlich unverporgen auch vor ehrlichen Leuten reden dürfen: Es ist Schad, das jemands frumer zu Prag beleiben soll, dann es werde darzu kumben, ehe dann anderhalb Monat vergehen, das der König ein ansehenliche Anzal allerlei fremds Volks (und hat also dieselben frembden Nationen mit Namen genennt) auf die Prager Stet schicken und will und gedenket sie also in Grund zu verderben, das ein Stein auf dem andern nit beleiben soll, also, das Niemands zu künftigen Zeiten nit wird mugen sagen, das allda Prag gestanden oder gewesen sei etc.; welches alles gedachter Georg Kramer ordentlicher was es für Red, auch wer die Personen gewesen, die solches reden haben dürfen, nachdem nit allein er, sonder auch andere dabei gewesen und solches gehört, anzeigen und E. kön. Mt. einen grundlichen Bericht thun mugen. Dieweil wir dann zuvor von E. kön. Mt. in Bereich haben, wo und zu welcher Zeit wir etwas solches, das E. kön. Mt., dieser Cron, uns und den Prager Steten schedlich und nachtheilig were, höreten, das wir demselben allem fleissige Nachfrag haben und nach grundlicher Erkundigung ohn Verzug E. kön. Mt. anzeigen sollen, so wollten E. Mt. im Fall wurkliche Einsehung thun und aber diese obangezeigte unbedechtige und leichtfertige Red von E. Mt. Dienern ohn alle unsere Verschuldigung von uns und den Prager Steten ausgepreit und numals mit etzlicher Leut Zeugnussen volfurt und bezeugt, welche gethane Red auch dieselbigen leichtfertigen Leut und unsere in diesem Fall böse Nachreder billich nit laugnen werden mugen. Derhalben und sonderlich, dieweil wir bei uns befinden, das wir umb E. kun. Mt. nie verdient noch verschuldet, das wir sambt unsern Weib und Kindern auch diesen Prager Steten soliches erschrockenlichen Verderbens gewartend sein sollen, sonder das wir je und allwegen treulich, unterthenig, und wie ob Gott will, treuen Unterthanen wol zustehet, E. kön. Mt. als unserm gnedigisten Herrn in aller Demutig-keit gedient und zuforderst E. kön. Mt. und dieser Cron zu Gutem, Frumben und Peštem unserer Leib und Gut nie verschont; so bitten E. kön. Mt. wir in aller Unterthenigkeit, E. kön. Mt. welle mit uns als derselben getreuen Unterthanen, wider und gegen solichen leichtfertigen und losen Leuten ein gnedigistes Mitleiden tragen und uns soliches von ihnen zu entlichem und wirklichen Abtrag bringen. Dann, allergnedigister Künig, wo solches nit geschehe (des wir uns doch zu E. kön. Mt. mit nichte versehen) und wir vor solichen Leuten und ihren erschrocklichen Droungen billichen und gerechtlichen nit versorgt, so wurden wir vielleicht den Fried, den uns E. Mt. bei derselben Abreisen in den Prager Steten zu erhalten auferlegt und befolhen mit nichte, ob wir gleich am meisten gern wollten, erhalten, noch den gemeinen Mann stillen. Dann auch numals zu Prag solliche und dergleichen Droungen von etlichen E. Mt. Dienern gehört werden, welches wir, das es mit Wissen und Willen E. kön. Mt. geschehen soll, gar kein Stat noch Glauben geben, und bitten also Eur kon. Mt. umb ein furderliche Antwurt, daran wir uns wissen zu richten.

Geben Prag am Pfinstag post Valentini anno etc im xlvii.