301. Usnešení sněmovní l. 1542, 4. května.

MS. v českém archivu zemském s nápisem: "Červení sněmové od 1541 do 1582."

Tito artikulové na sněmu obecním, kterýž držán byl při přítomnosti J. M. Kr. na hradě pražském léta tisícieho pětistého čtyrydcátého druhého ve čtvrtek po svatém Zikmundu, dědici českém, ode všech třie stavuov královstvie českého svoleni jsou.

Jakož jest J. M. Kr., pán náš všech milostivý, skrze instrukcí, kteréž jest stavuom královstvie tohoto podati ráčil, vznešení v mnohých duoležitých potřebách strany toho ukrutného a litého nepřítele Turka učiniti ráčil, oznamujíc, kterak znamenitý počet lidu jízdného i pěšího na stavích svaté římské říše obdržeti a způsobiti jest ráčil, na kterýžto lid a pomoc i jiné potřeby válečné, čímž by opatřeni býti měli a mohli, znamenitého nákladu se potřebuje, s kterýžto J. M. Kr. pro předešlé mnohé veliké náklady a vydání svým doložením býti nemuože, a protož aby taková znamenitá pomoc se nerozešla a v nic obrácena nebyla, ale k dobrému a užitečnému předkem J. M. Kr. a všemu křesťanstvu, královstvie tomuto a jiným zemiem k tomuto královstvie připojeným a vtěleným a obzvláště zemiem J. M. Kr. dědičným s prospěchem, s pomocí pána Boha všemohúcieho přivedena býti mohla, J. M. Kr. stavuov za radu a pomoc jako svých věrných milých poddaných žádati ráčí, tak jakž táž instrukcí od J. M. Kr. podaná, to vše v sobě šíře obsahuje, vysvětluje a zavierá.

I na takové J. M. Kr. předložení a žádost, znajíc toho jistu a konečnú potřebu, všickni tři stavové tohoto královstvie jsou se jednomyslně snesli a srovnali: předkem, abychom nechajíc všech zbytečností a hřiechuov, pro kteréž se Buoh všemohúcí hněvati a takové obtížnosti na nás i na všecko křesťanstvo dopouštěti ráčí, Jeho svaté božské milosti se jednomyslně pokořili, tu silnú víru k Jeho svaté milosti majíc, že nás lidu svého opouštěti neráčí, ale pro slávu syna svého milého a pro rozmnožení svaté viery křesťanské nám proti témuž nepříteli všeho křesťanstva Turku pomoc a zvítězení dáti ráčí; a tak z jednomyslné svornosti a lásky k takové duoležité potřebě J. M. Kr., pánu našemu milostivému, padesáte tisíc zlatých rejnských z této nynější polovice berně vybrané na spíži, aby ta zakoupena pro opatření a potřebu téhož lidu válečného býti mohla, na ujištění pana Kryštofa z Ejcinku půjčujem, tak a na takový konec, aby zase od téhož pana Kryštofa nadepsaného v moc osobám od stavuov k tomu voleným a zřízeným, totižto panu Adamovi z Říčan, Piramovi Kapounovi z Svojkova a Janovi Srnovi z Karlové Hory navrácena a dána byla a to konečně na sv. Jiří najprvé přieštího. A týmž berníkóm za jich práci má z té berně dáno býti: Adamovi z Říčan sedmdesáte pět kp. gr., Piramovi Kapounovi padesáte kp. gr. a Janovi Srnovi čtyrydcet kp. grošů vše pražských českých.

Item, což se pak ostatku této první polovice berně nyní vybrané, což jí nad těch padesáte tisíc zlatých rejnských, na spíži puojčených, zbývá a zuostává, dotýče, takto jsme se všickni tři stavové snesli a svolili: aby též osoby volené vejš jmenované od berníkuov krajských takovú berni pozuostalú k sobě přijímaly a berníci krajští aby jim takové berně na hrad pražský z krajuov s pomocí téhož města, v kterémž se ta berně vybierá, na náklad z též berně dodávati povinni byli a to konečně mezi tímto časem a svatým Duchem najprvé přieštím, což by najspíš býti mohlo; a svrchu oznámené osoby takových peněz na nic jiného žádným vymyšleným obyčejem vydávati a obraceti nemají, než na lidi a potřeby všelijaké válečné v tomto nynějším tažení proti Turku z rozkázání najvyššího pana hajtmana polního colmistru, však na ten způsob, když by najvyšší pan hajtman polní neb místo jeho držící lejtenant k již psaným osobám voleným téhož colmistra s listem pod pečetí svou poslali, a týž colmistr, což tak takových peněz k sobě přijímati bude, aby z nich povinen byl často psaným osobám voleným, a osoby volené stavům počet řádný učiniti, tak aby se z toho vyrozuměti mohlo, že ty peníze nejinam, než na tu vlastní potřebu válečnou obráceny a vynaloženy jsú.

Jakož druhá polovice berně při času sv. Vavřince najprvé přieštího podle sněmu předešlého vybrána a dána býti má, o též polovici berně tolikéž jsme se všickni tři stavové snesli a svolili, tak že berníci krajští předešlým sněmem volení takovou berni předce mají vybierati a svrchu oznámeným osobám voleným v moc jich na hrad pražský jakž i první polovici vydati, a ony volené osoby to mají tak riediti a nejinam než na ty válečné potřeby vydávati, jakž v svrchním artikuli o první polovici berně šíře napsáno jest. A jestliže by pán Buoh z své svaté milosti vítězství šťastného popříti ráčil, čehož všickni na Jeho svaté božské milosti žádáme, takže by též sumy buď druhé polovice neb jakéhožkoli dílu vynaložiti potřebí nebylo, a také že by dřiev sv. Vavřince ten lid tak z říše proti Turku vypravený z pole strhl a ta potřeba minula, tehdy aby berníci krajští takové druhé polovice té berně nikam z krajuov bez povolení všech třie stavuov nevydávali.

Item, jestliže by pak z takové naší pomoci a sumy jakéžkoli buď děla neb jiné válečné potřeby koupeny byly, když by taková potřeba pominula, ty zase stavuom královstvie tohoto navráceny a v jich moc dány býti mají.

Item, také J. M. Kr. všickni stavové tohoto královstvie za to prosí, poněvadž předešlý sněm s jinými zeměmi k tomuto královstvie přieslušejícími i také s zeměmi J. M. Kr. dědičnými o touž pomoc svolen a zavřín jest, takže všickni jednostajnú rovnost v té pomoci nésti jsou povinni, aby J. M. Kr. to opatřiti, zřiediti a zjednati při těch všech zemích ráčil, tak aby oni v takovém vynaložení sumy a peněz svých s námi rovnost nesli a vynaložili.

Tolikéž J. M. Kr. za to stavové žádají a prosí, jestliže by jaký lid k té potřebě proti Turku J. M. Kr. na tuto pomoc svolenu přijímati ráčil, aby ten lid z tohoto královstvie, kteříž by slúžiti chtěli, v službu přijíti a jich nepomíjeti ráčil.

A jakož jest Zdislav Berka z Dubé a z Lippého, najvyšší hofmistr královstvie českého, předešlým sněmem za najvyššího hajtmana polnieho volen, na kteréžto volení a žádost stavuov volně se jest najíti dal a tu práci podnikl a k sobě přijal, tolikéž i předešle jest učinil, též také Ondřej Ungnad z Suneku za lejtenanta jemu ku pomoci přidán byl a v tom se povolně najíti dal: i poněvadž se takové do pole tažení prodlévá a oni na se pro tuž potřebu, jakž to na stavy vznášejí, náklad nemalý učinili jsou, i nechtíc stavové aby toho škodu nésti a míti měli, také jsou se na tom svolili, aby z této berně a pomoci svrchu psané jim dáno bylo, totižto najvyššímu hajtmanu polnímu za první i tento náklad a práci puol osma sta kp. gr. česk. a Ondřejovi Ungnodovi puol třetího sta kp. gr. česk., kteřížto v týchž úřadech a práci v další potřebě státi a trvati mají. Při tom také, jakož jsou Zbyněk Berka z Dubé a Václav Pětipeský z Krásného Dvoru ku pomoci a obraně markrabstvie moravského lid jízdný i pěší v předešlém času vésti a nad nimi hajtmáné býti měli, pro kteréžto hajtmanstvie volené a na se práci přijatu náklady jsou, jakž na stavy vznášejí, učinili: i poněvadž jest Jan z Pernštajna na Helfnštajně jemu Zbyňkovi na týž jeho náklad sto kop grošův pražských českých puojčil, ty aby jemu Janovi z Pernštýna z též berně a pomoci nyní vybrané zase dány a navráceny byly, a jemu Václavovi Pětipeskému z též berně také aby sto kop gr. českých dáno bylo.

Item, což se židuov dotýče, jakož jsou předešlým sněmem od J. M. Kr. na dožádání všech třie stavuov z královstvie českého vypovědíni, a to podle jiných artikuluov sněmovních dskami zemskými zapsáno býti mělo, J. M. Kr. toho při tom zuostavovati ráčí, tak aby tiž židé více v tomto královstvie od žádného ze všech třie stavuov trpieni ani chováni a přijímáni nebyli, a to na budúcí věčné časy. A jestliže by který koli žid v tomto královstvie pod kýmkoli a kdežkoli postižen byl [


v některých MS. ještě slova: "po svatém Janu křtiteli nejprv příštím"], aby na hrdle skutečně trestán byl, kromě těch, kteříž od J. M. Kr. až do svatého Jiří najprvé příštího glejt sobě daný mají a ti aby zejména poznamenáni a vuobec všem vyhlášeni a oznámeni byli, a to pro vyupomínání dluhuov, též pro zaplacení, komu by co povinni byli.

A oni židé povinni jsou též do svatého Jana všecky dluhy, na komžkoli jaké mají, poznamenané a sepsané dáti najvyššímu panu hofmistru královstvie českého, pakli by toho neučinili a po tom času svatého Jana na jaké dluhy nastupovati chtěli, tehdy aby jim jich od žádného práva dopomáháno nebylo.

Relátorové z pánuov:

Petr z Rožmberka a na Krumlově, Volf starší z Krajku a na Nové Bystřici, najvyšší purkrabie pražský, Zdislav Berka z Dubé na Lipém a Zákupí, královstvie českého a J. M. Kr. dědicuov najvyšší hofmistr a markrabstvie Horních Lužic lantfojt, Jaroslav starší z Šelnberka a z Kosti, na Hrádku nad Sazavú, najvyšší komorník královstvie českého, Jan starší z Lobkovic na Zbiroze, najvyšší sudí královstvie českého, Hendrych svaté římské říše purkrabie v Míšni, hrabě z Hartnštajna a z Plavná, najvyšší kanclieř královstvie českého, Jan Bezdružický z Kolovrat na Kosatkách, Jan mladší z Lobkovic, Kašpar Pflug z Rabštajna, Jan z Pernštejna a na Helfnštajně, Albrecht Šlik z Holejče, hrabě z Pasaunu na zámku kadaňském, najvyšší kamermejstr královstvie českého, Jindřich Planský z Ziberka, Arnošt Jilemnický z Oujezdce a z Kunic, Jan starší z Valštajna a na Újezdě, Ludvík Bezdružický z Kolovrat, Jeroným Šlik z Holejče, hrabě z Pasaunu etc., Viliem starší z Valštajna a na Lomnici, Vácslav z Vartmberku a na Krupce a Lipém, Zikmund z Smiřic a na Skalách, Šebestian z Vajtmile, Jan purkrabie z Donína, Volf Šlik z Holejče, hrabě z Pasaunu etc., Ladislav Popel z Lobkovic, maršálek dvoru krále J. M. v královstvie českém, Lorenc Šlik z Holejče, hrabě z Pasaunu etc., Ludvík Zajímač z Kunstatu, Viliem Křinecký z Ronova, Vácslav Míčan z Klinštajna a z Roztok, Adam z Říčan na Zásmucích, Jiřík z Šlejnic, Volf Bořita z Martinic, Ondřej Ungnod z Suneku, Jan mladší z Valštajna a na Peruci, Jetřich Bezdružický z Kolovrat, Lacek z Smiřic, Jan jinak Puota z Ryzmberka a z Švihova, Jiří z Valštajna a na Hostinném, Jan z Švamberka na Zvíkově, Jaroslav z Valdeka, Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic, Joachym z Bibrštajna a na Fridlantě, Jan Špetle z Janovic, Jindřich Tajřovský z Einsidlu.

Relátorové z rytieřstva:

Jan Bechyně z Lažan a na Pičíně, najvyšší písař královstvie českého, Jiřík z Gerštorfu na Cholticích, podkomoří královstvie českého, Šebestian Markvart z Hrádku, purkrabie karlštejnský, Kuneš Bohdanecký z Hodkova na Žlebích, Viliem Přech z Čestic, prokurátor krále J. M. v královstvie českém, Adam Řepický z Sudoměři, Piram Kapoun z Svojkova, Jiřík Vosovský z Adlaru, Jan z Lungvic, Volf z Vřesovic na Doubravské Hoře, Jan Muchek z Bukova, Vácslav Žeušický z Nestajova, Vácslav Dohalský z Dohalic, Jan Chvalkovský z Hustěřan, Jan jinak Ješek z Strojetic, Jan Byšický z Byšic, purkrabie hradu pražského, Vácslav Pětipeský z Krásného Dvoru, Adam Zilvar z Pilnikova, Viliem Kamajtský ze Lstiboře, Voldřich Fremuth z Krásného Dvoru, Mikuláš Bechyně z Lažan, Jaroslav Sekerka z Sedčic, Hanuš Fictum na Novém Šumburce, Smil Nebilovský z Nebilova, Bernart Žeušický z Nestajova, Jan Beneda z Nectin, Viliem Klenovský z Klenového, Bernart Barchanec z Baršov, Zdislav Dobřenský z Dobřenic, Jan Kaplieř z Sulevic, Jindřich Beřkovský z Šebieřova, Kryštof Skuhrovský z Skuhrova, Petr Chotek z Vojnína, Přech Lčovický z Čestic, Jan Opit z Maličína, Mikuláš Hysrle z Choduov, Diviš Bošinský z Božejova, Vácslav Bublá z Meziklasí, Smil Myška ze Žlunic, Kryštof z Jandorfu, Lacek Vostrovec z Královic, Bohuslav Šlejbor z Tisové, Suda z Renec, Jan Straka z Nedabylic, Jan z Vrchlabí, Vácslav Beneda z Nectin, Jakub Hruška z Března, Jan z Sobětic, Gabriel Klenovský ze Ptení, Voldřich z Prostiboře, Mikuláš Rendl z Oušavy, Jeroným z Hrobčice.

Pražané všech třie měst pražských, horníci i jiní poslové z měst královstvie českého též se k relací přiznali.




Přihlásit/registrovat se do ISP