MS. v knihovně knížete Jiřího z Lobkovic v Praze.

Páni poslové milí! Poselství, kteréž ste k nám ráčili učiniti od J. M. Kr., pána našeho milostivého, a nám všem stavům tohoto království předložiti, kterak všeho křesťanstva nepřátelé s znamenitým vojskem od Peštu nedaleko leží, chtě Pešť oblehnouti, kdež potom i to nám jest oznámeno, že jest Pešť obehnán, předkládajíce nám to, jestliže by Pešť a Budín opanován byl, jaká by těžkost a záhuba předkem na markrabství moravské a potom i na nás přijíti mohla, tak jakž dále instrukcí J. M. Kr. v sobě obsahuje a zavírá: kdež stav panský podle té instrukcí chtěli sme rádi s pány, z rytířstva i se stavem městským jednati, zavírati i na místném konci postaviti, znajíc toho potřebu, předkem J. M. Kr. jako pána našeho milostivého potřebu důležitou i všeho království českého a zemí k němu náležejících, ale páni z rytířstva někteří a nemalý počet z obce téhož stavu s námi jsú se v žádné jednání dáti nechtěli, neb chtíc sobě prvé toho dovésti, aby ten sněm, kterýž při času sv. Fabiana a Šebestiána při přítomnosti J. M. Kr. na hradě pražském držán byl, vymazán byl a v nic obrácen, mluvíc to, že je ten sněm ve všem nepořádný. Kdež my uvažujíc to u sebe, že taková slova od nich k nám mluvená J. M. Kr. i nás, kteří sme ten sněm s J. M. Kr. tvrdili, zavírali a co relatoři zapsáni sme, nemálo ale vysoce se dotýče (!) a takovými slovy J. M. Kr. i nám se ubližuje; pak proč a pro které příčiny jsou ten sněm zlehčili a nepořádný nazvali, příčiny jsou nám oznámili i také Vám pánům poslům, kdež nepochybujem, že ty příčiny, páni poslové milí! J. M. Kr. oznámiti ráčíte. Však nechtíc s nimi v žádné různice se dávati, kteréž by překážku tomuto sněmu učiniti měly, všecko sme to snášeli, chtíc s nimi vždy rádi o tu potřebu, kteráž nám předložena jest od Vás, páni poslové, z poručení J. M. Kr. rádi jednati podle té instrukcí od J. M. Kr. Vám dané: ale ráčili ste to slyšeti i viděti, že jsou se s námi v žádné jednání dáti nechtěli, než na tom stojíce, aby ten sněm předkem vymazán byl. Pak my již z potřeby sobě důležité toto k tomu pravíme: že tomu místa nedáváme, aby ten sněm měl vymazán býti aneb měl nepořádný býti, než že jej držíme a známe za sněm pořádný a že J. M. Kr. ten sněm i s námi ráčil pořádně držeti i zavírati. Poněvadž s námi v žádné jednání dáti se nechtí, za to Vás, páni poslové milí, žádáme, že to ráčíte J. M. Kr. pánu našemu milostivému oznámiti, že jest námi při tom sněmu nic nescházelo ani námi rozveden jest a že sme chtěli rádi jednati, by jednom páni z rytířstva byli chtěli. A J. M. Kr. od nás stavu panského i stavu rytířského od ouředníkův a soudcův zemských a rad Kr. J. M. i od těch, kteříž relatorové na předešlém sněmu z stavu rytířského zapsáni jsou, proste: aby J. M. Kr. což nejspíše moci bude v tomto království sněm obecní položiti ráčil, a J. M. Kr. aby sám osobně na témž sněmu býti ráčil, neb se toho obáváme, kdyby J. M. Kr. ráčil sněm položiti a osobou svou neráčil by přítomen býti, aby ještě více spletkův nepřibylo. A také i za to J. M. Kr. proste: aby k témuž sněmu všechny země k tomuto království příslušející napomenouti ráčil, aby všechny osoby s mocí na ten sněm k jistému dni s sebe vyslaly a též i z dědičných J. Kr. M. zemí i také z království uherského od těch, kteříž se J. Kr. M. přidrží, aby osoby též vyslali.